Moskva nepřekvapivě oznámila, že vůdce Vladimir Putin je znovu „vítězem“ prezidentských „voleb“. Ruské úřady, které Kreml jako obvykle zaúkoloval, aby dodaly dostatečně dobrý výsledek, předčily očekávání a vyrobily rekordní „výhru“ i rekordní „volební účast“. Putin tak může tvrdit, že má silný „mandát“ pro své další kroky. Zatímco Rusové se obávají mobilizace či represí, Západ by měl podle analytiků počítat s dlouhými roky pokračující agresí proti Ukrajině i s eskalací v podobě testování soudržnosti NATO.
Jakkoli nelze samozřejmě zcela předvídat, co Moskva v dalším Putinově funkčním období, které by mělo trvat až do roku 2030, udělá, jedno je zřejmě jisté – těžko očekávat, že by režim „vyměkl“ a své agresivní chování navenek i dovnitř zmírnil.
Spíše naopak, ruská agrese proti Ukrajině a konfrontace se Západem bude pokračovat, přičemž podle analytiků si je Kreml teď sám sebou jistější než na začátku plnohodnotné pozemní invaze na Ukrajinu před dvěma lety. Bude také zřejmě pokračovat v represích vůči opozici, které může ještě zostřit.
Jak konstatoval například web stanice BBC, Kreml může po „rekordním vítězství“ tvrdit, že se celý národ sjednotil kolem Putina a že vůdce má mandát pro válku proti Ukrajině a směr, kterým Rusko vede.
Obavy z mobilizace
„V autoritářských volbách jsou výsledky předvídatelné, ale důsledky nikoli,“ citoval web listu The New York Times (NYT) ruskou politoložku Jekatěrinu Schulmannovou. „Pokud systém usoudí, že si vedl dobře a vše je dobré, pak povolební období může být časem k nepopulárním rozhodnutím.“
NYT uvádí, že Rusové se obávají mimo jiné další vlny mobilizace. I když ruské úřady popřely, že by se plánovala, pocit neklidu podle listu přetrvává. Také podle Denise Volkova, ředitele nestátního výzkumného centra Levada, pociťuje hlavně menšina Rusů, kteří jsou proti vládě, obavy, že Putin využije svou neomezenou moc k provedení změn, kterým se před hlasováním vyhnul, dodává list.
„Ruští vůdci nyní mluví o ‚konsolidaci celé ruské společnosti kolem jejích obraných potřeb‘,“ řekl agentuře AP Brian Michael Jenkins, seniorní poradce think-tanku RAND Corporation.
„Přesný význam této fráze není zcela jasný, ale naznačuje, že ruské vedení chápe, že válka, kterou Putin popisuje, bude trvat ještě dlouho, a proto je třeba mobilizovat zdroje,“ dodal. „Jinými slovy, ruská společnost musí být organizována pro věčné válčení.“
Naopak analytička Taťjana Stanovaja z centra Carnegie podle AP míní, že Putin nepotřebuje mobilizaci částečně proto, že mnoho obyvatel z chudších regionů se z finančních důvodů samo do bojů přihlásilo.
Testování NATO
Putin podle ní navíc věří, že se válka obrací ve prospěch Ruska, takže bude trvat na tom, že Ukrajina musí sednout k vyjednávacímu stolu, aby konflikt skončil. „Což ve skutečnosti znamená kapitulaci.“
Také web listu The Guardian píše, že i když původně plánovaná blesková válka nevyšla, Putin je nyní podle diplomatů, pozorovatelů a dalších zasvěcených zdrojů připraven na mnohem delší konflikt, který může trvat i desetiletí. „Zdá se, že je Putin zarytý; nezastaví válku, pokud k tomu nebude donucen,“ řekl webu vysoce postavený západní diplomat v Moskvě. „Nevěříme, že to s mírovými rozhovory myslí vážně, stejně by to bylo na Ukrajině, aby o nich rozhodla. Ze svých vzácných setkání s ruskými diplomaty mám pocit, že se cítí sebevědoměji než po začátku (plnohodnotné) války.“
Analytici i mnozí západní představitelé už dříve upozorňovali, že Rusko se na Ukrajině nezastaví a mohlo by napadnout i NATO. Alexandra Vacrouxová z Harvardské univerzity nyní řekla AP, že Rusko by se mohlo během několika let pokusit otestovat závazek aliančních členů k článku 5 smlouvy o NATO, podle nějž je útok na jednoho považován za útok na všechny.
