V nedělních parlamentních volbách v Kosovu zvítězila strana Sebeurčení (Vetevendosje) současného premiéra Albina Kurtiho. Po sečtení více než 93 procent hlasů má jeho levicové uskupení nakročeno k získání relativní, ale ne absolutní většiny. Bude tak muset hledat spojence. Kurtiho kritici namítají, že premiér nesplnil sliby ohledně zlepšení stavu školství a zdravotnictví, jeho politika prý zemi „oddálila od tradičních západních spojenců“. S jeho zvolením není spokojená ani řada kosovských Srbů, kteří žijí na severu země.
Kurtiho strana Sebeurčení vede s více než 41 procenty hlasů před Demokratickou stranou Kosova (PDK) s 22,5 procenta a Demokratickým svazem Kosova (LDK) se 17,7 procenta hlasů, vyplývá z údajů komise. K volbám podle ní v neděli přišlo bezmála 41 procent Kosovanů.
Sebeurčení však ve volbách nedosáhlo tak přesvědčivého výsledku jako před čtyřmi lety, tehdy získala důvěru přes padesáti procent voličů. Případná povolební vyjednávání by měla začít ještě během pondělka.
Premiér v noci na pondělí na tiskové konferenci před sídlem své strany oznámil, že zvítězil a plánuje sestavit vládu. „Zvítězili jsme a to je jen potvrzení naší dobré, demokratické a pokrokové vlády. (…) Naše vítězná koalice vytvoří novou Kurtiho vládu pro třetí volební období, a tak budeme pokračovat v započaté práci v souladu s našimi záměry.“
K absolutní většině má ale daleko a PDK i LDK už dříve koalici s Kurtim odmítly. Kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová může pověřit sestavením vlády i druhou nejsilnější stranu. Pokud se to nepodaří, budou se volby opakovat.
Někdejší studentský vůdce Kurti řídí kosovský kabinet od roku 2021.
Kosovští Srbové
Z dvaceti křesel vyhrazených pro menšiny získala deset strana kosovských Srbů Srpska lista (Srbská kandidátka). „Děkujeme našemu prezidentovi Aleksandaru Vučičovi za blahopřání a podporu nejen dnes, ale po celá ta léta. Máme jen jednu zemi a jednoho prezidenta,“ prohlásil šéf strany Zlatan Elek.
Kurti si podle analytiků upevnil podporu mezi albánskou populací právě díky krokům vedoucím k posílení kontroly vlády nad zhruba pětiprocentní srbskou menšinou obývající hlavně sever Kosova. Eliminoval například používání srbských dinárů a omezil další vazby na Srbsko. To kosovskou státnost neuznává a považuje ho za součást svého území.
I přesto někteří kosovští Srbové k volebním urnám přišli, na severu země jich žije zhruba padesát tisíc. „Co můžeme dělat, narodili jsme se tady a máme tu i hroby našich předků. Doufáme, že bude lépe. Musíme k volbám, to je naše povinnost,“ sdělila volička Milena Kovačevičová.
Výtky vůči Kurtimu
Oponenti ale Kurtimu vytýkají, že nesplnil sliby ohledně zlepšení stavu školství a zdravotnictví a jeho politika Kosovo oddálila od jeho tradičních spojenců, kterými jsou Evropská unie (EU) a Spojené státy. „Pro náš demokratický svaz Kosova je důležité prosazovat demokracii proti populismu, budeme nadále prosazovat demokratické směřování naší země,“ prohlásil lídr LDK Lumir Abdixhiku.
Opozice v kampani slibovala zlepšení vztahů s Washingtonem a Bruselem i vstup země do NATO. Například EU přerušila před dvěma lety financování některých projektů a pomoc podmiňuje snížením napětí ve vztazích se srbskou menšinou. Unijní ekonomická opatření vůči Prištině dosahují podle agentury Reuters hodnoty zhruba 150 milionů eur.
Kosovo nezávislost na Srbsku vyhlásilo v roce 2008. Vztahy se Srbskem a srbskou menšinou uvnitř Kosova mají zásadní vliv na politiku této malé balkánské země. Nedělní parlamentní volby byly deváté od konce války, kterou v letech 1998 až 1999 vedly srbské vládní síly proti albánským separatistům. Srbské síly se stáhly z Kosova po 78 dnech náletů Severoatlantické aliance (NATO).
