Otakar Foltýn

Vládní koordinátor strategické komunikace státu Otakar Foltýn v pátek rezignoval na svůj post. Svůj úkol vzhledem k přiděleným zdrojům a podpoře považuje za splněný v nejlepší proveditelné míře, uvedl. Foltýn byl často terčem kritiky politiků z hnutí ANO, které vyhrálo sněmovní volby. Svůj konec v roli koordinátora však plánoval bez ohledu na výsledky voleb.

Mnichovské letiště ve čtvrtek večer přerušilo provoz kvůli zpozorovaným dronům v okolí i areálu letiště. Zcela zrušeno bylo sedmnáct letů, dalších patnáct příletů bylo odkloněno do Stuttgartu, Norimberku, Frankfurtu a Vídně. Informovaly o tom v noci na pátek agentury Reuters a DPA s odvoláním na vyjádření letiště a policie. Podle agentury Reuters letiště ráno obnovilo provoz. Belgické ministerstvo obrany také v pátek zahájilo vyšetřování přeletu několika dronů nad vojenskou základnou v Elsenbornu, ležící u německých hranic.

Tři ruské stíhačky MiG-31 narušily estonský vzdušný prostor a setrvaly v něm 12 minut, uvedla v prohlášení estonská vláda. O narušení estonského vzdušného prostoru informovaly také evropské a alianční zdroje. Estonské ministerstvo zahraničních věcí si předvolalo ruského d’affaires, aby protestovalo. Země se také rozhodla požádat spojence v NATO o konzultace podle článku 4, uvedl premiér Kristen Michal. Další ruské stíhačky porušily bezpečnou zónu polské plošiny v Baltu.

„Od samého počátku byly karty rozdány tak, že (ruský vládce Vladimir) Putin zvítězil ještě dřív, než sedl v Rusku do letadla,“ řekl v noci na sobotu ke schůzce Donalda Trumpa se šéfem Kremlu profesor historie a mezinárodních vztahů z Bostonské univerzity Igor Lukeš. Bezpečnostní analytik Otakar Foltýn označil záběry, kde Trump na červeném koberci ruského vládce vřele vítá, za „děsivé“. Podle zpravodaje ČT v USA Bohumila Vostala odjíždí Putin z Aljašky se záběry, na nichž mu Trump tleská. Ze summitu vzejde šéf Kremlu posílený, míní Vostal.

Vojenská policie prověřuje podezření související s vývozem dronů z Česka na Ukrajinu. Jde například o možné zneužívání diplomatických pasů a údajné pašování dronů ze strany armády. Týká se to projektu Nemesis, který organizuje spolek Skupina D, informovala v neděli ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Místopředseda sněmovního výboru pro obranu poslanec Pavel Růžička (ANO) ji v pondělním pořadu Události, komentáře podpořil s tím, že vše má být vyšetřeno. Předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (nestr. – člen klubu ODS a TOP 09) pak k současné veřejné diskusi řekl, že vše se mělo řešit za „zavřenými dveřmi".

Ruské tajné služby podnikají v Evropě řadu útoků, s jejichž pomocí chtějí vyvolat strach ve společnosti, případně odradit západní země od další podpory Ukrajiny. Ruskou stopu vidí tajné služby třeba u různých žhářských útoků či výhrůžných zpráv. Problém, kterému se věnoval pořad Reportéři ČT, se týká i Česka. Tuzemská policie například vyšetřuje žhářský útok na pražské autobusy, který podle vládních představitelů mohl být organizován právě z Moskvy. Počet podobných incidentů navíc v Evropě roste.

Povinné základní vojenské službě v Česku po téměř 140 letech odzvonilo před dvěma desetiletími. Ve světle ruských výhrůžek a imperiálních snah či personálních problémů české armády je však nyní otázka, zda neměla povinná vojna zůstat, opět relevantní. V jiných zemích Evropy ji často obnovují.

Palestinské teroristické hnutí Hamás potvrdilo smrt svého vůdce Jahjáa Sinvára. Jeho zástupce pro Pásmo Gazy a hlavní vyjednavač Chalíl Hajjá uvedl, že byl zabit v boji. Podle bezpečnostního analytika Otakara Foltýna je smrt vůdce pro Hamás psychologickou ranou, hnutí ale oslabují hlavně efektivní izraelské útoky. Armádní generál ve výslužbě Jiří Šedivý si myslí, že Sinvárova smrt je šancí, jak zastavit válku a osvobodit rukojmí.

