V čem ANO komunistům a ČSSD ustoupilo? NATO už není na prvním místě, vypadl i slib vyrovnaného rozpočtu

Nahrávám video

Současnou vládu v demisi sestavovalo pouze ANO, a v programovém prohlášení se proto odrazila ideální vize tohoto hnutí. Naopak při sestavování nové vlády už Andrej Babiš musel vyjít vstříc nejenom ČSSD, ale i požadavkům KSČM. Díky srovnání dokumentů můžeme odhalit, co si obě strany vymohly. Na prvním místě obranné politiky už například nemá být NATO, ale OSN. Hnutí ANO zároveň vyškrtlo původně obsažený slib usilovat o vyrovnaný státní rozpočet. Navrhované programové prohlášení se ale od toho starého liší i v dalších oblastech.

První zásadní změna se nachází hned mezi hlavními strategickými záměry. Zatímco v minulém programu své vlády ANO slibovalo „začít s výstavbou“ nových bloků pro jaderné elektrárny, nynější programové prohlášení zmiňuje potřebu „připravit výstavbu“.

Výstavbu nových jaderných bloků sice podporují ANO, ČSSD i KSČM, zároveň si ale očividně uvědomují složitá jednání spojená s takovým krokem. Slib byl proto raději umenšen a vláda již nemá ambici s výstavbou začínat.

Nižší daňová zátěž zaměstnanců, off-line režim pro EET

V kapitole o financích a hospodaření státu se koaliční strany dohodly na zásadní změně: nebudou usilovat o vyrovnaný státní rozpočet. Tento slib v předchozím programovém prohlášení nechyběl, avšak levicové strany mají odlišné vize.

Pro ČSSD ani KSČM není vyrovnaný rozpočet prioritou, mnohem důležitější jsou pro obě strany investice a zejména výdaje na sociální programy. Nové programové prohlášení se sice vyrovnaného rozpočtu dotýká na jednom dalším místě, ale už jen vágní zmínkou.

  • Programové prohlášení, leden 2018: „Budeme podporovat dlouhodobý hospodářský růst a usilovat o vyrovnaný státní rozpočet.“
  • Programové prohlášení, květen 2018: „Budeme podporovat dlouhodobý hospodářský růst.“

Obě levicové strany si také vymohly, že v rámci zrušení tzv. superhrubé mzdy musí změny systému přinést snížení daňové zátěže u zaměstnanců o jeden procentní bod. Staré programové prohlášení také slibovalo případné vyjmutí fyzických osob s nízkými ročními příjmy z povinnosti elektronicky evidovat tržby. Nově by pro ně měl místo toho být „navržen speciální off-line režim“.

Navýšení rodičovského příspěvku a zrušení karenční doby

Program vznikající vlády i nadále počítá s návrhem reformy penzijního systému. Program menšinové vlády hnutí ANO sliboval, že za tímto účelem vznikne Státní důchodový úřad – nové programové prohlášení ale s takovým úřadem nepočítá a veškeré pravomoci ponechává v kompetenci ministerstva práce a sociálních věcí. Resort by měl v připravovaném kabinetu připadnout sociálním demokratům, kteří tak chtějí mít penzijní reformu co nejvíce ve své kompetenci. Se vznikem speciálního úřadu by byl jejich vliv mnohem menší a také váha samotného ministerstva by se snížila.

Zcela novým slibem je i zvýšení rodičovského příspěvku na 300 tisíc korun. Dřívější program sliboval zavedení nové slevy pro zaměstnance ve výši 500 korun měsíčně. Tento příspěvek už v novém programovém prohlášení zmíněn není – místo něj má být obnovena náhrada mzdy v prvních třech dnech nemoci, což byla zásadní podmínka ČSSD. 

V oblasti školství a vědy už nové programové prohlášení nepočítá s dřívějším vytvořením národních priorit orientovaného výzkumu. Zdůrazněna byla snaha podporovat školský systém tak, aby se ho mohly účastnit děti z různých rodinných zázemí.

Z kapitoly dopravy zmizela po jednáních s ČSSD a KSČM zmínka o tom, že na železnice bude „puštěna konkurence“. V novém programovém prohlášení zůstala poznámka, že liberalizace sice bude pokračovat, ale „musí být postupná“. To, že vláda na železnici „pustí konkurenci“, se v novém textu již neobjevuje.

