Stanislav Grospič

Politici reprezentující vládní strany vyzdvihli v debatě volebních lídrů ze Středočeského kraje úroveň demokracie v České republice. Část opozičních politiků proti současnému stavu měla dílčí výhrady, obávají se zejména toho, aby se pojetí demokracie nesmrsklo jen na volby. V debatě zazněl i povzdech nad chybějícím zákonem o obecném referendu. Hosty byli Stanislav Grospič (KSČM), Jan Hamáček (ČSSD), Karel Havlíček (ANO), Vít Rakušan (PirátiSTAN), Radek Rozvoral (SPD), Jan Skopeček (SPOLU) a Libor Žofka (PŘÍSAHA). Debatu moderovala Světlana Witowská.

Volební lídři ze Středočeského kraje se v debatě zamýšleli nad tím, jak zabránit šíření dezinformací. Diskutovali taky o tom, zda jsou dnes média svobodná a jestli je správné, když premiér některá vlastní. Hosty debaty byli Stanislav Grospič (KSČM), Jan Hamáček (ČSSD), Karel Havlíček (ANO), Vít Rakušan (PirátiSTAN), Radek Rozvoral (SPD), Jan Skopeček (SPOLU) a Libor Žofka (PŘÍSAHA). Pořad moderovala Světlana Witowská.

O covidu, možných opatřeních a krocích vlády mluvili v předvolební debatě lídrů ve  Středočeském kraji Stanislav Grospič (KSČM), Jan Hamáček (ČSSD), Karel Havlíček (ANO), Vít Rakušan (PirátiSTAN), Radek Rozvoral (SPD), Jan Skopeček (SPOLU) a Libor Žofka (PŘÍSAHA). Debatu moderovala Světlana Witowská.

Do závěrečného čtení v Poslanecké sněmovně míří novela, která má v příštím roce přidat důchodcům. Diskuse poslanců se točila i kolem návrhu Mariana Jurečky (KDU-ČSL), aby se snížily důchody lidem exponovaným za minulého režimu. Celkem poslanci navrhli na dvě desítky pozměňovacích návrhů. Strany se s výjimkou poslanců Pirátů a STAN, kteří jsou pro jednorázový příspěvek, shodují nejméně na třísetkorunové valorizaci, většinou ale chtějí ještě vyšší alespoň pro část penzistů.

Poslanci přehlasovali senátní veto a stvrdili nový stavební zákon. Vláda si od něj slibuje rychlejší stavební řízení a dodržování lhůt. Zákon se připravoval několik let a ministerstvo pro místní rozvoj, které ho předložilo, ho považuje za zásadní. Odpůrci varují, že vzdálí úřady občanům, a stavební řízení naopak zkomplikuje. S prosazením zákona v úterý pomohly hlasy šesti poslanců KSČM.

Lidé, kteří budou na podzim v karanténě kvůli koronaviru, budou nejspíš také moci vybírat poslance v říjnových volbách. Sněmovna zřejmě schválí zákon, podle něhož voliči budou smět podobně jako při loňských krajských a senátních volbách hlasovat do přenosné schránky nebo z auta na volebních stanovištích. Dolní komora normu poslala do závěrečného kola schvalování. Poslanci se na jednání věnovali také pravidelným interpelacím. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) během nich uvedl, že termín pro podání nabídek na největší armádní zakázku – dodávku pásových bojových vozidel pěchoty – se odkládá.

Opozice v Poslanecké sněmovně neuspěla s hlasováním o nedůvěře vládě. Hlasovalo 171 poslanců, pro bylo 89 poslanců, proti pak 82 poslanců. Komunistická strana se nepřipojila k dalším opozičním partajím a její poslanci se proti kabinetu aktivně nevyslovili. Po projevu, v němž předseda KSČM Vojtěch Filip kritizoval vládu, ale i předchozí kabinety nynějších opozičních stran, opustili všichni komunističtí poslanci jednací sál. Tím pádem se ve sněmovně nenašlo potřebných 101 hlasů, které jsou k vyslovení nedůvěry potřeba. K finálnímu hlasování poslanci přistoupili okolo půl jedenácté večer.

