Obilí za banku. Šéf OSN nabízí Rusku obchod

Nahrávám video

Generální tajemník OSN António Guterres navrhl ruskému vůdci Vladimiru Putinovi, aby umožnil prodloužit dohodu o vývozu obilí z ukrajinských přístavů výměnou za nepřímé připojení jedné z ruských bank k mezinárodnímu platebnímu systému SWIFT. S odvoláním na nejmenované zdroje to uvedla agentura Reuters. Zaslání dopisu, který by posunul jednání o dohodě, později potvrdil Guterresův mluvčí. Detaily ale neuvedl. Putin podle agentury TASS uvedl, že dopis zatím neviděl.

Ujednání, které umožňuje vyvážet i přes pokračující boje na Ukrajině obilí a další potraviny z ukrajinských černomořských přístavů, zprostředkovaly loni v létě OSN a Turecko. Dohoda platí vždy po omezenou dobu a je třeba ji opakovaně prodlužovat.

Nyní vyprší v pondělí 17. července a Moskva uvádí, že k jejímu prodloužení nemá důvod. Ve čtvrtek to zopakoval i Putin, podle kterého Rusko od dohody hodlá odstoupit, pokud nebudou splněny jeho požadavky. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov následně upřesnil, že Rusko konečné rozhodnutí nepřijalo.

V přístavu Oděsa se podle Reuters mezitím nakládají poslední dvě lodě, které hodlají vyplout ještě předtím, než dohoda vyprší.

Ukrajina je významný vývozce obilí a slunečnicových semen a přerušení exportu poté, co Rusko loni zahájilo plnohodnotnou pozemní invazi do sousední země, způsobilo výrazný globální nárůst cen některých potravin. Dohoda pak pomohla ceny snížit a předejít světové potravinové krizi. Její neprodloužení by mělo za následek opětovný růst cen potravin, a OSN proto varuje před globální potravinovou krizí.

„Samozřejmě země, které jsou závislé na ukrajinských dodávkách, se budou muset poohlédnout po jiných zdrojích, nejspíše do Ruska. Myslím si, že právě o to Rusku jde,“ podotkla Caitlin Welshová, ředitelka Globálního programu pro bezpečnost potravin a vody, Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS).

Rusko si stěžuje na neplnění požadavků, podle Ukrajiny Moskva dohodu porušuje

Rusko si dlouhodobě stěžuje, že jeho požadavky ohledně obchodu se zemědělskou produkcí se neplní. Moskva žádá mimo jiné opětovné připojení ruské státní banky Rosselchozbank k systému SWIFT. Tato banka se orientuje na půjčky zemědělcům, ovládá ji Kreml. 

Kyjev ale tvrdí, že dohoda nefunguje už nyní, protože Kreml ji nedodržuje a lodě s ukrajinským obilím blokuje. Kvůli výsledkům summitu NATO Kyjev očekává, že dojde k přerušení humanitárních dodávek do rozvojových zemí. 

„Rusko takto reaguje pokaždé. Nedrží slovo a neustále chce blokovat určité humanitární koridory, aby vyvolalo novou krizi,“ prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Již v květnu Kyjev oznámil, že pokud by Rusko ujednání neprodloužilo, chce se za přepravní společnosti, které by své lodě vyslaly do válečné zóny, zaručit sama ukrajinská vláda.

Moskva tvrdí, že o nových návrzích neví

Západní média už dříve psala, že Evropská unie připojení ruské banky k systému SWIFT zvažuje, což potvrdily nově i zdroje Reuters. Šéf OSN podle nich navrhl Putinovi, aby umožnil prodloužení smlouvy na několik měsíců a poskytl EU čas na připojení dceřiné banky Rosselchozbank k mezinárodnímu platebnímu systému.

Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov ale sdělil, že o žádných nových návrzích týkajících se dohody neví. Reagoval na výrok tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který podle Reuters řekl, že Putin ohledně dohody přišel s určitými návrhy. Myšlenku, že by EU připojila banku Rosselchozbank přes dceřinou společnost vytvořenou za tímto účelem, už dříve kritizovala mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na Islandu proběhlo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v sobotu proběhlo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. S úderem půlnoci se uzavřely volební místnosti a začalo sčítání hlasů. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V Nigeru se vzbouřili vojáci. Vládnoucí junta má prý situaci pod kontrolou

Vzbouřenci v Nigeru zaútočili na letiště a prezidentskou budovu v hlavním městě Niamey. V místě podle zdrojů agentury Reuters vypukly nepřetržitá střelba a výbuchy, na krátkou dobu bylo přerušeno vysílání státní televize a rozhlasu. Za ozbrojenými útoky podle tamního ministerstva obrany stáli vzbouření vojáci. Ministerstvo zároveň uvedlo, že vládnoucí vojenský režim postupně získává nad situací kontrolu. Bezpečnostní a diplomatické zdroje večer agentuře AFP sdělily, že prezidentská garda s ruskou pomocí převzala kontrolu nad leteckou základnou, které se vzbouřenci dříve zmocnili.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Vyzýval k deportaci milionů, nyní britského komentátora z USA vyhostili

Britský krajně pravicový komentátor Milo Yiannopoulos byl po zatčení na letišti v New Orleansu vyhoštěn do domovské Británie, oznámil v sobotu podle agentury Reuters mluvčí amerického ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS). Došlo k tomu poté, co ho na mezinárodním letišti Louise Armstronga v New Orleansu kvůli nelegálnímu setrvání zatkla americká imigrační a celní služba (ICE). Yiannopoulos přitom dříve paradoxně vyzýval k přísnějšímu vymáhání imigračních pravidel.
před 3 hhodinami

Počet mrtvých po ruském útoku u Buči stoupl na 37, uvádí tamní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 37 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Netanjahu odsoudil dění na Západním břehu. Osadníci obsadili dům palestinské rodiny

Několik desítek židovských osadníků v sobotu obsadilo dům palestinské rodiny ve vesnici Kusra na okupovaném Západním břehu. Útočníci se uvnitř domu, kde jeho obyvatelé zůstali, zabarikádovali. Na místo přijely jednotky izraelské armády a pohraniční stráže, aby osadníky z budovy vypudily, píše agentura AFP. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu incident odsoudil. Obyvatelé domu uvedli, že vojáci zasáhli proti nim samotným.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Nezvěstných v Nepálu jsou tři tisíce. Hrozí druhotné katastrofy

Povodeň v Nepálu si vyžádala téměř sedm set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Pátrání po přeživších komplikuje počasí, kvůli dešti a mlze musely úřady operace přerušit. Téměř tři tisíce lidí je navíc stále pohřešováno: 2420 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Odborníci varují před rizikem druhotných katastrof. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Němci se podle médií vrací z dovolené v zahraničí s menším pocitem převahy

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.
před 15 hhodinami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.