Lidé, kteří budou na podzim v karanténě kvůli koronaviru, budou nejspíš také moci vybírat poslance v říjnových volbách. Sněmovna zřejmě schválí zákon, podle něhož voliči budou smět podobně jako při loňských krajských a senátních volbách hlasovat do přenosné schránky nebo z auta na volebních stanovištích. Dolní komora normu poslala do závěrečného kola schvalování. Poslanci se na jednání věnovali také pravidelným interpelacím. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) během nich uvedl, že termín pro podání nabídek na největší armádní zakázku – dodávku pásových bojových vozidel pěchoty – se odkládá.
Do sněmovny bude asi možné volit z karantény, poslanci normu poslali do závěrečného kola
Události ČT: Jak se bude volit v karanténě? (zdroj: ČT24)
Zákon bude využit v případě, bude-li v Česku kvůli covidu-19 k patnáctému září platit nadále pandemický stav, který chce opozice kvůli vývoji epidemie zrušit, případně pokud k uvedenému datu bude vyhlášen nouzový stav.
Vládní předloha počítá stejně jako o loňských podzimních volbách se třemi variantami hlasování lidí v karanténě či izolaci. Vedle takzvaného drive-in hlasování nebo hlasování do přenosných schránek, s nimiž za lidmi v individuální karanténě přijdou speciálně vybavení volební komisaři, je další možností hlasování v uzavřeném pobytovém zařízení.
„Pokud zákon projde a bude v Česku nepříznivá pandemická situace, na to ten zákon také pamatuje. Vlastně zopakujeme zvláštní způsoby voleb, jako to bylo ve volbách do krajů,“ popsal vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
Piráti navrhli využít zákona k zavedení korespondenční formy hlasování kvůli krajanům žijícím v zahraničí. Jejich návrh ale sněmovní ústavně právní výbor nepodpořil. Nezařazený poslanec Lubomír Volný mimo jiné požadoval uzákonit, aby volební komisaři nemuseli být očkováni a ani nemuseli mít negativní test na covid-19. Žádal také nepřetržitou elektronickou a policejní kontrolu hlasovacích schránek, neboť se obává manipulace s volebními lístky.
Většinovou podporu norma ve sněmovně má, všechny kluby však pro ni hlasovat nebudou. Například komunistům vadí, že zákon počítá pouze s lidmi, kteří onemocní covidem. „Ostatní lidé, kteří mají jiné nakažlivé choroby, jsou vlastně z hlediska zákona vyloučeni z volebního práva, v tom vidíme diskriminaci,“ řekl poslanec Stanislav Grospič (KSČM).
V době loňských voleb bylo v karanténě asi šestnáct tisíc voličů. Možnost odevzdat hlas z auta využilo v každém z krajů v průměru 250 lidí. Voliči dávali přednost hlasování do přenosné volební schránky, kterou jim přivezli volební komisaři.
Na programu čtvrtečního jednání byla také debata o pandemické pohotovosti. Část opozice je v souvislosti s ústupem epidemie koronaviru pro její zrušení. K projednávání se ale poslanci nedostali.
Obrana prodlouží termín nabídek na BVP, do voleb tendr uzavřít nestihne
Poslanci se na čtvrtečním jednání zabývali také pravidelnými interpelacemi na členy vlády. Ministr obrany Lubomír Metnar během nich uvedl, že resort prodlouží firmám termín pro podání závazných nabídek na dodávku pásových bojových vozidel pěchoty (BVP). Původně stanovený termín na 1. července úřad změnil na 1. září.
O prodloužení podle Metnara požádali dva ze tří možných dodavatelů. „Z hlediska transparentního přístupu nemůžeme úplně nevyhovět a dogmaticky trvat na našem termínu, který jim byl dán na zpracování, což byl jeden měsíc,“ řekl s tím, že jedna z firem žádá posunutí termínu až do října. Zářijový termín byl podle mluvčího resortu Jana Pejška zvolen jako kompromis.
Zakázku se tak nepodaří uzavřít do říjnových sněmovních voleb, potvrdil Deníku N Pejšek. Server ve středu uvedl, že kvůli odložení podání finálních nabídek nebude do říjnových sněmovních voleb znám vítěz zakázky. „Při vědomí všech existujících lhůt a procesních úkonů je podpis smlouvy s vítězem do data konání voleb nemožný,“ citoval Deník N Pejška.
Armáda chce koupit 210 bojových vozidel pěchoty. Ministerstvo obrany předpokládá, že za ně zaplatí až 52 miliard korun.
Resort prohrál 17 sporů o proticovidová opatření, řekl Vojtěch
Ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) se během interpelací ptaly na zákonnost vydávaných restrikcí Karla Maříková (SPD) a Věra Kovářová (STAN). Ministr uvedl, že soudy nyní rozhodují přísněji než v minulosti. Jako příklad uvedl rozdílné verdikty týkající se pravomoci ministerstva zavírat školy.
Resort podle něj dosud prohrál 17 soudních sporů o mimořádná protikoronavirová opatření, vyhrál jich naopak 65, dalších 35 řízení soudy zastavily. „Statisticky to není tak, že by většinu sporů ministerstvo prohrálo,“ podotkl ministr.
Vojtěch také informoval, že zadal vnitřní prověrku, která by měla ukázat, kdo konkrétně na ministerstvu o opatřeních rozhodoval a jak se posuzovala i z hlediska zákonnosti. „Na základě toho budu moci vyhodnotit reálnou odpovědnost za přípravu daných mimořádných opatření,“ zdůvodnil.
Kovářová řekla, že podle dostupných informací hrozí žaloby o odškodnění za nezákonná opatření za několik miliard korun. Vojtěch řád částky potvrdil, aktuální přehled neměl. Podle ministra není možné, aby stát uhradil vše, co je požadováno, měly by podle něho rozhodovat soudy.
Poslanci ve středu vpodvečer vybírali možné členy kontrolní rady Grantové agentury a také dozorčí rady Vinařského fondu. Výsledky ve čtvrtek na plénu oznámila místopředsedkyně volební komise Monika Jarošová (SPD). Do kontrolní rady Grantové agentury byl v prvním kole zvolen Jan Roda, do dozorčí rady Vinařského fondu nebyl v druhém kole zvolen nikdo, informovala.