Ukrajina se potýká s nedostatkem vojáků, kteří by ji bránili před ruskou agresí. Tamní vláda proto dále zpřísňuje předpisy. Nová ustanovení přerušují mužům vojenského věku od osmnácti do šedesáti let možnost žádat o cestovní pasy v zahraničí. Ukrajinské ministerstvo zahraničí pozastavilo v úterý tyto konzulární služby do 18. května. Hned ve čtvrtek upřesnilo ministerstvo obrany, že ukrajinské odvodové úřady nebudou působit v zahraničí a nebudou doručovat povolávací rozkazy.
Ministr zahraničí Dmytro Kuleba se důrazně vyjádřil na adresu ukrajinských mužů, kteří se vyhýbají vojenské povinnosti v zahraničí: „Pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. Je nepřijatelné, aby seděli v restauracích, zatímco chlapi v zákopech jsou velmi unavení.“
Ukrajinské ministerstvo zahraničí oznámilo, že žadatelům o návrat do země se budou pracovníci na ambasádách a konzulátech věnovat přednostně. Řádné služby se pro muže podléhající vojenské službě obnoví až 18. května stejně jako jiné žádosti přijaté po 23. dubnu. Cestovní pasy by měli muži ve věku osmnácti až šedesáti let získat jen na území Ukrajiny.
Právě 18. května vstoupí v platnost pozměněný mobilizační zákon, který zpřísní podmínky žádání o cestovní pasy. Nebudou je moct udělovat už soukromé agentury, pouze státní instituce. Ukrajina si slibuje zvýšení počtu vojáků, bude pobízet dobrovolníky a zároveň sankcionovat muže, kteří se vyhýbají odvodu. Výjimkou jsou občané s povolením překračovat státní hranice v době platnosti válečného stavu (například muži, kteří mají více než tři děti mladší osmnácti let – pozn. red.) a osoby se zdravotním postižením.
Reakce ministerstva obrany
Na ustanovení ministerstva zahraničí reagovalo ministerstvo obrany upřesňujícím vyjádřením. „Odvodové úřady nebudou působit v zahraničí. Ministerstvo obrany nemůže některé kroky ministerstva zahraničních věcí komentovat. To (doručování povolávacích rozkazů do zahraničí – pozn. red.) vypadá spíše nereálně,“ prohlásil mluvčí ministerstva obrany Dmytro Lazutkin.
Lazutkin upřesnil, že muži ve vojenském věku na Ukrajině a v zahraničí mohou aktualizovat své vojenské záznamy do šedesáti dnů od účinnosti nového mobilizačního zákona, a to elektronickým způsobem. „Na Ukrajinu nemusí, ale pokud chce člověk bránit svou vlast, chce vstoupit do armády, tak je samozřejmě žádoucí na Ukrajinu přijet... Pro ty, kteří jsou v zahraničí, to bude možné (aktualizovat vojenské pověření – pozn. red.) na konzulátech a také prostřednictvím elektronického systému,“ řekl Lazutkin.
Elektronický systém je podle něj stále ve fázi vývoje s tím, aby fungoval naplno v červnu. „Ještě proces tvorby systému probíhá. Jsou do něj zapojení talentovaní lidé. Předpokládá se, že lidé budou moci zasílat informace o sobě a do systému se budou ukládat informace ze státních záznamů. Služba bude intuitivnější pro většinu obyvatel, kteří jsou už zvyklí na chytré telefony, notebooky nebo tablety,“ přidal Lazutkin.
Nutnost půl milionu nových vojáků
Agentura Reuters s odvoláním na Eurostat uvedla, že od ledna 2024 žije v zemích Evropské unie asi 4,3 milionu Ukrajinců, z toho přibližně 860 tisíc dospělých mužů ve vojenském věku. Země se i kvůli tomu potýká s nedostatkem vojáků v bojích proti početnější ruské armádě.
Prezident Volodymyr Zelenskyj už v závěru minulého roku prohlásil, že Ukrajina potřebuje výhledově 450 až 500 tisíc nových vojáků, kteří nahradí vyčerpané, raněné a zemřelé muže. Podle Zelenského bylo v prosinci na frontě 500 tisíc ukrajinských vojáků, ruský vůdce Vladimir Putin informoval ve stejný čas o účasti 617 tisíc ruských vojáků. Tato čísla však nelze nezávisle ověřit.
