Dříve spolu státy válčily, teď sedí u jednoho stolu, chválili přínosy EU hosté Událostí, komentářů

Nahrávám video

Česko si ve středu připomíná 15. výročí vstupu do Evropské unie. Zástupci parlamentních stran se v Událostech, komentářích shodovali, že se naše členství ekonomicky vyplácí. Ještě důležitější prý ale je, že s ostatními státy sdílíme stejné hodnoty. Navíc zažil starý kontinent díky EU poměrně dlouhé období bez válek: „To je něco, co Evropa do vzniku EU jednoduše nepoznala,“ dodal předseda STAN Vít Rakušan. „Otázku míru nelze spojovat s Evropskou unií, Unie jako taková začala fungovat v roce 1986,“ konstatoval v pořadu místopředseda KSČM Stanislav Grospič.

Podle místopředsedy ODS Martina Kupky se Česku v posledních letech ekonomicky daří a období významné konjunktury je spjato právě s účastí ČR v Evropské unii. „Pro budoucnost je možná ještě důležitější, že jsme trvale součástí nějaké rodiny, kterou je možné definovat nejenom na základě ekonomických ukazatelů, ale i na základě kulturních hodnot,“ uvedl Kupka v Událostech, komentářích.

Úspěch Evropy byl podle něj založen na konkurenci, kritickém myšlení i na respektu ke vědě: „To jsou všechno věci, na kterých má nepochybně smysl stavět do budoucna. Pro Evropu může být naopak past v okamžiku, kdy tyhle základní hodnoty začne opouštět,“ uvedl Kupka.

Podobně mluvil i předseda lidovců Marek Výborný: „Evropská myšlenka se sice zrodila v hlavě obchodníka s koňakem Jeana Monneta, nicméně co je pro mě důležité – celý projekt evropského společenství a integrace přinesl Evropě víc než 70 let míru.“ Pokud podle něj pomineme lokální konflikty typu války na Balkáně, tak Evropa nikdy tak dlouhé období míru ve své historii nezažila.

„Ekonomické výhody jsou důležité – když se podíváme, kolik projektů jsme u nás dokázali vytvořit i s přispěním evropských dotací. Přestože k nim můžeme mít řadu výhrad, tak se postavily nové silnice, opravily se železniční koridory, máme nové učebny ve školách, naši studenti mohou vyjíždět na výměnné pobyty Erasmus.“

To všechno jsou podle Výborného pozitivní dopady, ale co považuje za jednu z klíčových myšlenek evropské integrace, jsou společně sdílené hodnoty: židovsko-křesťanské kořeny a antické dědictví.

Vít Rakušan (STAN) pak v debatě uvedl, že pro mladou generaci už je naše členství v EU zcela přirozené a myšlenka případného czexitu je pro ni nepřijatelná. U starších lidí je tomu ale jinak a v některých společenských vrstvách prorostl euroskepticismus.

„Domnívám se, že politické elity dlouhodobě selhávají – mám na mysli zejména politiky na Pražském hradě. Podívejme se na přístup našich prezidentů poměrně po dlouhou dobu, jakým způsobem představovali občanům Evropskou unii.“

Podle něj u nás lidé možná málo slýchávají o tom, že Evropa zažívala neustále mocenské zápasy mezi největšími hráči na politické scéně – teď najednou sedí u jednoho stolu. „Konflikty a různé krize, které se během těch dlouhých let existence EU samozřejmě objevily, se prostě řešily nějakým konsensem a dohodou. To je něco, co Evropa do vzniku EU jednoduše nepoznala. To je možná to, co bychom měli lidem více představovat,“ dodal Rakušan.

Grospič: Krize v roce 2008 ukázala, že ekonomická konjuktura nezávisí na EU

Podle místopředsedy KSČM Stanislava Grospiče však s EU nelze spojovat ani období bez válek, ani ekonomický rozmach Česka: „Já bych byl v tento moment kritický. Myslím si, že ekonomická konjuktura neodvisí tak na fungování Evropské unie. To jsme se přesvědčili v roce 2008 a následně, když jsme procházeli poměrně velkou hospodářskou krizí. Určitá pozitiva tady sice jsou, ale je tu i celá řada negativ.“

Podle něj by se musela EU zásadně změnit ve vztahu k fungování svých orgánů. Osmadvacítka teď podle něj trpí demokratickým deficitem, protože Unie původně vznikala jako společenství obchodních smluv.

„Čili není žádným tajemstvím, že parlament na rozdíl od parlamentů v národních zemích má v podstatě čistě konzultativní úlohu, nikoliv tu rozhodující legislativní. (…) Ale možná, že v tom je zakódována ta pojistka, že vlastně EU sama o sobě velice těžko změní svůj charakter. Protože do toho vždy mohou vstoupit jednotlivé členské státy a bohužel tam je ten rozměr, že to rozhodující právo mají ty nejsilnější státy,“ kritizoval Grospič.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 3 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 4 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 6 hhodinami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Jihomoravský kraj po vážné nehodě autobusů řeší, jak v nich zvýšit bezpečnost

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.