Snaha kremelského režimu o snížení důvěry lidí v instituce a stát není nová, hrozbou je zvýšení intenzity vlivových operací, prohlásil vládní koordinátor strategické komunikace státu Otakar Foltýn. Komentoval tak výroční zprávu Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), podle které v Česku dochází k informačním operacím s cílem usnadnit šíření ruských narativů. Bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský zase upozornil na roli, kterou v šíření těchto narativů hrají média nebo sněmovní opozice.

Strategická komunikace státu bude pravdivá, zábavná, ale někdy i provokativní. Na konferenci, která se tomuto tématu věnuje, to řekl vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn. Je přesvědčen o tom, že svoboda projevu v Česku je nejširší, jakou kdy země měla. Upozornil na to, že komunikace bude nadstranická, o čemž ujišťoval i premiér Petr Fiala (ODS). Konferenci pořádají předsedkyně podvýboru pro podporu demokracie a lidských práv v zahraničí Eva Decroix a šéf sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (oba ODS). Účastní se jí i poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.

O zásahu policie při loňské střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy jednal ve čtvrtek sněmovní bezpečnostní výbor. Poslanci se zabývali informací Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), která činnost policie prověřuje. Podle prověřování GIBS žádný z policistů či zaměstnanců Policie České republiky není podezřelý ze spáchání trestného činu, uvedl ředitel inspekce Vít Hendrych. Dodal také, že policisté střelbě nemoli zabránit. Ředitel GIBS zároveň doporučil policii provést důkladnou analýzu postupů a metodiky.

Dobrovolníci vybírající peníze na Ukrajinu, které skupina cizinců napadla v sobotu na Staroměstském náměstí v Praze, jsou zklamaní z postupu státního zastupitelství. To rozhodlo o propuštění všech podezřelých z útoku. Podle něj na základě vyhodnocení důkazů zatím není možné nikoho obvinit z trestného činu.

Spojenci by měli společně poskytovat Ukrajině nejméně 40 miliard eur ročně jako dosud a spravedlivě se podílet na zátěži, řekl po pátečním neformálním zasedání ministrů zahraničí zemí NATO generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg. Podpora by měla být pevnější a dlouhodobější, dodal. Myslí si také, že NATO by mělo hrát větší roli v koordinaci dodávek bezpečnostních systémů a výcviku na Ukrajině. Česko podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) záměr jasného finančního rámce pro Ukrajinu podporuje.

Ochranu obětí domácího násilí má zlepšit novela, která zavede jeho výslovnou a jednoznačnou definici. Měla by zajistit, aby všechny instituce – policie, justice i intervenční centra – postupovaly v typově stejných situacích jednotně. Návrh ve středu schválil kabinet, informovalo vládní hnutí STAN. Podle dat z předloňského roku má v Česku zkušenost s domácím násilím téměř třicet procent žen a dvanáct procent mužů. Kabinet rovněž schválil návrh na jmenování Otakara Foltýna vládním koordinátorem strategické komunikace. Foltýn nastoupí do funkce ve čtvrtek, odbor, který bude mít kolem deseti pracovníků, pak vznikne od začátku července.

Bývalý náčelník Vojenské policie Otakar Foltýn se chce coby nový vládní koordinátor strategické komunikace zaměřit na to, aby jednotlivé státní složky navenek vystupovaly jednotně a důvěryhodně. Zároveň ale musí být slova podepřená skutečným jednáním. Za velkou hrozbu pro Českou republiku považuje dezinformační snahy Ruska. Funkce vládního koordinátora by se Foltýn měl ujmout od začátku června.

Vládním koordinátorem strategické komunikace se zřejmě stane bývalý náčelník Vojenské policie Otakar Foltýn. Serveru iROZHLAS.cz a Českému rozhlasu Radiožurnálu (ČRo) Foltýn řekl, že do funkce by měl nastoupit od června. Na zřízení postu koordinátora, který by měl mít na starost i obranu před dezinformacemi a cizím vlivem, se podle ČRo shodli předsedové koaličních stran.