V prosinci také ministr obrany Rustem Umerov vyzýval ukrajinské muže v zahraničí k tomu, aby se přihlásili k vojenské službě. Popřel ovšem tehdy jakýkoliv druh nátlaku v podobě sankcí, pokud by tak neučinili. „Na pořadu dne není žádná diskuse o povolávání ze zahraničí,“ přidal vyjádření mluvčí ministerstva obrany Illarion Pavljuk.
Situace se ale nyní proměnila a Ukrajina alespoň pozměnila legislativu. Prezident Volodymyr Zelenskyj v návaznosti na současný nedostatek vojáků podepsal zákon o změnách týkajících se vojenské služby, vojenské registrace a mobilizace. Ukrajinská Nejvyšší rada ho přijala 11. dubna ve druhém čtení.
„Mobilizace je nutná, protože nyní mají ozbrojené síly Ukrajiny mnoho neúplností, málo lidí. Domnívám se, že by měla být mobilizace zadána na sto procent, pro co nejvíce lidí,“ řekl pro Českou televizi ukrajinský voják Denys.
Nový zákon zatím nepočítá s možností demobilizace – tedy odchodu déle sloužících mužů. Na vojáky dopadá únava. „Momentálně není dost lidí. Je tu také mnoho borců, kteří bojují více než dva roky, jsou už unavení a já si chci také odpočinout domů,“ přidal voják Ivan.
Polsko a Litva potvrdily pomoc Ukrajině
Ukrajině je připraveno pomoct s návratem jejích občanů i Polsko. Ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz se přidal ke slovům Kuleby: „Myslím si, že mnoho Poláků je pobouřeno, když vidí mladé ukrajinské muže v hotelech a kavárnách a pak slyší, kolik úsilí musíme vynaložit na pomoc Ukrajině."
Také Litva ve čtvrtek oznámila, že hodlá pomáhat ukrajinským úřadům s navracením ukrajinských mužů v branném věku. „Nikdo je samozřejmě nebude svolávat a odvážet na Ukrajinu, to se nestane. Ale (tyto osoby je možné) omezit z hlediska sociálních dávek, pracovního povolení, dokladů. To jsou varianty, které slyším z polské strany,“ sdělil litevský ministr obrany Laurynas Kasčiúnas. Dodal, že zhodnotit, kolik Ukrajinců v branném věku pobývá v Litvě, je zatím těžké.
Kosiniak-Kamysz také uvedl, že Polsko už v minulosti nabídlo Ukrajině pomoc. „Jakákoli podpora je možná,“ uvedl polský ministr obrany na otázku, jak by země reagovala na případnou prosbu Kyjeva. Polsko dosud udělilo status dočasné ochrany 950 tisícům Ukrajinců, což je druhý největší počet po Německu.
Nejčastější migrace do Moldavska
Mnoho Ukrajinců podniká riskantní cesty přes hranice v době platnosti válečného stavu. Tisíce mužů migrují do Moldavska, kam jich podle serveru CBC News přešlo hranice od začátku války ke konci roku 2023 asi patnáct tisíc. Výrazná většina jsou muži, kteří se vyhýbají vojenské povinnosti a berou Moldavsko jako zastávku před pokračováním do zemí Evropské unie. Rumunsko pak nahlásilo devět tisíc uprchlíků. Jde pouze o případy zaznamenané a potvrzené pohraničními složkami států, jak uvádí CBC News.
Podle zdrojů kanadské televize je cesta do Moldavska pro Ukrajince „nejjednodušší a nejbezpečnější“ variantou z okolních zemí. Moldavská pohraniční policie už posílila hlídky podél té části hranice, kterou kontroluje. Zbytek jí fyzicky kontrolují separatisté z Podněstří.
Podle ukrajinských úřadů do zemí sousedících s Ukrajinou, pochopitelně mimo Rusko a Bělorusko, se nelegálně přesunulo více než pětadvacet tisíc mužů. Překročili pole, lesy a řeky, často uprostřed noci a někdy s pomocí pašeráka.
Více než osmnáct tisíc migrantů bylo zastaveno Ukrajinou při pokusu o útěk přes hranici, zatímco další tisíce byly dopadeny na hraničních přechodech s dokumenty, které ukrajinské úřady považovaly za falešné.
