Narukovat nechtějí statisíce Ukrajinců

Nahrávám video

Ukrajina by podle odhadů svého vedení potřebovala letos naverbovat sto až dvě stě tisíc branců. Parlament v dubnu zavedl nový zákon o mobilizaci, podle kterého musí k odvodu muži už od 25 let věku. Zákonodárci ale přiznávají, že bojům se navzdory přísnějším trestům dál snaží vyhnout až 800 tisíc možných vojáků. Řada z nich prchá za hranice, a to i nebezpečnou trasou přes řeku Tisu, kde od začátku roku utonuly desítky lidí. Další se ve vlasti skrývají, případně se snaží podplatit úřady.

„Bránit Ukrajinu a naši svobodu je velmi důležité. Kdybych na to měl odvahu a sílu, nejspíš bych to udělal,“ říká devětadvacetiletý muž, který se nechává oslovovat Artěm a skrývá se v nejmenovaném ukrajinském městě.

Pracuje z domova v oddělení zákaznické podpory pro jednu zahraniční společnost. Jídlo si nechává přivézt. Občas vyrazí taxíkem na soukromou oslavu. Sám sice hraje válečné počítačové hry, z bojů a případného ruského zajetí má ale strach. „Nikdy jsem s nikým neměl žádný konflikt. Bojím se být vojákem. Mohli by mě zabít nebo bych musel já zabíjet. Opravdu nevím, jak bych s tím mohl žít,“ prohlásil Ukrajinec.

Únava z vleklé války

Armáda přitom čerstvé síly nutně potřebuje. „Je to velký a dlouhodobý problém. My jsme mluvili s několika ukrajinskými vojáky během posledního roku a oni říkají, že pokud jim něco chybí, tak je to samozřejmě munice, ale pak především motivovaní lidé. Potřebovali by co nejvíce mužů. Rusko má v Doněcké oblasti početní převahu. Ale potřebují motivované muže, ne někoho, kdo by jim, v uvozovkách, překážel. Nalákat vojáky, kteří se budou ochotni bít za Ukrajinu,“ poznamenal zpravodaj ČT Jan Řápek.

Od začátku velké ruské invaze narukoval už milion Ukrajinců. Statisíce z nich se k obraně vlasti přihlásily dobrovolně. Kyjev sice většinou přesná čísla nezveřejňuje, podle odhadů amerických úřadů ale od února 2022 zemřelo nebo utrpělo zranění na 200 tisíc z nich.

Ostatní jsou vyčerpaní, protože se z fronty za rodinou téměř nedostanou. Žádají o několik měsíců volna. „(Na začátku) lidé čekali týdny, než dostali možnost sloužit v armádě. Teď, pokud vím, se většina lidí ve frontě u komise snaží dostat výjimku, aby nebyli odvedeni,“ konstatoval náborový důstojník přezdívaný Fantomas.

Nedostatek sil mají částečně zaplnit vězni. Zbytek trestu prominou úřady všem odsouzeným za nenásilné zločiny, kteří budou až do konce války sloužit v armádě bez nároku na dovolenou. Zatím o takovou dohodu požádala pětina z dvaceti tisíc způsobilých trestanců –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ včetně zloděje aut Bohdana Filoněnka. „Nejdu tam, abych zemřel, ale abych sloužil a změnil svůj život,“ vysvětluje Ukrajinec.

Výhody pro dobrovolníky

Vláda současně na jaře spustila intenzivní náborovou kampaň. Na největších internetových portálech se objevují nevšední inzeráty na pozice, které armáda potřebuje obsadit –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od automechanika přes odstřelovače až po kuchaře nebo ekonoma.

Dobrovolníkům navíc umožňuje, aby se přihlásili k jednotkám podle vlastního výběru. Artěm by rád pilotoval drony. Jenže ti, kdo k odvodu musí, možnost volby nemají. „Snažím se to zatím ignorovat. Čekám, až se ta situace vyřeší bez mého přispění,“ říká.

Podle Artěma se povinnosti stejným způsobem vyhýbá skoro polovina jeho přátel. Další navzdory stále přísnějším kontrolám kvůli rozšířené mobilizaci utekli za hranice.

Nebezpečná cesta za hranice

Pašeráci cigaret se tak přeorientovali na převaděče. Za zprostředkování útěku teď zájemci zaplatí v přepočtu nejméně 180 tisíc korun. „Převaděči využívají všechny možné cesty. Horské oblasti, nížiny a samozřejmě řeky,“ popsala mluvčí ukrajinské pohraniční stráže v Mukačevu Lesja Fjodorovová.

Nejvíc jich volí cestu do Rumunska. Tisíce lidí prchajících před odvodem se pokusily přeplavat řeku Tisu, kde od začátku roku utonulo skoro čtyřicet lidí.

Ani to ale odpírače služby v armádě neodradí, stejně jako přísnější tresty v případě, že je úřady chytí. „Lidem dostatečně nevysvětlují, že se nemají čeho bát. Že existuje jen malá šance, že skončí u pěchoty v první linii,“ podotkl humanitární pracovník Ivan.

