Alianční země se musejí připravit na možný budoucí ruský útok, zní z Německa. Zdroje máme, chybí vůle, míní analytik

27 minut
90' ČT24: NATO se připravuje na možný ruský útok
Zdroj: ČT24

Země NATO pracují s možností, že v řádu několika let by Rusko mohlo zaútočit na alianční zemi. Hovořil o tom německý ministr, přičemž sousední země se na takový scénář připravuje. Aliance jako odstrašující prostředek uspořádá největší cvičení od konce studené války, podle expertů ale musí také nastartovat svůj obranný průmysl. Nechybí nám zdroje, ale vůle, Rusku chybí zdroje, ale nechybí mu vůle, shrnul situaci analytik Otakar Foltýn.

O možném ruském vojenském útoku na některou ze zemí NATO hovořil německý ministr obrany Boris Pistorius v interview pro deník Der Tagesspiegel. Bezprostřední napadení podle něj nehrozí, Německo ale musí být připravené. „Chci naši společnost probudit,“ vysvětlil Pistorius a varoval před mocenskými ambicemi Kremlu.

„Každému musí být jasné, že když (ruský vůdce Vladimir) Putin tuto válku vyhraje a obsadí Ukrajinu, tak se samozřejmě zvýší hrozba pro alianční území,“ upozornil německý ministr.

Mezi nutná opatření dle něj patří úprava branné povinnosti, posílení obranných kapacit, zefektivnění zbrojního průmyslu či možné otevření armády pro ty, kteří dosud nevlastní německý pas.

Už v pondělí nejprodávanější německý list Bild zveřejnil podrobnosti o tajném německém rizikovém scénáři, podle nějž by se od letošního února mohlo začít zvyšovat napětí mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem, což by v létě 2025 vyvrcholilo bezprostřední hrozbou války. Moskva by dle německého scénáře mohla k rozdmýchání konfliktu využít hybridní hrozby v podobě propagandy, kyberútoků, dezinformací či ruské menšiny v Pobaltí.

Bezpečnostní analytik Foltýn přikládá varováním „poměrně vysokou váhu“. Evropa podle něj v posledních patnácti letech po agresích Ruska v Gruzii a na Ukrajině zaspala, nebyla dostatečně aktivní a neinvestovala do vlastní obrany.

Rusku je imperiální politika vlastní od devatenáctého století, vidí se jako mesiáš a Pobaltí je v nebezpečí, je přesvědčen historik Michal Stehlík z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. „Appeasement nikdy nefungoval ve chvíli, kdy imperiální mocnost nemá žádná pravidla,“ zdůraznil.

Aliance uspořádá největší cvičení od studené války

Severoatlantická aliance hodlá ukázat jednotu, sílu a odhodlanost se navzájem chránit – jak to popsal americký generál a jeden z nejvyšších velitelů NATO Chris Cavoli – během největšího vojenského cvičení, do nějž se od příštího týdne zapojí na devadesát tisíc vojáků ze všech států Aliance a také Švédska. To sice ještě není členem NATO, protože čeká na schválení ze strany Turecka a Maďarska, ale už je zváno na některá jednání spojenců.

Cvičení vyšle jasný vzkaz, že Aliance je připravena posílit a udržet bojovou sílu, míní český velvyslanec při NATO Jakub Landovský. „Myslím, že Rusko to vidí a ví, co to znamená,“ dodal.

Foltýn: Máme zdroje, ne vůli. Rusko nemá zdroje, ale má vůli

Bez ohledu na pravděpodobnost ruského útoku jsou podle Foltýna jeho možné důsledky natolik závažné, že Aliance se musí připravit a Moskvu kromě cvičení odstrašit například úrovní svých obranných výdajů, kapacitou obranného průmyslu, schopností nabírat vojáky či prací s armádními rezervami.

Jak upozornil, obranný průmysl ale nelze nastartovat pouze jednoduchým navýšením počtu směn v továrnách. Výroba vyžaduje specifické komponenty, subdodavatelů je málo a připravit celý proces není otázkou pár měsíců.

Zároveň Foltýn dodal, že Evropě a Spojeným státům nechybí zdroje, ale vůle. Naproti tomu Rusku chybí zdroje a bojové schopnosti, ale vůli má, což si uvědomují hlavně státy s historickou zkušeností jako Polsko a Pobaltí.

Prezident a výkonný ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek je přesvědčen, že český obranný průmysl na napadení Ukrajiny reaguje od prvního dne, vyrábí víc a připravuje nové technologie. Narazil ale na to, že dvě až tři dekády se Evropa zbavuje „špinavých provozů“ a průmyslu a je závislá na dovozu komponent. V některých oborech se v posledních dvou letech výroba navýšila o dvacet až třicet procent, v jiných se to nepodařilo, podotýká Hynek.

Poznamenal, že k výraznému navýšení kapacit je potřeba zdrojů, a postěžoval si, že banky ani po ruském útoku na Ukrajinu převážně nezměnily přístup a straní se financování obranného průmyslu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael a Írán pokračují ve vzájemných útocích

Izrael se stal v noci na sobotu terčem dalšího raketového útoku z Íránu. Informovala o tom izraelská armáda. Oznámila rovněž, že zahájila novou vlnu útoků na zařízení pro skladování a odpalování raket v Íránu.
před 46 mminutami

Íránské nukleární zbraně by mohly vést k jadernému holocaustu, míní Žáček

Pokud by Írán získal nukleární zbraně, mohlo by to vést k jadernému holocaustu, míní poslanec Pavel Žáček (ODS) s tím, že by se netýkal jen Izraele, ale rakety by mohly doletět až do Evropy. Toho, aby se konflikt mezi Jeruzalémem a Teheránem nerozšířil, dokáže podle něj docílit židovský stát společně s USA. Že o vývoji rozhodují tito dva spojenci, se domnívá také senátor Václav Láska (SEN 21). „Írán moc možností nemá,“ dodal Láska v pátečních Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 7 hhodinami

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Možné zapojení USA do konfliktu Izraele s Íránem štěpí Trumpovy příznivce

Základna příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa je považovaná za jednu z nejpevnějších a nejsoudržnějších. Nyní se ale v tomto dosud jednolitém bloku začíná objevovat trhlina, za kterou může Trumpův zatím teoretický plán na zapojení Spojených států do války proti Íránu. Podle části podporovatelů šéfa Bílého domu už totiž bylo zahraničních válek dost.
před 9 hhodinami

Arménie a Turecko vzácným jednáním vykročily k normalizaci vztahů

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.
před 9 hhodinami

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Izraelská armáda (IDF) už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty, tvrdí také, že Írán ve čtvrtek při útoku použil nejméně jednu raketu opatřenou hlavicí s kazetovou municí.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 12 hhodinami

Izrael udeřil na desítky vojenských cílů v Íránu

Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Deník Ha'arec uvedl, že Írán v pátek ráno provedl další raketový útok na Izrael a podle zdravotníků bylo ve městě Beerševa lehce zraněno pět lidí. Armáda židovského státu následně sdělila, že během pátku zabila jednoho z velitelů íránských revolučních gard.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...