Snaha kremelského režimu o snížení důvěry lidí v instituce a stát není nová, hrozbou je zvýšení intenzity vlivových operací, prohlásil vládní koordinátor strategické komunikace státu Otakar Foltýn. Komentoval tak výroční zprávu Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), podle které v Česku dochází k informačním operacím s cílem usnadnit šíření ruských narativů. Bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský zase upozornil na roli, kterou v šíření těchto narativů hrají média nebo sněmovní opozice.
Cílem Ruska je vyvolat strach a podkopat důvěru, říkají odborníci ke zprávě NCOZ
Podle Foltýna jsou závěry NCOZ zcela v souladu s předchozími výstupy Bezpečnostní informační služby (BIS), Vojenského zpravodajství (VZ) i zahraničních partnerů. „Součástí je nově i intenzivnější využívání kriminálních struktur, a to včetně útoků ve fyzickém prostoru,“ uvedl koordinátor.
Připomněl případ Jihoameričana, který přicestoval do Česka a pokusil se zapálit autobusy v místním depu. „Pro tento typ útoku nepotřebujete žádného intelektuála,“ popsal Foltýn s tím, že na důležitější cíle Rusko použije vlastní agenty.
„Pro standardní zneklidňování místní populace vám opravdu stačí obyčejný kriminálník, který provede něco, co je hodně vidět. Je celkem jedno, jaký je reálný fyzický dopad, důležité je, že to je emocionálně viditelný útok,“ vysvětlil.
Vládní koordinátor strategické koordinace Foltýn k upozornění NCOZ na proruské informační operace (zdroj: ČT24)
Společným jmenovatelem informačního působení i fyzických útoků je snaha o co největší snížení důvěry lidí v instituce i stát jako takový, doplnil Foltýn. „Takové působení kremelského režimu není rozhodně nové, hrozbou je ovšem zvýšení intenzity vlivových operací,“ řekl. Dodal, že zpravodajské služby na takové riziko upozorňovaly už od února letošního roku.
Podle NCOZ jde o součást informační války, jejímž cílem je zastavit přísun materiální pomoci Ukrajině. K nárůstu takzvaných hybridních hrozeb dochází i v dalších evropských státech, trendem je stále častější zapojování místních obyvatel nebo lokálních kriminálních skupin do různých činností, píše centrála.
Taktika podobná teroristům
Analytik Asociace pro mezinárodní otázky Vojtěch Bahenský si myslí, že se výrazně zvýšilo riziko sabotážních akcí ze strany Ruska, ale na informační scéně k takovému nárůstu aktivity nedošlo. Odolnost lidí vůči útokům, které se snaží ovlivnit veřejné mínění v Česku, podle něj v některých ohledech trochu vzrostla.
„Obecně se veřejnost začala dívat výrazně skeptičtěji na Rusko jako zdroj informací, nicméně zároveň se bavíme o velmi krátkém časovém horizontu, kdy se mediální gramotnost veřejnosti v horizontu pěti, deseti let mění poměrně omezeně,“ podotkl.
Expert Bahenský k upozornění NCOZ na proruské informační operace (zdroj: ČT24)
Taktika Ruska vůči Evropě je podobná jako u teroristických skupin, zmínil Bahenský. „Mediální pokrytí té události má vyvolat ve veřejnosti obavy nebo strach z obdobné akce nebo další eskalace, a tím ovlivnit například podporu veřejnosti pro dodávky zbraní Ukrajině,“ vysvětlil. V médiích by se mělo o podobných akcích proto mluvit velmi opatrně, podotkl. „Často je tady tendence na hrozbu intenzivně upozorňovat,“ řekl. Podle něj to může veřejnost spíše více vystrašit.
Účinnou obranou proti řadě ruských hybridních útoků by podle Bahenského měla být státní správa a bezpečnostní složky, vyzdvihl například práci Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Také ale dodal, že důvěru veřejnosti ve stát v některých ohledech nahlodává i současná opozice, která mívá tendence zlehčovat úspěchy vlády ve sféře informační bezpečnosti Česka.
