NATO vyzvalo kosovské úřady, aby okamžitě zmírnily napětí se Srbskem, a urgovalo všechny strany konfliktu, aby spor řešily dialogem. Organizace reagovala na páteční střety kosovské policie s etnickými Srby a oznámení srbského prezidenta Aleksandara Vučiče, že uvedl armádu do bojové pohotovosti. Ruská diplomacie hovoří o „kosovské provokaci“. Podle Moskvy mohou za vyhrocení situace Spojené státy a Evropská unie.
Nejnovější střety na severu Kosova, kde žije početná srbská menšina, propukly poté, co se kosovská policie snažila pomoci nově zvolenému starostovi, etnickému Albánci, aby nastoupil do úřadu. V tom mu bránili místní Srbové, kteří dubnové volby bojkotovali. Podle místních médií kosovská policie použila proti davu před radnicí slzný plyn a protestující zapálili jedno policejní vozidlo.
„Apelujeme na instituce v Kosovu, aby situaci okamžitě uklidnily, a vyzýváme všechny strany, aby řešily situaci dialogem,“ napsala na Twitteru mluvčí NATO Oana Lungescuová. Uvedla zároveň, že 3800 členů mezinárodních jednotek KFOR situaci bedlivě sleduje.
Moskva viní ze zvyšování napětí Západ. „Opakovaně jsme varovali, že zástupci tandemu USA-EU nejsou mírotvorci, nýbrž podněcovatelé konfliktu, kteří podkopávají právní základy mezinárodní dohody o Kosovu a zdržují oboustranně přijatelné řešení,“ prohlásila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.
Připomněla rezoluci 1244 Rady bezpečnosti OSN z roku 1999, která ustavila v Kosovu mezinárodní správu, ale zároveň potvrdila, že oblast zůstává součástí srbsko-černohorské Jugoslávie, tedy fakticky Srbska. V roce 2008 ale kosovští Albánci vyhlásili jednostranně nezávislost Kosova, což Bělehrad neuznává a tento krok označuje za zjevné porušení rezoluce.
Bělehrad ztratil faktickou kontrolu nad Kosovem v roce 1999, když nálety NATO ukončily krvavý konflikt v tomto regionu a přinutily ke stažení srbské ozbrojené síly.
V roce 2008 vyhlásilo Kosovo nezávislost na Srbsku, které ale Kosovo dál považuje za součást svého území. Rovněž asi padesát tisíc Srbů žijících na severu Kosova neuznává autoritu vlády v Prištině. Kosovo za suverénní stát považuje asi polovina států OSN, z EU ho neuznávají Španělsko, Rumunsko, Slovensko, Řecko a Kypr.
