Mezinárodní zatykač

Síť více než dvou stovek zařízení, kam Moskva umisťuje odvlečené ukrajinské děti, identifikovali výzkumníci z Yaleovy univerzity. Unesené děti jsou terčem převýchovy a indoktrinace, jejímž cílem je zničit jejich ukrajinskou identitu. Mnohé také podstupují vojenský výcvik či montují drony pro ruskou armádu. Podle Kyjeva odvleklo Rusko nejméně dvacet tisíc dětí, podle jiných údajů ale může být skutečný počet výrazně vyšší.

Americký prezident Donald Trump řekl, že ruský vládce Vladimir Putin uzavře dohodu v rusko-ukrajinské válce, ale k jejímu dosažení bude nutné uspořádat další summit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Americká administrativa rovněž deklarovala, že pro podepsání míru je nutné projednat bezpečnostní záruky. Ve středu evropští lídři koordinovali své postoje a šéfovi Bílého domu představili svou vizi týkající se budoucího uspořádání na Ukrajině.

Poprvé v historii si genocidu ve Srebrenici letos světové společenství připomíná jako mezinárodní den. Symbolické odsouzení zločinů a vzpomínku na jejich oběti ovšem zastiňuje současné dění v Bosně a Hercegovině. Bosenskosrbská politická reprezentace vytváří atmosféru nebezpečí, která v dubnu vedla k dosud nevídanému uzavření památníku ve městě, kde před třiceti lety došlo k masovému vraždění civilistů.

Poté, co bezpodmínečně kapitulovala třetí říše a o několik měsíců později i Japonsko, světová veřejnost začala do detailu odhalovat zločiny, kterých se vládnoucí krajně pravicové režimy, ale i jednotlivci, dopouštěli doma i na okupovaných územích. Ani oběti holocaustu a desítky milionů mrtvých civilistů nejsou vyčerpávajícím výčtem utrpení, které tento konflikt přinesl. V návaznosti na to se obyvatelé spojeneckých států a zejména Němci museli nevyhnutelně vypořádat s faktem, že těmto skutkům a vůbec celé válce nebylo zabráněno.

Bosenský soud vydal mezinárodní zatykač na vůdce bosenských Srbů Milorada Dodika, jenž po obvinění z napadení ústavního pořádku země odešel do zahraničí. Podle agentury Reuters to oznámil soud. Dodik obvinění odmítá jako nesmyslná a politicky motivovaná.

Policie v pondělí v Chorvatsku zadržela na základě evropského zatýkacího rozkazu soudce brněnského krajského soudu Romana Kafku. Podezírá ho z podvodu a zahájí úkony k jeho předání do Česka. Soudce v neděli ČT sdělil, že důvodem jeho útěku bylo vydírání kvůli osobním dluhům. Dřívější hlavní žalobce z metanolové aféry byl pohřešován deset dní, kdy po něm pátrala kroměřížská policie a Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ).

Vojenské zpravodajství a Bezpečnostní informační služba (BIS) se podílely pod vedením amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) na odhalení činnosti kybernetického aktéra spojovaného s ruskou vojenskou tajnou službou GRU, informovalo Vojenské zpravodajství. Kybernetické hrozby souvisely s jednotkou GRU 29155, kterou čeští vyšetřovatelé spojili s výbuchem muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014.

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) nařídil Izraeli zastavit ofenzivu ve městě Rafah na jihu Pásma Gazy. Soud také nařídil, aby Jeruzalém otevřel hraniční přechod v Rafahu pro humanitární pomoc. Podnět k haagskému soudu podala Jihoafrická republika. Židovský stát, který v bojích hodlá pokračovat i nadále, v reakci na rozsudek uvedl, že jedná v sebeobraně, což je v souladu s mezinárodním právem. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu bude podle stanice al-Džazíra o rozhodnutí soudu jednat s klíčovými ministry, účastnit se má i právní poradce vlády.

