Je problém, že Netanjahu vnímá ofenzivu v Rafahu skrz své politické potřeby, říká Kalhousová

29 minut
Interview ČT24: Irena Kalhousová
Zdroj: ČT24

Izraelská vojenská operace trpí nejasným politickým zadáním, míní Irena Kalhousová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Ředitelka Herzlova centra izraelských studií v pořadu Interview ČT 24 popsala perspektivy současného dění na palestinské straně hraničního přechodu v Rafahu. Pedagožka reagovala i na kritiku, které ona sama aktuálně čelila ze strany uskupení Akademici proti apartheidu. Jde podle ní o velmi malou skupinu lidí, která zvolila formu, z níž je podle Kalhousové cítit diktát. „Toto požadujeme, jsme anonymní a ještě ani neřekneme, kdo jsme,“ komentovala jejich prohlášení.

Izraelské vojenské jednotky operují v oblasti na východě Rafahu, tedy na palestinské straně hraničního přechodu. A spekuluje se o důvodu této operace. Začíná Izrael velkou pozemní operaci, nebo se snaží ovlivnit vyjednávání o příměří s teroristickým hnutím Hamás?

„Myslím si, že jde spíš o to druhé. Je určitě důležitá ta diplomatická stránka a sice snaha ovlivnit jednání s Hamásem, ukázat mu, že nemůže úplně vyjednávat z pozice síly. Přeci jen je Izrael připravený případně ofenzivu v Rafahu zahájit,“ řekla Kalhousová.

Ředitelka Herzlova centra izraelských studií dodala i další aspekty izraelské operace. „Druhá věc je bezpečnostní záležitost. Izrael tvrdí, že Rafah je poslední bašta Hamásu. Izrael se zatím zaměřil na to, co je z bezpečnostního hlediska velmi důležité, a to je přechod Rafah. Podezřívá totiž Hamás z toho, že jsou na tomto přechodu k dispozici tunely, kterými se pašují především zbraně, které se využívají ve válce.“

Třetím bodem je pak domácí politický tlak na izraelského premiéra. „Benjamin Netanjahu je pod obrovským tlakem svých extremistických ministrů, kteří mu říkají, že opustí vládu, pokud izraelská operace nevyjde,“ dodala Kalhousová.

Netanjahu sice uvedl, že Izrael chce o klidu zbraní jednat, ovšem ne za podmínek předložených Egyptem a patrně i Katarem, které Hamás odsouhlasil. Navíc se v izraelské ofenzivě skrývá další podtext.

„V obrovském problému se ocitl Netanjahu, protože bohužel vojenskou ofenzivu vidí skrz své osobní politické potřeby. Když bude ukončena válka, dojde pravděpodobně k předčasným volbám. Začne se vyšetřovat, co se stalo 7. října a kdo za to ponese politickou odpovědnost,“ nastínila specialistka na situaci na Blízkém východě.

Pro Netanjahua je podle Kalhousové podstatné, aby Izrael mohl ukončit konflikt s tím, že deklaruje vítězství. „To je ovšem čím dál tím složitější. Hned ze začátku války byly izraelské požadavky maximalistické – zničíme Hamás a osvobodíme rukojmí. Teď je těžké uspokojit velmi extremistické hlasy v jeho vládě. Netanjahu ví, že nedosáhli svých cílů. Je v jistém politickém tlaku. Ovšem má tam i realistické politiky, kteří se dřív nebo později také nějakým způsobem postaví k pokračující ofenzivě. Vnitropolitická situace bohužel z velké části diktuje i strategické otázky.“

Problémem je dlouhodobý horizont, tedy jak naložit s Gazou po skončení konfliktu. „Izrael má nějakou vojenskou taktiku, ale nemá v tuto chvíli politickou strategii, co by se mělo s Gazou dít, kdo by v ní měl pak vládnout místo Hamásu. Jakkoliv úspěšné vojenské zásahy proti Hamásu budou, tak celkově operace trpí především nejasným politickým zadáním,“ dodala vysokoškolská pedagožka.

Humanitární hledisko v Rafahu

Izrael vyzval obyvatele Rafahu, ať odejdou do bezpečných zón. Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell však zpochybňuje, zda tyto zóny vůbec existují, a podle něj si vojenská operace vyžádá „mnoho civilních obětí.“ Podobný názor má i Kalhousová.

„Pokud bude ta operace velmi limitovaná a zaměří se například pouze na hraniční přechod, tak si myslím, že lze evakuovat třeba sto tisíc lidí. Nedovedu si ale představit, že je Izrael schopen evakuovat více než milion lidí, kteří v Rafahu jsou. A zároveň bude vybudována dostatečně silná humanitární infrastruktura, aby lidé byli schopní někde v bezpečí přežít, mít dostatečný přísun potravin a zdravotnickou pomoc.“

Ztráty na životech v Rafahu jsou podle Kalhousové nevyhnutelné. „Pokud by Izrael zvolil stejnou taktiku jako v městě Gaza nebo v Chán Júnisu, tak to bude strašně obtížné ohledně civilistů. Jde o velmi hustě obydlené území. Izrael bude pochopitelně cílit na tunely a na místa, kde si myslí, že se skrývají představitelé Hamásu a možná izraelští civilisté, rukojmí. Je prakticky vyloučené, aby to nevedlo ke ztrátám na životech.“

Otázka izraelsko-palestinského konfliktu budí emoce i v univerzitní sféře. Uskupení Akademici proti apartheidu se na začátku týdne ohradilo proti Kalhousové. Podle prohlášení iniciativy „prý papouškuje sionistickou propagandu a měl by být přehodnocen způsob, jakým vyučuje na univerzitě.“ Fakulta sociálních věd se Kalhousové veřejně zastala.

