Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) nařídil Izraeli zastavit ofenzivu ve městě Rafah na jihu Pásma Gazy. Soud také nařídil, aby Jeruzalém otevřel hraniční přechod v Rafahu pro humanitární pomoc. Podnět k haagskému soudu podala Jihoafrická republika. Židovský stát, který v bojích hodlá pokračovat i nadále, v reakci na rozsudek uvedl, že jedná v sebeobraně, což je v souladu s mezinárodním právem. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu bude podle stanice al-Džazíra o rozhodnutí soudu jednat s klíčovými ministry, účastnit se má i právní poradce vlády.
Zastavte ofenzivu v Rafahu, nařídil Mezinárodní soudní dvůr Izraeli. Jednáme v sebeobraně, zní z Tel Avivu
„Izrael musí okamžitě zastavit svou vojenskou ofenzivu v Rafahu, stejně jako každou jinou akci v (oblasti) Rafahu, která by Palestincům v Pásmu Gazy přivodila takové životní podmínky, jež by mohly způsobit fyzické zničení, úplné či částečné,“ řekl předseda ICJ Navaf Salám.
Při čtení rozhodnutí uvedl, že předběžná opatření, která soud nařídil v březnu, nyní plně neřeší situaci v obléhané palestinské enklávě a byly splněny podmínky pro vydání nového mimořádného příkazu. Rozsudek podpořilo třináct z patnáctičlenného panelu soudců z celého světa – proti hlasovali zástupci Ugandy a samotného Izraele.
Krátce po oznámení rozhodnutí soudního dvora mělo izraelské letectvo provést sérii vzdušných úderů na uprchlický tábor Šabúra v centru Rafahu. Informovala o tom zpravodajská stanice BBC s odkazem na svého zpravodaje v Gaze.
Vyšetřování údajné genocidy
Izrael má také umožnit do Pásma Gazy přístup vyšetřovacímu týmu, který by se zabýval sběrem důkazů v případu údajného páchání genocidy na Palestincích. Podnět k haagskému tribunálu podala Jihoafrická republika, která židovský stát u ICJ už od prosince viní právě z genocidy. K zastavení ofenzivy vyzvala Pretorie skrze soud před týdnem.
Rozhodnutí ICJ jsou konečná a závazná, soud však nemá žádné vynucovací prostředky a jeho rozhodnutí státy již v minulosti ignorovaly, podotýká agentura Reuters. Rozsudek uvítala palestinská samospráva, podle níž představuje mezinárodní shodu na tom, že Izrael by měl válku v Pásmu Gazy ukončit, i radikální islamistické hnutí Hamás, s nímž Izrael v Pásmu Gazy válčí. Pozitivně hodnotí verdikt i podavatel, tedy Jihoafrická republika. Její diplomacie ho označila za průlomový. S vymáháním se hodlá obrátit na Radu bezpečnosti OSN.
Ta může „vydat doporučení nebo rozhodnout o opatřeních“, pokud se nějaká země rozsudkem ICJ neřídí a jiná strana radu požádá, aby se do věci vložila. Obdobně se vyjádřil i ministr zahraničí Jordánska Ajmán Safádí, RB OSN podle něj musí převzít odpovědnost „skoncovat s beztrestností Izraele a dvojími standardy při uplatňování mezinárodního práva“. Stálým členem RB OSN s právem veta jsou rovněž Spojené státy, největší partner Izraele na mezinárodní scéně.
Izrael svoji ofenzivu v Rafahu hájí nutností zlikvidovat poslední prapory Hamásu, které na jeho území loni spáchalo krvavé teroristické útoky. Mluvčí izraelské vlády ve čtvrtek prohlásil, že „žádná síla na světě nezabrání Izraeli chránit své občany a jít proti Hamásu v Gaze“, uvedla agentura Reuters. Izrael dává najevo, že rozhodnutí ICJ nebude respektovat, a nebude reagovat změnou své vojenské politiky, potvrzuje zahraniční zpravodaj ČT David Borek i zdroje stanice al-Džazíra.