Příspěvek až 370 korun zřejmě budou dostávat lidé v izolaci a karanténě až do konce června. Předpokládá to vládní novela, kterou schválili poslanci zrychleně ve stavu legislativní nouze. Schvalování návrhu KSČM na prodloužení zákonné dovolené o týden nejméně na pět týdnů provázely spory, sněmovna je tak opět nedokončila. Kdy se dolní komora k finálnímu kolu projednávání předlohy vrátí, není jasné. Poslanci naopak schválili vznik vyšetřovací komise k loňské ekologické havárii na Bečvě, zjištění má předložit do září.

Podle většiny členů ústředního výboru KSČM neplní ANO toleranční smlouvu. Komunisté ji uzavřeli s větší vládní stranou před třemi lety, a slíbili tak podporu menšinovému kabinetu. Vyjednavači se k dohodovacímu řízení sejdou ve středu ve Strakově akademii, řekl předseda komunistů Vojtěch Filip. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) panuje mezi stranami shoda na mnoha bodech, považuje proto za důležité vše dostatečně prodiskutovat.

Užší vedení komunistů navrhne v pátek výkonnému výboru strany usnesení, že porušení některých dohod z poslední doby je důvodem pro ukončení toleranční smlouvy s ANO, ale také usnesení s opačným závěrem. Po úterním jednání to řekl stranický místopředseda Stanislav Grospič. Roli bude hrát i výsledek dalšího jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO), které se uskuteční ve středu. Aby KSČM souhlasila s dalším trváním nouzového stavu, měl by podle Grospiče Babiš garantovat, že už neporuší své závazky. Podle šéfa KSČM Vojtěcha Filipa převládá názor nepodpořit už další prodloužení nouzového stavu.

Vedení komunistické strany se bude příští týden zabývat tím, za jakých podmínek může tolerovat současnou vládu. Podle názoru místopředsedy KSČM Stanislava Grospiče není jednání vlády ani premiéra Andreje Babiše (ANO) férové a komunisté si ho nenechají líbit. KSČM o tom v sobotu informovala na Twitteru. Grospičovi vadí přístup vlády k podmínkám, jejichž splnění komunisté požadovali výměnou za podporu státního rozpočtu a prodloužení nouzového stavu.

Sněmovní mandátový a imunitní výbor přerušil do středy debatu o jednání nezařazeného poslance Lubomíra Volného (Jednotní), které vyústilo přímo na plénu v potyčku s několika dalšími poslanci. Členové výboru vyslechli aktéry konfliktu i předsedu dolní komory Radka Vondráčka (ANO). Volný si k pokračování slyšení vyžádal přítomnost advokáta.

Korespondenční hlasování ve volbách je téma, které si současná vláda napsala do svého programového prohlášení, s jeho prosazením však nespěchá. Po prezidentských volbách v USA mají z této formy někteří čeští politici obavy. Nedávno vzniklá koalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL ale chce korespondenční hlasování zařadit na program lednové schůze sněmovny. Podporu má i od vládní ČSSD. Pro Reportéry ČT natáčel David Vondráček.

Poslanci mají před sebou posledních deset měsíců mandátu. Do té doby musí rozhodnout třeba o novele státního rozpočtu. Návrhů zákonů a změn je ale ve sněmovně tolik, že vše poslanci projednat nestihnou. Řeší tedy, co upřednostnit.

Na domácí politické scéně vyvrcholí rok 2021 volbami do Poslanecké sněmovny – uskuteční se 8. a 9. října. Termín oznámil prezident Miloš Zeman už teď proto, aby strany a hnutí měly dostatek času na kampaň. Některá uskupení už oznámila své lídry, případně koalice.

Poslanci podpořili změnu pravidel kárných řízení se soudci, státními zástupci a exekutory. Nyní ji posoudí ústavně-právní výbor. Sněmovna protikorupční předlohy projednává na mimořádné schůzi, její svolání podnítilo vládní hnutí ANO. Dolní komora se také vyslovila pro návrh zákona o lobbingu a omezení zneužití práva na informace. Odpoledne poslanci zrychleně schválili vládní novelu, která orgánům právnických osob prodlužuje možnost hlasovat kvůli epidemii covidu-19 na dálku.

