Marija Vladimirovna Zacharovová

Finsko uzavře na dva týdny celou hranici s Ruskem ve snaze zastavit příliv migrantů z blízkovýchodních, afrických a dalších zemí. Na tiskové konferenci to oznámil finský premiér Petteri Orpo. Opatření začne platit v noci na čtvrtek.

Generální tajemník OSN António Guterres navrhl ruskému vůdci Vladimiru Putinovi, aby umožnil prodloužit dohodu o vývozu obilí z ukrajinských přístavů výměnou za nepřímé připojení jedné z ruských bank k mezinárodnímu platebnímu systému SWIFT. S odvoláním na nejmenované zdroje to uvedla agentura Reuters. Zaslání dopisu, který by posunul jednání o dohodě, později potvrdil Guterresův mluvčí. Detaily ale neuvedl. Putin podle agentury TASS uvedl, že dopis zatím neviděl.

Polské úřady pro podezření ze špionáže zadržely ruského profesionálního hokejistu, hrajícího v polském prvoligovém klubu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na polskou prokuraturu. Za úkol měl podle ní mimo jiné průzkum kritické infrastruktury v zemi. Moskva Varšavu vyzvala, aby zatčení vysvětlila, napsala agentura RIA Novosti s odvoláním na mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariju Zacharovovou.

NATO vyzvalo kosovské úřady, aby okamžitě zmírnily napětí se Srbskem, a urgovalo všechny strany konfliktu, aby spor řešily dialogem. Organizace reagovala na páteční střety kosovské policie s etnickými Srby a oznámení srbského prezidenta Aleksandara Vučiče, že uvedl armádu do bojové pohotovosti. Ruská diplomacie hovoří o „kosovské provokaci“. Podle Moskvy mohou za vyhrocení situace Spojené státy a Evropská unie.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal premiéra Denyse Šmyhala, aby se komplexně zabýval návrhem přejmenovat Rusko na „Moskovii“. Autorka petice odkazuje na původ Ukrajinců a Rusů i dějinný význam Kyjevské Rusi. Podle historiků se jedná o další krok ve vzájemném souboji Ruska a Ukrajiny o společné kulturní dědictví.

Patnáct mrtvých si v noci na neděli vyžádal izraelský raketový útok v syrské metropoli Damašku. Informovala o tom Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která sídlí v Británii a konflikt v Sýrii monitoruje skrze své zdroje na místě. Mezi oběťmi jsou civilisté, dodala. Syrská armáda hovoří o pěti obětech, včetně jednoho vojáka.

Obráncům Ukrajiny pomůže v dalším boji dosud největší dodávka vojenské techniky z Velké Británie. Vedle už dříve potvrzených čtrnácti moderních tanků Challenger 2 bude balík zahrnovat i stovky obrněných vozidel, pontony nebo náboje. Rusko i Ukrajina se teď prý budou snažit o překvapivý úder. „Nic bohužel ještě není rozhodnuto, ta válka bude pokračovat dál. Politické hledisko ze strany Kremlu je nadřazeno smysluplnosti konání na bojišti,“ říká analytik Tomáš Řepa.

Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell čelí kritice kvůli vyjádřením z minulého týdne, kdy při projevu v Bruggách na Evropské diplomatické akademii přirovnal Evropu k „zahradě“ a většinu zbytku světa k „džungli“. Někteří označili slova španělského politika zastupujícího unijní diplomacii za „kolonialistický jazyk“ a ministerstvo zahraničí Spojených arabských emirátů (SAE) si kvůli tomu v pondělí předvolalo šéfa unijní mise v SAE k podání vysvětlení.

Kosovská vláda kvůli napětí na kosovsko-srbské hranici o měsíc odložila plánovaná pravidla pro srbské registrační značky a doklady totožnosti potřebné pro vstup nebo odchod ze země. Nařízení mělo platit od pondělí. O odkladu na Twitteru informoval kosovský premiér Albin Kurti, krok ale podmínil odstraněním barikád na hraničních přechodech, k čemuž také v pondělí večer došlo.

Kyjev ve čtvrtek obvinil Rusko, že skladuje těžké zbraně a munici v areálu okupované Záporožské jaderné elektrárny na jihovýchodě Ukrajiny. Jde o největší atomovou elektrárnou v Evropě. Moskva naopak viní ukrajinské ozbrojené síly z toho, že na areál tohoto zařízení tento týden zaútočily pomocí bezpilotních letounů. Ani jedno tvrzení však nelze nezávisle ověřit.

Moskevský soud vyměřil pokutu ve výši 20 milionů rublů (asi 7,5 milionu korun) Rádiu Svobodná Evropa/Rádiu Svoboda (RFE/RL) za to, co označil jako falešný obsah týkající se ruské operace na Ukrajině. Informovala o tom agentura Interfax.

Z centra okupovaného ukrajinského Chersonu byly ve středu večer a v noci hlášeny exploze. Ukrajinska pravda píše, že po nich přestala vysílat ruská televize. Ruská státní agentura RIA Novosti tvrdí, že město ostřelovala Ukrajina Točka-U. Zatím nejsou žádné informace o obětech či zraněných. Ve městě platí noční zákaz vycházení. Pokračovaly také ruské útoky na Mykolajiv, Mariupol nebo Charkov, odkud je hlášena jedna oběť.

Severní Makedonie se rozhodla vyhostit dalších šest ruských diplomatů kvůli jejich nevhodné činnosti. Podle agentury Makfax o tom byl v pátek při předvolání na ministerstvo zahraničí informován ruský velvyslanec Sergej Bazdnikin. Moskva záhy dala najevo, že odpoví stejným způsobem. V krátké době je to druhé vykázání ruských diplomatů ze Severní Makedonie. Moskva v pátek oznámila vyhoštění 18 členů zastoupení Evropské unie v Rusku.