Reakce Izraele
Izrael podle společného prohlášení jeho ministerstva zahraničí a Národní bezpečnostní rady neprováděl a nebude v Rafahu provádět vojenské operace, které by mohly vést ke zničení palestinské populace, celkově nebo zčásti, reagoval Tel Aviv na rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora. V širším případu o údajné genocidě ho označil za „chybné, nehorázné a odporné“.
„Po hrozivém teroristickém útoku (7. října) Izrael zahájil spravedlivou obrannou válku s cílem zlikvidovat teroristickou organizaci Hamás a osvobodit svá rukojmí. Činí tak v souladu s právem na obranu svého území a občanů a při dodržování mezinárodního práva a svých morálních hodnot,“ stojí v prohlášení. To, že Izrael bude pokračovat ve válce v Rafahu, kterou považuje za spravedlivou a nezbytnou obranu, telefonicky sdělil šéfovi americké diplomacie Anthony Blinkenovi ihned po vyřčení rozsudku také izraelský ministr Benny Gantz.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu bude podle stanice al-Džazíra v reakci na rozsudek Mezinárodního soudního dvora jednat s klíčovými ministry, mimo jiné členem válečného kabinetu Gantzem, šéfem diplomacie Jisraelem Kacem a právním poradcem vlády.
Lídr izraelské opozice Jair Lapid rozsudek ICJ označil za „morální selhání a katastrofu“, když panel soudců nařídil pouze zastavit izraelskou ofenzivu, a nikoliv propuštění izraelských rukojmí držených islamistickým hnutím Hamás a neuznal izraelské právo na sebeobranu. „Na světě není země, která by na takový útok nereagovala silou,“ uvedl Lapid s odkazem na teroristické útoky Hamásu z loňského října. Kritizoval však rovněž Netanjahuovu vládu jako neprofesionální, když nedokázala zabránit vývoji, v němž je Izrael terčem široké mezinárodní kritiky.
Prvním členem izraelského kabinetu, který na rozsudek ICJ reagoval, byl příslušník krajně pravicového křídla vlády a ministr financí Becalel Smotrič, podle kterého Izrael s rozsudkem nebude souhlasit. „Budeme nadále bojovat za sebe i za celý svobodný svět. Historie bude soudit ty, kteří dnes stojí po boku nacistů Hamásu a Islámského státu,“ cituje al-Džazíra ministra, který je ve vztahu k palestinským otázkám známý svými extrémními prohlášeními.
Ve městě se ke konci dubna ukrývalo asi 1,4 milionu Palestinců, z toho kolem osmi set tisíc z města podle odhadů OSN odešlo v posledních týdnech poté, co izraelská armáda vydala evakuační příkazy a Rafah se stal dalším ohniskem bojů v Pásmu Gazy. Panel soudců ICJ však podle Navafa Saláma „není přesvědčený“, že by infrastruktura a humanitární podmínky Palestinců vysídlených z Rafahu do severněji položených oblastí v Gaze byly dostačující a nepředstavovaly další riziko jejich újmy.
V této souvislosti Egypt dočasně otevře izraelský hraniční přechod Kerem Šalom, skrze který bude možné dodávat humanitární pomoc a palivo do pásma Gazy. Egyptská prezidentská kancelář to oznámila poté, co americký prezident Joe Biden hovořil se svým egyptským protějškem Abdal Fattáhem Sísím. Má to být provizorní řešení do té doby, než bude znovuotevřen přechod Rafah, uvedl Washington.
Dnešní situace v Pásmu Gazy je podle soudců ICJ ale stále „katastrofická“ a horší než v lednu, kdy se tribunál ve věci vyjádřil poprvé, a soud proto dal za pravdu podnětu JAR, podle něhož si případ žádal další přezkoumání poté, co Izrael zahájil své operace v Rafahu.
