Narukovat nechtějí statisíce Ukrajinců

Nahrávám video

Ukrajina by podle odhadů svého vedení potřebovala letos naverbovat sto až dvě stě tisíc branců. Parlament v dubnu zavedl nový zákon o mobilizaci, podle kterého musí k odvodu muži už od 25 let věku. Zákonodárci ale přiznávají, že bojům se navzdory přísnějším trestům dál snaží vyhnout až 800 tisíc možných vojáků. Řada z nich prchá za hranice, a to i nebezpečnou trasou přes řeku Tisu, kde od začátku roku utonuly desítky lidí. Další se ve vlasti skrývají, případně se snaží podplatit úřady.

„Bránit Ukrajinu a naši svobodu je velmi důležité. Kdybych na to měl odvahu a sílu, nejspíš bych to udělal,“ říká devětadvacetiletý muž, který se nechává oslovovat Artěm a skrývá se v nejmenovaném ukrajinském městě.

Pracuje z domova v oddělení zákaznické podpory pro jednu zahraniční společnost. Jídlo si nechává přivézt. Občas vyrazí taxíkem na soukromou oslavu. Sám sice hraje válečné počítačové hry, z bojů a případného ruského zajetí má ale strach. „Nikdy jsem s nikým neměl žádný konflikt. Bojím se být vojákem. Mohli by mě zabít nebo bych musel já zabíjet. Opravdu nevím, jak bych s tím mohl žít,“ prohlásil Ukrajinec.

Únava z vleklé války

Armáda přitom čerstvé síly nutně potřebuje. „Je to velký a dlouhodobý problém. My jsme mluvili s několika ukrajinskými vojáky během posledního roku a oni říkají, že pokud jim něco chybí, tak je to samozřejmě munice, ale pak především motivovaní lidé. Potřebovali by co nejvíce mužů. Rusko má v Doněcké oblasti početní převahu. Ale potřebují motivované muže, ne někoho, kdo by jim, v uvozovkách, překážel. Nalákat vojáky, kteří se budou ochotni bít za Ukrajinu,“ poznamenal zpravodaj ČT Jan Řápek.

Od začátku velké ruské invaze narukoval už milion Ukrajinců. Statisíce z nich se k obraně vlasti přihlásily dobrovolně. Kyjev sice většinou přesná čísla nezveřejňuje, podle odhadů amerických úřadů ale od února 2022 zemřelo nebo utrpělo zranění na 200 tisíc z nich.

Ostatní jsou vyčerpaní, protože se z fronty za rodinou téměř nedostanou. Žádají o několik měsíců volna. „(Na začátku) lidé čekali týdny, než dostali možnost sloužit v armádě. Teď, pokud vím, se většina lidí ve frontě u komise snaží dostat výjimku, aby nebyli odvedeni,“ konstatoval náborový důstojník přezdívaný Fantomas.

Nedostatek sil mají částečně zaplnit vězni. Zbytek trestu prominou úřady všem odsouzeným za nenásilné zločiny, kteří budou až do konce války sloužit v armádě bez nároku na dovolenou. Zatím o takovou dohodu požádala pětina z dvaceti tisíc způsobilých trestanců –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ včetně zloděje aut Bohdana Filoněnka. „Nejdu tam, abych zemřel, ale abych sloužil a změnil svůj život,“ vysvětluje Ukrajinec.

Výhody pro dobrovolníky

Vláda současně na jaře spustila intenzivní náborovou kampaň. Na největších internetových portálech se objevují nevšední inzeráty na pozice, které armáda potřebuje obsadit –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od automechanika přes odstřelovače až po kuchaře nebo ekonoma.

Dobrovolníkům navíc umožňuje, aby se přihlásili k jednotkám podle vlastního výběru. Artěm by rád pilotoval drony. Jenže ti, kdo k odvodu musí, možnost volby nemají. „Snažím se to zatím ignorovat. Čekám, až se ta situace vyřeší bez mého přispění,“ říká.

Podle Artěma se povinnosti stejným způsobem vyhýbá skoro polovina jeho přátel. Další navzdory stále přísnějším kontrolám kvůli rozšířené mobilizaci utekli za hranice.

Nebezpečná cesta za hranice

Pašeráci cigaret se tak přeorientovali na převaděče. Za zprostředkování útěku teď zájemci zaplatí v přepočtu nejméně 180 tisíc korun. „Převaděči využívají všechny možné cesty. Horské oblasti, nížiny a samozřejmě řeky,“ popsala mluvčí ukrajinské pohraniční stráže v Mukačevu Lesja Fjodorovová.

Nejvíc jich volí cestu do Rumunska. Tisíce lidí prchajících před odvodem se pokusily přeplavat řeku Tisu, kde od začátku roku utonulo skoro čtyřicet lidí.

