KFOR

Voliči čtyř okresů na severu Kosova, kde tvoří většinu srbské obyvatelstvo, hlasovali v neděli o odvolání starostů z řad etnických Albánců. Ti se úřadu ujali po loňských místních volbách, které etničtí Srbové bojkotovali. To se zopakovalo i nyní. Výsledky referenda jsou neplatné, zúčastnilo se jen 253 ze 45 tisíc oprávněných voličů.

NATO zvažuje posílení přítomnosti v Kosovu. Reaguje na letošní incidenty a chce předejít nárůstu násilí v zemi i jinde na západním Balkáně. Česko už v létě vyslalo třicet vojenských policistů a v mírové misi NATO v Kosovu (KFOR) má armáda i další specialisty.

Ministři obrany členských států NATO ve čtvrtek důrazně odsoudili neobhajitelné útoky Hamásu na Izrael a vyzvali k okamžitému propuštění všech rukojmí. Po skončení dvoudenního jednání v bruselské centrále Severoatlantické aliance to uvedl šéf NATO Jens Stoltenberg. S ministry se prostřednictvím videokonference spojil i jejich izraelský kolega Joav Galant. Ukázal jim videa z hrůzných činů, kterých se ozbrojenci dopustili. Ministři v sále z toho byli zděšeni, uvedla s odkazem na své zdroje agentura Reuters.

Srbsko uvedlo, že snížilo počet svých vojáků podél hranice s Kosovem. Podle agentury AFP to uvedl náčelník generálního štábu srbských ozbrojených sil Milan Mojsilovič s tím, že počet vojáků klesl na „obvyklou úroveň“. Srbsko zvýšilo počet vojáků u hranic s Kosovem v souvislosti s incidentem, při němž zemřel kosovský policista a tři srbští útočníci a který opět zostřil vztahy Prištiny s Bělehradem. Spojené státy uvedly, že stažení srbských vojáků zatím nemohou potvrdit. Kosovský premiér Albin Kurti obvinil Srbsko, že plánovalo anexi severního Kosova.

Evropská unie připravila omezení vůči kosovské vládě. Ta podle Bruselu neusiluje o snížení napětí ohledně srbské menšiny v zemi. Některé z postihů začnou platit okamžitě a mohou se v budoucnu rozšířit. Kosovo mají zasáhnout finančně i politicky, uvedl Brusel bez dalších detailů. Napětí mezi Srbskem a Kosovem se vystupňovalo v posledních měsících v souvislosti s místními volbami. Naposledy kvůli incidentu na hranicích, kdy Bělehrad oznámil, že zadržel tři kosovské policisty na srbském území.

Kosovská policie zadržela muže podezřelého z organizace útoků na vojáky NATO na konci května – třicet z nich tehdy utrpělo zranění. Podle tamního ministra vnitra je útočníkem šéf polovojenské formace zvané Civilní ochrana, jež působí v části státu obývané Srby. Při zatýkání podezřelého Srba Miluna Milenkoviče vypukly násilnosti. Kosovský premiér Albin Kurti mezitím představil plán, který má vést ke snížení napětí v severní části země.

Kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová řekla agentuře Reuters, že je nakloněna možnosti uspořádat nové volby v převážně srbských okresech na severu země. Předpokladem podle ní je, že tento krok podpoří formou petice alespoň pětina tamních obyvatel. V reakci na novou vlnu násilí v severním Kosovu vyzvalo Prištinu k opakování voleb mezinárodní společenství. Spojené státy podle Reuters Prištině otevřeně pohrozily, že musí poskytnout kosovským Srbům více autonomie, pokud chce pomýšlet na vstup do NATO a Evropské unie.

Desítky členů mezinárodních jednotek KFOR opět hlídají radnice na severu Kosova. V pondělí zde byly při střetech srbských demonstrantů s místní policií zraněny tři desítky členů jednotek KFOR a padesát protestujících Srbů. NATO, pod které mise KFOR spadá, podle agentury DPA oznámilo, že jednotky posílí o přibližně sedm set vojáků. Násilí proti jednotkám KFOR označil šéf unijní diplomacie Josep Borrell za zcela nepřijatelné. Vyzval k okamžité deeskalaci v oblasti, a to jak představitele Kosova, tak srbské demonstranty.

Na severu Kosova, kde žije většinově srbská menšina, v pondělí pokračovaly protesty Srbů proti novým starostům z albánských stran. Ty zvítězily v komunálních volbách, které ovšem místní Srbové na protest bojkotovali, a účast tak dosáhla pouze jednotek procent. Ve čtyřech městech se srbskou většinou, kde v čele radnic stanuli albánští starostové, posílily své hlídky mezinárodní jednotky KFOR, píše agentura Reuters. Podle agentury ANSA bylo při střetech s demonstranty zraněno 41 příslušníků těchto jednotek, KFOR o něco později potvrdila zhruba 25 raněných mezi svými příslušníky. V oblasti se protesty konaly už minulý týden.

