Narukovat nechtějí statisíce Ukrajinců

Nahrávám video

Ukrajina by podle odhadů svého vedení potřebovala letos naverbovat sto až dvě stě tisíc branců. Parlament v dubnu zavedl nový zákon o mobilizaci, podle kterého musí k odvodu muži už od 25 let věku. Zákonodárci ale přiznávají, že bojům se navzdory přísnějším trestům dál snaží vyhnout až 800 tisíc možných vojáků. Řada z nich prchá za hranice, a to i nebezpečnou trasou přes řeku Tisu, kde od začátku roku utonuly desítky lidí. Další se ve vlasti skrývají, případně se snaží podplatit úřady.

„Bránit Ukrajinu a naši svobodu je velmi důležité. Kdybych na to měl odvahu a sílu, nejspíš bych to udělal,“ říká devětadvacetiletý muž, který se nechává oslovovat Artěm a skrývá se v nejmenovaném ukrajinském městě.

Pracuje z domova v oddělení zákaznické podpory pro jednu zahraniční společnost. Jídlo si nechává přivézt. Občas vyrazí taxíkem na soukromou oslavu. Sám sice hraje válečné počítačové hry, z bojů a případného ruského zajetí má ale strach. „Nikdy jsem s nikým neměl žádný konflikt. Bojím se být vojákem. Mohli by mě zabít nebo bych musel já zabíjet. Opravdu nevím, jak bych s tím mohl žít,“ prohlásil Ukrajinec.

Únava z vleklé války

Armáda přitom čerstvé síly nutně potřebuje. „Je to velký a dlouhodobý problém. My jsme mluvili s několika ukrajinskými vojáky během posledního roku a oni říkají, že pokud jim něco chybí, tak je to samozřejmě munice, ale pak především motivovaní lidé. Potřebovali by co nejvíce mužů. Rusko má v Doněcké oblasti početní převahu. Ale potřebují motivované muže, ne někoho, kdo by jim, v uvozovkách, překážel. Nalákat vojáky, kteří se budou ochotni bít za Ukrajinu,“ poznamenal zpravodaj ČT Jan Řápek.

Od začátku velké ruské invaze narukoval už milion Ukrajinců. Statisíce z nich se k obraně vlasti přihlásily dobrovolně. Kyjev sice většinou přesná čísla nezveřejňuje, podle odhadů amerických úřadů ale od února 2022 zemřelo nebo utrpělo zranění na 200 tisíc z nich.

Ostatní jsou vyčerpaní, protože se z fronty za rodinou téměř nedostanou. Žádají o několik měsíců volna. „(Na začátku) lidé čekali týdny, než dostali možnost sloužit v armádě. Teď, pokud vím, se většina lidí ve frontě u komise snaží dostat výjimku, aby nebyli odvedeni,“ konstatoval náborový důstojník přezdívaný Fantomas.

Nedostatek sil mají částečně zaplnit vězni. Zbytek trestu prominou úřady všem odsouzeným za nenásilné zločiny, kteří budou až do konce války sloužit v armádě bez nároku na dovolenou. Zatím o takovou dohodu požádala pětina z dvaceti tisíc způsobilých trestanců –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ včetně zloděje aut Bohdana Filoněnka. „Nejdu tam, abych zemřel, ale abych sloužil a změnil svůj život,“ vysvětluje Ukrajinec.

Výhody pro dobrovolníky

Vláda současně na jaře spustila intenzivní náborovou kampaň. Na největších internetových portálech se objevují nevšední inzeráty na pozice, které armáda potřebuje obsadit –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od automechanika přes odstřelovače až po kuchaře nebo ekonoma.

Dobrovolníkům navíc umožňuje, aby se přihlásili k jednotkám podle vlastního výběru. Artěm by rád pilotoval drony. Jenže ti, kdo k odvodu musí, možnost volby nemají. „Snažím se to zatím ignorovat. Čekám, až se ta situace vyřeší bez mého přispění,“ říká.

Podle Artěma se povinnosti stejným způsobem vyhýbá skoro polovina jeho přátel. Další navzdory stále přísnějším kontrolám kvůli rozšířené mobilizaci utekli za hranice.

Nebezpečná cesta za hranice

Pašeráci cigaret se tak přeorientovali na převaděče. Za zprostředkování útěku teď zájemci zaplatí v přepočtu nejméně 180 tisíc korun. „Převaděči využívají všechny možné cesty. Horské oblasti, nížiny a samozřejmě řeky,“ popsala mluvčí ukrajinské pohraniční stráže v Mukačevu Lesja Fjodorovová.

Nejvíc jich volí cestu do Rumunska. Tisíce lidí prchajících před odvodem se pokusily přeplavat řeku Tisu, kde od začátku roku utonulo skoro čtyřicet lidí.

Ani to ale odpírače služby v armádě neodradí, stejně jako přísnější tresty v případě, že je úřady chytí. „Lidem dostatečně nevysvětlují, že se nemají čeho bát. Že existuje jen malá šance, že skončí u pěchoty v první linii,“ podotkl humanitární pracovník Ivan.

