Dříve spolu státy válčily, teď sedí u jednoho stolu, chválili přínosy EU hosté Událostí, komentářů

Nahrávám video

Česko si ve středu připomíná 15. výročí vstupu do Evropské unie. Zástupci parlamentních stran se v Událostech, komentářích shodovali, že se naše členství ekonomicky vyplácí. Ještě důležitější prý ale je, že s ostatními státy sdílíme stejné hodnoty. Navíc zažil starý kontinent díky EU poměrně dlouhé období bez válek: „To je něco, co Evropa do vzniku EU jednoduše nepoznala,“ dodal předseda STAN Vít Rakušan. „Otázku míru nelze spojovat s Evropskou unií, Unie jako taková začala fungovat v roce 1986,“ konstatoval v pořadu místopředseda KSČM Stanislav Grospič.

Podle místopředsedy ODS Martina Kupky se Česku v posledních letech ekonomicky daří a období významné konjunktury je spjato právě s účastí ČR v Evropské unii. „Pro budoucnost je možná ještě důležitější, že jsme trvale součástí nějaké rodiny, kterou je možné definovat nejenom na základě ekonomických ukazatelů, ale i na základě kulturních hodnot,“ uvedl Kupka v Událostech, komentářích.

Úspěch Evropy byl podle něj založen na konkurenci, kritickém myšlení i na respektu ke vědě: „To jsou všechno věci, na kterých má nepochybně smysl stavět do budoucna. Pro Evropu může být naopak past v okamžiku, kdy tyhle základní hodnoty začne opouštět,“ uvedl Kupka.

Podobně mluvil i předseda lidovců Marek Výborný: „Evropská myšlenka se sice zrodila v hlavě obchodníka s koňakem Jeana Monneta, nicméně co je pro mě důležité – celý projekt evropského společenství a integrace přinesl Evropě víc než 70 let míru.“ Pokud podle něj pomineme lokální konflikty typu války na Balkáně, tak Evropa nikdy tak dlouhé období míru ve své historii nezažila.

„Ekonomické výhody jsou důležité – když se podíváme, kolik projektů jsme u nás dokázali vytvořit i s přispěním evropských dotací. Přestože k nim můžeme mít řadu výhrad, tak se postavily nové silnice, opravily se železniční koridory, máme nové učebny ve školách, naši studenti mohou vyjíždět na výměnné pobyty Erasmus.“

To všechno jsou podle Výborného pozitivní dopady, ale co považuje za jednu z klíčových myšlenek evropské integrace, jsou společně sdílené hodnoty: židovsko-křesťanské kořeny a antické dědictví.

Vít Rakušan (STAN) pak v debatě uvedl, že pro mladou generaci už je naše členství v EU zcela přirozené a myšlenka případného czexitu je pro ni nepřijatelná. U starších lidí je tomu ale jinak a v některých společenských vrstvách prorostl euroskepticismus.

„Domnívám se, že politické elity dlouhodobě selhávají – mám na mysli zejména politiky na Pražském hradě. Podívejme se na přístup našich prezidentů poměrně po dlouhou dobu, jakým způsobem představovali občanům Evropskou unii.“

Podle něj u nás lidé možná málo slýchávají o tom, že Evropa zažívala neustále mocenské zápasy mezi největšími hráči na politické scéně – teď najednou sedí u jednoho stolu. „Konflikty a různé krize, které se během těch dlouhých let existence EU samozřejmě objevily, se prostě řešily nějakým konsensem a dohodou. To je něco, co Evropa do vzniku EU jednoduše nepoznala. To je možná to, co bychom měli lidem více představovat,“ dodal Rakušan.

Grospič: Krize v roce 2008 ukázala, že ekonomická konjuktura nezávisí na EU

Podle místopředsedy KSČM Stanislava Grospiče však s EU nelze spojovat ani období bez válek, ani ekonomický rozmach Česka: „Já bych byl v tento moment kritický. Myslím si, že ekonomická konjuktura neodvisí tak na fungování Evropské unie. To jsme se přesvědčili v roce 2008 a následně, když jsme procházeli poměrně velkou hospodářskou krizí. Určitá pozitiva tady sice jsou, ale je tu i celá řada negativ.“

Podle něj by se musela EU zásadně změnit ve vztahu k fungování svých orgánů. Osmadvacítka teď podle něj trpí demokratickým deficitem, protože Unie původně vznikala jako společenství obchodních smluv.

„Čili není žádným tajemstvím, že parlament na rozdíl od parlamentů v národních zemích má v podstatě čistě konzultativní úlohu, nikoliv tu rozhodující legislativní. (…) Ale možná, že v tom je zakódována ta pojistka, že vlastně EU sama o sobě velice těžko změní svůj charakter. Protože do toho vždy mohou vstoupit jednotlivé členské státy a bohužel tam je ten rozměr, že to rozhodující právo mají ty nejsilnější státy,“ kritizoval Grospič.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Novým šéfem hasičů bude Martin Legner

Novým generálním ředitelem Hasičského záchranného sboru ČR bude plukovník Martin Legner. Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) ho do funkce jmenuje k 1. říjnu, vybral ho ze tří kandidátů na základě výběrového řízení. Informovala o tom mluvčí resortu Adéla Dittmannová. Dosavadnímu řediteli sboru Vladimíru Vlčkovi skončil mandát v polovině července, zastupoval ho náměstek Petr Ošlejšek.
21:29Aktualizovánopřed 25 mminutami