NATO vyzvalo kosovské úřady, aby okamžitě zmírnily napětí se Srbskem, a urgovalo všechny strany konfliktu, aby spor řešily dialogem. Organizace reagovala na páteční střety kosovské policie s etnickými Srby a oznámení srbského prezidenta Aleksandara Vučiče, že uvedl armádu do bojové pohotovosti. Ruská diplomacie hovoří o „kosovské provokaci“. Podle Moskvy mohou za vyhrocení situace Spojené státy a Evropská unie.

Kosovští Srbové, kteří dosud blokovali silnice na severu Kosova, souhlasili s odstraněním barikád. Oznámil to srbský prezident Aleksandar Vučić, který zároveň zrušil stav zvýšené bojové připravenosti armády. První barikády zmizely ve čtvrtek dopoledne u hraničního přechodu Merdare, uvedla agentura AFP. Ten nechalo Kosovo ve středu kvůli protestům uzavřít, ve čtvrtek jej ale opět otevřelo. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell uvedl, že zvítězila diplomacie.

Srbská armáda uvedla v pondělí večer na pokyn prezidenta Aleksandara Vučiče své jednotky do stavu zvýšené pohotovosti. Reagovala tím na napětí v sousedním Kosovu, jehož bezprostřední příčinou byl spor o registrační značky aut. Protestující kosovští Srbové v úterý v pohraničním kosovském městě Mitrovica postavili nové barikády, uvedla agentura Reuters. Podle kosovského ministra vnitra Xhelala Sveçly usiluje Srbsko, pod vlivem Ruska, o destabilizaci Kosova.

Srbové žijící na severu Kosova už druhý den blokovali hlavní silnice. Protestovali tak proti nedávnému zatčení bývalého srbského policisty. Napětí v oblasti neustále narůstá, v noci došlo i na přestřelku s policií, napsala agentura Reuters. Srbský prezident Aleksandar Vučić vyzval všechny strany k zachování míru. V rozhovoru se stanicí RTS prohlásil, že neděle je pro něj „nejtěžším dnem od zvolení prezidentem“.

Srbsko požádá NATO, aby mu umožnilo rozmístit srbské vojáky a policisty v Kosovu, ačkoli nepředpokládá schválení žádosti, uvedl srbský prezident Aleksandar Vučić. Prohlášení přichází v době rostoucích nepokojů na severu Kosova, který obývá převážně srbská menšina.

Byrokratický spor mezi Srbskem a Kosovem o státní poznávací značky pokračuje. Priština požaduje, aby Srbové žijící na kosovském území osadili svá auta kosovskými registračními značkami. Od dubna už se zastaralými na silnici nikdo nebude smět vyjet. Bělehrad, který Kosovo neuznává, to označuje za útlak svého obyvatelstva.

Kosovská policie i mezinárodní jednotky jsou znovu v pohotovosti na hranicích se Srbskem. Obávají se, že Srbové na protest postaví zátarasy a budou blokovat průjezd. Nesouhlasí totiž s blížící se povinností používat v Kosovu výhradně jeho registrační značky. Nezávislost sousední země totiž neuznávají. Kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová, se kterou vedla rozhovor Dominika Vřešťálová, míní, že hrozí další vyostření napětí.

Obě strany testují odhodlání té druhé hájit své pozice a stanoviska, řekl o napětí na kosovsko-srbské hranici v pondělním Horizontu Jan Pelikán z katedry jihoslovanských a balkanistických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák (STAN), který v minulosti působil jako civilní administrátor v Kosovu, v Událostech, komentářích upozornil, že místní vůdci si hrají na sudu se střelným prachem.

Kosovská vláda kvůli napětí na kosovsko-srbské hranici o měsíc odložila plánovaná pravidla pro srbské registrační značky a doklady totožnosti potřebné pro vstup nebo odchod ze země. Nařízení mělo platit od pondělí. O odkladu na Twitteru informoval kosovský premiér Albin Kurti, krok ale podmínil odstraněním barikád na hraničních přechodech, k čemuž také v pondělí večer došlo.

Před deseti lety skončila první armádní mise, do které Česko vstoupilo jako člen NATO. Hlavní český kontingent opustil Kosovo v říjnu 2011. Aliance někdejší srbskou provincii převzala pod mezinárodní dohled, aby ukončila etnický konflikt. Po odchodu vojsk se česká přítomnost výrazně snížila, dnes jde o jednotky členů.

Srbsko v sobotu na základně dohody vyjednané Evropskou unií stáhlo nákladní vozy a osobní automobily, které blokovaly hraniční přechody s Kosovem. Na jejich místo pak nastoupili vojáci Severoatlantické aliance. Později se z příhraniční oblasti stáhly také kosovské speciální policejní síly, informovala agentura Reuters.

Česká republika se sice stala členem Severoatlantické aliance v roce 1999, už předtím ale naši vojáci vyrazili na zahraniční mise. Vůbec první byla operace Pouštní bouře v roce 1990 v Perském zálivu. Nejpočetnější zastoupení měla naše armáda v zemích bývalé Jugoslávie, kde se vystřídalo zhruba 18 tisíc českých a tehdy ještě československých vojáků. Do Afghánistánu zamířilo asi 9 tisíc a do Iráku více než 2300 příslušníků armády. Řada vojáků bohužel zaplatila cenu nejvyšší, od roku 1990 zahynulo při zahraničních misích celkem 29 vojáků.