Francouzská justice vydala mezinárodní zatykač na syrského prezidenta Bašára Asada kvůli použití chemických zbraní v Sýrii v roce 2013. Zatykač se vztahuje také na Asadova bratra Máhira a dva jeho generály. Ve středu to uvedli zástupci žalující strany, informovala agentura AFP.

Soud v pátek uložil Mychajlovi Poljanskému jedenáct let vězení za vraždu, kterou spáchal v roce 1999 v bytě na pražském Chodově. Při oslavě pravoslavného svátku bodl do zad svého krajana. Nyní vysvětloval, že muže nechtěl zabít, pouze mu chtěl oplatit poškození trička a ránu si „špatně spočítal“. Poljanskyj byl v minulosti odsouzený jako uprchlý, nedávno ho do Česka vydalo Polsko. Verdikt není pravomocný.

Tomáš Čermák, na kterého je vydaný mezinárodní zatykač, podal k Nejvyššímu soudu dovolání kvůli trestu, který mu byl vyměřen za výzvy k útoku na politiky. ČT to potvrdila mluvčí plzeňského krajského soudu Jana Rubášová. Čermák si má podle pravomocného verdiktu soudu odpykat 5,5 roku vězení za to, že v době koronavirové pandemie veřejně vyzýval k násilí vůči politikům.

Krajský soud v Plzni vydal mezinárodní zatykač na Tomáše Čermáka, který nenastoupil do vězení. Upozornil na to web Novinky.cz, podle kterého měl Čermák doma plán cesty do Ruska. Odsouzen byl na pět a půl roku za podněcování ke spáchání teroristického činu.

Pražští policisté zadrželi v centru hlavního města ozbrojeného cizince, na kterého byl ve Virginii vydán mezinárodní zatykač. Muž je ve Spojených státech odsouzen za vydírání, porušení autorských práv či praní špinavých peněz.

Američtí prokurátoři obvinili tři členy východoevropské zločinecké organizace s vazbami na íránskou vládu ze spiknutí s cílem zavraždit íránsko-americkou novinářku a aktivistku Masíh Alínežádovou. Jeden z obviněných mužů, Polad Omarov, byl na začátku ledna zadržen v Česku. Spojené státy požádají o jeho vydání na základě obvinění, kterým muž čelí. V prohlášení to uvedlo americké ministerstvo spravedlnosti.

Čeští policisté vypátrali v tuzemsku občana Gruzie, kterého Spojené státy označují za takzvaného „vora v zakoně“ – tedy vysokou autoritu v prostředí zločineckých skupin. Zadrželi ho na základě mezinárodního zatykače. V současné době je muž ve vydávací vazbě, kde bude čekat na výsledek svého extradičního řízení do USA. Informoval o tom mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej.

Pražské státní zastupitelství souhlasí s ukrajinskou žádostí o vydání Rusa Alexandra Franchettiho na Ukrajinu. Městskému soudu v Praze zaslalo návrh na jeho vydání k trestnímu stíhání. Na dotaz ČT to uvedl mluvčí zastupitelství Aleš Cimbala. Franchettiho zadržela policie loni v září, a to na základě ukrajinského mezinárodního zatykače. Tamní úřady ho viní z toho, že byl v minulosti zapojen do ruské anexe ukrajinského poloostrova Krym. Proti jeho vydání se ohrazuje Moskva. O přípustnosti opatření bude nyní rozhodovat Městský soud v Praze.

Ukrajinské úřady podle ministra zahraničí Oleha Nikolenka dokončují žádost o vydání Alexandra Frančettiho, ruského občana zapojeného do anexe Krymu. Černínský palác informoval, že Kyjev o Rusovo vydání již požádal. Nikolenko také potvrdil, že české úřady zatkly Frančettiho právě na ukrajinskou žádost. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov doufá, že česká strana bude pečlivě dodržovat zákony a „nepoddá se politickým provokacím“.