Ukrajina žádá Česko o vydání Rusa Frančettiho. Moskva varovala před provokacemi

Ukrajinské úřady podle ministra zahraničí Oleha Nikolenka dokončují žádost o vydání Alexandra Frančettiho, ruského občana zapojeného do anexe Krymu. Černínský palác informoval, že Kyjev o Rusovo vydání již požádal. Nikolenko také potvrdil, že české úřady zatkly Frančettiho právě na ukrajinskou žádost. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov doufá, že česká strana bude pečlivě dodržovat zákony a „nepoddá se politickým provokacím“.

„Zadržení je výsledkem společného postupu ukrajinských a českých právních orgánů, jehož cílem je přivést Alexandra Frančettiho k odpovědnosti za spáchání řady trestných činů proti našemu státu, konkrétně pak za účast v ruské okupaci Krymu,“ prohlásil v pondělí Nikolenko.

Kyjev podle slov jeho mluvčího nyní pracuje na dokončení nezbytných procesů pro Frančettiho předání ukrajinské justici. České policejní prezidium o zadržení ruského občana na základě mezinárodního zatykače informovalo v neděli. Ukrajinská generální prokuratura sdělila, že kvůli vydání Frančettiho se na Prahu obrátila v srpnu 2020.

České ministerstvo zahraničí poznamenalo, že Ukrajina už o Frančettiho vydání požádala. „V současné době je věc posuzována kompetentním státním zastupitelstvím, kterým je Městské státní zastupitelství v Praze. Posuzuje podání návrhu na vzetí osoby do vazby, taktéž je příslušné k provedení předběžného šetření podle zákona o mezinárodní spolupráci,“ vysvětlil mluvčí resortu Vladimír Řepka.

O splnění zákonných podmínek pro extradici budou následně rozhodovat soudy. „Teprve po projednání věci před příslušnými soudy bude moci být eventuálně spis předložen ministerstvu spravedlnosti,“ dodal český mluvčí. K případnému vydání musí dát následně souhlas také česká ministryně spravedlnosti. Extradiční proces obvykle trvá nejméně několik měsíců.

„S ohledem na aktuální procesní fázi řízení o vydání ministerstvo spravedlnosti není oprávněno se vyjadřovat k tomu, zda je ve smyslu platné legislativy vydání ve věci přípustné, respektive zda je žádost Ukrajiny důvodná,“ uzavřel Řepka.

Lavrov chce znát důvod pro Frančettiho zadržení

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pondělí prohlásil, že česká strana ruské orgány zatím neinformovala. „Příslušné otázky byly zaslány prostřednictvím ruského velvyslanectví v České republice,“ doplnil Lavrov s tím, že by se Kreml rád dozvěděl, jaký mělo Česko pro zadržení Frančettiho důvod.

„Chceme pochopit, o co se jedná, a doufáme, že české úřady budou pečlivě dodržovat zákonné principy a nepoddají se politickým provokacím,“ podtrhl rovněž šéf ruské diplomacie.

Podle vyjádření Černínského paláce z pondělního odpoledne úřady informovaly o Frančettiho zadržení ruské velvyslanectví v Praze i ukrajinskou stranu. „Další kroky jsou nyní plně v kompetenci příslušných justičních orgánů. Případ nemá žádnou souvislost s česko-ruskými vztahy. Postup českých orgánů vychází výhradně ze závazků ČR v oblasti mezinárodní policejní spolupráce a jedná se o standardní extradiční řízení,“ konstatuje česká diplomacie.

Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová avizovala, že Moskva zaslala nótu českému ministerstvu a žádá podrobné informace o motivech českého jednání. „Velvyslance jsme upozornili, že pokračování destruktivní linie Prahy vůči Rusku a jeho občanům povede z iniciativy české strany k další degradaci bilaterálních vztahů a nezůstane bez reakce z naší strany,“ zdůrazňuje Zacharovová.

Frančetti pobývá v Praze a na Krymu

Frančetti byl podle dřívějších informací serveru iRozhlas šéfem jedné z polovojenských formací, které se v roce 2014 aktivně podílely na anexi Krymu. V okolí Sevastopolu vedl rozvědnou skupinu Severní vítr, která měla chránit město před možnými útoky. Do Sevastopolu přijel podle vlastních slov dva dny před vypuknutím konfliktu, tedy 25. února 2014. Potvrdil také, že skupina spolupracovala s vedením ruské námořní flotily.

Portál iRozhlas v roce 2019 napsal, že Frančetti má od počátku tisíciletí trvalý pobyt v Praze, kde se živí jako fitness trenér a podniká. Střídavě žije v české metropoli a na Krymu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 9 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 11 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...