V Gruzii vzbudila kontroverze ikona se Stalinem. Kult diktátora oprašuje Rusko

Nahrávám video

Jedna z gruzínských politických stran, která se netají svými sympatiemi k Rusku, darovala největší katedrále v zemi ikonu s výjevy ze života pravoslavné ruské světice. Obraz ale zachycuje i sovětského diktátora a gruzínského rodáka Josifa Vissarionoviče Stalina. Případ vzbudil v zemi kontroverze a před domem aktivistky, která ikonu potřísnila barvou, se sešli demonstranti. Kult diktátora oprašuje Rusko, které ho využívá i pro dezinformace právě v Gruzii.

Nová ikona se objevila v dominantě gruzínského pravoslaví, katedrále Nejsvětější Trojice v Tbilisi. „Mít ikonu se Stalinem? Přinesl mnoho špatného, zničil životy lidí a v kostele určitě nemá místo,“ komentovala to místní obyvatelka Natja Boslerová.

Výjev zachycující sovětského diktátora a gruzínského rodáka Josifa Vissarionoviče Džugašviliho vyprovokoval k akci aktivistku Natu Peradzeovou. Poté, co v úterý potřísnila ikonu modrou barvou, se ve středu před jejím domem v Tbilisi na krátko sešel dav demonstrantů. Podle médií mohlo jít zejména o lidi napojené na proruskou skupinu známou jako Alt-Info. „Reakce předčily všechna má očekávání. Abych řekla pravdu, nepředpokládala jsem, že se stane tohle,“ překvapila Peradzeovou reakce.

Podle expertů ale tento výbuch hněvu až tak nečekaný není. „Ruské dezinformace a jejich metastázy využily obraz Stalina a sovětské epochy a poměrně úspěšným způsobem ho (v Gruzii) zneužily, což se dá snadno vysledovat,“ vysvětlil Griorgi Kandelaki z tbiliského historického výzkumného institutu Sovlab.

„Je to trochu paradoxní, ale třeba ve svém rodném městě Gori je Stalin uctíván. Je to takové dvousečné, myslím, že do určité míry je to pro Gruzínce příběh chudého místního chlapce, který se stal vládcem jednoho ze dvou největších impérií světa,“ dodává další rozměr vnímání Stalina v Gruzii Ondřej Soukup z Českého rozhlasu. „Když se o tom s nimi bavíte, sami ale začnou vyprávět o tom, jak jejich pradědečka nechali popravit a někdo jiný zase skončil na Sibiři.“

„Stejně jako v jiných postsovětských státech je Stalin v Gruzii spojován s vítězstvím ve druhé světové válce, o represích se tolik nemluví, byť zrovna v Gruzii se o nich mluví více než třeba v Rusku nebo v jiných státech,“ dodal Soukup v Horizontu ČT24.

Příběh světice a pronásledování věřících

Ruský kontext je zřejmý. Světice v centru ikony je Matrona Nikonovová zvaná také Moskevská; prostá žena, která zemřela na začátku padesátých let minulého století a která mimo jiné proslula oddanou vírou navzdory represím.

Obraz katedrále věnovala proruská Strana gruzínských vlastenců. „Shodou okolností žijeme v epoše, kdy se lidé jako my musejí stále za něco omlouvat. Ale tady není za co,“ tvrdí předsedkyně strany Irma Inašviliová.

Stalin je v jednom z vedlejších výjevů ze života Matrony. Zachycuje diktátorovo údajné osobní setkání se světicí, které ale podle historiků patří nejvýše do sféry legend.

Nepopiratelné je naopak pronásledování křesťanů za Stalinovy vlády, která vedle masového věznění a vražd věřících zničila řadu pravoslavných památek. Za vrchol tohoto běsnění je považována demolice katedrály Krista Spasitele v Moskvě v roce 1931.

Rusko dotuje stalinistickou propagandu

Po rozpadu Sovětského svazu pravoslavná církev chrám opět vystavěla, současně ale popularita jejího ničitele v Rusku nikdy zcela neochladla. Hýčká ji zejména komunistická strana, mimo jiné každoroční vzpomínkou v den Stalinova úmrtí u zdí Kremlu. „Zemřel, ale neodešel ze života. Jeho velké činy a výtvory, jeho slavná vítězství žily a budou žít navěky,“ prohlásil loni při této příležitosti předseda Komunistické strany Ruské federace Gennadij Zjuganov.

S méně otevřeným patosem, ale zato s téměř neomezenými prostředky oprašuje Stalinův kult šéf Kremlu Vladimir Putin a jeho režim. „Běží tu stalinistická propaganda organizovaná a dotovaná státem. Nemylme se, v tomto případě nejde o nějakou poptávku zdola. Není to trend směřující nahoru. Je to vládní politika,“ podotkla Jekatěrina Schulmannová, členka a výzkumnice Nadace Roberta Bosche.

Stalinův obraz jako vítěze i zapřisáhlého rivala Západu je pro Putina v současnosti ideální. A působí zjevně i ve Stalinově rodné vlasti. Příběh s kontroverzní ikonou v Tbilisi pokračuje jejím úspěšným očištěním a nově také trestním oznámením z vandalismu na aktivistku Peradzeovou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 54 mminutami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 1 hhodinou

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
před 1 hhodinou

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 1 hhodinou

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 3 hhodinami

Ukrajinské údery likvidují sklady „ruského Amazonu“

Ukrajina v noci na středu zasáhla další logistická centra ruské společnosti Wildberries. Už víkendové útoky na dva sklady této firmy způsobily dle odhadů škody za desítky miliard rublů, prodejci zřejmě zůstanou bez odškodnění a mnozí mluví o bankrotu. Podle Kyjeva se přes Wildberries dodávají komponenty pro ruskou armádu. Moskva mluví o „terorismu,“ i když sama opakovaně cílí na překladiště ukrajinské pošty. Někteří pracovníci skladů Wildberries po sobotních útocích, které si dle oficiálních údajů vyžádaly mrtvé a raněné, vypověděli, že je při úderech nadřízení nechtěli pustit ven.
před 4 hhodinami

Patnáct let od masakru v Norsku. Přeživší varují před novou vlnou nenávisti

Norsko si ve středu připomíná patnáctileté výročí teroristických útoků v Oslu a na ostrově Utöya a vzpomíná na 77 převážně mladých obětí. Vzpomínkových akcí se zúčastnili nejvyšší představitelé skandinávské země. Předseda mládežnické organizace norských sociálních demokratů (AUF) Gaute Börstad Skjervö, který přežil masakr na Utöyi, a podpůrné organizace podle agentury DPA kritizovali přibývající nenávistné vzkazy pravicových extremistů na internetu.
před 4 hhodinami

Běloruský soud označil polskou organizaci pomáhající migrantům za extremistickou

Běloruský soud označil polskou charitativní organizaci, která pomáhá migrantům a uprchlíkům, za „extremistickou“ organizaci, což znamená, že i pouhé sledování jejích účtů na sociálních sítích by mohlo vyvolat zájem běloruských úřadů, informoval v úterý deník Gazeta Wyborcza.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.