Obilí za banku. Šéf OSN nabízí Rusku obchod

12 minut
Horizont ČT24: Napětí kolem obilné dohody
Zdroj: ČT24

Generální tajemník OSN António Guterres navrhl ruskému vůdci Vladimiru Putinovi, aby umožnil prodloužit dohodu o vývozu obilí z ukrajinských přístavů výměnou za nepřímé připojení jedné z ruských bank k mezinárodnímu platebnímu systému SWIFT. S odvoláním na nejmenované zdroje to uvedla agentura Reuters. Zaslání dopisu, který by posunul jednání o dohodě, později potvrdil Guterresův mluvčí. Detaily ale neuvedl. Putin podle agentury TASS uvedl, že dopis zatím neviděl.

Ujednání, které umožňuje vyvážet i přes pokračující boje na Ukrajině obilí a další potraviny z ukrajinských černomořských přístavů, zprostředkovaly loni v létě OSN a Turecko. Dohoda platí vždy po omezenou dobu a je třeba ji opakovaně prodlužovat.

Nyní vyprší v pondělí 17. července a Moskva uvádí, že k jejímu prodloužení nemá důvod. Ve čtvrtek to zopakoval i Putin, podle kterého Rusko od dohody hodlá odstoupit, pokud nebudou splněny jeho požadavky. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov následně upřesnil, že Rusko konečné rozhodnutí nepřijalo.

V přístavu Oděsa se podle Reuters mezitím nakládají poslední dvě lodě, které hodlají vyplout ještě předtím, než dohoda vyprší.

Ukrajina je významný vývozce obilí a slunečnicových semen a přerušení exportu poté, co Rusko loni zahájilo plnohodnotnou pozemní invazi do sousední země, způsobilo výrazný globální nárůst cen některých potravin. Dohoda pak pomohla ceny snížit a předejít světové potravinové krizi. Její neprodloužení by mělo za následek opětovný růst cen potravin, a OSN proto varuje před globální potravinovou krizí.

„Samozřejmě země, které jsou závislé na ukrajinských dodávkách, se budou muset poohlédnout po jiných zdrojích, nejspíše do Ruska. Myslím si, že právě o to Rusku jde,“ podotkla Caitlin Welshová, ředitelka Globálního programu pro bezpečnost potravin a vody, Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS).

Rusko si stěžuje na neplnění požadavků, podle Ukrajiny Moskva dohodu porušuje

Rusko si dlouhodobě stěžuje, že jeho požadavky ohledně obchodu se zemědělskou produkcí se neplní. Moskva žádá mimo jiné opětovné připojení ruské státní banky Rosselchozbank k systému SWIFT. Tato banka se orientuje na půjčky zemědělcům, ovládá ji Kreml. 

Kyjev ale tvrdí, že dohoda nefunguje už nyní, protože Kreml ji nedodržuje a lodě s ukrajinským obilím blokuje. Kvůli výsledkům summitu NATO Kyjev očekává, že dojde k přerušení humanitárních dodávek do rozvojových zemí. 

„Rusko takto reaguje pokaždé. Nedrží slovo a neustále chce blokovat určité humanitární koridory, aby vyvolalo novou krizi,“ prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Již v květnu Kyjev oznámil, že pokud by Rusko ujednání neprodloužilo, chce se za přepravní společnosti, které by své lodě vyslaly do válečné zóny, zaručit sama ukrajinská vláda.

Moskva tvrdí, že o nových návrzích neví

Západní média už dříve psala, že Evropská unie připojení ruské banky k systému SWIFT zvažuje, což potvrdily nově i zdroje Reuters. Šéf OSN podle nich navrhl Putinovi, aby umožnil prodloužení smlouvy na několik měsíců a poskytl EU čas na připojení dceřiné banky Rosselchozbank k mezinárodnímu platebnímu systému.

Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov ale sdělil, že o žádných nových návrzích týkajících se dohody neví. Reagoval na výrok tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který podle Reuters řekl, že Putin ohledně dohody přišel s určitými návrhy. Myšlenku, že by EU připojila banku Rosselchozbank přes dceřinou společnost vytvořenou za tímto účelem, už dříve kritizovala mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusové zabili v Kryvém Rihu nejméně čtrnáct lidí, z toho šest dětí

Ruský raketový útok na ukrajinské město Kryvyj Rih si v pátek vyžádal nejméně čtrnáct obětí, včetně šesti dětí, uvedl šéf oblastní správy Serhij Lysak. Počet obětí a raněných se podle něj ustavičně zvyšuje. Přes padesát lidí při zásahu obytné čtvrti utrpělo zranění, píše Reuters s odvoláním na tamní činitele. V noci na pátek Rusko útočilo také na Charkov, zemřelo nejméně pět lidí a 35 je zraněno, informuje Ukrajinska pravda s odkazem na oblastní samosprávu města.
07:43Aktualizovánopřed 18 mminutami

„Strach je nakažlivý.“ Harrisová a Obama se opřeli do Trumpa

Exprezident USA Barack Obama a bývalá viceprezidentka Kamala Harrisová z Demokratické strany nebývale otevřeně kritizovali nedávné kroky vlády Donalda Trumpa. Podle Harrisové návrat republikána do Bílého domu vyvolal „velký pocit strachu“. Obamovi se nelíbí mimo jiné kroky v oblasti imigrace, cel či zastrašování zpravodajských médií, uvedla stanice CNN.
před 47 mminutami

Akciové burzy druhým dnem zažívají jízdu z kopce

Evropské akciové burzy zažívaly i v pátek prudký pokles: investoři tak reagovali na dopad nových amerických cel, která prezident Donald Trump oznámil ve středu večer. Panevropský index Stoxx 600 uzavřel se ztrátou 5,1 procenta. Britský FTSE 100 i německý DAX odepsaly necelých pět procent, francouzský CAC pak přes čtyři procenta. Propad zažily trhy i ve čtvrtek. Dalším poklesem zahájily páteční obchodování rovněž americké akciové indexy. Situaci vyostřila též páteční razantní odpověď Číny.
16:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Turci usilují o klíčovou základnu v Sýrii, Izrael udeřil

Turecko chce převzít leteckou základnu Tijas v Sýrii a rozmístit tam systémy protivzdušné obrany a drony. S odkazem na své zdroje to píše The Middle East Eye (MEE) a další média. Ankara jedná s Damaškem i o vojenském centru pro výcvik syrských vojáků. Izrael mluví o „tureckém protektorátu“ a základny bombarduje. Damašek má útoky za porušení suverenity.
před 2 hhodinami

Arménie přijala zákon umožňující zahájit proces přistoupení k EU

Arménský prezident Vahagn Chačaturjan podepsal zákon, který vytváří právní základ pro možný vstup země do Evropské unie, píše agentura Reuters. Arménie se v posledních letech snaží vzdalovat od svého tradičního partnera Ruska a budovat jiné mezinárodní vazby.
před 2 hhodinami

Nad posledním nacistickým transportem z Bratislavy už létali Sověti

V pátek 4. dubna uplynulo osmdesát let od osvobození Bratislavy, k němuž došlo v rámci první etapy bratislavsko-brněnské operace, během níž sovětské a rumunské jednotky osvobozovaly jihozápad slovenského území od nacistů. Boje o Bratislavu, které se Němci nechtěli snadno vzdát, začaly 2. dubna 1945.
před 3 hhodinami

Čína vrací USA úder. Zatíží americký dovoz dodatečným clem 34 procent

Čína od 10. dubna uvalí dodatečná cla ve výši 34 procent na veškerý dovoz z USA. S odvoláním na čínské ministerstvo financí o tom informují tiskové agentury. Jde o reakci na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ve středu oznámil novou sadu cel na dovoz z většiny zemí světa. Na dovoz z Číny bude platit čtyřiatřicetiprocentní poplatek, celkové clo na dovoz z Číny do USA se tím zvýší na 54 procent.
13:17Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Rumunští vojáci trávili rodičovskou jako žoldáci v Kongu

Vyšetřování rumunského ministerstva obrany odhalilo, že stovky záložníků armády podepsaly smlouvy s nejrůznějšími soukromými bezpečnostními společnostmi, které operují ve válkou zmítaném středoafrickém Kongu. Coby žoldáci v Kongu bojovalo i několik rumunských vojáků v aktivní službě, kteří odešli na rodičovskou dovolenou, píše server Euractiv.com.
14:55Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...