„Nemyslím si, že by si Putin myslel, že potřebuje být fyzicky, vojensky silnější než všechny ostatní země. Jen potřebuje, aby ostatní byly slabší a roztříštěné. A tak si klade otázku… ‚Místo toho, abych se tolik staral o své posílení, jak mohu oslabit všechny ostatní?’“
„Abyste to mohli provést, je třeba najít situaci, v které byste mohli otestovat článek 5,“ a pokud bude reakce mírná nebo nejistá, „pak jste ukázali, že NATO je jen papírový tygr,“ uvedla Vacrouxová s tím, že Rusko by mohlo takový test provést i bez otevřené vojenské akce. „Dovedete si představit, že jednou z velkých otázek je, jaký druh kybernetického útoku znamená hrozbu útoku?“
Devalvuje vláda rubl a zvýší daně?
Pokud jde o další vnitrostátní dopady, Putin by mohl po svém „vítězství“ sáhnout kromě mobilizace i k jiným nepopulárním krokům, kterých by se před „volbami“ neodvážil, třeba v ekonomické oblasti, píší NYT.
Někteří Rusové se podle nich obávají, že rubl, který vláda po loňském propadu podpořila, by mohl znovu oslabit. Moskevský konzultant, který spolupracuje s ruskými firmami, pro NYT uvedl, že někteří jeho klienti záměrně naplánovali nové nabídky akcií na moskevské burze na dobu před hlasováním.
Ruští spotřebitelé spěchali na nákup aut na začátku roku poté, co analytici naznačili, že rubl by mohl být po „volbách“ devalvován. Počet nových prodaných aut tak v lednu a únoru vyskočil o více než osmdesát procent ve srovnání se stejným obdobím loňského roku.
Firmy se zase obávají, že se zvýší daně. Už ve středu Putin řekl, že vláda navrhne nová daňová pravidla pro jednotlivce a soukromé subjekty, a experti uvedli, že to s největší pravděpodobností znamená zvýšení daní pro obě skupiny, dodávají NYT.
Opozice se obává dalších represí
V neposlední řadě mohou oficiální výsledky prezidentského klání povzbudit režim k dalšímu zásahu proti opozici. Web stanice CNN připomněl, že Putin během kampaně před „volbami“ poprvé zmínil jméno opozičního politika Alexeje Navalného, který nedávno zemřel ve vězeňské kolonii a jehož dosud přímo jmenovat odmítal.
V reakci na otázku o Navalného smrti a vyloučení opozičních hlasů Putin označil Navalného úmrtí za „smutnou událost“, zároveň ale odrazil otázku na spravedlivost „voleb“ tím, že změnil téma, což je jeho oblíbená taktika, píše CNN.
„Pokud jde o pana Navalného, ano, zemřel – to je vždy smutná událost,“ řekl Putin. „A byly další případy, kdy lidé ve věznicích zemřeli. Nestalo se to ve Spojených státech? Stalo, a ne jednou,“ citovala CNN Putina s tím, že zmínka Navalného jména by mohla naznačovat, že se ruský vůdce cítí být na bezpečné půdě. Nicméně whataboutismus známkou sebevědomí nutně není, dodává také stanice s narážkou na Putinův tematický únik.
