Do sněmovny bude asi možné volit z karantény, poslanci normu poslali do závěrečného kola

3 minuty
Události ČT: Jak se bude volit v karanténě?
Zdroj: ČT24

Lidé, kteří budou na podzim v karanténě kvůli koronaviru, budou nejspíš také moci vybírat poslance v říjnových volbách. Sněmovna zřejmě schválí zákon, podle něhož voliči budou smět podobně jako při loňských krajských a senátních volbách hlasovat do přenosné schránky nebo z auta na volebních stanovištích. Dolní komora normu poslala do závěrečného kola schvalování. Poslanci se na jednání věnovali také pravidelným interpelacím. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) během nich uvedl, že termín pro podání nabídek na největší armádní zakázku – dodávku pásových bojových vozidel pěchoty – se odkládá.

Zákon bude využit v případě, bude-li v Česku kvůli covidu-19 k patnáctému září platit nadále pandemický stav, který chce opozice kvůli vývoji epidemie zrušit, případně pokud k uvedenému datu bude vyhlášen nouzový stav.

Vládní předloha počítá stejně jako o loňských podzimních volbách se třemi variantami hlasování lidí v karanténě či izolaci. Vedle takzvaného drive-in hlasování nebo hlasování do přenosných schránek, s nimiž za lidmi v individuální karanténě přijdou speciálně vybavení volební komisaři, je další možností hlasování v uzavřeném pobytovém zařízení.

„Pokud zákon projde a bude v Česku nepříznivá pandemická situace, na to ten zákon také pamatuje. Vlastně zopakujeme zvláštní způsoby voleb, jako to bylo ve volbách do krajů,“ popsal vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Piráti navrhli využít zákona k zavedení korespondenční formy hlasování kvůli krajanům žijícím v zahraničí. Jejich návrh ale sněmovní ústavně právní výbor nepodpořil. Nezařazený poslanec Lubomír Volný mimo jiné požadoval uzákonit, aby volební komisaři nemuseli být očkováni a ani nemuseli mít negativní test na covid-19. Žádal také nepřetržitou elektronickou a policejní kontrolu hlasovacích schránek, neboť se obává manipulace s volebními lístky.

Většinovou podporu norma ve sněmovně má, všechny kluby však pro ni hlasovat nebudou. Například komunistům vadí, že zákon počítá pouze s lidmi, kteří onemocní covidem. „Ostatní lidé, kteří mají jiné nakažlivé choroby, jsou vlastně z hlediska zákona vyloučeni z volebního práva, v tom vidíme diskriminaci,“ řekl poslanec Stanislav Grospič (KSČM).  

V době loňských voleb bylo v karanténě asi šestnáct tisíc voličů. Možnost odevzdat hlas z auta využilo v každém z krajů v průměru 250 lidí. Voliči dávali přednost hlasování do přenosné volební schránky, kterou jim přivezli volební komisaři.

Na programu čtvrtečního jednání byla také debata o pandemické pohotovosti. Část opozice je v souvislosti s ústupem epidemie koronaviru pro její zrušení. K projednávání se ale poslanci nedostali.

Obrana prodlouží termín nabídek na BVP, do voleb tendr uzavřít nestihne

Poslanci se na čtvrtečním jednání zabývali také pravidelnými interpelacemi na členy vlády. Ministr obrany Lubomír Metnar během nich uvedl, že resort prodlouží firmám termín pro podání závazných nabídek na dodávku pásových bojových vozidel pěchoty (BVP). Původně stanovený termín na 1. července úřad změnil na 1. září.

O prodloužení podle Metnara požádali dva ze tří možných dodavatelů. „Z hlediska transparentního přístupu nemůžeme úplně nevyhovět a dogmaticky trvat na našem termínu, který jim byl dán na zpracování, což byl jeden měsíc,“ řekl s tím, že jedna z firem žádá posunutí termínu až do října. Zářijový termín byl podle mluvčího resortu Jana Pejška zvolen jako kompromis.

Zakázku se tak nepodaří uzavřít do říjnových sněmovních voleb, potvrdil Deníku N Pejšek. Server ve středu uvedl, že kvůli odložení podání finálních nabídek nebude do říjnových sněmovních voleb znám vítěz zakázky. „Při vědomí všech existujících lhůt a procesních úkonů je podpis smlouvy s vítězem do data konání voleb nemožný,“ citoval Deník N Pejška.

Armáda chce koupit 210 bojových vozidel pěchoty. Ministerstvo obrany předpokládá, že za ně zaplatí až 52 miliard korun.

Resort prohrál 17 sporů o proticovidová opatření, řekl Vojtěch

Ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) se během interpelací ptaly na zákonnost vydávaných restrikcí Karla Maříková (SPD) a Věra Kovářová (STAN). Ministr uvedl, že soudy nyní rozhodují přísněji než v minulosti. Jako příklad uvedl rozdílné verdikty týkající se pravomoci ministerstva zavírat školy.

Resort podle něj dosud prohrál 17 soudních sporů o mimořádná protikoronavirová opatření, vyhrál jich naopak 65, dalších 35 řízení soudy zastavily. „Statisticky to není tak, že by většinu sporů ministerstvo prohrálo,“ podotkl ministr.

Vojtěch také informoval, že zadal vnitřní prověrku, která by měla ukázat, kdo konkrétně na ministerstvu o opatřeních rozhodoval a jak se posuzovala i z hlediska zákonnosti. „Na základě toho budu moci vyhodnotit reálnou odpovědnost za přípravu daných mimořádných opatření,“ zdůvodnil.

Kovářová řekla, že podle dostupných informací hrozí žaloby o odškodnění za nezákonná opatření za několik miliard korun. Vojtěch řád částky potvrdil, aktuální přehled neměl. Podle ministra není možné, aby stát uhradil vše, co je požadováno, měly by podle něho rozhodovat soudy.

Poslanci ve středu vpodvečer vybírali možné členy kontrolní rady Grantové agentury a také dozorčí rady Vinařského fondu. Výsledky ve čtvrtek na plénu oznámila místopředsedkyně volební komise Monika Jarošová (SPD). Do kontrolní rady Grantové agentury byl v prvním kole zvolen Jan Roda, do dozorčí rady Vinařského fondu nebyl v druhém kole zvolen nikdo, informovala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 1 hhodinou

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 2 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 11 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 19 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...