Fakulta sociálních věd

Ruská protivzdušná obrana oznámila, že v noci zničila 158 ukrajinských dronů nad patnácti ruskými regiony. Podobná tvrzení však nelze nezávisle ověřit. V moskevské rafinérii po útoku vypukl požár, uvedl podle agentury Reuters starosta ruské metropole Sergej Sobjanin. V noci pokračovaly rovněž ruské dronové a raketové údery na Ukrajině. Místní úřady mluví o řadě mrtvých. Jen Charkov hlásí od rána deset zásahů. Podle britských zpravodajců navíc Rusové urychlili svůj postup směrem k Pokrovsku.

Ukrajina má právo na sebeobranu, která nekončí na hranicích, uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v rozhovoru pro Welt am Sonntag. Šéf Aliance tak poprvé komentoval ukrajinskou vojenskou operaci v Kurské oblasti, kterou označil za legitimní a současně riskantní. Zdůraznil také, že NATO o plánech Kyjeva nevědělo. Podle deníku The Wall Street Journal (WSJ) představil šéf ukrajinských sil Oleksandr Syrskyj odvážný plán na tajné schůzce v červenci a překvapil tím i důstojníky.

Izraelská vojenská operace trpí nejasným politickým zadáním, míní Irena Kalhousová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Ředitelka Herzlova centra izraelských studií v pořadu Interview ČT 24 popsala perspektivy současného dění na palestinské straně hraničního přechodu v Rafahu. Pedagožka reagovala i na kritiku, které ona sama aktuálně čelila ze strany uskupení Akademici proti apartheidu. Jde podle ní o velmi malou skupinu lidí, která zvolila formu, z níž je podle Kalhousové cítit diktát. „Toto požadujeme, jsme anonymní a ještě ani neřekneme, kdo jsme,“ komentovala jejich prohlášení.

Spojené státy jsou znepokojeny čínskou podporou ruské armády, řekl na návštěvě Pekingu americký ministr zahraničí Antony Blinken při jednání se svým tamním protějškem. Wang I naopak mimo jiné varoval před rostoucími negativními faktory ve vzájemné spolupráci USA a Číny. Blinken jednal také s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, který uvedl, že obě velmoci musejí být partnery.

Ve světle nedávného druhého výročí plnohodnotné ruské agrese proti Ukrajině, i v důsledku rétoriky amerického exprezidenta Donalda Trumpa v předvolební kampani se rozvířila diskuze o obranyschopnosti Evropy. Státy navyšují svoje obranné rozpočty, rekordní počet zemí letos splní závazek Severoatlantické alianci vydat na obranu dvě procenta HDP, podle mnohých to však stále není dost. Evropě podle analytiků oslovených webem ČT24 chybí ochota politiků do obrany investovat dlouhodobě a nastartovat tak zbrojní průmysl a rozvíjet léta zanedbané armády. Na podporu evropského obranného průmyslu se má zaměřit i nový program Evropská komise.

První studenti Karlovy univerzity (UK) a vysoké školy CEVRO získali kredity za vojenský výcvik v aktivních zálohách. Předmět si mohli zájemci obou škol letos na podzim zapsat poprvé. Využilo toho několik desítek z nich. Vstřícný přístup škol jim má pomoci skloubit studium s praxí u Armády ČR a motivovat další studenty k zapojení do dobrovolné branné povinnosti. S armádou spolupracují také další vysoké školy.

Čína kladla důraz na armádu a na svůj jaderný arzenál kvůli výhledu případné vojenské konfrontace se Spojenými státy, válka na Ukrajině však tyto tendence urychlila – konstatovala analytička Ivana Karásková z Asociace pro mezinárodní otázky. Vzhledem k Putinově rétorice a vývoji ruské invaze se o jaderné zbraně začnou zajímat i další státy, míní experti.

Penzijní reformu řeší čeští politici bez většího výsledku již desetiletí. Místo hledání systémových řešení ale vedla politická reprezentace bitvy, domnívá se předseda představenstva investiční společnosti Avant a bývalý předseda Komise pro přípravu důchodové reformy Vladimír Bezděk. Současná snaha vládní koalice o úpravu penzí tak přichází „pět minut po dvanácté,“ uvedla emeritní rektorka Mendlovy univerzity Danuše Nerudová v pořadu Události, komentáře. Hosty v něm byli i další bývalí členové důchodových komisí – exministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD) a Martin Potůček z Institutu sociologických studií na Univerzitě Karlově.

V pondělí zveřejnily volební modely agentury Ipsos a Median, o víkendu Data Collect a Kantar CZ pro Českou televizi a STEM pro CNN Prima News. Podle nich by druhé kolo prezidentské volby vyhrál Petr Pavel. Rozdíly v jejich výsledcích jsou dle ředitele společnosti STEM a sociologa Martina Buchtíka minimální. „Konečný výsledek může zvrátit něco jen velmi těžko,“ zhodnotil v Interview ČT24. Pravděpodobnost výhry je tak dle něj výrazně na straně Pavla, ačkoliv se může stát cokoliv, jak podotkl. Volební účast bude podle něj vysoká, pohybovat se bude mezi 65 a 71 procenty. Společnost totiž vnímá volbu prezidenta jako symbolicky důležitou a srozumitelnou, myslí si sociolog. Značnou roli však podle něj hrají také emoce.

Spojené státy s napětím očekávají verdikt nejvyššího soudu týkající se alabamského zákona o potratech. Ten totiž rozhodne nejen o pravidlech v jižanském státě, ale o právu žen na interrupci v celých Spojených státech. Zpráva o pravděpodobném zrušení precedentu známého jako Roe vs. Wade vyvolala protesty po celé zemi. Svůj nesouhlas vyjádřil i prezident Joe Biden.

Univerzita Karlova podle jejího rektora Tomáše Zimy nepřijala žádné peníze z Číny. Rektor o tom ujistil členy univerzitního akademického senátu. Zima členům senátu představil závěry vnitřního auditu, který se zabýval otázkami kolem financování česko-čínských konferencí, které se v minulých letech na univerzitě konaly. Audit však většinu otázek nezodpověděl. Zůstává například nejasné, na co šly peníze, které Číňané na konference údajně poslali.

Bývalý tajemník Česko-čínského centra Univerzity Karlovy (UK) Miloš Balabán odejde kvůli spornému financování česko-čínských konferencí z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK). Pracoviště ze stejného důvodu opustí rovněž Libor Stejskal a Mirka Kortusová ze Střediska bezpečnostní politiky Institutu politologických studií (SBP IPS FSV UK). Všichni tři se na tom v pondělí domluvili s děkankou Fakulty sociálních věd Alicí Němcovou Tejkalovou.