Stanislav Grospič strana 2 z 3

Předsedu komunistické strany a prvního místopředsedu Poslanecké sněmovny Vojtěcha Filipa hospitalizovali ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Jako první o tom informoval server Novinky.cz. Hospitalizaci potvrdila ČT mluvčí KSČM Helena Grofová. Nemocnice později uvedla, že pětašedesátiletý politik utrpěl infarkt, lékaři jej zachytili v časném stádiu. Filip vzkázal, že v pátek se chce vrátit do práce.

Ústavní soud nevyhověl návrhům prezidenta Miloše Zemana a skupiny poslanců na zrušení části zákona o střetu zájmů, který mimo jiné omezuje přístup firem ovládaných členy vlády k některým státním podporám a zakázkám. Námitky proti částem zákona jsou podle soudce zpravodaje Jana Filipa nedůvodné, legislativa je dostatečně obecná a kromě premiéra Andreje Babiše (ANO) limituje tisíce dalších veřejných činitelů. Babiš zdůraznil, že zákon respektuje, považuje ho ale za absurdní.

Komunisté nesouhlasí s tím, aby ministr Karel Havlíček (za ANO) řídil od pátku až do příštích voleb dvě ministerstva. KSČM, která toleruje vládu slouženou z hnutí ANO a sociální demokracie, proto bude s premiérem o této nové situaci jednat, řekl místopředseda KSČM Stanislav Grospič. Jeden ministr pro dva resorty se nelíbí ani koaličním sociálním demokratům a opozici. V pořadu Události, komentáře o tom mluvili předseda poslanců ČSSD Jan Chvojka a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Většina pracujících vězňů dostává od nového roku více peněz, a to o necelé dva tisíce korun. Ti zařazení v takzvané první pracovní skupině tak dostávají polovinu minimální mzdy, tedy 7300 korun. V případě, že mají platit výživné na dítě, strhává se jim na něj také víc peněz.

Ostrou kritiku adresoval prezident Miloš Zeman na adresu ruského ministerstva zahraničí, jemuž se nelíbí, že Česko vyhlásilo 21. srpen za významný den. Prohlášení ministerstva označil Zeman v rozhovoru pro web Parlamentní listy za „absolutní drzost“. Zároveň uvedl, že zvažuje, zda nezruší svou plánovanou účast na oslavách konce války v Moskvě v příštím roce.

KSČM odsoudila usnesení Evropského parlamentu o významu evropské paměti pro budoucnost Evropy. Jde o zamlčování pravdy o příčinách rozpoutání druhé světové války a o podílu Rudé armády na porážce nacismu a jejím podílu na osvobození Československa, uvedli komunisté ve stanovisku, které ústřední výbor strany přijal na sobotním zasedání. Žádají vládu a ministerstvo zahraničí, aby usnesení odmítly. V opačném případě podle nich bude vytvářen stále větší prostor pro kroky, jakým bylo například nedávné rozhodnutí řeporyjského zastupitelstva o vybudování vzpomínkového místa na padlé vlasovce.

Místopřeseda KSČM Stanislav Grospič se omluvil za výrok k obětem srpna roku 1968. V nedávném rozhovoru pro Český rozhlas řekl, že většinou šlo o oběti dopravních nehod. Teď vystoupení označil za nešťastné, vstup vojsk Varšavské smlouvy podle něj byl špatný.

Vedení KSČM se nedistancovalo od výroků místopředsedy strany Stanislava Grospiče, podle kterého obsazení Československa v roce 1968 nebylo okupací a lidé, kteří v důsledku invaze zahynuli, byli většinou oběti dopravních nehod. Místopředsedu komunistické strany kvůli výroku kritizovala opozice, ale i premiér Andrej Babiš (ANO), podle kterého by se měl omluvit.

KSČM projedná ve stranických orgánech, zda bylo vhodné prohlášení místopředsedy komunistů Stanislava Grospiče o tom, že obsazení Československa v roce 1968 nebylo okupací a lidé, kteří v důsledku invaze zahynuli, byli většinou oběti dopravních nehod. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl předseda KSČM Vojtěch Filip. Podle předsedy poslaneckého klubu ODS Zbyňka Stanjury byla Grospičova slova skandální, byť z jeho strany nijak překvapivá. Poslanec by podle něj měl skončit v čele mandátového a imunitního výboru.

Poslankyně KSČM Miloslava Vostrá si nemyslí, že by většina obětí vpádu vojsk Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 zahynula kvůli dopravním nehodám, jak tvrdí její stranický kolega Stanislav Grospič. Nechce mluvit o okupaci, invaze ale podle ní ubližuje i dnešní komunistické straně. V Interview ČT24 místopředsedkyně rozpočtového výboru také komentovala vládní daňový balíček. Pokud má projít Poslaneckou sněmovnou, je potřeba jednat i s pravicovou opozicí, míní Vostrá.

Vládní politici, kteří přispěli ke schválení novely o zdanění náhrad církvím, i prezident Miloš Zeman, jenž zákon podepsal, respektují rozhodnutí Ústavního soudu. Ten zdanění zrušil. Komunisté se chtějí obrátit na evropské instituce. Politici, kteří zrušení zdanění naopak iniciovali, rozhodnutí ocenili jako garanci, že je Česká republika demokratickým právním státem.

