Severní Makedonie vyhostila dalších šest ruských diplomatů. Moskva poslala domů diplomaty EU

Severní Makedonie se rozhodla vyhostit dalších šest ruských diplomatů kvůli jejich nevhodné činnosti. Podle agentury Makfax o tom byl v pátek při předvolání na ministerstvo zahraničí informován ruský velvyslanec Sergej Bazdnikin. Moskva záhy dala najevo, že odpoví stejným způsobem. V krátké době je to druhé vykázání ruských diplomatů ze Severní Makedonie. Moskva v pátek oznámila vyhoštění 18 členů zastoupení Evropské unie v Rusku.

„Podle informací od příslušných orgánů prováděly uvedené osoby činnosti, které jsou v rozporu s Vídeňskou úmluvou o diplomatických stycích, a budou muset v následujících pěti dnech opustit území Republiky Severní Makedonie,“ citovala Makfax ze sdělení ministerstva zahraničí.

Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová k tomu vzápětí agentuře TASS řekla, že „Rusko dá adekvátní odpověď“. V podobných případech to obvykle znamená, že Moskva vyhostí stejný počet diplomatů země, která vyhostila ruské diplomaty.

Skopje už dříve vyhostila pět diplomatů

Pět jiných ruských diplomatů Skopje označila za nežádoucí osoby už 28. března. Dopustili se podle ní činů neslučitelných s diplomatickým statusem.

K vyhoštění desítek ruských diplomatů nebo pracovníků diplomatických misí Ruské federace kvůli její invazi na Ukrajinu přikročila v posledních týdnech mimo jiné řada států Evropské unie. Jsou mezi nimi například Polsko, Nizozemsko, Belgie, Irsko, pobaltské země či Chorvatsko a rovněž Slovensko a Česko.

Osmnáct diplomatů vyhostila i Moskva

Moskva v pátek oznámila vyhoštění osmnácti členů zastoupení Evropské unie v Rusku. Tamní ministerstvo zahraničí uvedlo, že diplomaté musí odejít v nejbližší době. Podle ruské diplomacie jde o odpověď na podobný krok ze strany EU, která takto reagovala na ruskou agresi vůči Ukrajině.

„V odvetě za nepřátelské akce Evropské unie bylo 18 členů zastoupení EU v Rusku prohlášeno za nežádoucí osoby a musí co nejdříve opustit ruské území,“ stojí v prohlášení ruského ministerstva zahraničí. Evropská unie předtím prohlásila za nežádoucí osoby 19 členů ruské diplomatické mise při EU.

Unie označila vykázání unijních diplomatů za neospravedlnitelné a zdůraznila, že krok jen zhorší mezinárodní izolaci Moskvy. „Dotyční diplomaté vykonávají své funkce s naprostým respektem vůči Vídeňské úmluvě o diplomatických vztazích,“ uvedlk ruskému opatření mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella. „Rozhodnutí přijaté v pátek ruskými úřady nemá žádný jiný důvod než čistě odvetný,“ zdůraznil mluvčí. „Způsob chování, který Rusko zvolilo, pouze zhorší jeho mezinárodní izolaci,“ dodal.

Japonsko a Kanada pošlou Ukrajině finanční pomoc

Západní země dále pokračují v podpoře invazí zasažené zemi. Ukrajina v pátek souhlasila, že od japonské vlády dostane finanční pomoc ve výši 13 miliard jenů (přes 2,3 miliardy korun) a s Kanadou podepsala dohodu o podpoře ve výši 500 milionů kanadských dolarů (téměř devět miliard korun).

Informoval o tom ukrajinský premiér Denys Šmyhal. „Jsou to prostředky na financování našich primárních potřeb. Jednáme o podpoře na všech úrovních s každým, kdo může pomoci,“ řekl Šmyhal v projevu vysílaném v televizi.