O útocích ruské armády na civilní cíle na Ukrajině se mluví téměř od počátku války. Bombardují obytné domy, nemocnice, porodnice, školy i školky. Podle Západu je to taktika Moskvy. Psychologickým tlakem na představitele Ukrajiny se snaží vymoct ústupky hlavně při diplomatických jednáních. Kreml to popírá a tvrdí, že civilní místa nebombarduje, a když, tak že ho k tomu donutili ukrajinští vojáci skrývající se v nich.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba se ve čtvrtek setká s šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem na diplomatickém fóru v Turecku. Jednání potvrdily obě strany. Spojené státy mezitím odmítly přesun polských stíhaček na Ukrajinu přes americkou základnu a uvedly, že jsou proti jakémukoliv plánu, aby členské země NATO poskytly Kyjevu bojové letouny. Zároveň Polsku slíbily raketový systém Patriot. Velká Británie zvažuje, že okupované zemi pošle vedle tisíců protitankových střel také protiletecké zbraně Starstreak.

Pražské státní zastupitelství souhlasí s ukrajinskou žádostí o vydání Rusa Alexandra Franchettiho na Ukrajinu. Městskému soudu v Praze zaslalo návrh na jeho vydání k trestnímu stíhání. Na dotaz ČT to uvedl mluvčí zastupitelství Aleš Cimbala. Franchettiho zadržela policie loni v září, a to na základě ukrajinského mezinárodního zatykače. Tamní úřady ho viní z toho, že byl v minulosti zapojen do ruské anexe ukrajinského poloostrova Krym. Proti jeho vydání se ohrazuje Moskva. O přípustnosti opatření bude nyní rozhodovat Městský soud v Praze.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg chce na 12. ledna svolat jednání Aliance s Ruskem, informovala turecká státní agentura Anadolu. Přijetí návrhu na schůzku dříve potvrdilo podle agentury TASS ruské ministerstvo zahraničí, o formátu i času se podle mluvčí ruské diplomacie Marije Zacharovové jedná.

Při leteckém incidentu nad Černým mořem se podařilo zabránit katastrofě, řekla v neděli mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Stroj ruských aerolinek Aeroflot musel podle ní změnit kurz, aby se vyhnul průzkumnému letounu Severoatlantické aliance. NATO ani Spojené státy na obvinění bezprostředně nereagovaly, uvedla agentura AFP. Kvůli údajnému narušení vzdušného prostoru Ukrajinou předvolalo tamního vojenského atašé běloruské ministerstvo obrany, oznámil resort.

Ukrajinské úřady podle ministra zahraničí Oleha Nikolenka dokončují žádost o vydání Alexandra Frančettiho, ruského občana zapojeného do anexe Krymu. Černínský palác informoval, že Kyjev o Rusovo vydání již požádal. Nikolenko také potvrdil, že české úřady zatkly Frančettiho právě na ukrajinskou žádost. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov doufá, že česká strana bude pečlivě dodržovat zákony a „nepoddá se politickým provokacím“.

Rusko očekává, že české úřady odpovědí na otázky ohledně činnosti českých zvláštních služeb na ruském území. Uvedla to podle agentury TASS mluvčí tamního ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.

Ruské ministerstvo zahraničí potvrdilo, že ke konci května se sníží počty pracovníků na české ambasádě v Moskvě a ruském velvyslanectví v Praze tak, aby si vzájemně odpovídaly. Omezit chce také počet na místě najatých pracovníků. Černínský palác připustil, že to je problematické. Pobaltské státy na znamení solidarity s Českem vyhostí ruské diplomaty. Litva označila za nežádoucí osoby dva pracovníky, Lotyšsko a Estonsko po jednom. Ruský prezident Vladimir Putin nařídil vypracovat seznam „nepřátelských zemí“, jejichž diplomatická zastoupení v Rusku budou mít omezenou možnost zaměstnávat místní síly.

Česko zastropuje počet diplomatů na pražském ruském velvyslanectví tak, aby odpovídal stavu na české ambasádě v Moskvě. Oznámil to ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) poté, co Moskva nereagovala na českou pobídku přijmout zpět vykázané tuzemské diplomaty. Nový krok v praxi znamená vyhoštění dalších ruských delegátů, lhůta k odjezdu jim skončí na konci května. Diplomatickou roztržku původně odstartovalo oznámení, že výbuch muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014 způsobili ruští tajní agenti. Ruská strana v reakci na Kulhánkovo oznámení přednesla českému velvyslanci Vítězslavovi Pivoňkovi požadavek, aby byl snížen počet pracovníků jeho ambasády v Moskvě.

Evropská unie ještě může rozhodnout o koordinovaném postupu členských zemí vůči Rusku ohledně kauzy výbuchů ve vrbětickém skladu. V úterý to uvedla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, podle níž je vše „teprve na začátku“. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) potvrdil, že Česko spojence o solidární akci žádá. Rusko dále popírá podíl na výbuchu a uvedlo, že bude dál reagovat na kroky Prahy. Tamní média událost vesměs ironizují. Chopila se také výroku Andreje Babiše, že nešlo o státní terorismus.

Přes naléhání řady států Evropské unie se ministři zahraničí členských zemí neshodli na potrestání ruských činitelů odpovědných za uvěznění opozičního vůdce Alexeje Navalného. ČTK to sdělil diplomatický zdroj. Některé země chtěly dát přednost jednání s ruským vedením, šéf unijní diplomacie Josep Borrell proto vyrazí začátkem února do Moskvy apelovat na propuštění Navalného.