Ukrajina žádá Česko o vydání Rusa Frančettiho. Moskva varovala před provokacemi

Ukrajinské úřady podle ministra zahraničí Oleha Nikolenka dokončují žádost o vydání Alexandra Frančettiho, ruského občana zapojeného do anexe Krymu. Černínský palác informoval, že Kyjev o Rusovo vydání již požádal. Nikolenko také potvrdil, že české úřady zatkly Frančettiho právě na ukrajinskou žádost. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov doufá, že česká strana bude pečlivě dodržovat zákony a „nepoddá se politickým provokacím“.

„Zadržení je výsledkem společného postupu ukrajinských a českých právních orgánů, jehož cílem je přivést Alexandra Frančettiho k odpovědnosti za spáchání řady trestných činů proti našemu státu, konkrétně pak za účast v ruské okupaci Krymu,“ prohlásil v pondělí Nikolenko.

Kyjev podle slov jeho mluvčího nyní pracuje na dokončení nezbytných procesů pro Frančettiho předání ukrajinské justici. České policejní prezidium o zadržení ruského občana na základě mezinárodního zatykače informovalo v neděli. Ukrajinská generální prokuratura sdělila, že kvůli vydání Frančettiho se na Prahu obrátila v srpnu 2020.

České ministerstvo zahraničí poznamenalo, že Ukrajina už o Frančettiho vydání požádala. „V současné době je věc posuzována kompetentním státním zastupitelstvím, kterým je Městské státní zastupitelství v Praze. Posuzuje podání návrhu na vzetí osoby do vazby, taktéž je příslušné k provedení předběžného šetření podle zákona o mezinárodní spolupráci,“ vysvětlil mluvčí resortu Vladimír Řepka.

O splnění zákonných podmínek pro extradici budou následně rozhodovat soudy. „Teprve po projednání věci před příslušnými soudy bude moci být eventuálně spis předložen ministerstvu spravedlnosti,“ dodal český mluvčí. K případnému vydání musí dát následně souhlas také česká ministryně spravedlnosti. Extradiční proces obvykle trvá nejméně několik měsíců.

„S ohledem na aktuální procesní fázi řízení o vydání ministerstvo spravedlnosti není oprávněno se vyjadřovat k tomu, zda je ve smyslu platné legislativy vydání ve věci přípustné, respektive zda je žádost Ukrajiny důvodná,“ uzavřel Řepka.

Lavrov chce znát důvod pro Frančettiho zadržení

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pondělí prohlásil, že česká strana ruské orgány zatím neinformovala. „Příslušné otázky byly zaslány prostřednictvím ruského velvyslanectví v České republice,“ doplnil Lavrov s tím, že by se Kreml rád dozvěděl, jaký mělo Česko pro zadržení Frančettiho důvod.

„Chceme pochopit, o co se jedná, a doufáme, že české úřady budou pečlivě dodržovat zákonné principy a nepoddají se politickým provokacím,“ podtrhl rovněž šéf ruské diplomacie.

Podle vyjádření Černínského paláce z pondělního odpoledne úřady informovaly o Frančettiho zadržení ruské velvyslanectví v Praze i ukrajinskou stranu. „Další kroky jsou nyní plně v kompetenci příslušných justičních orgánů. Případ nemá žádnou souvislost s česko-ruskými vztahy. Postup českých orgánů vychází výhradně ze závazků ČR v oblasti mezinárodní policejní spolupráce a jedná se o standardní extradiční řízení,“ konstatuje česká diplomacie.

Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová avizovala, že Moskva zaslala nótu českému ministerstvu a žádá podrobné informace o motivech českého jednání. „Velvyslance jsme upozornili, že pokračování destruktivní linie Prahy vůči Rusku a jeho občanům povede z iniciativy české strany k další degradaci bilaterálních vztahů a nezůstane bez reakce z naší strany,“ zdůrazňuje Zacharovová.

