Ukrajinský parlament po třech měsících debat schválil už jednou odmítnutý zákon o mobilizaci. Legislativa má vládě usnadnit konskripci nových vojáků a zpřísňuje tresty pro ty, kteří se službě vyhýbají. Vyčerpaným vojákům, již v předních liniích brání zemi před ruskou agresi už třetím rokem, se nelíbí, oproti předchozímu návrhu totiž neposkytuje žádné záruky toho, kdy by se mohli vrátit domů.
Ukrajinský parlament schválil zákon o mobilizaci, vyčerpaným vojákům se nelíbí
Norma, kterou ještě musí podepsat prezident Volodymyr Zelenskyj, má podle zákonodárců učinit proces mobilizace transparentnějším a férovějším. Zákon by umožnil náborovým úřadům žalovat lidi, kteří se vyhýbají povinnému odvedení, a zpřísnil tresty pro ty, kteří se k odvodu nedostaví ve stanoveném termínu. Návrh také místním samosprávám a policii nařizuje, aby v mobilizačním úsilí spolupracovaly s armádou.
Cílem legislativy je poskytnout armádě lepší přehled o tom, kolik lidí může povolat a kde se nacházejí, tím, že od mužů vyžaduje, aby u rekrutačních úřadů aktualizovali své osobní údaje. Opatření má též zvýšit odměny pro dobrovolníky a umožnit službu některým odsouzeným. Také by nařizoval všem mužům v aktivním bojovém věku, který už byl na začátku dubna snížen z 27 na 25 let, aby se dostavili na zdravotní prohlídku.
Ožehavé téma může narušit soudržnost
Očekává se, že prezident Zelenskyj zákon stvrdí svým podpisem, k tomuto tématu ale v minulosti přistupoval opatrně. Se schválením zmiňované normy snižující věk pro konskripci na 25 let čekal téměř rok.
Mobilizace je totiž politicky ožehavé téma, které by mohlo narušit soudržnost národa a jeho kolektivní úsilí, které se od začátku plnohodnotné invaze projevily jako klíčové v boji proti silnějšímu nepříteli. Ve čtvrtek schválený zákon je tak podle NYT pokusem zákonodárců najít balanc mezi snahou o navýšení početních stavů armády a vyhnout se nespokojenosti veřejnosti.
Přesto ale poslanci narazili. Nejhlasitější odpor se ozývá od těch, kteří již více než dva roky a bez většího oddechu na bojišti brání svou zemi proti ruskému nepříteli. Zákon totiž oproti předchozímu návrhu neobsahuje vidinu toho, kdy by se vyčerpaní vojáci mohli vrátit domů. Podle platného válečného stavu musí sloužit až do konce bojů, původní, v únoru prosazovaná verze ale počítala s tím, že by po třech letech aktivní služby mohli být demobilizováni. Tato pasáž byla ale v současném znění dokumentu vynechána, podle serveru Ukrajinska pravda vypuštění otázky demobilizace prosazoval například vrchní velitel ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.
Mluvčí ukrajinského ministerstva obrany Dmytro Lazutkin ve středu uvedl, že „v současné době není možné oslabit obranné síly“, zatímco boje pokračují. „Nemůžeme činit ukvapená rozhodnutí. Je jasné, že lidé, kteří bojují od začátku a drží obranu od roku 2022, jsou unavení a vyčerpaní,“ uznal Lazutkin.
Proto se kabinet snaží vysílené vojáky motivovat jinými způsoby. V pátek parlament schválil rezoluci, která počítá s jednorázovým příplatkem ve výši sedmdesát tisíc hřiven (asi 42 500 korun) za každých třicet dní, které vojáci odslouží na linii dotyku, na nepřátelském nebo na dočasně okupovaném území Ukrajiny.
Proti ruské převaze chybí lidé i zbraně
Stažení vyčerpaných vojáků si Ukrajina nemůže dovolit, pokud nechce ve válce ztrácet. Bojové jednotky se už tak potýkají s nedostatkem munice, dělostřeleckých granátů a dalších důležitých zásob a Ukrajina se tak zoufale snaží doplnit své stavy i po lidské stránce.
Rusku se naopak daří vysoké ztráty na bojišti vyrovnat. Podle ukrajinských zpravodajských služeb a západních vojenských analytiků země každý měsíc naverbuje odhadem třicet tisíc nových vojáků a ukrajinské jednotky v částech východní fronty čelí sedmi až desetinásobné převaze. Podle britské rozvědky se Kreml navíc chystá v tomto roce povolat do služby dalších čtyři sta tisíc lidí.
Podle údajů serveru Statista měla ruská armáda v únoru tohoto roku o 420 tisíc aktivních vojáků více než Ukrajina, která jich má asi 900 tisíc. Převahu má Rusko i v rezervistech, ty čítají dva miliony lidí, ukrajinských záložníků je oproti tomu milion dvě stě tisíc. Celkový počet Rusů je pak téměř čtyřikrát větší, než je Ukrajinců, a agresor tak má kromě převahy ve zbraních a vojenském matriálu i větší potenciál dále mobilizovat.
Otázka verbování nových sil se stala i předmětem sporů mezi Zelenským a některými vojenskými veliteli. Prezident loni řekl, že armáda bude potřebovat až půl milionu nových rekrutů, aby mohla nadále ruské agresi čelit. Právě neshody v přístupu k mobilizaci byly důvodem výměny hlavního velitele ozbrojených sil Valerije Zalužného. Podle jeho nástupce Oleksandra Syrského je počet vojáků chybějících na bojišti nižší.
Mladých Ukrajinců je málo, odvody mohou zlikvidovat generaci
Otálení prezidenta Zelenského s větší mobilizací či se snížením věku odvodu na pětadvacet let je dáno i demografií země, upozorňuje NYT. Počet mladých Ukrajinců je následkem událostí dvacátého století rekordně nízký a jejich povolání do armády by tak mohlo vyhladit téměř celou jednu generaci.
V devadesátých letech, po rozpadu Sovětského svazu, panovala v zemi ekonomická nejistota a nestabilita, což vedlo k velmi nízké porodnosti. Mužů pod třicet let věku, kteří tvoří základ všech armád, je tak v zemi velmi málo. I proto byl věk odvodu snížen jen na 25 let, což je na světové poměry stále dost vysoký věk. Například americká nebo ruská armáda umožňují konskripce od osmnácti let věku.
Je otázkou, jak bude dále ukrajinská vláda postupovat, než nastoupí muži povolaní do služby po snížení věku odvodu na 25 let a absolvují výcvik, a jak se projeví nový zákon, bude-li prezidentem podepsán. Podle řady odborníků tento krok však přichází příliš pozdě a nemusí být na bojišti výrazně znatelný, natož aby stačil na odražení očekávané ruské letní ofenzivy. Záleží ale také na jeho implementaci.
Zástupce velitele třetí ukrajinské útočné brigády Maksym Žorin agentuře Reuters řekl, že nově přijatý zákon nepovede k „zázrakům“ na bojišti. „Nepochybně přinese trochu více pořádku a systematizuje proces mobilizace,“ konstatoval. „Osobně bych ho výrazně zpřísnil a také pokračoval ve snižování věku odvodů,“ dodal.