Íránský útok na Izrael se očekával, jeho rozsah, kdy Teherán na svého dlouholetého rivala vyslal stovky dronů a raket, byl ale překvapivý. I když byl útok bezprecedentní také tím, že Írán poprvé zaútočil na Izrael přímo ze svého území, stále to není krok, který by měl se strany Izraele vyvolat nějakou tvrdší reakci, shodli se analytici ve vysílání ČT24. Podle nich nemá Izrael ani Írán zájem o rozpoutání velkého válečného konfliktu.

Nejvyšší soud se bude zabývat případem uprchlého Alojze Poláka, který bojoval na Ukrajině v řadách Ruskem koordinovaných sil. Podle mluvčí prvoinstančního Městského soudu v Praze Štěpánky Tykalové podala strana obžalovaného dovolání. Muž dostal pravomocně trest vězení na 21 let za účast na teroristické skupině a za teroristický útok. Podle rozsudku Polák v letech 2016 až 2020 zavraždil minimálně čtyři příslušníky ukrajinských vládních jednotek. Obhájce ale během soudního řízení upozornil, že muž už zřejmě nežije.

Rusko-ukrajinská válka se dostala do opotřebovávací fáze, v níž je klíčová munice, proto nyní slaví úspěchy Rusko, které vyrobí měsíčně až 250 tisíc kusů. V pořadu 90′ ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik Otakar Foltýn, podle něhož je česká iniciativa pro Kyjev nesmírně důležitá. Ukrajina totiž ví, že dostane v dalších měsících nové granáty, a tak se nemusí bát využít v nynějším boji proti okupantům alespoň část uskladněné munice.

Ukrajinské jednotky se po měsících bojů stáhly z Avdijivky v Doněcké oblasti, aby nebyly obklíčeny, uvedl na Facebooku hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Podle agentury Reuters je to největší změna na frontě od května 2023, kdy Rusové po dlouhých krvavých bojích dobyli Bachmut. Agentura ztrátu Avdijivky dává do souvislosti i s nedostatkem munice, kterému Ukrajina čelí kvůli váhavé vojenské pomoci Západu. Někteří obránci při ústupu padli do zajetí.

Spojené státy zahájily letecké údery na cíle v Iráku a Sýrii v odvetě za útok dronem, který v neděli zabil tři americké vojáky na základně na severovýchodě Jordánska. Podle Pentagonu armáda zasáhla více než 85 cílů spojených s íránskými revolučními gardami a proíránskými milicemi. Syrská státní média už oznámila mrtvé a zraněné. Washington nedělní útok připisuje ozbrojencům podporovaným Íránem. Teherán podíl na incidentu už dříve popřel.

Mezinárodní soudní tribunál neřekl Izraeli, že má ukončit vojenskou operaci v Pásmu Gazy, a naopak nařídil Hamásu propustit rukojmí, zdůraznil v rozhovoru pro ČT24 bezpečnostní analytik Otakar Foltýn, který komentoval týden starý předběžný verdikt Haagu. Podle experta je právní postup ze strany Jihoafrické republiky založen na argumentech, nikoli na důkazech ohledně páchání genocidy proti palestinským obyvatelům Pásma Gazy.

Náčelník Vojenské policie Jiří Roček odložil kauzu nákupu přístroje proti odposlechům, kvůli které byl stíhán bývalý velitel inspekce útvaru Tomáš Voráč. Důvodem je uplynutí promlčecí lhůty. Vyplývá to z usnesení o odložení případu, které ČT získala. Voráč původně čelil obvinění z porušení povinnosti při správě cizího majetku, státní zástupce ale jeho stíhání zrušil. Případ pak jako možný kázeňský přestupek posuzoval šéf Vojenské policie Roček. Jeho předchůdce Otakar Foltýn kvůli kauze loni rezignoval.

Země NATO pracují s možností, že v řádu několika let by Rusko mohlo zaútočit na alianční zemi. Hovořil o tom německý ministr, přičemž sousední země se na takový scénář připravuje. Aliance jako odstrašující prostředek uspořádá největší cvičení od konce studené války, podle expertů ale musí také nastartovat svůj obranný průmysl. Nechybí nám zdroje, ale vůle, Rusku chybí zdroje, ale nechybí mu vůle, shrnul situaci analytik Otakar Foltýn.