Podle agentury Reuters, která se odvolává na německý vládní zdroj, chce německý kancléř Olaf Scholz vydat dodatečné dvě miliardy eur (zhruba 49 miliard korun) na novou armádní výzbroj, přičemž větší část má pomoci Ukrajině. Německo čelí kritice, že Ukrajině zejména vojensky pomáhá málo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Afghánské úřady viní Pákistán z útoku na nemocnici v Kábulu, hovoří o 400 mrtvých

Afghánské vládnoucí hnutí Taliban tvrdí, že Pákistán udeřil na nemocnici pro léčbu drogově závislých v Kábulu. Podle mluvčího islamistů Hamdulláha Fitrata si úder vyžádal životy 400 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Mezi oběma zeměmi pokračují přeshraniční střety.
včeraAktualizovánopřed 10 mminutami

Celá Kuba po kolapsu rozvodné sítě opět skončila bez elektřiny

Celá Kuba se v pondělí podle agentur AFP a Reuters znovu ocitla bez dodávek elektřiny, když zkolabovala rozvodná síť. Desetimilionová země se s takovými problémy potýká opakovaně, v neposlední řadě kvůli americké ropné blokádě. Hospodářská krize v zemi se dál prohlubuje, úřady o víkendu potlačily první větší protesty obyvatel proti komunistické vládě. Prezident USA Donald Trump na adresu režimu uvedl, že „věří, že bude mít tu čest získat Kubu“.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael má podle mluvčího armády plány nejméně na další tři týdny války

Izrael má podrobné plány nejméně na další tři týdny války, včetně dodatečných plánů do budoucna, sdělil podle agentur Reuters a AP mluvčí izraelské armády, podle něhož Jeruzalém zatím provedl na 7600 vzdušných úderů na cíle v Íránu. Další vlnu útoků zahájilo letectvo židovského státu v pondělí. Agentura AFP uvedla, že v centru Teheránu se ozývaly výbuchy. Armáda později oznámila, že útočila na íránský vesmírný program.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

U řeckého ostrova ztroskotal člun Frontexu, byla na něm i estonská velvyslankyně

U nejvýchodnějšího řeckého ostrova Kastelorizo v pondělí ztroskotal člun Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex). Na palubě byla i estonská velvyslankyně v Řecku, která je mezi čtyřmi zraněnými, informovala řecká pobřežní stráž.
před 3 hhodinami

V případě potřeby lze uvolnit další zásoby ropy, sdělil šéf agentury pro energii

Členské státy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) by mohly v případě potřeby uvolnit další nouzové zásoby ropy nad rámec už schválených 400 milionů barelů, uvedl v pondělním prohlášení výkonný ředitel agentury Fatih Birol. Ceny ropy se v pondělí ráno prudce zvýšily, z dosažených maxim však později rychle klesaly.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoTrump kvůli Hormuzu vyhrožuje, že nepřiletí na summit se Si Ťin-pchingem

Americký prezident Donald Trump hrozí, že by na přelomu března a dubna nemusel přiletět na summit se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Schůzku na prodloužení obchodního smíru připravují v Paříži týmy obou dvou největších ekonomik světa. Šéf Bílého domu požaduje, aby se také Peking přímo zapojil do zajištění svobodné plavby Hormuzským průlivem, v němž dopravu ochromil konflikt vyvolaný americko-izraelskými útoky na Írán. Do Číny a dalších asijských zemí z Perského zálivu míří přes osmdesát procent ropy.
před 5 hhodinami

Řešení blokády Hormuzu není mise NATO, zní z Evropy. Trump doufá v pomoc Francie

Velká Británie se spojenci pracuje na plánu otevření Hormuzského průlivu, sdělil její premiér Keir Starmer s tím, že tato snaha ale nebude misí NATO. Roli Aliance ve věci nevidí ani německý kancléř Friedrich Merz, který odmítl, že by se Německo zapojovalo vojensky. To vyloučily i Španělsko nebo Itálie. Státníci reagují na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že NATO čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v průlivu. Později v pondělí se šéf Bílého domu vyjádřil, že by s jeho otevřením mohla pomoci Francie.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Izrael oznámil, že zahájil pozemní operaci proti Hizballáhu v jižním Libanonu

Izraelská armáda v pondělí oznámila, že její jednotky v posledních dnech zahájily omezenou a cílenou pozemní operaci proti pozicím proíránského militantního teroristického hnutí Hizballáh v jižním Libanonu. Cílem této akce je posílit přední obranné linie, uvedla armáda, kterou citovala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...