Evropská unie připravila omezení vůči kosovské vládě. Ta podle Bruselu neusiluje o snížení napětí ohledně srbské menšiny v zemi. Některé z postihů začnou platit okamžitě a mohou se v budoucnu rozšířit. Kosovo mají zasáhnout finančně i politicky, uvedl Brusel bez dalších detailů. Napětí mezi Srbskem a Kosovem se vystupňovalo v posledních měsících v souvislosti s místními volbami. Naposledy kvůli incidentu na hranicích, kdy Bělehrad oznámil, že zadržel tři kosovské policisty na srbském území.
Trest za roztržku se Srby. Evropská unie ochladí vztahy s Kosovem
3 minuty
Události: Roste napětí mezi Srbskem a Kosovem
„Tato opatření se budou postupně zvyšovat s finančními a politickými důsledky, a to počínaje pozastavením návštěv, kontaktů a akcí na vysoké úrovni a také naší finanční spolupráce s Kosovem,“ sdělil mluvčí Evropské komise (EK) Peter Stano.
Napětí mezi Srbskem a Kosovem se zvýšilo ve středu poté, co Bělehrad oznámil, že zadržel tři příslušníky kosovské policie na srbském území, což kosovská vláda popřela. Podle ní srbské síly zavlekly trojici policistů z kosovského území. „Chtěli bychom zdůraznit, že hlídkující policejní jednotka měla oficiální úkol v daném místě jménem Tresave, které se nachází hluboko v území kosovské republiky,“ konstatoval mluvčí kosovské policie Baki Kelani.
Na vině je kosovský premiér, míní Vučić
Kosovskou verzi incidentu ale odmítl srbský prezident Aleksandar Vučić. Srbsko je prý ochotné poskytnout své poznatky o incidentu mezinárodní vyšetřovací komisi. „Srbští policisté na území Kosova vůbec nevstoupili. Na Balkáně je jeden člověk, který chce za každou cenu rozdmýchávat konflikt, a to je kosovský premiér Albin Kurti,“ uvedl Vučić.
„K zadržení došlo u vesnice Gnjilica v okresu Raska, více než kilometr hluboko v území Srbska,“ doplnil prezidenta Vučiće státní tajemník srbského ministerstva vnitra Zlejko Brkić. Jenže tuto verzi striktně odmítá Priština. Tvrdí, že její lidé se pohybovali výhradně na území Kosova podél silnice za vsí Bare a samotnou hranici nepřekročili. Přes pomezí měli podle kosovských Albánců přejít úmyslně naopak členové srbských zvláštních sil.
Auta se srbskou „espézetkou“ nesmí do Kosova
Kosovo přestalo v reakci na zadržení svých policistů od středy vpouštět na své území vozy se srbskou poznávací značkou. Na hraničním přechodu ze Srbska do Kosova se poté vytvořily kolony kamionů. „Jsem z generace, která zažila Jugoslávii, kdy tohle vše bylo jedno spojené území? Co se to děje teď? Nevím, co k tomu říct,“ prohlásil srbský řidič kamionu.
„Nejlepší by bylo si lidsky promluvit a hledat kompromis. Nemělo by jít o vítězství a prohru, ale o nalezení zlaté střední cesty,“ myslí si další z oslovených srbských řidičů kamionu Nenad Nastasijević.
Mimo jiné právě spor o poznávací značky výrazně zvýšil v uplynulých měsících napětí se Srbskem, které neuznává samostatnost Kosova.
2 minuty
Zprávy ve 12: Napětí mezi Srbskem a Kosovem sílí, EU zavádí postihy
Koncem května vypukly demonstrace a střety na severu Kosova, když se vedení měst se srbskou menšinou snažili ujmout starostové z albánských stran. Ty získaly většinu v zastupitelstvech, protože Srbové dubnové komunální volby bojkotovali a účast dosáhla jen jednotek procent. Chtějí totiž, aby obce, kde tvoří Srbové většinu obyvatelstva, mohly vytvořit spolek.
Během násilných střetů bylo zraněno i třicet vojáků KFOR (z anglického Kosovo Force). Země NATO pak do rozbouřeného regionu na severu Kosova vyslaly posilu sedmi stovek mužů. Vztahy mezi etniky zůstávají napjaté a další incidenty mohou podle analytiků znovu zažehnout násilí.
Spojené státy a Evropská unie vyzývají kosovského premiéra Albina Kurtiho, aby starosty z úřadu odvolal, stáhl zvláštní policejní oddíly, které se podílely na dosazení těchto starostů do úřadu, a dodržel dohodu z roku 2013 týkající se vytvoření autonomního Sdružení srbských okresů.
Vláda premiéra Kurtiho i předchozí kabinety ji ale odmítly uvést do praxe v obavách, že Srbsko by prostřednictvím autonomního celku mohlo ovlivňovat vnitřní záležitosti kosovského státu.
Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell svolal na příští týden krizovou schůzku s Kurtim a Vučićem, oznámil ve čtvrtek mluvčí EK Stano. „Pozval oba lídry na ‚krizové setkání', které se uskuteční příští týden v Bruselu. O další podrobnosti se podělíme později,“ dodal.
Bělehrad ztratil kontrolu nad Kosovem v roce 1999, když nálety NATO ukončily ozbrojený konflikt v regionu a přinutily ke stažení srbské ozbrojené síly. V roce 2008 vyhlásilo Kosovo nezávislost na Srbsku, které ho ale dál považuje za součást svého území. Kosovo za suverénní stát považuje asi polovina států OSN včetně Česka. Na severu Kosova žijí převážně Srbové, v ostatních částech země mají většinu Albánci.
