Narukovat nechtějí statisíce Ukrajinců

8 minut
Horizont ČT24: Narukování se vyhýbají statisíce Ukrajinců
Zdroj: ČT24

Ukrajina by podle odhadů svého vedení potřebovala letos naverbovat sto až dvě stě tisíc branců. Parlament v dubnu zavedl nový zákon o mobilizaci, podle kterého musí k odvodu muži už od 25 let věku. Zákonodárci ale přiznávají, že bojům se navzdory přísnějším trestům dál snaží vyhnout až 800 tisíc možných vojáků. Řada z nich prchá za hranice, a to i nebezpečnou trasou přes řeku Tisu, kde od začátku roku utonuly desítky lidí. Další se ve vlasti skrývají, případně se snaží podplatit úřady.

„Bránit Ukrajinu a naši svobodu je velmi důležité. Kdybych na to měl odvahu a sílu, nejspíš bych to udělal,“ říká devětadvacetiletý muž, který se nechává oslovovat Artěm a skrývá se v nejmenovaném ukrajinském městě.

Pracuje z domova v oddělení zákaznické podpory pro jednu zahraniční společnost. Jídlo si nechává přivézt. Občas vyrazí taxíkem na soukromou oslavu. Sám sice hraje válečné počítačové hry, z bojů a případného ruského zajetí má ale strach. „Nikdy jsem s nikým neměl žádný konflikt. Bojím se být vojákem. Mohli by mě zabít nebo bych musel já zabíjet. Opravdu nevím, jak bych s tím mohl žít,“ prohlásil Ukrajinec.

Únava z vleklé války

Armáda přitom čerstvé síly nutně potřebuje. „Je to velký a dlouhodobý problém. My jsme mluvili s několika ukrajinskými vojáky během posledního roku a oni říkají, že pokud jim něco chybí, tak je to samozřejmě munice, ale pak především motivovaní lidé. Potřebovali by co nejvíce mužů. Rusko má v Doněcké oblasti početní převahu. Ale potřebují motivované muže, ne někoho, kdo by jim, v uvozovkách, překážel. Nalákat vojáky, kteří se budou ochotni bít za Ukrajinu,“ poznamenal zpravodaj ČT Jan Řápek.

Od začátku velké ruské invaze narukoval už milion Ukrajinců. Statisíce z nich se k obraně vlasti přihlásily dobrovolně. Kyjev sice většinou přesná čísla nezveřejňuje, podle odhadů amerických úřadů ale od února 2022 zemřelo nebo utrpělo zranění na 200 tisíc z nich.

Ostatní jsou vyčerpaní, protože se z fronty za rodinou téměř nedostanou. Žádají o několik měsíců volna. „(Na začátku) lidé čekali týdny, než dostali možnost sloužit v armádě. Teď, pokud vím, se většina lidí ve frontě u komise snaží dostat výjimku, aby nebyli odvedeni,“ konstatoval náborový důstojník přezdívaný Fantomas.

Nedostatek sil mají částečně zaplnit vězni. Zbytek trestu prominou úřady všem odsouzeným za nenásilné zločiny, kteří budou až do konce války sloužit v armádě bez nároku na dovolenou. Zatím o takovou dohodu požádala pětina z dvaceti tisíc způsobilých trestanců –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ včetně zloděje aut Bohdana Filoněnka. „Nejdu tam, abych zemřel, ale abych sloužil a změnil svůj život,“ vysvětluje Ukrajinec.

Výhody pro dobrovolníky

Vláda současně na jaře spustila intenzivní náborovou kampaň. Na největších internetových portálech se objevují nevšední inzeráty na pozice, které armáda potřebuje obsadit –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od automechanika přes odstřelovače až po kuchaře nebo ekonoma.

Dobrovolníkům navíc umožňuje, aby se přihlásili k jednotkám podle vlastního výběru. Artěm by rád pilotoval drony. Jenže ti, kdo k odvodu musí, možnost volby nemají. „Snažím se to zatím ignorovat. Čekám, až se ta situace vyřeší bez mého přispění,“ říká.

Podle Artěma se povinnosti stejným způsobem vyhýbá skoro polovina jeho přátel. Další navzdory stále přísnějším kontrolám kvůli rozšířené mobilizaci utekli za hranice.

Nebezpečná cesta za hranice

Pašeráci cigaret se tak přeorientovali na převaděče. Za zprostředkování útěku teď zájemci zaplatí v přepočtu nejméně 180 tisíc korun. „Převaděči využívají všechny možné cesty. Horské oblasti, nížiny a samozřejmě řeky,“ popsala mluvčí ukrajinské pohraniční stráže v Mukačevu Lesja Fjodorovová.

Nejvíc jich volí cestu do Rumunska. Tisíce lidí prchajících před odvodem se pokusily přeplavat řeku Tisu, kde od začátku roku utonulo skoro čtyřicet lidí.

Ani to ale odpírače služby v armádě neodradí, stejně jako přísnější tresty v případě, že je úřady chytí. „Lidem dostatečně nevysvětlují, že se nemají čeho bát. Že existuje jen malá šance, že skončí u pěchoty v první linii,“ podotkl humanitární pracovník Ivan.

Podle odhadu úřadů se nejrůznějšími způsoby snaží mobilizaci vyhnout až 800 tisíc Ukrajinců. Sem spadají i pokusy o uplácení odvodových komisařů, za které už padly desítky trestů i pro důstojníky.

Někteří poslanci proto navrhují, aby se odpírači vojenské služby mohli ze svých povinností oficiálně vykoupit prostřednictvím firem, které je zaměstnávají. Podobné opatření zvažuje i prezident Volodymyr Zelenskyj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Záchranáři na Novém Zélandu pátrají po sesuvu půdy po několika pohřešovaných

Záchranáři pátrají na Novém Zélandu po sesuvu půdy v tábořišti po několika lidech. Mezi pohřešovanými jsou podle úřadů i děti. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters, podle které Severní ostrov státu sužují silné deště. Tisíce lidí jsou kvůli nepříznivému počasí bez proudu, agentura píše také o evakuacích některých oblastí a uzavření silnic.
před 50 mminutami

Trump plánuje v Davosu jednat se Zelenským

Americký prezident Donald Trump plánuje ve čtvrtek na okraj Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Šéf Bílého domu se má zúčastnit také vyhlášení charty Rady míru, kterou zakládá. V 09:30 SEČ na fóru vystoupí německý kancléř Friedrich Merz.
před 1 hhodinou

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 7 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 11 hhodinami
Načítání...