Česko si ve středu připomíná 15. výročí vstupu do Evropské unie. Zástupci parlamentních stran se v Událostech, komentářích shodovali, že se naše členství ekonomicky vyplácí. Ještě důležitější prý ale je, že s ostatními státy sdílíme stejné hodnoty. Navíc zažil starý kontinent díky EU poměrně dlouhé období bez válek: „To je něco, co Evropa do vzniku EU jednoduše nepoznala,“ dodal předseda STAN Vít Rakušan. „Otázku míru nelze spojovat s Evropskou unií, Unie jako taková začala fungovat v roce 1986,“ konstatoval v pořadu místopředseda KSČM Stanislav Grospič.
Dříve spolu státy válčily, teď sedí u jednoho stolu, chválili přínosy EU hosté Událostí, komentářů
29 minut
Události, komentáře: 15 let od vstupu Česka do EU
Podle místopředsedy ODS Martina Kupky se Česku v posledních letech ekonomicky daří a období významné konjunktury je spjato právě s účastí ČR v Evropské unii. „Pro budoucnost je možná ještě důležitější, že jsme trvale součástí nějaké rodiny, kterou je možné definovat nejenom na základě ekonomických ukazatelů, ale i na základě kulturních hodnot,“ uvedl Kupka v Událostech, komentářích.
Úspěch Evropy byl podle něj založen na konkurenci, kritickém myšlení i na respektu ke vědě: „To jsou všechno věci, na kterých má nepochybně smysl stavět do budoucna. Pro Evropu může být naopak past v okamžiku, kdy tyhle základní hodnoty začne opouštět,“ uvedl Kupka.
Podobně mluvil i předseda lidovců Marek Výborný: „Evropská myšlenka se sice zrodila v hlavě obchodníka s koňakem Jeana Monneta, nicméně co je pro mě důležité – celý projekt evropského společenství a integrace přinesl Evropě víc než 70 let míru.“ Pokud podle něj pomineme lokální konflikty typu války na Balkáně, tak Evropa nikdy tak dlouhé období míru ve své historii nezažila.
„Ekonomické výhody jsou důležité – když se podíváme, kolik projektů jsme u nás dokázali vytvořit i s přispěním evropských dotací. Přestože k nim můžeme mít řadu výhrad, tak se postavily nové silnice, opravily se železniční koridory, máme nové učebny ve školách, naši studenti mohou vyjíždět na výměnné pobyty Erasmus.“
To všechno jsou podle Výborného pozitivní dopady, ale co považuje za jednu z klíčových myšlenek evropské integrace, jsou společně sdílené hodnoty: židovsko-křesťanské kořeny a antické dědictví.
Vít Rakušan (STAN) pak v debatě uvedl, že pro mladou generaci už je naše členství v EU zcela přirozené a myšlenka případného czexitu je pro ni nepřijatelná. U starších lidí je tomu ale jinak a v některých společenských vrstvách prorostl euroskepticismus.
„Domnívám se, že politické elity dlouhodobě selhávají – mám na mysli zejména politiky na Pražském hradě. Podívejme se na přístup našich prezidentů poměrně po dlouhou dobu, jakým způsobem představovali občanům Evropskou unii.“
Podle něj u nás lidé možná málo slýchávají o tom, že Evropa zažívala neustále mocenské zápasy mezi největšími hráči na politické scéně – teď najednou sedí u jednoho stolu. „Konflikty a různé krize, které se během těch dlouhých let existence EU samozřejmě objevily, se prostě řešily nějakým konsensem a dohodou. To je něco, co Evropa do vzniku EU jednoduše nepoznala. To je možná to, co bychom měli lidem více představovat,“ dodal Rakušan.
Grospič: Krize v roce 2008 ukázala, že ekonomická konjuktura nezávisí na EU
Podle místopředsedy KSČM Stanislava Grospiče však s EU nelze spojovat ani období bez válek, ani ekonomický rozmach Česka: „Já bych byl v tento moment kritický. Myslím si, že ekonomická konjuktura neodvisí tak na fungování Evropské unie. To jsme se přesvědčili v roce 2008 a následně, když jsme procházeli poměrně velkou hospodářskou krizí. Určitá pozitiva tady sice jsou, ale je tu i celá řada negativ.“
Podle něj by se musela EU zásadně změnit ve vztahu k fungování svých orgánů. Osmadvacítka teď podle něj trpí demokratickým deficitem, protože Unie původně vznikala jako společenství obchodních smluv.
„Čili není žádným tajemstvím, že parlament na rozdíl od parlamentů v národních zemích má v podstatě čistě konzultativní úlohu, nikoliv tu rozhodující legislativní. (…) Ale možná, že v tom je zakódována ta pojistka, že vlastně EU sama o sobě velice těžko změní svůj charakter. Protože do toho vždy mohou vstoupit jednotlivé členské státy a bohužel tam je ten rozměr, že to rozhodující právo mají ty nejsilnější státy,“ kritizoval Grospič.