NATO už není na prvním místě, referendum bude omezené

Značné kompromisy muselo ANO udělat v kapitole obranné politiky. Na prvním místě už nově není aktivita v rámci NATO, ale OSN. Tuto podmínku požadovali naplnit komunisté. Původní programové prohlášení také slibovalo navýšení rozpočtu na obranu s cílem dosáhnout dvou procent HDP v roce 2024. Nyní je slibem úroveň 1,4 procenta v roce 2021.

  • Programové prohlášení, leden 2018: „Budeme aktivní v NATO, EU, OSN a dalších organizacích v souladu se zájmy České republiky…“
  • Programové prohlášení, květen 2018: „Budeme aktivní v OSN, EU, NATO a dalších organizacích v souladu se zájmy České republiky…“

Vznikající vláda v novém programovém prohlášení stále počítá s předložením ústavního zákona o celostátním referendu. Zatímco ale dříve vláda Andreje Babiše nestanovila pro referendum žádné další podmínky, nový dokument přímo říká, že vláda neumožní „referendem schvalovat zákony a rozhodovat o mezinárodních závazcích“. Pravděpodobně jde o snahu ČSSD a ANO distancovat se od KSČM, která celostátní referendum o mezinárodních závazcích naopak podporuje.

Navrhované programové prohlášení je také oproti předchozímu dokumentu odlišné ve vztahu k Evropské unii. V minulém vládním programu bylo jasně řečeno, že „EU potřebuje reformu“, jejímž cílem je, aby „EU jako celek konala méně, ale efektivněji“. Nový dokument pak uvádí, že „Evropská unie musí dělat méně, ale podstatně lépe“.

Text byl rozšířen také v otázce zahraniční politiky. V programovém textu nově vznikající vlády je zakotveno, že Česká republika bude kromě Ruska a Číny „rozvíjet obchodní a politické vztahy s dalšími zeměmi Asie, Afriky a Latinské Ameriky“.

Nová kapitola bytové politiky jako další úspěch ČSSD

V agendě církví a náboženských organizací by vyplácení finančních náhrad a příspěvku na podporu jejich činnosti mělo být převedeno na ministerstvo financí. V kapitole zdravotnictví nové programové prohlášení důrazně říká, že nebude zvýšena spoluúčast pacientů na celém systému, což je další úlitba směrem ke KSČM a ČSSD.

Úplně nově se oproti předchozímu programovému prohlášení objevuje kapitola bytové politiky, ve které je slibována celková revize dosavadní koncepce. Právě bytová politika je tradičně jednou z vlajkových lodí sociálnědemokratického programu. Vlastní kapitolu dostal nově i cestovní ruch.

Prosazena byla i nová věta o „nezcizitelnosti Budějovického Budvaru n. p., podniků Povodí a Lesů České republiky“. Přitom v textu menšinové vlády ANO z letošního ledna se psalo pouze o „nezcizitelnosti státních lesů“.

Celkově se ukazuje, že navrhované programové prohlášení doznalo celou řadu změn oproti programu současné vlády Andreje Babiše v demisi. V mnoha případech se jedná o rozdíl několika slov, která ale mohou v politických jednáních hrát zásadní roli. Koaliční strany skrze svůj program nesepisují pouze vlastní sliby, ale zároveň deklarují až třeba směrem do zahraničí svůj postoj k celé řadě otázek. Právě proto je každé slovo v programu tak podstatné.

  • Programové prohlášení, leden 2018: „Po vzoru některých států Evropské unie budeme prosazovat rozšíření kompetencí Celní správy České republiky…“
  • Programové prohlášení, květen 2018: „Po vzoru některých států Evropské unie posoudíme rozšíření kompetencí Celní správy České republiky…“

Současně každé slovo může znamenat zásadní změnu při prosazování konkrétních návrhů zákonů. Například hnutí ANO ve svém lednovém programovém prohlášení slibovalo více peněz do školství, aby se platy učitelů na konci volebního období v roce 2021 dostaly na minimálně 150 procent jejich stávající výše. Nově se již jedná o platy „učitelů a nepedagogů“, což se dotýká mnohem většího počtu pracovníků.

„Nový“ problém v programovém prohlášení

Změny v novém programovém prohlášení ale stále nemusí stačit. KSČM už v sobotu varovala, že pokud vláda bude pokračovat v rozšiřování zahraničních misí, vládu nepodpoří. „Pokud by to zůstalo součástí programového prohlášení, pak by nebyla podpora KSČM možná. To je přímá věta z politického stanoviska ÚV KSČM, které už je schváleno,“ řekl předseda KSČM Vojtěch Filip.

