Parlamentní volby v Německu vyhrála s 28,5 procenta hlasů konzervativní unie CDU/CSU, jejíž volební lídr Friedrich Merz tak zřejmě míří do křesla spolkového kancléře. Druhá skončila s 20,8 procenta hlasů Alternativa pro Německo (AfD), označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Pro třetí Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) kancléře Olafa Scholze hlasovalo 16,4 procenta voličů, což je pro tuto stranu nejhorší výsledek ve volbách do Spolkového sněmu. Merz je připravený o vládě jednat s SPD.
Německé parlamentní volby vyhrála CDU/CSU, druhá je AfD
8 minut
Události ČT: Výsledky německých parlamentních voleb
Křesťanskodemokratická unie (CDU) sama podle konečných výsledků od německých voličů obdržela zaokrouhleně 22,6 procenta hlasů, její bavorská sesterská Křesťanskosociální unie (CSU) pak šest procent. Unie sice vyhrála, získala ale méně hlasů, než jí předpovídaly průzkumy.
Merz je rozhodnutý vést povolební rozhovory se sociálními demokraty. Dodal, že posílení AfD vnímá jako poslední varování pro demokratický střed, aby se dobral společného řešení. Evropané si musí velmi rychle vybudovat svou obranu, prohlásil politik.
Za historické vítězství označila zisk své strany spolupředsedkyně AfD Alice Weidelová. Ve volbách v roce 2021 získala AfD 10,4 procenta hlasů, nyní tak svůj podíl zdvojnásobila. Dosud nejsilnější vládní strana, sociální demokracie, naopak utržila porážku, kterou sám Scholz označil za „hořkou“ a přijal za ni zodpovědnost.
Křesla ve Spolkovém sněmu získali také Zelení s 11,6 procenta hlasů a Levice s 8,8 procenta. Levice přitom ještě na počátku tohoto roku byla v předvolebních průzkumech pod pětiprocentní hranicí.
Pod zmíněným pětiprocentním prahem zůstala s 4,3 procenta hlasů liberální Svobodná demokratická strana (FDP), její předseda Christian Lindner v reakci na volební výsledky ohlásil konec v politice. Práh se nakonec nepodařilo překročit ani Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), pro které hlasovalo 4,972 procenta voličů. Toto uskupení se loni odštěpilo do Levice.
Němci v neděli určili obsazení 630 křesel ve Spolkovém sněmu. CDU a CSU ve společné frakci budou mít 208 křesel. AfD získala 152 mandátů, SPD 120. Za stranu Zelených usedne v parlamentu 85 zákonodárců, za Levici 64. Jedno křeslo obhájil Jihošlesvický svaz voličů (SSW), který je stranou dánské a fríské menšiny a nepodléhá pětiprocentní hranici.
AfD ovládla východ Německa, Levice Berlín
AfD se ve volbách stala nejsilnější stranou ve všech pěti spolkových zemích ve východním Německu, tedy v Sasku, Durynsku, Braniborsku, Sasku-Anhaltsku a Meklenbursku-Předním Pomořansku, ačkoliv nejsilnější stranou byla až dosud pouze v Durynsku. V každé z pěti takzvaných nových spolkových zemí získala výrazně přes třicet procent hlasů, nejvíce v Durynsku (38,6 procenta) a Sasku (37,3 procenta).
Až na čtvrtém místě se AfD umístila v Berlíně, který má rovněž status spolkové země, kde s bezmála dvaceti procenty hlasů nečekaně zvítězila strana Levice. Její volební zisk je zhruba dvakrát vyšší než ve volbách v roce 2021. Druhá v Berlíně skončila CDU/CSU s více než osmnácti procenty. Podle agentury DPA jde o první vítězství Levice ve volbách do Spolkového sněmu v německém hlavním městě.
Vysoká volební účast
Účast v parlamentních volbách dosáhla rekordů, k urnám přišlo přes 83 procent voličů. Podle zpravodaje ČT Jana Řápka to svědčí o tom, že strany nabádaly voliče, aby do volební místnosti dorazili vyjádřit svůj názor. „Rétorika byla taková, že jde o klíčové volby, které rozhodnou o směřování Německa na několik let.“ Vysoká účast je podle Řápka vzhledem k předčasnosti voleb a s tím spojené krátké volební kampani i zimě, v níž se obvykle nevolí, překvapivá.
K volebním urnám přišlo rovněž velké množství prvovoličů, na 2,3 milionu. Z analýz vyplývá, že se rozhodovali často mezi krajně vyhraněnými uskupeními Levicí a AfD. „Mladí jsou nespokojení s tím, co vládní strany dělaly. Podle nich vládní i dosud tradiční uskupení nezohledňují témata, která je zajímají,“ vysvětlil zpravodaj.
11 minut
Zpravodaj ČT Jan Řápek o průběhu německých parlamentních voleb
Koaliční vyjednávání
Koaliční vyjednávání budou předmětem povolebního vývoje. Merz po nedělním hlasování řekl, že chce rychle sestavit stabilní vládu, koalici by chtěl mít hotovou do Velikonoc. Podle místopředsedy frakce CDU/CSU Jense Spahna mohou jednání začít velmi rychle, respektive ještě tento týden.