Nouzový stav bude moci v Česku platit kvůli epidemii nového koronaviru do 12. prosince. Poslanci podpořili návrh KSČM. Vláda ANO a ČSSD žádala dolní komoru parlamentu o prodloužení o 30 dnů do 20. prosince. Bez souhlasu sněmovny by nouzový stav skončil v pátek. Jsou na něj vázána vládní opatření k omezení šíření nákazy, jak je stanoví i nový protiepidemický systém ministerstva zdravotnictví PES.

Komunistická strana by podle jejích regionálních představitelů po prohře v krajských volbách měla zásadně změnit politiku. Kritizují celostátní vedení i jeho spolupráci s menšinovou vládou a to, jak ji voličům vysvětluje. Předseda strany Vojtěch Filip v rozhovoru pro deník Právo připustil, že by celé vedení KSČM mohlo před listopadovým sjezdem dát k dispozici své funkce. Podle místopředsedy Stanislava Grospiče zároveň chystá předsednictvo na pátek jednání se zástupci regionů.

Koaliční strany jsou blízko dohodě na podobě kurzarbeitu, vláda by ale na přípravu zákona s kurzarbeitovými pravidly měla mít asi víc času, řekla po úterním jednání vládních politiků s komunisty ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Nevyloučila to, že by se ještě mohl prodloužit dočasný kurzarbeitový program Antivirus. Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) by se kurzarbeit měl naopak schválit co nejdříve.

Premiér Andrej Babiš (ANO) označil za nesmysl tvrzení, že mu zákon o evidenci skutečných majitelů, který v pondělí schválila vláda, má pomoci ve sporu o střet zájmů. Kritici upozorňují na to, že díky předpisu by nebyl považován za majitele koncernu Agrofert, ale jen za vlastníka svěřenských fondů, do kterých ho vložil.

Návrh novely matričního zákona, který předložili vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) a opoziční poslanec Ondřej Profant (Piráti) by měl umožnit ženám snadněji se „zbavit“ koncovky –ová v jejich příjmení, pokud by o ně nestály. Návrh však vzbudil bouři. Zatímco jeho zastánci jsou přesvědčeni, že by se na současném stavu změnilo jen málo, odpůrci se obávají o zachování podstaty českého jazyka a domnívají se, že současný stav všem stačí. O přechylování debatovali v 90' ČT24 politici, jazykoví experti i ženy, které se rozhodly žít s nepřechýleným příjmením.

Poslanci v úterý schválili prodloužení nouzového stavu do 17. května. Hlasování původně iniciovala vláda, která se snažila prosadit trvání nouzového stavu až do 25. května. V Poslanecké sněmovně nakonec ale z celkových šesti návrhů zvítězil ten komunistické strany.

Sněmovna podpořila vládní novelu o soudech a soudcích, která by měla mimo jiné přinést zákaz opakovaného jmenování předsedů soudů, cílem je však podle ministerstva spravedlnosti zejména zavedení jednotného a transparentního systému výběru soudců. Dolní komora též v prvním kole projednávání souhlasila s vládním návrhem, který počítá s tím, že všechny vyhlášky obcí a krajů by se od příštího roku měly postupně objevit v jediné internetové databázi. Vedle toho také podpořili poslanci zrušení několika set nepoužívaných předpisů.

Poslanci ještě v březnu rozhodnou o tom, zda bude povinná maturita z matematiky odložena na rok 2023, nebo zrušena úplně. Jednu z těchto změn má přinést novela školského zákona, kterou v pátek poslala sněmovna do závěrečného kola schvalování. Ministr školství ale varoval, že to sněmovna nemusí dodržet. Kromě toho pustili poslanci do třetího čtení vládní novelu zákona o silniční dopravě, která kromě jiného ukládá dopravcům zajistit dodržování povinných přestávek řidičů nákladních aut.