Voliči čtyř okresů na severu Kosova, kde tvoří většinu srbské obyvatelstvo, hlasovali v neděli o odvolání starostů z řad etnických Albánců. Ti se úřadu ujali po loňských místních volbách, které etničtí Srbové bojkotovali. To se zopakovalo i nyní. Výsledky referenda jsou neplatné, zúčastnilo se jen 253 ze 45 tisíc oprávněných voličů.
Kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová-Sadriuová v prohlášení srbský bojkot odsoudila jako „nátlak Bělehradu“. „Srbsko opět nezákonně zasáhlo do volebního procesu jiné země,“ zdůraznila prezidentka.
Volební účast v nedělním referendu činila zhruba 0,56 procenta. Dotyční starostové byli loni zvoleni tříprocentní účastí, připomněla agentura AFP.
Nástup etnických Albánců do úřadu starostů po dubnových volbách v minulém roce vyvolal na severu Kosova nepokoje. Srbové se starostům pokusili zabránit, aby se ujali funkce, přičemž při střetech s policií a mírovými silami KFOR byly na obou stranách zraněny desítky lidí.
„I když (starostové) mohli být legálně zvoleni, nepovažujeme jejich volbu za legitimní,“ prohlásil Srdjan, etnický Srb z kosovského města Zvečan.
Nyní, o rok později, proběhlo na stejných místech nové hlasování o osudu vedení obcí. Opakování plebiscitu odsouhlasili jejich obyvatelé v petici. Nové volby podpořily i západní státy v čele s USA. Mají otevřít cestu ke zklidnění vřících vztahů mezi Kosovem i Srbskem, které má ambici vstoupit do Evropské unie.
Jenže scénář z loňska se zopakoval a hlavní strana etnických Srbů, Srbská kandidátka, znovu vyzvala k bojkotu. „S bojkotem nepřichází žádný zisk, občané musí být proaktivní,“ postěžoval si zástupce předsedy rady města Severní Mitrovica Skender Sadiku.
Tři desítky škol ve čtyřech městech odmítly sloužit jako volební místnosti. Argumentovaly tím, že mají až do konce dubna na všechny víkendy naplánované kulturní akce. „Naším postojem je neúčastnit se referenda, které vypsal (kosovský premiér) Albin Kurti, protože udělal vše pro to, aby hlasování neuspělo,“ prohlásil dle agentury AFP šéf probělehradské Srbské kandidátky, strany zastupující kosovské Srby.
Srbsko ztratilo kontrolu nad Kosovem v roce 1999, když nálety NATO ukončily ozbrojený konflikt v regionu a přinutily ke stažení srbské ozbrojené síly. V roce 2008 vyhlásilo Kosovo nezávislost na Srbsku, které ho ale dál považuje za součást svého území. Kosovo jako suverénní stát uznává asi polovina zemí OSN včetně Česka. Většina ze zhruba 50 tisíc Srbů žijících na severu Kosova zachovává loajalitu Srbsku.