Sněmovna opět přerušila debatu k nedůvěře vládě

Sněmovna ve středu druhým dnem jednala o opozičním návrhu na vyslovení nedůvěry vládě ANO, SPD a Motoristů. Úterní debatu ovládli členové kabinetu v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Další představitelé koalice vystoupili ve středu. Po nich se ke slovu dostali i opoziční zástupci. K běžné debatě se ale zákonodárci dostali až odpoledne, kdy se do ní hlásilo téměř šest desítek poslanců. Sněmovna přerušila schůzi ve 21 hodin a tématu se bude věnovat i ve čtvrtek. V běžné debatě chce vystoupit ještě 37 zákonodárců, většinou z řad opozice.
03:39Aktualizovánopřed 26 mminutami

„Bojíme se možného osekávání svobod.“ Část členů nové rady vlády čelí kritice

Poprvé od změny fungování vládních rad a výborů a po odchodu desítek jejich členů jednala Rada vlády pro lidská práva. K jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) zasedlo i sedm nováčků. Proti třem z nich se vymezily některé neziskové organizace a chtějí po předsedovi vlády, aby jejich jmenování zrušil. Dotyční svou odbornost hájí a zmocněnkyně pro lidská práva Taťána Malá (ANO) uvedla, že jejich výběr respektuje a že v poradním orgánu tak bude názorová pluralita.
před 50 mminutami

Senát schválil méně vojáků na východním křídle NATO. Naopak odmítl přesun lidskoprávních agend

Na obranu východního křídla NATO bude moci být v příštích dvou letech vysláno nejvýše 1600 českých vojáků, o 400 méně než dosud, schválil Senát. Zároveň dal šanci novému pokusu o ústavní zakotvení práva na život off-line. Dva obdobné návrhy na doplnění Listiny základních práv a svobod přitom v minulosti odmítl. Dále schválil vlastní návrh na uzákonění nepromlčitelnosti trestného činu vraždy a také daňovou úlevu pro aktivní dobrovolné hasiče. Naopak odmítl přesun lidskoprávních agend z Úřadu vlády na ministerstva jako netransparentní.
10:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoRozpočet je prorůstový a proinvestiční, míní Havlíček. Pádu vlády se nebojí

„Musí si sehnat podporu ti, kteří nám chtějí vyjádřit nedůvěru,“ řekl v pořadu Interview ČT24 ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) k jednání o vyslovení nedůvěry vládě. Předpokládá, že kabinet v hlasování vyvolaném sněmovní opozicí podpoří všichni koaliční poslanci, aniž by si od jednotlivých zákonodárců zjišťovali jasné stanovisko. Spory uvnitř koalice ohledně navrhovaného rozpočtu vnímá jako běžné neshody, které se daří řešit. „My se domníváme, že to, na čem jsme se dohodli s Motoristy i s SPD, tedy, že se to v průběhu příštího roku i v důsledku určitých změn v legislativě stáhne o dvacet miliard, že to je dělatelné,“ dodal. Zopakoval, že vláda dělá prorůstovou a proinvestiční fiskální politiku, což podle něho nedávno ocenily i ratingové agentury. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Ve vodovodní síti u Odoleny Vody se objevil další nadlimitní nález olova

Voda v oblasti Odolena Voda nadále není pitná, nadlimitní množství olova se při kontrole distribuční sítě objevilo v Postřižíně při úterním odběru v Datlové ulici. Laboratoř ve vzorku naměřila 28,9 mikrogramu olova na litr, téměř trojnásobek hygienického limitu. Výsledek zveřejnily Středočeské vodárny. V úterý přitom zveřejnily výsledky 33 jiných úterních odběrů, z nichž žádný limit nepřekročil. Všechna dosavadní opatření zůstávají v platnosti. Omezení pro dvanáct obcí se zhruba patnácti tisíci obyvateli platí od minulého čtvrtka.
16:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vláda v rozpočtu na rok 2027 zvýšila výdaje pro vnitro či školství

Vláda při projednávání státního rozpočtu na příští rok zvýšila proti původnímu návrhu ministerstva financí výdaje zejména u ministerstev vnitra, práce a sociálních věcí, školství a průmyslu a obchodu. Snížily se zejména výdaje v kapitole všeobecná pokladní správa, která zahrnuje mimo jiné vládní rozpočtovou rezervu. Vláda návrh státního rozpočtu schválila minulý týden, podrobnosti o něm zveřejnila v knihovně legislativních materiálů ve středu. Odpoledne už návrh obdrželi poslanci.
před 5 hhodinami

Ministerstvo financí stanovilo maximální ceny pohonných hmot na čtvrtek

Maximální prodejní cena nafty bude ve čtvrtek 48,72 koruny za litr, u benzinu bude 46,14 koruny za litr. V cenovém věstníku to ve středu nařídilo ministerstvo financí. Vláda k regulaci cen pohonných hmot přistoupila kvůli jejich výraznému zdražení v posledních týdnech. Cenové stropy na jednotlivé dny zatím bude ministerstvo financí určovat do konce října.
14:07Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.