Podle analytičky Zuzany Lizcové z Institutu mezinárodních studií FSV UK povolební situaci zásadně ovlivnil výsledek malých stran FDP a BSW, které žádná křesla nezískaly. „Pokud by jedna nebo obě (do Spolkového sněmu) pronikly, nebylo by pravděpodobně možné utvořit vládní koalici jen ze dvou partnerů,“ řekla Lizcová. To se ale nestalo. Mírné oslabení Zelených pak podle ní vyloučilo možnost jejich vyjednávání o dvoučlenné koalici právě s CDU/CSU.
9 minut
Analytička Zuzana Lizcová o výsledcích německých parlamentních voleb
Vládu by tak CDU/CSU mohla vytvořit s SPD, čímž by vznikla opět takzvaná velká koalice, která Německu vládla do roku 2021. Společně budou mít tyto strany ve Spolkovém sněmu většinu 328 křesel. Generální tajemník SPD Matthias Miersch nedlouho po zveřejnění konečných výsledků komentoval, že jeho strana očekává složitá jednání s konzervativní unií.
Většinu by měli konzervativci také s AfD, tato varianta je ale méně pravděpodobná. Merz opakovaně spolupráci s touto stranou kvůli jejím extremistickým postojům vyloučil.
Ekonomický restart v koalici CDU/CSU, SPD
Naději na skutečný restart německé ekonomiky, největší v EU, jež se však potýká s problémy, podle ekonomů mírní rozdílné programy a protichůdné sliby právě vítězné konzervativní unie a sociální demokracie. Vzhledem k odporu CDU/CSU ke zvyšování daní a odmítání škrtů v sociální oblasti ze strany SPD je pravděpodobné zvyšování deficitů veřejných financí.
„Budoucí koalice se pravděpodobně shodne na zvýšení financí na infrastrukturu. To by bylo dobré pro podniky. Potenciální koaliční strany však mají odlišné názory na mnoho dalších oblastí hospodářské politiky, například na daňovou, sociální a klimatickou politiku. To tlumí vyhlídky na skutečný restart hospodářské politiky, který by byl po pěti letech stagnace naléhavě potřebný,“ domnívá se ekonomka Franziska Palmasová ze společnosti Capital Economics.
„Ve zkratce, obnova velké koalice by mohla přinést snížení daní pro domácnosti a podniky bez škrtů v sociálních výdajích, stejně jako určitou deregulaci. Reforma důchodového systému se jeví jako velmi nepravděpodobná. Největším problémem bude financování jakýchkoli nových plánů. Připomeňme, že CDU/CSU v kampani představila plány s výraznou absencí financování," napsal v komentáři německý ekonom Carsten Brzeski z banky ING. Podle studie institutu Ifo v předvolebních plánech CDU/CSU chybělo financování v objemu 87 až 96 miliard eur (2,2 až 2,4 bilionu korun).
12 minut
Friedrich Merz k výsledku německých voleb
Nejasná je ale budoucnost takzvané dluhové brzdy, která omezuje deficit na 0,35 procenta hrubého domácího produktu. Je zakotvena v ústavě, k jejíž změně je nutná dvoutřetinová většina ve Spolkovém sněmu, tedy potenciálně hlasy Zelených a Levice. Vítězná CDU/CSU dlouhodobě prosazovala zachování a dodržování tohoto pravidla. „Vždy jsme ale tušili, že CDU/CSU po volbách svůj postoj k dluhové brzdě přehodnotí. S Levicí a Zelenými by nyní v parlamentu dokonce existovala dvoutřetinová většina,“ dodal Brzeski.
Agentura Reuters na druhé straně upozornila, že AfD a postkomunistická Levice mají dohromady sílu jakékoliv změny ústavy blokovat. „Levice může být otevřená změnám, ale ne těm, které jsou zaměřeny na výdaje na obranu.“
Merz volá po osamostatnění Evropy tváří v tvář náznakům administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, že by Spojené státy v budoucnu nemusely pomáhat s obranou evropského kontinentu. Trump navíc dlouhodobě žádá, aby země NATO zvýšily výdaje na obranu na pět procent HDP, což by v případě Německa rovněž nemuselo být kompatibilní s dluhovou brzdou v aktuální podobě.
K rychlému jednání a nalezení společné vize pro německou ekonomiku politiky vyzval německý svaz automobilového průmyslu VDA.
6 minut
Olaf Scholz k výsledku německých voleb
„Obrat v německé diplomacii čekat nelze“
Usednutí Merze do křesla spolkového kancléře podle zpravodaje ČT Pavla Poláka v zásadních otázkách evropské politiky nepřinese výraznou změnu. „Německá zahraniční politika je nesena v duchu kontinuity,“ řekl ve vysílání s tím, že německá podpora Ukrajiny zůstane, případně zintenzivní. Sám Merz pak zemi dopoledne ujistil, že Evropa ji v obraně proti ruské agresi bude nadále podporovat. Na síti X v den třetího výročí plnohodnotné ruské invaze napsal, že Kyjev musí být součástí jednání o míru.
Pro Merze bude podle Poláka podstatné, aby „našel společnou řeč“ se zmíněnou americkou administrativou. Otázka zavedení stálých kontrol na hranicích Německa bude podle zpravodaje předmětem dohody s uskupením, se kterým CDU/CSU vstoupí do vlády. Merz zavedení kontrol nicméně svým voličům v reakci na útoky v německých městech v posledních měsících zaručil, slib se tak podle Poláka bude snažit dodržet.
14 minut
Zpravodaj Pavel Polák o výsledcích voleb v Německu