Politické reakce
Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) má za to, že čelit hybridním hrozbám lze tím, že společnost bude vzdělaná, bude umět kriticky myslet či nepodléhat strachu. „To není problém jenom aktuálně poslední doby. Je to problém, který tady máme několik let, kdy se snaží vliv Ruska nebo Číny tímto způsobem vstupovat do české společnosti,“ řekl Jurečka. „Děláme kroky pro to, abychom dokázali čelit těmto hrozbám, abychom měli dobře vybavenou armádu,“ dodal.
Podle vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) se daří i skrze mezinárodní spolupráci rozkrývat některé skupiny produkující dezinformační obsah. Zmínil případ proruského serveru Voice of Europe. Kabinet podle něj reaguje na dezinformační narativy uváděním věcí na pravou míru i aktivní komunikací.
Poslance z bezpečnostního výboru zpráva NCOZ nepřekvapila. „Všichni víme, že se Ruská federace, která si Česko dala vysoko na seznamu svých nepřátel, snaží narušit demokratické procesy, ústavní zřízení i podkopat odhodlání pomáhat Ukrajině proti teroristické agresi. Není divu, ze na tyto aspekty upozorňují různé bezpečnostní instituce, nejenom NCOZ,“ řekl předseda výboru Pavel Žáček (ODS).
Poslanec Pavel Žáček (ODS) k upozornění NCOZ na proruské informační operace (zdroj: ČT24)
„Skutečnost, že světové mocnosti, a zejména Rusko se snaží posilovat svůj vliv v jiných zemích, není nic překvapivého. České bezpečnostní služby by neměly jen tento fakt konstatovat, ale především by měly být aktivní a pojmenovávat tyto jevy průběžně,“ míní člen výboru Robert Králíček (ANO). „Osobně považuji za minimálně podobný problém, že řada vládních politiků těmto jejich snahám, snad nevědomky, napomáhá, když tuto hrozbu používají v rámci politického souboje,“ dodal.
Poslanec Robert Králíček (ANO) k upozornění NCOZ na proruské informační operace (zdroj: ČT24)
Podle místopředsedy výboru Šimona Hellera (KDU-ČSL) nepochybuje o ruských aktivitách na českém území téměř nikdo. „Jedná se o dlouhodobé zásadní bezpečnostní riziko pro naši zemi. Řešením je funkční strategická komunikace státu a efektivní vzdělávání a zvyšování odolnosti občanů vůči dezinformacím. Ani jedno se nám bohužel nedaří tak, jak by mělo,“ řekl. Za důležité pokládá i posílení bezpečnostních složek jako je BIS a další.
Ruské zahraniční vlivové operace nejsou překvapením ani podle Pavla Zuny (TOP 09). „Činnosti KGB se v roce 1991 pouze rozdělily mezi SVR a FSB. Praktiky a cíle zůstávají stejné, demoralizovat a oslabit západní země. Ideálně je připravit na snadnější převzetí pod ruským vlivem, ruskou správou. To jen Západ byl posledních třicet let naivní. Naivní v tom, že Rusko je jiné, že se může změnit na zemi západního typu,“ soudí. „Musíme v této hybridní válce pracovat se stejnou zbraní, a to jsou informace,“ dodal Zuna.
Senátor a člen výboru pro záležitosti Evropské unie David Smoljak (STAN) upozornil na to, že v dnešní době se dají dezinformace šířit mnohem rychleji než dříve, během pouhých minut. „Ohromným způsobem se změnily podmínky, ohromným způsobem se změnil celý informační prostor, ale ty hrozby zůstávají už mnoho let stále stejné. Je pravda, že teď se navýšila jejich intenzita,“ podotkl. Připomněl v tomto kontextu vliv sociálních sítí, především u mladších ročníků.
Senátor David Smoljak k ruským hybridním hrozbám (zdroj: ČT24)
„Nemá smysl lovit jednotlivé dezinformace, snažit se je chytit a usvědčit ze lži. To je marný boj,“ myslí si Smoljak. Podle něj je důležitější posilovat vlastní tuzemské informační zdroje, jako je Český rozhlas, Česká tisková kancelář nebo Česká televize. „Tyhle veřejnoprávní korporace mají přímo zákonem dané, že mohou šířit jenom ověřené, objektivní informace,“ zdůraznil. Přiznal také, že Česko je v boji s dezinformacemi stále pozadu. Situace se prý v poslední době trochu zlepšila, pořád je ale v republice tato oblast méně rozvinutá a fungující než v řadě jiných evropských zemí, řekl.
