Po sečtení 99,6 procenta odevzdaných hlasů zvítězila v kosovských parlamentních volbách strana Sebeurčení dosavadního premiéra Albina Kurtiho. Ten už prohlásil, že „urychleně sestaví novou vládu“. Podle dosavadních výsledků získal podporu 49,3 procenta voličů, což znamená, že k vládnutí bude potřebovat koaličního partnera. Agentura Reuters podotýká, že výsledky voleb signalizují možný konec roční patové situace, která paralyzovala tamní parlament a zpozdila i mezinárodní financování země.
Lidé v Kosovu, jehož parlament má 120 křesel, z nichž dvacet je uděleno zástupcům menšin, zamířili k volebním urnám letos už podruhé. Kurtiho uskupení v únoru nezískalo ve volbách většinu. Dokázalo sice zvítězit, avšak získalo pouze 48 mandátů, což nestačilo k udržení nadpoloviční většiny ve sněmovně.
Sebeurčení sice mezi zástupci ostatních stran hledalo podporu pro novou vládu, ale bezúspěšně. Následující měsíce koaličních jednání přiměly prezidentku Vjosu Osmaniovou k rozpouštění parlamentu v listopadu a k následnému vypsání termínu předčasných voleb na konec prosince.
Volební místnosti se v zemi uzavřely v neděli v 19 hodin. „Jakmile budou výsledky potvrzeny, měli bychom urychleně sestavit parlament a poté okamžitě sestavit novou vládu,“ prohlásil Kurti na tiskové konferenci v sídle své strany. „Nemáme času nazbyt a měli bychom se společně posunout vpřed co nejrychleji,“ dodal.
Dvě hlavní opoziční strany – Demokratická strana Kosova (PDK) a Demokratický svaz Kosova (LDK) – získaly 21 procent, respektive 13,6 procenta hlasů. Ve srovnání s únorovými volbami Sebeurčení posílilo o zhruba sedm procentních bodů.
Jednání o možné koalici
Kurti zároveň vyzval členy opozice, aby ho podpořili v hlasování o mezinárodních úvěrových dohodách, které ke schválení vyžadují dvoutřetinovou většinu.
Analytici dříve v pondělí uváděli, že je „těžké předpovědět“, zda bude Kurti schopen sestavit vládu sám bez koalice, která by zajistila potřebnou většinu 61 křesel. Ismet Kryeziu z think-tanku Kosovo Democratic Institute podotýká, že pro Kurtiho bude „velmi snadné“ vládnout s malou koalicí.
Kryeziu dodal, že Kurti potřebuje k sestavení nového kabinetu jen málo hlasů od albánských nebo menšinových stran.
Opoziční strany odmítají s levicovým hnutím Sebeurčení spolupracovat. Viní ho z eskalace napětí na severu země, kde žijí zejména etničtí Srbové a kde se vláda snaží prosadit kosovské zákony a omezit vliv Bělehradu. To opakovaně vedlo k násilným střetům.
Opozice chce také usilovat o rychlejší integraci do mezinárodních společenství. „Naše cesta je jasná: Evropská unie a NATO jako vojenská aliance, bez sankcí, bez izolace, bez konfliktů se spojenci, bez dobrodružství, která nás nechávají osamocené,“ prohlásil předseda Demokratického svazu Kosova Lumir Abdixhiku. V kampani se strany ale zaměřily také na ekonomickou situaci země. I tu současná opozice kritizuje.
Srbsko ztratilo kontrolu nad Kosovem v roce 1999, když nálety NATO ukončily ozbrojený konflikt v regionu a přinutily ke stažení srbské ozbrojené síly. V roce 2008 vyhlásilo Kosovo nezávislost na Srbsku, které ho ale dál považuje za součást svého území. Kosovo jako suverénní stát uznává asi polovina států OSN včetně Česka.