Státní zástupce Jaroslav Šaroch podle Deníku N navrhl zastavit stíhání premiéra Andreje Babiše v případu padesátimilionové evropské dotace na výstavbu farmy Čapí hnízdo. Události, komentáře uspořádaly debatu devíti politiků z parlamentních stran. O zvratu v kauze debatovali Helena Válková (ANO), Jakub Michálek (Piráti), Vít Rakušan (STAN), Martin Kupka (ODS), Stanislav Grospič (KSČM), Jan Bartošek (KDU-ČSL), Ondřej Veselý (ČSSD), Tomio Okamura (SPD) a Jiří Pospíšil (TOP 09). Na diskusi se můžete podívat ve videu.

Komunisté nemají v případě, že dojde k personální obměně vlády, ambici být její součástí. V Interview ČT24 to řekl místopředseda ÚV KSČM Stanislav Grospič. Debaty o možné přestavbě kabinetu (a odchodu sociální demokracie) otevřel pat kolem odvolání ministra kultury, které žádá ČSSD a váhá s ním Hrad.

Úvahy o rušení vrchních soudů a vrchních státních zastupitelství nejsou v současné chvíli dostatečně koncepčně promyšlené, uvedl v Událostech, komentářích místopředseda Legislativní rady vlády Aleš Gerloch. S tímto návrhem přišla krátce po uvedení do funkce nová ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Gerloch připomínal, že před dvěma lety se zase zvažovalo rušení okresních soudů.

Česko si ve středu připomíná 15. výročí vstupu do Evropské unie. Zástupci parlamentních stran se v Událostech, komentářích shodovali, že se naše členství ekonomicky vyplácí. Ještě důležitější prý ale je, že s ostatními státy sdílíme stejné hodnoty. Navíc zažil starý kontinent díky EU poměrně dlouhé období bez válek: „To je něco, co Evropa do vzniku EU jednoduše nepoznala,“ dodal předseda STAN Vít Rakušan. „Otázku míru nelze spojovat s Evropskou unií, Unie jako taková začala fungovat v roce 1986,“ konstatoval v pořadu místopředseda KSČM Stanislav Grospič.

Předseda KSČM Vojtěch Filip vysvětloval na jednání stranického vedení dopisy finančnímu úřadu, ve kterých kritizoval kontroly ve firmě trestně stíhaného podnikatele Tomáše Horáčka. Podle místopředsedy strany Stanislava Grospiče se komunistické špičky spokojily s Filipovým názorem, že jako poslanec má právo finanční úřad interpelovat podobně, jako interpeluje ministry.

Poslanci v úterý pokračovali ve schůzi sněmovny. V úvodu přerušili projednávání žádosti o vydání poslance Miloslava Roznera (SPD) k trestnímu stíhání. Zákonodárci dále podpořili zpřísnění postihů za týrání zvířat nebo novelu, která umožní provoz metra bez řidičů.

Poslanec Jakub Janda (ODS) se nehodlá omluvit Českému svazu bojovníků za svobodu (ČSBS). Svaz podal trestní oznámení kvůli Jandovým slovům o „pofidérním spolku adorujícím bývalé estébáky“. Policie výrok nevyhodnotila jako trestný čin a případ předala mandátovému a imunitnímu výboru Poslanecké sněmovny. Jeho předseda pochybuje, zda bude možné zahájit disciplinární řízení.

Vláda přežila hlasování o nedůvěře. Přímo proti hlasovali poslanci vládní ANO spolu s KSČM, která kabinet toleruje. Koaliční ČSSD při hlasování sál opustila. Místopředseda komunistů Stanislav Grospič v Událostech, komentářích řekl, že jejich postoj se nepromítne ve stupňování nároků vůči vládě. Budou ale trvat na tom, aby bylo splněno, na čem se dohodli. Poslankyně ANO Helena Válková poznamenala, že se nenechají k ničemu dotlačit.

Komunisté netlačí na rychlou rezignaci premiéra Andreje Babiše (ANO). Nepovažují za hodnověrné tvrzení premiérova syna, že ho otec nechal unést na Krym, aby nevypovídal v kauze Čapí hnízdo. To v pondělí přinesl server Seznam Zprávy. Pozici KSČM v Interview ČT24 představil její místopředseda Stanislav Grospič.

Vpád vojsk zemí Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 považuje dnes sice většina politických stran za jasný akt agrese, pro komunistickou stranu jde ale stále o choulostivé téma. Místopředseda KSČM Stanislav Grospič polemizoval v debatě zástupců politických stran v Událostech, komentářích s termínem okupace, upozornil, že „tady nebyl žádný protektor, žádné direktivy“.

Kubánský parlament v sobotu schválil návrh nové ústavy, v níž už není jako hlavní cíl režimu stanoveno budování komunismu. Místopředseda KSČM a předseda mandátového a imunitního výboru sněmovny Stanislav Grospič k tomu v Interview ČT24 řekl, že jde spíše o pragmatickou změnu, ale že se nic nemění.

Bouřlivá diskuse se rozpoutala ohledně zdanění církevních restitucí v pondělních Událostech, komentářích. Místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek zkoušel moderátora z cen zemědělské půdy, místopředseda komunistů Stanislav Grospič se snažil hovor stočit k Francii 19. století. Oproti tomu šéf lidovců Pavel Bělobrádek naznačil, že protivníci jsou pod vlivem psychotropních látek.

Vojenská mise NATO v pobaltských státech je namířená proti Ruské federaci, myslí si komunistický poslanec Stanislav Grospič. Jeho sněmovní frakce se v pátek neúspěšně postavila proti tomu, aby zde Češi posílili svou účast. S hnutím ANO, jehož novou vládu má podpořit, nyní chtějí zástupci KSČM znovu jednat a trvají na tom, že bez mandátu Rady bezpečnosti by se podobná sněmovní rozhodnutí neměla opakovat.