Předseda ICJ se v rozsudku několikrát odvolal na předchozí rozhodnutí tribunálu z letošního ledna a března, která vyzývala Izrael, aby se vyvaroval genocidních akcí vůči Palestincům a neomezoval přísun potřebné humanitární pomoci. Izrael obvinění z páchání genocidy odmítá a soud ve věci zatím nerozhodl, zamítl však izraelskou žádost, aby věc zcela smetl ze stolu.
Zatykače na Netanjahua a Galanta
Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu Karim Khan v druhé polovině května oznámil, že usiluje o vydání zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Jo'ava Galanta. Požádal také o vydání zatykače na tři vrcholné představitele Hamásu. Podle prokurátora tyto osoby nesou odpovědnost za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané v Pásmu Gazy a v Izraeli.
Server Times of Israel tehdy napsal o „bezprecedentním a kontroverzním kroku“ haagského tribunálu, který způsobil v Jeruzalémě šok. Žádost prokurátora o zatykač na izraelské lídry ostře kritizují Spojené státy i Česká republika.
Klíčová je pro Izrael v této chvíli právě podpora ze Spojených států, která je do budoucna nejistá. Ta je současně podle Borka daleko podstatnější pro celkový směr izraelské ofenzivy než rozhodnutí ICJ.
Blízkovýchodní zpravodaj ČT Borek k verdiktu mezinárodního soudu o ofenzivě v Rafahu (zdroj: ČT24)
Verdikt je pro židovský stát reputačně nepříjemný, ale přímý dopad na izraelské konání mít nebude, opakuje zpravodaj. Atmosféra ve světě již ale není tak nakloněna ve prospěch Izraele, jak tomu bylo na konci minulého roku po útoku teroristického hnutí Hamás, což je věc, která zatím není pro Izrael kritická, ale nemůže ji ignorovat, dodává Borek.
Série nedávných diplomatických porážek Izraele navíc vedla k dočasnému sjednocení společnosti, míní zpravodaj. A to jednak kvůli aktuálnímu verdiktu Mezinárodního soudního dvora, který vyzývá k ukončení bojů v Rafahu, jednak plánu vydat zatykač na izraelského premiéra a ministra obrany a přispělo k tomu i uznání palestinského státu ze strany tří evropských zemí, což Izraelci považují za odměnu za terorismus.
Aharon Barak, zástupce Izraele u soudního dvora zodpovědného za verdikt, poukázal na to, že přesný text rozsudku neříká, že Izrael musí zastavit celou akci v Rafahu, ale spíše to, aby během operací na jihu pásma Gazy jednal v souladu s konvencí o předcházení genocidě a vyvaroval se zabíjení palestinských civilistů, což podle zpravodaje ani není cílem izraelské armády. S tímto výkladem souhlasí i tři další z patnácti soudců, mezi nimi i zástupkyně Ugandy a také soudci z Německa a Rumunska, kteří přitom hlasovali pro přijetí rozhodnutí
Události: Zpravodaj ČT David Borek hovořil o výzvě Mezinárodního trestního soudu k ukončení bojů v Rafahu (zdroj: ČT24)
Mezinárodní reakce
Evropská unie si musí vybrat mezi podporou mezinárodní instituce a podporou Izraele, uvedl podle agentury Reuters šéf unijní diplomacie Josep Borrell v reakci na rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora.
Belgie, která je do konce června předsednickou zemí Rady EU, vzápětí po verdiktu soudu vyzvala k okamžitému splnění požadavku ukončení bojů v Rafahu. „ICJ nařídil Izraeli zastavit vojenskou ofenzivu v Rafahu. Belgie žádá okamžité uplatnění rozhodnutí. Násilí a lidské utrpení musí skončit. Žádáme příměří, propuštění rukojmí a vyjednávání o dvoustátním řešení,“ napsala belgická ministryně zahraničí Hadja Lahbibová.