Volební lídři ze Středočeského kraje se v debatě zamýšleli nad tím, jak zabránit šíření dezinformací. Diskutovali taky o tom, zda jsou dnes média svobodná a jestli je správné, když premiér některá vlastní. Hosty debaty byli Stanislav Grospič (KSČM), Jan Hamáček (ČSSD), Karel Havlíček (ANO), Vít Rakušan (PirátiSTAN), Radek Rozvoral (SPD), Jan Skopeček (SPOLU) a Libor Žofka (PŘÍSAHA). Pořad moderovala Světlana Witowská.
Lídři ze Středočeského kraje debatovali o dezinformacích a svobodě médií
Volební lídři ze Středočeského kraje o dezinformacích (zdroj: ČT24)
Lídr hnutí SPD Radek Rozvoral si myslí, že lidé musí především čerpat z více zdrojů. „Dezinformace byly, jsou a budou. Samozřejmě svoboda projevu nezakazuje nikomu ani lhát, je to samozřejmě špatně,“ dodal Rozvoral. Ujistil ostatní lídry, že on nelže stejně jako jeho hnutí SPD. „My určitě dezinformace nešíříme,“ dodal.
První podmínkou podle Víta Rakušana (PirátiSTAN) je dezinformace nešířit. Podle něj vládní hnutí ANO ale dezinformace šíří. Rakušan zmínil i další řešení. „Musíme mít systémová opatření, někdo musí být zodpovědný za kyberbezpečnost, musíme umět detekovat dezinformace v systému, musíme umět spolupracovat i s provozovateli jednotlivých serverů,“ vysvětlil.
„Je to neuvěřitelné,“ reagoval Karel Havlíček (ANO) na Rakušana. Odmítá taky jeho dřívější tvrzení, že by hnutí ANO předsedu hnutí STAN sledovalo. „Pouze vypuštěný balonek, absolutní dezinformace a teď bych mohl pokračovat, jak se dezinformuje,“ ohradil se Havlíček. Dodal, že se lídři mohou podívat i na dezinformace kolem kauzy Bečva. „Vždyť je to lež za lží,“ dodal.
Lídr kandidátky ČSSD Jan Hamáček uvedl, že jediné, co existuje, je Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám, které je na resortu vnitra. „Oni jsou schopni identifikovat ty hrozby a dezinfomace a každý den informovat o tom, jaká dezinformace se dostává do éteru,“ vysvětlil. Pokud se to týká otázky národní bezpečnosti, tak to Hamáček coby současný ministr vnitra řeší.
Podle lídra koalice SPOLU Jana Skopečka musí každý začít u sebe, a to mluvit pravdu a argumentovat na základě faktů. Za důležité považuje taky vzdělání. „Čím vzdělanější budeme mít populaci, tím samozřejmě bude méně náchylná k tomu, aby dezinformacím podléhala. Je potřeba ověřovat informace. Vzdělávat děti, že všechno, co vidí nebo čtou v médiích, nemusí být pravda,“ prohlásil Skopeček.
Začít sám u sebe považuje za důležité i zástupce hnutí PŘÍSAHA Libor Žofka. „Lidé si musí ověřit a mít možnost ověřit informace na internetu,“ řekl. Myslí si, že rozhodně musí být v prostoru informace o tom, že dezinfomace se objevila, a lidé pak mají sami podle svého uvážení na ni zareagovat.
I lídr KSČM Stanislav Grospič souhlasí s tím, že každý musí začít sám u sebe. „Pak je to otázka výchovy, školy, tam už je odpovědnost vlády,“ myslí si Grospič. Podle něj vláda musí přijmout opatření, která se projeví u široké veřejnosti. Dále se to musí promítnout do školních osnov. A v neposlední řadě zmínil taky trestní zákon, který je v boji proti dezinformacím podle něj dalším nástrojem.
Svoboda médií
Lídři kandidátek debatovali taky o tom, jaké deficity má současná demokracie v Česku. Podle Žofky (PŘÍSAHA) je problém v tom, kdo u nás vlastní média. Neměli by to být byznysmeni, ale soukromé osoby, myslí si. Podle Hamáčka (ČSSD) by politik (Andrej Babiš, pozn. red.) média vlastnit neměl. Označil to za marketingovou mašinérii hnutí ANO.
Havlíček (ANO) si ale myslí, že je to každého věc, když investuje do médií, a buď na tom vydělá, nebo ne. Regulace médií podle něj není na pořadu dne. Grospič (KSČM) k tomu řekl, že bohužel podle něj byl špatně nastaven zákon o střetu zájmů.
I Rakušan (PirátiSTAN) trvá na tom, že není v pořádku, aby premiér země vlastnil média. Trápí to i Rozvorala (SPD), zastal se ale premiéra, že splnil to, co mu zákon lex Babiš ukládal. Skopeček (SPOLU) doplnil, že ho to taky trápí. Trvá na tom, že vlastnit média musí privátní sektor.
Výběr zastoupených uskupení vychází z průzkumu volebního potenciálu od společností Kantar CZ a Data Collect pro ČT, dále z váhy kandidujících subjektů a jejich dlouhodobé podpory zjištěné ve výzkumech volebních preferencí.
Volební potenciál ukazuje, jaký by mohl být maximální možný zisk politického subjektu, pokud by se k němu přiklonili všichni voliči, kteří ho zvažují. Respondenti mohou uvést více stran, mezi nimiž se teprve rozhodnou.
V průzkumu, který se konal mezi 19. srpnem a 3. zářím, se tazatelé ptali tří tisíc lidí. Statistická chyba je maximálně plus minus 1,9 procenta. Výsledky je třeba vždy vztahovat k termínu sběru dat a chápat je jako aktuální volební potenciál ve volbách do Poslanecké sněmovny. Nejedná se tedy v žádném případě o prognózu výsledků voleb.
Pozvánku do debaty dostali zástupci sedmi stran, hnutí a koalic, které se v průzkumu umístily nejvýše. Zástupci ostatních kandidujících subjektů dostali pozvání do Politického spektra a se všemi lídry kandidátek přináší ČT24 rozhovory v Událostech, komentářích.
Předvolební debata ČT24: Lídři ze Středočeského kraje (zdroj: ČT24)