Do sněmovny bude asi možné volit z karantény, poslanci normu poslali do závěrečného kola

3 minuty
Události ČT: Jak se bude volit v karanténě?
Zdroj: ČT24

Lidé, kteří budou na podzim v karanténě kvůli koronaviru, budou nejspíš také moci vybírat poslance v říjnových volbách. Sněmovna zřejmě schválí zákon, podle něhož voliči budou smět podobně jako při loňských krajských a senátních volbách hlasovat do přenosné schránky nebo z auta na volebních stanovištích. Dolní komora normu poslala do závěrečného kola schvalování. Poslanci se na jednání věnovali také pravidelným interpelacím. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) během nich uvedl, že termín pro podání nabídek na největší armádní zakázku – dodávku pásových bojových vozidel pěchoty – se odkládá.

Zákon bude využit v případě, bude-li v Česku kvůli covidu-19 k patnáctému září platit nadále pandemický stav, který chce opozice kvůli vývoji epidemie zrušit, případně pokud k uvedenému datu bude vyhlášen nouzový stav.

Vládní předloha počítá stejně jako o loňských podzimních volbách se třemi variantami hlasování lidí v karanténě či izolaci. Vedle takzvaného drive-in hlasování nebo hlasování do přenosných schránek, s nimiž za lidmi v individuální karanténě přijdou speciálně vybavení volební komisaři, je další možností hlasování v uzavřeném pobytovém zařízení.

„Pokud zákon projde a bude v Česku nepříznivá pandemická situace, na to ten zákon také pamatuje. Vlastně zopakujeme zvláštní způsoby voleb, jako to bylo ve volbách do krajů,“ popsal vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Piráti navrhli využít zákona k zavedení korespondenční formy hlasování kvůli krajanům žijícím v zahraničí. Jejich návrh ale sněmovní ústavně právní výbor nepodpořil. Nezařazený poslanec Lubomír Volný mimo jiné požadoval uzákonit, aby volební komisaři nemuseli být očkováni a ani nemuseli mít negativní test na covid-19. Žádal také nepřetržitou elektronickou a policejní kontrolu hlasovacích schránek, neboť se obává manipulace s volebními lístky.

Většinovou podporu norma ve sněmovně má, všechny kluby však pro ni hlasovat nebudou. Například komunistům vadí, že zákon počítá pouze s lidmi, kteří onemocní covidem. „Ostatní lidé, kteří mají jiné nakažlivé choroby, jsou vlastně z hlediska zákona vyloučeni z volebního práva, v tom vidíme diskriminaci,“ řekl poslanec Stanislav Grospič (KSČM).  

V době loňských voleb bylo v karanténě asi šestnáct tisíc voličů. Možnost odevzdat hlas z auta využilo v každém z krajů v průměru 250 lidí. Voliči dávali přednost hlasování do přenosné volební schránky, kterou jim přivezli volební komisaři.

Na programu čtvrtečního jednání byla také debata o pandemické pohotovosti. Část opozice je v souvislosti s ústupem epidemie koronaviru pro její zrušení. K projednávání se ale poslanci nedostali.

Obrana prodlouží termín nabídek na BVP, do voleb tendr uzavřít nestihne

Poslanci se na čtvrtečním jednání zabývali také pravidelnými interpelacemi na členy vlády. Ministr obrany Lubomír Metnar během nich uvedl, že resort prodlouží firmám termín pro podání závazných nabídek na dodávku pásových bojových vozidel pěchoty (BVP). Původně stanovený termín na 1. července úřad změnil na 1. září.

O prodloužení podle Metnara požádali dva ze tří možných dodavatelů. „Z hlediska transparentního přístupu nemůžeme úplně nevyhovět a dogmaticky trvat na našem termínu, který jim byl dán na zpracování, což byl jeden měsíc,“ řekl s tím, že jedna z firem žádá posunutí termínu až do října. Zářijový termín byl podle mluvčího resortu Jana Pejška zvolen jako kompromis.

Zakázku se tak nepodaří uzavřít do říjnových sněmovních voleb, potvrdil Deníku N Pejšek. Server ve středu uvedl, že kvůli odložení podání finálních nabídek nebude do říjnových sněmovních voleb znám vítěz zakázky. „Při vědomí všech existujících lhůt a procesních úkonů je podpis smlouvy s vítězem do data konání voleb nemožný,“ citoval Deník N Pejška.

Armáda chce koupit 210 bojových vozidel pěchoty. Ministerstvo obrany předpokládá, že za ně zaplatí až 52 miliard korun.

Resort prohrál 17 sporů o proticovidová opatření, řekl Vojtěch

Ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) se během interpelací ptaly na zákonnost vydávaných restrikcí Karla Maříková (SPD) a Věra Kovářová (STAN). Ministr uvedl, že soudy nyní rozhodují přísněji než v minulosti. Jako příklad uvedl rozdílné verdikty týkající se pravomoci ministerstva zavírat školy.

Resort podle něj dosud prohrál 17 soudních sporů o mimořádná protikoronavirová opatření, vyhrál jich naopak 65, dalších 35 řízení soudy zastavily. „Statisticky to není tak, že by většinu sporů ministerstvo prohrálo,“ podotkl ministr.

Vojtěch také informoval, že zadal vnitřní prověrku, která by měla ukázat, kdo konkrétně na ministerstvu o opatřeních rozhodoval a jak se posuzovala i z hlediska zákonnosti. „Na základě toho budu moci vyhodnotit reálnou odpovědnost za přípravu daných mimořádných opatření,“ zdůvodnil.