„Myslím si, že je to velmi malá skupina lidí, a vůbec bych jim nedávala tak obrovský prostor, který dostali. Zvolili formu, z které je úplně cítit takový diktát – toto požadujeme, jsme anonymní a ještě ani neřekneme, kdo jsme,“ reagovala politoložka.

Uvědomuje si, že téma, kterým se zabývá, je kontroverzní. „Zrovna probíhá konflikt, který je délkou a intenzitou naprosto bezprecedentní. Nebráním se diskuzi, je strašně důležitá. Mám jen problém, že z toho někdy cítím totalitární přístup k věci. Nechceme diskutovat, máme tuto pozici a nejsme ochotni se z ní hnout,“ uvedla Kalhousová. 

Ředitelka Herzlova centra je vděčná, že se na akademické půdě o situaci na Blízkém východě učí, a „doufá, že v České republice nenastane situace, kdy se tyto kurzy zruší, podobně jako na mnoha západních univerzitách.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Velká část Oděsy je po rozsáhlém ruském útoku bez tepla a proudu

Rusko v úterý pozdě večer podniklo rozsáhlý útok na jihoukrajinské přístavní město Oděsa. Bez elektřiny a dodávek tepla jsou školy, školky a velká obytná oblast, uvedl starosta Hennadij Truchanov. Zranění utrpěli čtyři lidé včetně dítěte. Gubernátor ruské Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev mezitím informoval o ukrajinském útoku na ropnou rafinérii ve městě Syzraň.
před 9 mminutami

„Jako by se USA snažily udělat Rusko opět velkým,“ říká o jednání v Rijádu poradce prezidenta Kolář

Mír na Ukrajině nelze bez Ruskem napadené země dohodnout, řekl v Událostech, komentářích v reakci na jednání zástupců Spojených států a Moskvy v Rijádu poradce prezidenta Petra Pavla a bývalý velvyslanec v Rusku a Spojených státech Petr Kolář. „Mně se zdá, jako by Trumpova administrativa, kromě toho, že chce učinit Ameriku opět velkou, se také snažila udělat opět velké Rusko,“ uvedl. Bývalý vedoucí Kanceláře prezidenta republiky a ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl je rád, že existuje iniciativa, které se americký prezident Donald Trump chytil a snaží se válku ukončit.
před 14 mminutami

Od vítání k deportacím. Německým volbám dominuje migrace

Německé strany před volbami slibují tvrdší imigrační pravidla. Možný budoucí kancléř a lídr konzervativců Friedrich Merz žádá uzavření hranic pro běžence, kteří nemají dokumenty ke vstupu do země, což podle kritiků odporuje ústavě i právu EU. Konzervativci i sociální demokraté chtějí zostřením rétoriky nalákat voliče a oslabit krajní pravici. Její obliba stoupá v době zhoršující se ekonomické situace, kdy zemi tíží výzvy spojené s uprchlíky.
před 2 hhodinami

Americký obchod bude řídit zastánce cel Lutnick, schválil Senát

Americký Senát potvrdil do funkce ministra obchodu miliardáře Howarda Lutnicka. Dosud vedl makléřskou a investiční společnost Cantor Fitzgerald působící na Wall Street. Informovala o tom agentura Reuters. Lutnick je blízkým spojencem prezidenta Donalda Trumpa a patří k zastáncům zavádění cel na zboží dovážené do USA.
06:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kanada zkoumá černé skříňky z převráceného letadla

Kanadští vyšetřovatelé už nalezli černé skříňky z letounu, který v pondělí havaroval při přistání v Torontu. Píše to agentura Reuters. Letadlo společnosti Delta Air Lines na lince z amerického Minneapolisu se na letištní ploše převrátilo a začalo hořet. Zranění utrpělo 21 lidí.
před 2 hhodinami

Brazilský exprezident Bolsonaro čelí obžalobě z pokusu o převrat

Brazilský generální prokurátor Paulo Gonet obžaloval bývalého krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara z pokusu o státní převrat. Údajně se ho dopustil v roce 2022, kdy se snažil zůstat u moci navzdory tomu, že prohrál volby, píše agentura AP. Politik vinu odmítá. Obžalobě čelí spolu s ním dalších 33 lidí.
před 3 hhodinami

Černá Hora řeší zbraňový problém

Premiér Černé Hory Milojko Spajič oznámil, že zpřísní podmínky pro získání zbrojního průkazu, a vyhlásil dvouměsíční amnestii na odevzdání nepřihlášených zbraní. Je to reakce na tragédii, kdy útočník zavraždil v zemi nelegální zbraní třináct lidí. Podle kritiků to ale k vyřešení problému stačit nebude. Odhaduje se totiž, že v Černé hoře je v oběhu přes sto tisíc nelegálních zbraní. Přibližně 250 tisíc jich Černohorci drží legálně.
před 3 hhodinami

Rubio: S řešením konce rusko-ukrajinské války musí souhlasit všechny zúčastněné strany

Všichni, kdo se účastní konfliktu na Ukrajině, musí souhlasit s řešením, které ho ukončí, řekl po americko-ruských rozhovorech v saúdském Rijádu americký ministr zahraničí Marco Rubio. Jmenoval přitom Ukrajinu, Rusko i Evropu. Cílem je spravedlivý, trvalý a udržitelný konec války, dodal Rubio. Rusko je podle ministra ochotno zapojit se do vážně míněného procesu vedoucího k ukončení války. Ukrajinští zástupci pozváni nebyli.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...