Jan Řápek

Polsko pokračuje v zabezpečování své hranice s Běloruskem. Do Evropské unie se přes ni pravidelně snaží nelegálně dostat běženci z Asie nebo Afriky. Jen za poslední týden pohraničníci zadrželi na 600 lidí, od začátku roku už přes 25 tisíc. Pohraniční stráž kvůli tomu nadále buduje další obranné prvky a vylepšuje infrastrukturu. Na bezpečnost hranice dohlíží přes šest tisíc vojáků. Polská vláda navzdory domácí i mezinárodní kritice omezila i právo na azyl a uvádí, že Moskva a Minsk běžence k hranici posílají záměrně. Obě země nicméně obvinění popírají.

V důsledku leteckého útoku na ukrajinskou metropoli a její okolí zemřelo nejméně devět lidí a dalších více než třicet jich bylo zraněno, uvedl web Kyiv Independent. Útok způsobil požáry v několika kyjevských čtvrtích a poškodil i vstup do stanice metra Svjatošyn. Další oběti si vyžádaly útoky na jiných místech Ukrajiny. Ruská balistická střela navečer zasáhla školu v ukrajinské Oděské oblasti. Podle šéfa oblastní správy zemřeli dva lidé.

Parlamentní volby v Německu vyhrála s 28,5 procenta hlasů konzervativní unie CDU/CSU, jejíž volební lídr Friedrich Merz tak zřejmě míří do křesla spolkového kancléře. Druhá skončila s 20,8 procenta hlasů Alternativa pro Německo (AfD), označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Pro třetí Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) kancléře Olafa Scholze hlasovalo 16,4 procenta voličů, což je pro tuto stranu nejhorší výsledek ve volbách do Spolkového sněmu. Merz je připravený o vládě jednat s SPD.

Už třetím rokem Rusko terorizuje ukrajinské pohraničí. Desítky tisíc lidí si tu musely zvyknout na život v nejistotě. Pravidelné ostřelování přináší zkázu a chaos. Zničené jsou ulice, dětská hřiště i celá sídliště. Moskva do oblasti posílá rakety či naváděné pumy. I proto Kyjev žádá od svých spojenců systémy protiletecké obrany. Ukrajinští vojáci mezitím staví v pohraničí další opevnění. Následky ruských úderů přímo na východě Ukrajiny zjišťoval reportér ČT Jan Řápek.

V Praze začne v sobotu za přísných bezpečnostních opatření výjezdní zasedání Vojenského výboru Severoatlantické aliance. Schůzka náčelníků generálních štábů zemí NATO se v Česku uskuteční vůbec poprvé, zúčastnit se jí má zhruba 350 zahraničních hostů. Diskutovat budou o bezpečnostní situaci v Evropě a obranných plánech Aliance.

Domovy museli kvůli ostřelování v posledních týdnech opustit také lidé v Charkovské oblasti. Útočiště našli uprchlíci mimo jiné v jejím centru – v budově bývalých vysokoškolských kolejí. I tam je přitom stále ohrožují ruské rakety a drony. Provozovatelé těchto ubytovacích zařízení proto povolili natáčení jen ve vnitřních prostorách. Reportáž připravil zpravodaj ČT Jan Řápek.

Ukrajina by podle odhadů svého vedení potřebovala letos naverbovat sto až dvě stě tisíc branců. Parlament v dubnu zavedl nový zákon o mobilizaci, podle kterého musí k odvodu muži už od 25 let věku. Zákonodárci ale přiznávají, že bojům se navzdory přísnějším trestům dál snaží vyhnout až 800 tisíc možných vojáků. Řada z nich prchá za hranice, a to i nebezpečnou trasou přes řeku Tisu, kde od začátku roku utonuly desítky lidí. Další se ve vlasti skrývají, případně se snaží podplatit úřady.

Kreml předpokládá, že nepřátelské akce v Kurské oblasti mohou i podle optimistických scénářů přetrvávat několik měsíců, a tak připravuje Rusy na „nový normál“, kdy ukrajinské síly ovládají ruské území, píše s odkazem na nejmenované zdroje v Kremlu a v ruské vládě nezávislý server Meduza, který sídlí v Lotyšsku. Kreml se k dění v pohraničním regionu oficiálně nevyjadřuje. Rusko tvrdí, že sestřelilo nejméně jedenáct ukrajinských dronů hluboko na svém území. Podle starosty Moskvy Sergeje Sobjanina šlo o jeden z dosud největších podobných útoků. Kyjev to zatím nijak nekomentoval.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poprvé připustil, že ukrajinské síly bojují v ruské Kurské oblasti, informovala agentura Reuters. Ruské úřady kvůli situaci evakuovaly přes 76 tisíc obyvatel, napsala ruská agentura TASS s odvoláním na ministerstvo pro mimořádné události. Moskva stáhla část sil z východní fronty a poslala je bránit hranice. Denní počty pozemních útoků na Ukrajině se tak snížily. Rusko přitom tvrdí, že se mu daří zastavit postup kyjevských sil do vnitrozemí. Podle některých zpráv ale proniklo do země až deset tisíc vojáků. Bělorusko v sobotu oznámilo, že posílí svoji vojenskou přítomnost u hranic s Ukrajinou.

Ukrajinci nedostatek dělostřelecké munice nahrazují drony. Na frontu je vozí i čeští dobrovolníci, jen během března organizace Vozím drony obstarala 830 strojů. Nejpoužívanější jsou sebevražedné drony, ale Češi dokážou sehnat i inovativní prototypy.