Začala demolice mostu Šmejkalka na dálnici D1

Stavbaři opravující most Šmejkalka na dálnici D1 u Senohrab začali demolovat polovinu mostu ve směru na Prahu. Doprava je převedena na opačnou stranu dálnice a střední dělicí pás, který dělníci vybudovali v uplynulých měsících. Předtím auta jezdila v obou směrech ve dvou zúžených pruzích vyosených do stran, aby prostřední část zůstala volná pro stavbu.

Auta projíždějí opravovaným úsekem dvěma zúženými jízdními pruhy v každém směru maximální rychlostí 80 kilometrů v hodině. Tak tomu bude podle mluvčího Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jana Rýdla po celou dobu rekonstrukce, dodržování rychlostního limitu kontrolují radary.

Zejména v ranních a odpoledních špičkách se doprava dříve zpomalovala a tvořily se kolony. Podle ŘSD to bylo částečně způsobeno tím, že větší vozidla před omezením brzdila nebo zastavovala a přejížděla z levého do pravého pruhu, který je širší. V novém dopravním omezení zůstala šířka pruhů podle Rýdla téměř stejná. Pravý pruh v obou směrech je široký 3,15 metru a levý 2,15 metru.

Rozebírání mostu

Dělníci nyní budou starý most nad historickým obloukem rozebírat a zároveň hned stavět nový. Potrvá to zhruba tři čtvrtě roku, poté je čeká stejný postup na druhé straně ve směru na Brno, řekl v pondělí vedoucí projektu Jan Gramblička z firmy Strabag.

„V prostoru nad obloukem budeme části staré konstrukce odřezávat a za pomoci dvou autojeřábů je budeme snášet dolů,“ uvedl Gramblička. Nejtěžší kusy mohou vážit až 50 tun a měřit sedm metrů. Pod mostem je budou rozebírat demoliční bagry. Většina materiálu se využije na nové stavbě.

Rekonstrukci nejstaršího dálničního mostu v zemi má na starosti sdružení firem Strabag a Pragoprojekt, most opravuje za 965 milionů korun bez DPH. Práce začaly v červenci 2023, s uvedením do provozu se počítá v roce 2027. Dělníci musejí nejdřív odstranit nosnou konstrukci až po historický oblouk, který zůstane zachován a čeká ho oprava. Na stavbě, která pokračuje i v zimě, pracuje denně až 50 dělníků.

Most Šmejkalka nebyl součástí rekonstrukce D1, která skončila na podzim 2021. Zakázka na jeho opravu byla vypsána samostatně. ŘSD chtělo podle Rýdla most zbourat a vybudovat jeho repliku, památkáři ale požadovali zachovat původní oblouk. Dělníci ho proto museli zajistit a osadit čidly, aby věděli, jak se při rekonstrukci chová.

Historie mostu

Most překlenuje ve výšce 46 metrů Hrusický potok a údolí mezi Senohraby a Turkovicemi. Je nejstarším objektem na D1, postaven byl v letech 1939 až 1949.

Pravý oblouk pod jízdními pruhy ve směru na Brno byl vybetonován v roce 1941, levý o pět let později. Délku stavby ovlivnila druhá světová válka, v jejíž době byly práce přerušeny. Stavbu nosné konstrukce dělníci dokončili po válce.

V letech 1973 až 1977 ji upravovali. Most pak byl uveden do provozu při dokončení dálnice D1 z Prahy do Brna. V roce 1991 stavbaři most celkově opravili. Nynější rekonstrukce je největší za celou historii mostu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V Hradci Králové povládne trojkoalice v čele s HDK a TOP 09, řeší se přistoupení ODS

V Hradci Králové povládne trojkoalice ve volbách vítězné koalice Hradeckého demokratického klubu (HDK) a TOP 09 s koalicí Pirátů a Starostů a sdružením Změna pro Hradec, Zelení a KDU-ČSL. Kandidátkou trojkoalice na primátorku bude dosavadní primátorka Pavlína Springerová (HDK). Strany ještě budou řešit, zda se čtvrtým členem koalice stane ODS, uvedli představitelé HDK a TOP 09. Tři strany mají v sedmatřicetičlenném zastupitelstvu 20 mandátů, s ODS by koalice měla 24 křesel.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

U Přerova se zastavil provoz vlaků kvůli možnému poškození trakčního vedení

Na železničním koridoru u Přerova byl kvůli možnému poškození trakčního vedení zhruba tři čtvrtě hodiny zastaven provoz. Stav trolejí prověřovali technici Správy železnic. Kolem 21:45 byl obnoven provoz po jedné koleji a o půl hodiny později už omezení skončilo. Informoval o tom mluvčí správy železnic pro mimořádnosti Martin Kavka.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Sněmovna podpořila mimořádnou daň na rafinerie

Poslanci v úvodním kole podpořili zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu asi 5,5 miliardy korun. Do závěrečného kola schvalování sněmovna poslala také pravidla pro fungování trhu během mimořádných situací.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoNa jihu Čech vznikla třetí nejvýkonnější solární elektrárna v zemi, panely se natáčí za sluncem

Na jihu Čech vyrostla nová fotovoltaika na ploše zhruba padesáti hektarů s výkonem téměř 37 megawattů. Dokáže natáčet panely za sluncem, díky tomu je výkonnější. Aktuálně je to třetí největší park v Česku, který bude dodávat konkrétní firmě, v tomto případě působící v autoprůmyslu. Zajistit to má stabilitu cen i dodávek. Komplikovaná výstavba může podle Solární asociace za to, že podobné projekty jsou vzácné. Největší park stojí od roku 2010 v Ralsku. Letos přibyly ty na druhém a třetím místě a několik dalších projektů je ve výstavbě.
před 6 hhodinami

Ve volbách letos uspělo více mladých

V letošních komunálních volbách oproti předchozímu hlasování narostl počet úspěšných osmnáctiletých kandidátů. Celkem je nových zastupitelů přes 61 tisíc. Voliči dali důvěru hned 26 nejmladším uchazečům.
před 6 hhodinami

VideoObchodních řetězců v Česku se francouzský kyberútok nedotkl, krizové plány však mají

Kybernetický útok na francouzské supermarkety řeší tamní vláda, obchodů v tuzemsku se incident netýkal. Velké řetězce nicméně situaci sledují. Konkrétní být z bezpečnostních důvodů nechtějí. Krizové scénáře třeba pro případ výpadku proudu mají. V Česku čelily kybernetickým útokům v uplynulých letech státní instituce, samospráva i firmy. Loni v červenci jeden z nich ochromil například nymburskou nemocnici. Podle expertů, které ČT oslovila, jsou podobné útoky obvykle kombinací nedůslednosti a zastaralé technologie.
před 6 hhodinami

Ministerstvo kultury přehodnocuje podmínky spolupráce s kulturními subjekty

Ministerstvo kultury chce přehodnotit rozsah a podmínky spolupráce s kulturními subjekty, týká se to mimo jiné karlovarského filmového festivalu nebo Pražského jara. Cílem je podle resortu zajistit, aby účelnost a přínosy spolupráce odpovídaly prioritám nové Státní kulturní politiky pro roky 2026 až 2029.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoSenátní duel v obvodu Žďár nad Sázavou: Michal Šmarda (za SOMVoltHR) a Josef Klement (KDU-ČSL)

Česká televize před druhým kolem senátních voleb připravila duely postupujících kandidátů. Za obvod Žďár nad Sázavou spolu diskutovali Michal Šmarda (za SOMVoltHR) a Josef Klement (KDU-ČSL).
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.