Začala demolice mostu Šmejkalka na dálnici D1

Stavbaři opravující most Šmejkalka na dálnici D1 u Senohrab začali demolovat polovinu mostu ve směru na Prahu. Doprava je převedena na opačnou stranu dálnice a střední dělicí pás, který dělníci vybudovali v uplynulých měsících. Předtím auta jezdila v obou směrech ve dvou zúžených pruzích vyosených do stran, aby prostřední část zůstala volná pro stavbu.

Auta projíždějí opravovaným úsekem dvěma zúženými jízdními pruhy v každém směru maximální rychlostí 80 kilometrů v hodině. Tak tomu bude podle mluvčího Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jana Rýdla po celou dobu rekonstrukce, dodržování rychlostního limitu kontrolují radary.

Zejména v ranních a odpoledních špičkách se doprava dříve zpomalovala a tvořily se kolony. Podle ŘSD to bylo částečně způsobeno tím, že větší vozidla před omezením brzdila nebo zastavovala a přejížděla z levého do pravého pruhu, který je širší. V novém dopravním omezení zůstala šířka pruhů podle Rýdla téměř stejná. Pravý pruh v obou směrech je široký 3,15 metru a levý 2,15 metru.

Rozebírání mostu

Dělníci nyní budou starý most nad historickým obloukem rozebírat a zároveň hned stavět nový. Potrvá to zhruba tři čtvrtě roku, poté je čeká stejný postup na druhé straně ve směru na Brno, řekl v pondělí vedoucí projektu Jan Gramblička z firmy Strabag.

„V prostoru nad obloukem budeme části staré konstrukce odřezávat a za pomoci dvou autojeřábů je budeme snášet dolů,“ uvedl Gramblička. Nejtěžší kusy mohou vážit až 50 tun a měřit sedm metrů. Pod mostem je budou rozebírat demoliční bagry. Většina materiálu se využije na nové stavbě.

Rekonstrukci nejstaršího dálničního mostu v zemi má na starosti sdružení firem Strabag a Pragoprojekt, most opravuje za 965 milionů korun bez DPH. Práce začaly v červenci 2023, s uvedením do provozu se počítá v roce 2027. Dělníci musejí nejdřív odstranit nosnou konstrukci až po historický oblouk, který zůstane zachován a čeká ho oprava. Na stavbě, která pokračuje i v zimě, pracuje denně až 50 dělníků.

Most Šmejkalka nebyl součástí rekonstrukce D1, která skončila na podzim 2021. Zakázka na jeho opravu byla vypsána samostatně. ŘSD chtělo podle Rýdla most zbourat a vybudovat jeho repliku, památkáři ale požadovali zachovat původní oblouk. Dělníci ho proto museli zajistit a osadit čidly, aby věděli, jak se při rekonstrukci chová.

Historie mostu

Most překlenuje ve výšce 46 metrů Hrusický potok a údolí mezi Senohraby a Turkovicemi. Je nejstarším objektem na D1, postaven byl v letech 1939 až 1949.

Pravý oblouk pod jízdními pruhy ve směru na Brno byl vybetonován v roce 1941, levý o pět let později. Délku stavby ovlivnila druhá světová válka, v jejíž době byly práce přerušeny. Stavbu nosné konstrukce dělníci dokončili po válce.

V letech 1973 až 1977 ji upravovali. Most pak byl uveden do provozu při dokončení dálnice D1 z Prahy do Brna. V roce 1991 stavbaři most celkově opravili. Nynější rekonstrukce je největší za celou historii mostu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Z Blízkého východu se nyní repatriační let neplánuje, řekl Macinka

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu. Žádný repatriační let z Blízkého východu v tuto chvíli neplánuje, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ČT. Nejvíce Čechů je v Dubaji, kde jich je hlášeno 2,5 tisíce.
15:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Lídři EU vyzvali k ochraně civilistů

K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a dodržování mezinárodního práva v souvislosti s vývojem po útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání. Na žádost Francie se také sešla Rada bezpečnosti OSN. V neděli spolu přes video budou hovořit unijní ministři zahraničí.
10:57Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 13 hhodinami

Video„Lidé mají stále obavy“. Před rokem vykolejil u Hustopečí vlak s benzenem

Přesně před rokem došlo k jedné z nejhorších ekologických katastrof v historii Česka – u Hustopečí nad Bečvou vykolejil vlak s benzenem. Z tisíce tun této toxické a hořlavé látky do krajiny unikla asi čtvrtina. Sto padesát tun benzenu již bylo odstraněno, zbývá odklidit ještě sto tun. „Není to úplně u konce, lidé mají obavy, co může nastat, kdyby například přišel velký déšť. Nevíme, co může nebezpečná látka v zemi do budoucna udělat,“ uvedla starostka obce Júlia Vozáková (nestr. za KDU-ČSL). V den havárie se na místě sešlo na 180 hasičů ze čtyř krajů i ze Slovenska, škoda činí cekem 428 milionů korun.
před 15 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
před 16 hhodinami

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
před 16 hhodinami

VideoDíky GPS našel ukradené kolo, policie mu ale nepomohla

Krádeží kol v Česku podle policejních statistik každoročně ubývá, i díky stále propracovanějším bezpečnostním prvkům včetně GPS lokátorů. Ani ty ale nemusí být zárukou, že majitel získá své kolo zpět. Přesvědčil se o tom Kamil Svatoň, který tímto způsobem vystopoval svůj ukradený bicykl. Svatoň obratem předal souřadnice policii, svoje kolo ale stále nemá. „Do dnešního dne ho sleduju, do dnešního dne vím, kde je. Pán ho měl uskladněné, dokonce několikrát na něm i vyjel na projížďku,“ popisuje Svatoň. „Policisté ve věci provedli šetření, ale vzhledem k tomu, že v daných místech nikoho nezastihli, nemohli tedy bez souhlasu uživatele vstoupit na pozemek nebo do obydlí,“ vysvětluje mluvčí policie Plzeňského kraje Michaela Raindlová. Zloděj, který okradl Svatoně, mezitím odcestoval do zahraničí. Aktuálně se kolo hlásí ze Zakarpatské oblasti na Ukrajině.
včera v 20:19

Babiš jednal s velvyslancem USA o plnění závazků u výdajů na obranu, píše Deník N

Premiér Andrej Babiš (ANO) jednal v minulých dnech s americkým velvyslancem v Praze Nicholasem Merrickem o výdajích na obranu, napsal v pátek Deník N. Vláda chce snížit obranné výdaje ve srovnání s návrhem rozpočtu předloženým minulým kabinetem. Velvyslanec navrhl podle Deníku N Babišovi, že by Česko mohlo splnit svůj závazek vydávat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu tím, že by přispělo do fondu Severoatlantické aliance (NATO) na nákup zbraní Ukrajině. Podle Deníku N to Babiš odmítá a snaží se získat roční odklad.
včeraAktualizovánovčera v 19:44
Načítání...