Podle odhadu úřadů se nejrůznějšími způsoby snaží mobilizaci vyhnout až 800 tisíc Ukrajinců. Sem spadají i pokusy o uplácení odvodových komisařů, za které už padly desítky trestů i pro důstojníky.

Někteří poslanci proto navrhují, aby se odpírači vojenské služby mohli ze svých povinností oficiálně vykoupit prostřednictvím firem, které je zaměstnávají. Podobné opatření zvažuje i prezident Volodymyr Zelenskyj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jsem hrdý na vztahy USA a Číny, řekl Trump Si Ťin-pchingovi v Bílém domě

Vytvořili jsme se Si Ťin-pchingem skutečné přátelství, řekl americký prezident Donald Trump během návštěvy čínského prezidenta v Bílém domě. Jejich čtvrteční jednání je klíčovým bodem během třídenní návštěvy Siho v USA. Později se oba společně s prvními dámami zúčastní státní večeře v Bílém domě. Přítomni budou také zástupci předních amerických firem. Hospodářskou spolupráci oba politici zmiňovali i během projevů v úvodu jejich setkání.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

ŽivěIzrael se bude dále bránit, nemá jinou možnost, řekl v OSN Netanjahu

V New Yorku pokračuje třetím dnem všeobecná rozprava 81. zasedání Valného shromáždění OSN. Projev měl i izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Uvedl, že se Izrael bude nadále bránit a bude vítězit, protože nemá jinou možnost. Zmínil také hrozbu, kterou představoval Írán, a útoky palestinských teroristů na Izrael. Netanjahu ostře odmítl obvinění své země z genocidy a ti, kteří taková obvinění vznášejí, by se podle izraelského premiéra měli stydět. Předtím vystoupil mimo jiné palestinský prezident Mahmúd Abbás, který mluvil on-line, protože mu Spojené státy opět odmítly udělit vízum. Dále vystoupí mimo jiné zástupci Evropské unie, Maďarska či Venezuely.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

CNN, MS NOW i Politico opět získaly přístup do Bílého domu

Americké stanice CNN a MS NOW i server Politico uvedly, že jim byl opět povolen přístup do Bílého domu. Federální soudce o něco dříve nařídil americkému prezidentovi Donaldovi Trumpovi obnovit novinářům obou stanic a serveru Politico přístup do jeho sídla. Reportéři všech tří médií však uvedli, že několik hodin po soudním rozhodnutí je do Bílého domu nepustili a média kvůli tomu požádala soud o okamžité slyšení.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Naši lidé. Nvotová natočila minisérii o vraždě Kuciaka a Kušnírové

Osm let po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové vznikla hraná minisérie, která tyto události zpracovává v širších souvislostech. Šestidílný seriál Naši lidé pro Českou televizi natočila slovenská režisérka Tereza Nvotová. Zároveň se s Mirem Šifrou a Tomášem Hrubým podílela na scénáři. Názvem Naši lidé tvůrci odkazují ke slovnímu spojení, které na Slovensku označuje síť blízkých osob spojených klientelismem, korupcí a napojením na politickou reprezentaci.
před 6 hhodinami

Izraelský úřad zakázal účast všech arabských stran ve volbách

Izraelská ústřední volební komise ve středu hlasovala pro přijetí návrhů na úplné vyloučení kandidátní listiny izraelské politické aliance tří stran izraelských Arabů, píše server Times of Israel (ToI). Jedná se konkrétně o strany Balad, Chadaš a Ta'al. Další arabské straně Ra'am, známé v češtině jako Sjednocená arabská kandidátka, byla rovněž účast ve volbách zakázána. Očekává se, že rozhodnutí zvrátí nejvyšší soud.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Do Číny se dostaly díly F-35. Pentagon vyšetřuje, jak je to možné

Pentagon prověřuje, jak se v Čínou spravovaném Hongkongu ocitly součástky nejmodernějšího amerického stíhacího letounu. O případu ve středu informoval zpravodajský server Bloomberg, podle nějž Čína získala části vybavení pro „neviditelné stíhačky“ F-35, napsala v noci na čtvrtek agentura AP.
před 9 hhodinami

Ukrajina a Finsko uzavřely dohodu o spolupráci v oblasti dronů

Dohoda mezi Ukrajinou a Finskem, kterou 23. září v New Yorku podepsali prezidenti Volodymyr Zelenskyj a Alexander Stubb, počítá s předáváním technologií a informací mezi oběma zeměmi a se společnou výrobou obranného vybavení. Oznámil to Stubb.
před 10 hhodinami

Polovina Španělů by nevěděla, co dělat při lesním požáru, ukázal průzkum

Přibližně 43,3 procenta Španělů uvádí, že mají nízké či velmi nízké znalosti o tom, jak se zachovat v případě lesního požáru. Dalších 9,9 procenta přiznává, že nemá žádné znalosti, zatímco 35,1 procenta hodnotí své znalosti jako vysoké či velmi vysoké. Vyplývá to ze čtvrtého průzkumu o civilní ochraně, který provedlo španělské Centrum pro sociologický výzkum (CIS). Státní instituce se v něm dotazovala na zvládání lesních požárů a na složky integrovaného záchranného systému odpovědné za boj s nimi.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.