Ukrajina žádá Česko o vydání Rusa Frančettiho. Moskva varovala před provokacemi

Ukrajinské úřady podle ministra zahraničí Oleha Nikolenka dokončují žádost o vydání Alexandra Frančettiho, ruského občana zapojeného do anexe Krymu. Černínský palác informoval, že Kyjev o Rusovo vydání již požádal. Nikolenko také potvrdil, že české úřady zatkly Frančettiho právě na ukrajinskou žádost. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov doufá, že česká strana bude pečlivě dodržovat zákony a „nepoddá se politickým provokacím“.

„Zadržení je výsledkem společného postupu ukrajinských a českých právních orgánů, jehož cílem je přivést Alexandra Frančettiho k odpovědnosti za spáchání řady trestných činů proti našemu státu, konkrétně pak za účast v ruské okupaci Krymu,“ prohlásil v pondělí Nikolenko.

Kyjev podle slov jeho mluvčího nyní pracuje na dokončení nezbytných procesů pro Frančettiho předání ukrajinské justici. České policejní prezidium o zadržení ruského občana na základě mezinárodního zatykače informovalo v neděli. Ukrajinská generální prokuratura sdělila, že kvůli vydání Frančettiho se na Prahu obrátila v srpnu 2020.

České ministerstvo zahraničí poznamenalo, že Ukrajina už o Frančettiho vydání požádala. „V současné době je věc posuzována kompetentním státním zastupitelstvím, kterým je Městské státní zastupitelství v Praze. Posuzuje podání návrhu na vzetí osoby do vazby, taktéž je příslušné k provedení předběžného šetření podle zákona o mezinárodní spolupráci,“ vysvětlil mluvčí resortu Vladimír Řepka.

O splnění zákonných podmínek pro extradici budou následně rozhodovat soudy. „Teprve po projednání věci před příslušnými soudy bude moci být eventuálně spis předložen ministerstvu spravedlnosti,“ dodal český mluvčí. K případnému vydání musí dát následně souhlas také česká ministryně spravedlnosti. Extradiční proces obvykle trvá nejméně několik měsíců.

„S ohledem na aktuální procesní fázi řízení o vydání ministerstvo spravedlnosti není oprávněno se vyjadřovat k tomu, zda je ve smyslu platné legislativy vydání ve věci přípustné, respektive zda je žádost Ukrajiny důvodná,“ uzavřel Řepka.

Lavrov chce znát důvod pro Frančettiho zadržení

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pondělí prohlásil, že česká strana ruské orgány zatím neinformovala. „Příslušné otázky byly zaslány prostřednictvím ruského velvyslanectví v České republice,“ doplnil Lavrov s tím, že by se Kreml rád dozvěděl, jaký mělo Česko pro zadržení Frančettiho důvod.

„Chceme pochopit, o co se jedná, a doufáme, že české úřady budou pečlivě dodržovat zákonné principy a nepoddají se politickým provokacím,“ podtrhl rovněž šéf ruské diplomacie.

Podle vyjádření Černínského paláce z pondělního odpoledne úřady informovaly o Frančettiho zadržení ruské velvyslanectví v Praze i ukrajinskou stranu. „Další kroky jsou nyní plně v kompetenci příslušných justičních orgánů. Případ nemá žádnou souvislost s česko-ruskými vztahy. Postup českých orgánů vychází výhradně ze závazků ČR v oblasti mezinárodní policejní spolupráce a jedná se o standardní extradiční řízení,“ konstatuje česká diplomacie.

Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová avizovala, že Moskva zaslala nótu českému ministerstvu a žádá podrobné informace o motivech českého jednání. „Velvyslance jsme upozornili, že pokračování destruktivní linie Prahy vůči Rusku a jeho občanům povede z iniciativy české strany k další degradaci bilaterálních vztahů a nezůstane bez reakce z naší strany,“ zdůrazňuje Zacharovová.

Frančetti pobývá v Praze a na Krymu

Frančetti byl podle dřívějších informací serveru iRozhlas šéfem jedné z polovojenských formací, které se v roce 2014 aktivně podílely na anexi Krymu. V okolí Sevastopolu vedl rozvědnou skupinu Severní vítr, která měla chránit město před možnými útoky. Do Sevastopolu přijel podle vlastních slov dva dny před vypuknutím konfliktu, tedy 25. února 2014. Potvrdil také, že skupina spolupracovala s vedením ruské námořní flotily.