Ani to ale odpírače služby v armádě neodradí, stejně jako přísnější tresty v případě, že je úřady chytí. „Lidem dostatečně nevysvětlují, že se nemají čeho bát. Že existuje jen malá šance, že skončí u pěchoty v první linii,“ podotkl humanitární pracovník Ivan.

Podle odhadu úřadů se nejrůznějšími způsoby snaží mobilizaci vyhnout až 800 tisíc Ukrajinců. Sem spadají i pokusy o uplácení odvodových komisařů, za které už padly desítky trestů i pro důstojníky.

Někteří poslanci proto navrhují, aby se odpírači vojenské služby mohli ze svých povinností oficiálně vykoupit prostřednictvím firem, které je zaměstnávají. Podobné opatření zvažuje i prezident Volodymyr Zelenskyj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Turecký parlament schválil zákon, který by umožnil propuštění části členů PKK

Turecký parlament schválil zákon, který stanovuje právní rámec pro rozpuštění zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). Část jejích členů by na základě normy mohla být propuštěna, podotkla agentura Reuters. Podle ní se jedná o významný krok směrem k ukončení dlouhodobého konfliktu, který si vyžádal životy desítek tisíc lidí.
před 2 hhodinami

Ruský soud vyloučil opoziční stranu Jabloko ze zářijových „voleb“

Ruskou liberální opoziční stranu Jabloko, která odmítá válku Ruska proti Ukrajině, tamní nejvyšší soud vyloučil ze zářijových parlamentních „voleb“. V pondělí večer SELČ o tom informovaly tiskové agentury, podle kterých právník strany již oznámil, že Jabloko se proti verdiktu odvolá. Vyloučení Jabloka z hlasování požadovala strana Rodina (Vlast), označovaná za ultrapravicovou a populistickou.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Západ Kolumbie zasáhlo zemětřesení, úřady hlásí přes sto obětí

Počet obětí zemětřesení na západě Kolumbie vzrostl na nejméně 111, zraněných je 87 a zřítilo se 61 budov, uvedl večer SELČ prezident Abelardo de la Espriella. Oznámil, že navštíví postiženou oblast a že vyhlášený nouzový stav umožní urychlit uvolňování potřebných finančních prostředků. Zemětřesení o síle 7,4 stupně bylo cítit i v Ekvádoru a v Panamě, uvedla agentura AFP s odvoláním na kolumbijskou geologickou službu. Epicentrum mělo v departementu Chocó.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajina cílila na rafinerii v Tatarstánu, Rusko útočilo na města, benzinky či sklad WHO

Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý dronový nálet v Tatarstánu. Tamní úřady tvrdí, že útok za sebou nechal větší množství mrtvých a zraněných. Cílem úderu byla zřejmě rafinerie v Nižněkamsku. Masivní ruské ostřelování obce Buhajivka v ukrajinské Charkovské oblasti zabilo pět lidí. Přes dvacet lidí utrpělo zranění při ruském bombardování Záporoží. Ruské bombardování Sum zranilo nejméně čtrnáct lidí, stejně jako rozsáhlý ruský noční raketový a dronový útok na Oděsu. Moskva zničila i sklad WHO v Dnipru či všechny čerpací stanice v městečku Opišňa v Poltavské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vojáci nasazení v Ceutě musí zrušit volna a vycházky

Španělské ministerstvo obrany nařídilo odvolat vycházkové povolenky a zrušit volno vojákům, kteří slouží v jednotkách umístěných v Ceutě na africkém kontinentu, uvádí španělská média. Velitelé pak nemají udělovat nové volno četníkům v Ceutě kvůli zvýšenému migračnímu tlaku, píše deník El País. Kroky zřejmě souvisí s obavami o další pokus o masivní přechod hranice s Marokem. Na konci července do města přišlo podle nového odhadu na 80 tisíc lidí.
před 4 hhodinami

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 4 hhodinami

Drony britského námořnictva tajně posílaly data do Číny, píše The Telegraph

Námořní drony používané elitními jednotkami britského královského námořnictva tajně posílaly údaje do Číny. Stroje vybavené čínskými komponenty měly být využívány pro vojenské operace na Blízkém východě, napsal web The Telegraph. Kamery na dálkově řízených průzkumných člunech K3 Scout byly vybavené součástkami, které bez vědomí námořnictva odesílaly informace do Číny.
před 5 hhodinami

Na dronu s výbušninou z letiště u Lipska našli policisté stopy DNA

Německá policie našla na dronu z východoněmeckého letiště Lipsko/Halle, který nesl výbušninu, stopy DNA. S odvoláním na své zdroje to v pondělí uvedla některá německá média včetně listů Die Zeit, Die Welt nebo bulvárních novin Bild. Podle Die Zeit se genetická informace shoduje s DNA registrovanou v Litvě v souvislosti s dřívějším žhářským útokem na logistické centrum v Lipsku. Konkrétní osobě ale úřady zatím DNA nepřipsaly.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.