Frančetti pobývá v Praze a na Krymu

Frančetti byl podle dřívějších informací serveru iRozhlas šéfem jedné z polovojenských formací, které se v roce 2014 aktivně podílely na anexi Krymu. V okolí Sevastopolu vedl rozvědnou skupinu Severní vítr, která měla chránit město před možnými útoky. Do Sevastopolu přijel podle vlastních slov dva dny před vypuknutím konfliktu, tedy 25. února 2014. Potvrdil také, že skupina spolupracovala s vedením ruské námořní flotily.

Portál iRozhlas v roce 2019 napsal, že Frančetti má od počátku tisíciletí trvalý pobyt v Praze, kde se živí jako fitness trenér a podniká. Střídavě žije v české metropoli a na Krymu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko nechce přijmout energetické příměří vyhlášené Trumpem, řekl Zelenskyj

Je čím dál víc zřejmé, že Rusko není ochotno přistoupit na energetické příměří navržené Spojenými státy, uvedl v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pokračujících ruských útocích na ukrajinskou energetiku. Dřív během dne Zelenskyj vyzval USA, aby donutily Kreml příměří dodržovat. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov podle agentur prohlásil, že Kyjev si nezaslouží pauzu ve válce. Ukrajina se pátým rokem brání rozsáhlé ruské invazi.
12:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Slovinci odmítli posílení vyšetřovacích komisí, zřejmě se vyslovili proti zrušení poplatků médiím

Slovinci v nedělním referendu těsnou většinou zamítli vládní reformní program, který tamní opozice označuje za „autoritářský“. Podle tamních médií jde o symbolickou porážku nacionalistického premiéra Janeze Janši. Informovala o tom agentura AFP. Slovinci se také podle skoro úplných výsledků nedělního poradního referenda vyslovili proti zrušení poplatků za veřejnoprávní vysílání.
05:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ministři zahraničí EU schválili dosud největší rozšíření sankcí vůči ruským subjektům

Ministři zahraničí Evropské unie schválili dosud nejrozsáhlejší rozšíření sankčního seznamu zaměřeného proti Rusku kvůli jeho válce proti Ukrajině. Na síti X to oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Na seznam podle ní přibylo téměř 1600 subjektů a osob, přičemž postihy cílí na ruský vojensko-průmyslový komplex.
10:33Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na sítích se zmenšila nenávist po ukrajinských útocích na ruský Yandex, řekl Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí uvedl, že po nedávných útocích na datová centra největší ruské technologické společnosti Yandex bylo na ukrajinských sociálních sítích aktivních méně botů šířících provokace a nenávist.
před 3 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
11:43Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Memy jsou zbraní v informační válce, říká expert

Memy zesměšňující ukrajinského prezidenta, které šíří proruské účty, jsou součástí „memetické války“ zaměřené na ovlivňování přesvědčení lidí, uvedl pro Polskou tiskovou agenturu (PAP) výzkumník dezinformací.
před 4 hhodinami

Rusko může přistoupit k závažnějším operacím, varuje šéf BIS

Rusko by v příštích měsících mohlo v Česku či jiné demokratické zemi přistoupit k rizikovějším a závažnějším operacím, uvedl ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Mohlo by dle něj například provést sabotážní útoky na objekty, které pomáhají Ukrajině, zaútočit dronem či raketou na sklad zbraní určených pro Kyjev nebo uskutečnit omezenou vojenskou akci vůči některé členské zemi NATO. Zopakoval, že Rusko je pro tuzemsko největší zahraniční bezpečnostní hrozbou a dlouho bude.
před 4 hhodinami

V Africkém rohu to vře. Etiopie a Eritrea mluví o invazi a válce

Napětí v oblasti Afrického rohu prudce stoupá. Etiopie obvinila sousední Eritreu z invaze a podpory povstalců v nepokojném Tigraji. Asmara to odmítá a naopak osočila Addis Abebu z vyhlášení války a z plánovaného vpádu do země s cílem osadit přístav Assab u Rudého moře. Experti varují, že opětovné rozpoutání bojů na severu Etiopie a její svár se sousedními státy včetně Egypta a Súdánu může přerůst v rozsáhlý regionální konflikt.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.