Portál iRozhlas v roce 2019 napsal, že Frančetti má od počátku tisíciletí trvalý pobyt v Praze, kde se živí jako fitness trenér a podniká. Střídavě žije v české metropoli a na Krymu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kyjev poprvé udeřil na centrum ruského gigantu Ozon

Ukrajinská armáda v noci zahájila dronový útok na ruskou Samarskou oblast a zasáhla klíčovou ropnou rafinerii a logistické centrum internetového obchodu Ozon. Informují o tom ruská i ukrajinská média s odkazem na svědectví z místa. Ruské útoky na Ukrajině si v noci vyžádaly nejméně dva lidské životy, píše server BBC.
08:59Aktualizovánopřed 39 mminutami

V Chorvatsku zahynuli při pádu letadla mířícího z Česka dva lidé

V Chorvatsku zahynuli při pádu malého letadla mířícího z Česka dva lidé. Podle českého ministerstva zahraničí to ale nebyli čeští občané. Stroj byl registrovaný v Německu, napsala agentura DPA. K nehodě došlo poblíž přístavního města Zadar, těla byla nalezena v pátek ve večerních hodinách, uvedla agentura AFP.
01:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vyvolávání deště v Kazachstánu budí v regionu obavy z „krádeže“ srážek

Vyprahlý Kazachstán se od jara uchyluje k metodě vyvolávání deště zvané „cloud seeding“, tedy „osévání mraků“, která se ve Střední Asii dosud nepoužívala, píše agentura AFP. Projekt vyvolal obavy v některých sousedních státech, zda manipulace s deštěm nepřipraví o srážky jiné části regionu, uvedlo Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).
před 2 hhodinami

Evropská věda hledá cestu, jak i skrze AI omezit testování na zvířatech

Sto padesát tisíc zvířat ročně, nejčastěji myší a potkanů, se využívá v Evropské unii k testování bezpečnosti běžně používaných chemických látek. V poslední době se objevují první náznaky, že to může jít i jinak. Vědci se snaží využít umělou inteligenci (AI), lidské buňky a takzvané miniorgány, aby vyvinuli novou generaci testů, které odhalují nebezpečné chemikálie. Mohly by lépe předpovídat rizika pro lidi i omezit využívání zvířat ve výzkumu.
před 2 hhodinami

USA zavedly 50procentní clo na kanadský dovoz, Ottawa přijde se stejnými cly

Spojené státy v sobotu ráno zavedly padesátiprocentní clo na kanadský dovoz v hodnotě dvaceti miliard dolarů (413 miliard korun). Kanada plánuje reagovat stejně vysokými cly. Kanadský premiér Mark Carney oznámil, že se rozhodl obchodní jednání s USA pozastavit, píše agentura AP. Ani na poslední chvíli se nepodařilo dohodnout jiné řešení obchodního sporu.
06:21Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Rusové zasáhli největší nákupní centrum v Kryvém Rihu, šestnáct lidí zabili a 130 zranili

Rusové zasáhli v pátek odpoledne největší nákupní centrum v Kryvém Rihu v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti. Útok zabil nejméně šestnáct lidí a dalších sto třicet zranil. V kritickém stavu je i několik dětí. Další lidé včetně několika dětí zemřeli po ruském útoku v Mykolajivské oblasti. Mrtví či zranění civilisté jsou po ruských náletech také v Chersonské, Záporožské a Charkovské oblasti. Cílem náletu ruských dronů byl i hraniční přechod mezi Ukrajinou a Moldavskem. Ukrajinské drony v noci zasáhly ropnou rafinerii Lukoilu poblíž ruského Permu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Trump může zatím pokračovat ve výstavbě tanečního sálu, rozhodl Nejvyšší soud

Nejvyšší soud Spojených států rozhodl, že vláda prezidenta Donalda Trumpa může prozatím pokračovat ve výstavbě tanečního sálu v Bílém domě. Soud tím pozastavil rozhodnutí nižší instance, které další výstavbu zablokovalo. Informuje o tom agentura Reuters. Trump páteční rozhodnutí soudu uvítal.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Útočník s mečem zaútočil na švédskou střední školu, jeden člověk zemřel

Při útoku na školu ve švédském městě Fagersta v pátek odpoledne zahynul jeden člověk. Večer to podle agentur oznámila policie na tiskové konferenci. Další tři lidé utrpěli zranění, dva z nich jsou ve vážném stavu. Policie potvrdila, že podezřelým je osmnáctiletý muž, kterého zadržela. K útoku podle médií použil meč.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.