ANO proto bude muset s komunisty dále jednat, jejich podpora je totiž pro vznik nové vlády nezbytná. Sociální demokraté přitom požadavek KSČM odmítají: „To, že naši vojáci se účastní zahraničních misí, je proto, že se snažíme, aby byl ve světě pokud možno všude mír,“ uvedl místopředseda ČSSD Martin Netolický.

O programu se tedy bude minimálně jednat, což proces vzniku nové vlády dále komplikuje. Navíc se stále čeká na výsledek vnitrostranického referenda ČSSD, které musí vstup sociálních demokratů do vlády schválit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
11:03Aktualizovánopřed 13 mminutami

K přípravě jídla ve škole v Újezdu nad Lesy použili prošlá vejce

K přípravě uhlířských špaget na základní škole v Újezdu nad Lesy byla použita vejce po minimálním datu trvanlivosti, uvedla Hygienická stanice hlavního města Prahy. Je potvrzeno osmnáct případů salmonelózy, jednačtyřicet osob je hospitalizovaných. Onemocnělo 250 dětí a dospělých, všichni podle hygieniků konzumovali jídlo s prošlými vejci. Ředitel školy Libor Skala řekl, že plánuje důkladné sanitační práce v kuchyních. Personální změny jsou podle něj velmi pravděpodobné.
11:42Aktualizovánopřed 23 mminutami

ŽivěSněmovna podpořila další zvyšování penze lidem po dosažení osmdesáti let

Lidem od osmdesáti let věku se zřejmě jejich důchody budou zvyšovat v pětiletých intervalech o 500 korun. Změnu má přinést vládní novela, kterou sněmovna v prvním kole podpořila. Koalice chce do novely také vpravit jednorázový příspěvek důchodcům ve výši 2000 korun, na čemž se tento týden shodla vláda, uvedl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Sněmovna ve čtvrtek také podpořila v prvním čtení koaliční návrh na zmrazení platů vrcholných politiků.
04:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Soud podmíněně propustil Čermáka z vězení

Okresní soud v Liberci rozhodl o podmíněném propuštění Tomáše Čermáka, který byl odsouzen před třemi lety za podporu a propagaci terorismu. Vyhověl tak jeho žádosti po odpykání více než poloviny z trestu 5,5 roku vězení. Soud mu stanovil zkušební dobu na čtyři roky s dohledem probační služby. S propuštěním souhlasila i státní zástupkyně Lenka Fričová, rozhodnutí soudu je tak pravomocné. Čermák během koronavirové pandemie veřejně vyzýval k násilí na politicích.
10:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Mezi oběťmi Epsteina podle policie nebyly ženy z Česka

Tuzemská policie svým šetřením nezjistila, že by mezi oběťmi amerického finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina byly i ženy z Česka, uvedl mluvčí policejního prezidia Jakub Vinčálek. Věcí se zabývali v rámci mezinárodní spolupráce, a to zejména s úřady Spojených států amerických.
10:32Aktualizovánopřed 5 hhodinami

O prodlouženém víkendu se čeká převážně slunečno, nejteplejší má být pondělí

Nadcházející prodloužený víkend bude převážně slunečný, postupně se bude oteplovat, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). V pondělí, kdy je státní svátek, mohou teploty odpoledne vystoupat až na 25 stupňů Celsia, dodávají meteorologové.
před 7 hhodinami

VideoZastavení zdražování známek investice neohrozí, říká Juchelka. Nezodpovědné, míní Jakob

Poslanecká sněmovna schválila novelu, která ruší každoroční valorizaci cen dálničních známek. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) to ale neznamená omezení investic do dopravní infrastruktury. „Samozřejmě to neznamená, že nebudou nějaké investice a prostředky nejen pro opravu, ale i výstavbu nové dálniční sítě,“ uvedl v Událostech, komentářích. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob naopak považuje zastavení zdražování za nezodpovědné. Kritizoval, že se vláda v době růstu ekonomiky a vysokého rozpočtového schodku vzdává příjmů určených na rozvoj dopravní infrastruktury. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 7 hhodinami

Vyřešit spor s mediátorem. Soudy tuto možnost nařizují jen v půl procentu civilních případů

Pouze u každého dvoustého civilního sporu soudy nařizují setkání s mediátorem. Za posledních devět let to tak bylo jen u třinácti tisíc případů z celkových 2,5 milionu civilních sporů, vyplývá z dat ministerstva spravedlnosti. Ta přitom současně ukazují, že mediace končí úspěšně ve více než sedmdesáti procentech případů.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.