Jevgenij Čičvarkin, ruský podnikatel a opoziční aktivista žijící v Londýně, míní, že disidenti budou postaveni před nepříjemnou volbu. „Nic nepomůže; volba bude buď jít do vězení, nebo opustit zemi,“ upozorňují NYT na jeho vyjádření pro nestátní ruský zpravodajský kanál řekl v rozhovoru pro Živoj Gvozd.
Někteří analytici však pochybují, že by Putin pro potlačení nesouhlasu udělal ještě víc, než učinil dosud. „Systém nemůže být ve stavu mobilizace a napětí navždy,“ citují NYT ruského politologa Aleksandra Kyněva. „Pokud dáte bezpečnostním službám příliš mnoho moci, zítra vás mohou od moci odstavit,“ dodal. „Tomu Vladimir Putin dobře rozumí.“
Rekordní „vítězství“ i rekordní falšování
Podle oficiálních výsledků „voleb“ získal Putin 87,3 procenta hlasů při účasti přesahující 77 procent, což představuje v Rusku rekord v množství hlasů pro vítěze i v účasti. Putinovi dodali více, než kdykoliv dříve napočítali běloruskému vůdci Alexandru Lukašenkovi, a těsně se přiblížil rekordům autokratů ze Střední Asie, kteří obvykle získávají ve „volbách“ přes devadesát procent, píše opoziční ruský zpravodajský server Meduza, působící v lotyšském exilu.
Kreml, jak Meduza opakovaně psala, stanovil regionálním správám dosáhnout 80 procent pro Putina a účasti přes 70 procent. Podle slov dvou regionálních představitelů, se kterými Meduza hovořila za podmínky, že neuvede jména, v posledních týdnech před „volbami“ zaznělo z Kremlu „přání, aby více než 80 procent (pro Putina) bylo výraznější“. V důsledku se 80 procent začalo považovat za naprosté minimum a hodně regionů usilovalo o 85 procent.
Až polovina hlasů pro Putina přitom byla podvržena, což je také rekord, napsal opoziční web Novaja gazeta Jevropa (NGJ), který rovněž působí v lotyšském exilu. Nevládní monitorovací hnutí Golos uvádí, že zfalšována byla přinejmenším třetina hlasů. Podle NGJ se falšovalo tak moc, že je prakticky nemožné statistickými metodami vymezit „poctivé“ hlasy. Golos už dříve označil tyto „volby“ za nejhorší v celých dějinách moderního Ruska.
Jak NGJ, tak Golos se odvolávají na propočty založené na metodě matematika Sergeje Špilkina. Zakládá se na úvaze, že při vhazování nepravých lístků do uren se jménem jednoho určitého kandidáta vzniká v daných volebních místnostech nepoměr mezi hlasy tohoto kandidáta a jeho protivníků. Nepoměr lze přitom odhalit při porovnání s takzvaným „poctivým jádrem“, tedy volebními místnostmi, kde k vhazování fiktivních lístků nedocházelo.
Pro Putina podle tvrzení ústřední volební komise hlasovalo 64,7 milionu lidí. NGJ ale došla k závěru, že nejméně 31,6 milionu hlasů bylo podvržených. Golos uvádí nejméně 22 milionů zfalšovaných hlasů, nicméně dodal, že jeho odhad nebere v potaz jiné metody falšování než vhazování vícero lístků do uren jedním voličem, takže fiktivních hlasů pro Putina by mohlo být ještě více. K číslu 22 milionů podvržených hlasů došel i investigativní web Važnyje istorii.
Kromě metody vhazování nepravých lístků do uren existuje ještě metoda falšování, kdy jsou výsledky upravovány takzvaně s kalkulačkou v ruce. V takovém případě si volební komise jednoduše výsledky vymýšlí, podotkl Golos. Podle webu Novaja gazeta se tímto způsobem Putinovi mohlo k dobru připočítat 5,9 milionu hlasů. Část z nich už bere v potaz Špilkinova metoda.
