Zemřel autor špionážních románů Frederick Forsyth

Ve věku 86 let zemřel britský spisovatel Frederick Forsyth, informovala BBC. Psal špionážní a politické thrillery i brilantní povídky, ve kterých dovedně mísil fakta s fikcí. Svět poprvé výrazně zaujal románem Den pro Šakala, který byl také úspěšně zfilmován. Forsyth napsal přibližně dvacet románů, jichž se po celém světě prodalo na 75 milionů výtisků, píše Reuters.

Forsyth působil jako novinář BBC a zpravodaj agentury Reuters, ale také jako spolupracovník britské zahraniční špionážní agentury MI6, k čemuž se před lety přiznal. Byl rovněž pilotem královského letectva, připomíná AFP.

Britský spisovatel zemřel po krátké nemoci, oznámil jeho literární agent Jonathan Lloyd. „Truchlíme nad odchodem jednoho z největších světových spisovatelů thrillerů,“ napsal Lloyd.

Kniha Den pro Šakala, která vyšla v roce 1971 a proslavila Forsytha po celém světě, popisuje pokus o atentát na bývalého francouzského prezidenta Charlese de Gaulla. Forsyth v díle dovedně využil svých zkušeností a tehdejší obliby literatury faktu a vytvořil vlastní literární útvar. K jeho napsání mu prý stačilo pouhých 35 dní.

Převraty, únosy, drogy

V dalším úspěšném titulu Spis Odessa (1972) se Forsyth zabýval poválečným vlivem nacistů a německým pocitem viny, v Žoldácích (1974) vylíčil – prý i z vlastní zkušenosti – přípravu převratu v jedné „banánové“ republice. Čtvrtý protokol (1984) zase popisoval svět tajných služeb a děj knihy Vyjednavač (1989) se odehrával ve světě terorismu, únosů a vydírání.

S válkou v Perském zálivu se Forsyth tvůrčím způsobem vypořádal románem Boží pěst (1994). Na slavného Fantoma opery navázal Fantomem Manhattanu (1999) a v románu Mstitel (2003) vytvořil koláž několika lidských osudů spojených s válkami 20. století.

K novějším titulům patří román Afghánec z roku 2006 o plukovníkovi SAS ve výslužbě, který se pokusí proniknout přímo mezi vůdce arabských teroristů. A také Kobra z roku 2010, příběh o drogách a velkých penězích, nebo Liška z prostředí tajných služeb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
včera v 10:44

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026

Po Sudetském domě se Javůrek rozveselil Léty sametovými

Autor trilogie Sudetský dům Štěpán Javůrek vydává nový román. Po osudu lidí ze Sudet chtěl prý napsat něco veselého. Léta sametová jsou hořkosladkou komedií z přelomu osmdesátých a devadesátých let.
13. 1. 2026
Načítání...