Podle odhadu úřadů se nejrůznějšími způsoby snaží mobilizaci vyhnout až 800 tisíc Ukrajinců. Sem spadají i pokusy o uplácení odvodových komisařů, za které už padly desítky trestů i pro důstojníky.

Někteří poslanci proto navrhují, aby se odpírači vojenské služby mohli ze svých povinností oficiálně vykoupit prostřednictvím firem, které je zaměstnávají. Podobné opatření zvažuje i prezident Volodymyr Zelenskyj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Colom bude prvním afroamerickým senátorem v Mississippi od občanské války, píše AP

Demokratický kandidát Scott Colom porazil v těsném souboji republikánskou senátorku Cindy Hydeovou-Smythovou a získal tak křeslo v americkém Senátu za stát Mississippi. Vítězství mu zajistilo zdlouhavé sčítání hlasů, uvedla v noci na čtvrtek agentura AP. Mississippi tak bude mít prvního afroamerického senátora od období rekonstrukce po občanské válce.
00:52Aktualizovánopřed 14 mminutami

Při zřícení budovy v Brooklynu zemřel jeden člověk, další jsou zranění

Při zřícení třípatrové budovy v newyorském Brooklynu zemřel nejméně jeden člověk zemřel. Dvanáct deset utrpělo zranění, z toho čtyři vážná. Jedna osoba zůstává uvězněna pod troskami, uvedl podle stanice CNN v noci na čtvrtek představitel místního hasičského sboru. Příčiny zatím zůstávají nejasné.
00:31Aktualizovánopřed 17 mminutami

Financování veřejnoprávních médií v Česku musí být udržitelné, řekl eurokomisař

České právní předpisy musí podle eurokomisaře pro demokracii, spravedlnost a právní stát Michaela McGratha zajistit, aby média veřejné služby měla k dispozici odpovídající, udržitelné a předvídatelné finanční zdroje. Financování přitom musí být založeno na transparentních a objektivních kritériích, sdělil ve středu McGrath během debaty v Evropském parlamentu, která se věnovala situaci veřejnoprávních médií v Česku. Debatu prosadila část tuzemských europoslanců.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Španělsko ochromila generální stávka, zapojily se miliony lidí. Část jich vyšla do ulic

Španělsko ve středu ochromila generální stávka, první za 14 let, kterou podpořily hlavní odborové svazy v zemi. Za vyšší platy a dostupnější bydlení stávkovaly miliony lidí. Omezena byla mimo jiné hromadná doprava, školy či některé služby. Protestující blokovali několik silnic vedoucích do Madridu, do Barcelony i dalších měst. Po celé zemi vypukly demonstrace a došlo i ke střetům. Úřady uvedly, že zadrženo bylo v celém Španělsku 52 lidí. V Madridu a v Barceloně vyšly do ulic podle pořadatelů stovky tisíc lidí. Odhady účasti policie a zaměstnavatelů jsou ale podle médií střídmější.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trumpova vláda propustila ředitele Hlasu Ameriky nelegálně, rozhodl soud

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa propustila ředitele rozhlasové stanice Hlas Ameriky (VOA) Michaela Abramowitze nelegálně. V úterý tak rozhodl odvolací soud ve Washingtonu, píše deník The New York Times (NYT). Jednohlasné rozhodnutí tříčlenného panelu soudců podle listu zasadilo ránu Trumpově administrativě, která se pokusila veřejnoprávní médium rozpustit s tvrzením, že se jedná o hlas radikální Ameriky, který vydává politicky zaujaté zprávy.
před 3 hhodinami

Havlíček: Česko by mohlo dodat Ukrajině 16 letounů Skyfox. Čtyři už byly potvrzeny

Česko by mohlo Ukrajině dodat šestnáct letounů Skyfox, řekl ve středu novinářům český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V zemi, která se brání ruské invazi, je na dvoudenní podnikatelské misi. Čtyři skyfoxy už byly podle něj v minulosti potvrzeny, nyní jednal s ukrajinským premiérem Serhijem Koreckým o dodání dalších dvanácti strojů.
před 4 hhodinami

Česko a Ukrajina rozšíří spolupráci v energetice

Šéf ministerstva průmyslu Karel Havlíček (ANO) a ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal podepsali několik memorand o spolupráci v energetice. Týkají se jaderné a vodní energetiky a obnovitelných zdrojů, řekl Havlíček po skončení oficiální části česko-ukrajinského podnikatelského fóra.
před 5 hhodinami

Maďarský soud poslal Orbánova bratra a jeho přítelkyni na měsíc do vazby

Soud v Budapešti poslal ve středu na jeden měsíc do vazby Árona Orbána, bratra někdejšího dlouholetého maďarského premiéra Viktora Orbána. Vazebně stíhaná je také přítelkyně Árona Orbána. Spolu s dalšími dvěma lidmi jsou podezřelí z toho, že za úplatu pomáhali vietnamským občanům dostat se do Maďarska. Obviněným hrozí v případě odsouzení pět až deset let vězení.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.