Kovářová řekla, že podle dostupných informací hrozí žaloby o odškodnění za nezákonná opatření za několik miliard korun. Vojtěch řád částky potvrdil, aktuální přehled neměl. Podle ministra není možné, aby stát uhradil vše, co je požadováno, měly by podle něho rozhodovat soudy.

Poslanci ve středu vpodvečer vybírali možné členy kontrolní rady Grantové agentury a také dozorčí rady Vinařského fondu. Výsledky ve čtvrtek na plénu oznámila místopředsedkyně volební komise Monika Jarošová (SPD). Do kontrolní rady Grantové agentury byl v prvním kole zvolen Jan Roda, do dozorčí rady Vinařského fondu nebyl v druhém kole zvolen nikdo, informovala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Právníci považují Babišův způsob řešení střetu zájmů za přijatelný

Právníci považují řešení střetu zájmů, které ve čtvrtek představil majitel holdingu Agrofert Andrej Babiš (ANO), za přijatelné a vyhovující. Vyplývá to z vyjádření ústavních právníků Jana Kysely a Ondřeje Preusse, děkana brněnské právnické fakulty Martina Škopa, ústavního právníka z pražské Univerzity Karlovy Aleše Gerlocha pro televizi Prima a Jana Kudrny z katedry ústavního práva Právnické fakulty UK pro Českou televizi. Podstatné ale budou detaily, upozornil Škop.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Do vrcholové politiky se nevrátím, říká Nečas

Bývalý premiér a předseda ODS Petr Nečas se nehodlá vrátit do vrcholové politiky. Vyjádřil se tak v pořadu Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Nikdy neviděl politiku jako celoživotní profesi a navíc po jeho návratu prý není poptávka. Nečas se pozastavil také nad aktuálním odchodem jihočeského hejtmana Martina Kuby z ODS. Bývalému premiérovi nedává smysl, že Kuba oznámil svůj úmysl před kongresem strany, na kterém mohl případně uspět se svou vizí pro ODS. Občanská demokracie by se podle Nečase měla jasně vyprofilovat jako pravicová eurorealistická strana s ekonomickou kompetencí.
před 8 hhodinami

Důležité bude dodržení závazku, reaguje budoucí opozice na Babišův krok ohledně Agrofertu

Politici napříč politickým spektrem uvítali rozhodnutí předsedy ANO Andreje Babiše vzdát se holdingu Agrofert a vyřešit tak svůj střet zájmů. „Je dobře, že Babiš konečně představil nějaké řešení (...). Snad alespoň tentokrát dodrží, co veřejnosti slíbil,“ uvedl premiér v demisi Petr Fiala (ODS). Jeho koaliční partneři z končící vlády za klíčové považují naplnění Babišova závazku a jeho důslednou kontrolu. Předseda Motoristů Petr Macinka, jehož hnutí zasedne s ANO a SPD ve vládě, Babišův krok ocenil.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Babiš se rozhodl vzdát Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se rozhodl vzdát holdingu Agrofert. Ve videu zveřejněném na sociálních sítích uvedl, že s firmou nebude mít nic společného a nevrátí se mu ani po konci v politice. Akcie holdingu bude spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce, kontrolovat ho bude nezávislý protektor. Oba určí nezávislá osoba. Babišovi potomci získají Agrofert až po jeho smrti.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Prezident jmenuje Babiše premiérem 9. prosince

Prezident Petr Pavel jmenuje šéfa hnutí ANO Andreje Babiše premiérem v úterý 9. prosince. Ocenil, že dostál dohodě a veřejně oznámil způsob řešení svého střetu zájmů. Babiš ve čtvrtek večer oznámil, že se vzdá svého holdingu Agrofert. Nevrátí se mu ani po konci v politice. Firmu dostanou jeho potomci zpět, až zemře.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Neočekávám zásadně rozdílné postoje Pavla a vlády, řekl Macinka po schůzce na Hradě

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek na Pražském hradě přijal další tři kandidáty na ministry. Jako poslední za ním dorazil předseda Motoristů a nominant této strany na pozici šéfa diplomacie Petr Macinka, který schůzku označil za věcnou, korektní a seriózní. Dominantním tématem byla dle něj zahraniční politika. Předseda Motoristů sdělil, že neočekává zásadní rozdíly v zahraničně-politických postojích mezi vznikající vládou a hlavou státu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Pavel o Turkovi: Kompetenční žaloba by byla užitečná

Prezident Petr Pavel pokládá za málo pravděpodobné, že poslanec Motoristů Filip Turek se stane ministrem životního prostředí. Nakonec možná podle něj bude dobré, když v této věci dojde ke kompetenční žalobě, kterou pak Ústavní soud rozhodne. Motoristé podle svého předsedy Petra Macinky o kompetenční žalobě neuvažují, nominace do vlády se podle něj nemění.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Soud uložil Švachulovi z kauzy Stoka trest sedm let a osm měsíců vězení

Krajský soud v Brně schválil dohodu bývalého místostarosty brněnské části Brno-střed Jiřího Švachuly (dříve ANO), obžalovaného v korupční kauze Stoka. Švachula si v dohodě o vině a trestu vyjednal se státním zástupcem trest sedm let a osm měsíců vězení, také propadnutí části majetku za miliony korun, sdělil žalobce Petr Šereda. Další z obžalovaných podnikatel Lubomír Smolka a bývalý vedoucí technik správy Petr Kosmák dostali podmínku a peněžitý trest. Podnikateli Pavlu Ovčarčinovi soud uložil trest pět let vězení.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...