V České republice dochází k informačním operacím, které mají demoralizovat veřejnou debatu tak, aby v ní bylo možné šířit ruské narativy, uvádí ve výroční zprávě za loňský rok Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Jde podle ní o součást informační války, jejímž cílem je zastavit přísun materiální pomoci Ukrajině. K nárůstu takzvaných hybridních hrozeb dochází i v dalších evropských státech, trendem je stále častější zapojování místních obyvatel nebo lokálních kriminálních skupin do různých činností, dodává. Vyjádřila se také k migraci nebo počtu obviněných v loňském roce.
„Společný evropský trend představuje stále častější zapojování místního obyvatelstva či lokálního kriminálního prostředí do širokého spektra činností – od aktivního zjišťování informací z daného státu a tipování cílů přes vytváření různých forem nátlaku na vybrané osoby například z exilové diaspory až po přímé útoky na infrastrukturu či veřejná místa,“ vysvětluje NCOZ.
Metoda, pomocí které se jedinec do aktivit zapojuje, je podle centrály podobná taktice, kterou používají k radikalizaci islamisté. Může k ní docházet přes internet bez fyzické přítomnosti operativce, který takového člověka řídí. „Elektronické převody peněz usnadňují financování takovýchto operací,“ doplnila NCOZ.
Konfrontace s Ruskem kvůli válce na Ukrajině podle centrály významně zvyšuje riziko demonstrativních útoků s cílem vzbudit v obyvatelstvu daného státu pocit ohrožení. Podobný typ akcí nevyžaduje složitou přípravu, nemusí se do něj ani přímo zapojit zahraniční služby. I kvůli tomu centrála podle zprávy prosazuje posílení spolupráce s Europolem a i v dalších mezinárodních projektech.
Přesun kriminálních struktur do Evropy
Centrála také loni pozorovala přesun „postsovětských kriminálních struktur“ a příbuzných kriminálních autorit do Evropy, což podle ní může vyústit v jejich trvalou přítomnost uvnitř schengenského prostoru včetně České republiky.
Riziko je prý ještě vyšší kvůli dobré koordinaci těchto skupin a schopnosti se prosadit. Kvůli nejistotě spojené s tím, kdy skončí válka, je podle NCOZ možné, že se tyto skupiny na území Česka usadí dlouhodobě. Klíčová je proto podle centrály spolupráce s ukrajinskými bezpečnostními složkami. Podle policistů je také nutné přizpůsobit pobytovou a azylovou legislativu tak, aby se v Česku nemohli usadit lidé napojení na organizovaný zločin.
Porušování sankcí
NCOZ se ve zprávě zabývá i dodržováním mezinárodních sankcí. Podle centrály při jejich porušování existuje několik postupů. Jedním z nich je nelegální vývoz sankcionovaných komodit do Ruska přes třetí země, dalším je snaha sankcionovaného člověka zabránit zmražení jeho majetku a buď nad ním udržet kontrolu, nebo vyvést aktiva.
NCOZ uvádí, že trestná činnost spočívající v porušování sankcí bude pravděpodobně výrazně a dlouhodobě růst.
Pro migranty je Česko hlavně tranzitní zemí
NCOZ informovala také o migrační situaci. Podle ní je Česko pro migranty z Blízkého a Středního východu i nadále především tranzitní zemí. V loňském roce policie nejčastěji zajistila na českém území Syřany, nebo lidi, kteří se za prchající před občanskou válkou v zemi vydávali. Jejich cílem byly hlavně západoevropské země a Skandinávie.
Do zemí západní a východní Evropy míří migranti podle NCOZ především kvůli „vstřícnému“ azylovému systému. Ze stejného důvodu tam pobývají i lidé, kteří organizují jejich nelegální přepravu. Jedním z rizik, která loni podle policie vyplynula, je možnost, že pašerácké skupiny, které migranty přepravují, sáhnou k násilí. „Tyto skupiny jsou ozbrojené a jsou ochotné použít násilí proti policii a dalším skupinám na celé migrační trase,“ upozornila centrála.
Mezi dominantními kriminálními skupinami v oblasti migrace jsou podle policie původem blízkovýchodní „rodinné klany“, které se v západní Evropě etablovaly už dříve a které převozy migrantů organizují. Jejich zástupci působí podle NCOZ v Německu, Polsku a na Slovensku, řidiče rekrutují ze zahraničí, v jednotkách případů šlo i o lidi s pobytem v Česku. „Z celkového počtu zadržených řidičů převaděčů byl zadržen pouze jeden občan České republiky,“ doplnila policie.
V loňském roce zadrželi policisté podle informací z letošního ledna při tranzitní migraci 4742 lidí. Oproti předchozímu roku je to pokles o více než sedmnáct tisíc. Číslo je však o zhruba 3400 vyšší než v roce 2021, který předcházel velké migrační vlně v roce 2022. Za prvních pět měsíců letošního roku policie odhalila při tranzitní migraci 124 lidí.
NCOZ loni obvinila 301 lidí a 45 firem
Národní centrála proti organizovanému zločinu loni celkem zahájila 59 trestních stíhání, což je o osm méně než předloni. Obvinila 301 lidí a 45 firem a ve 42 případech navrhla státnímu zástupci podání obžaloby. Převažovaly případy hospodářské kriminality a korupce – z celkem 255 otevřených kauz jich v loňském roce bylo 122. Dále centrála řešila například velké investiční podvody či nelegální migraci.
NCOZ loni otevřela 73 nových kauz, meziročně o jedenáct méně. Od loňského roku pod ní ale nespadá problematika terorismu, extremismu a kybernetické kriminality, kterou se zabývá nově vzniklý policejní útvar. Ze zmíněných 73 případů odhalila centrála 37 vlastním pátráním.
Stále sofistikovanější metody
Centrála také informovala, že policie loni v trestním řízení zajistila majetek za 6,37 miliardy korun, předloni to bylo 5,22 miliardy. Poměr mezi hodnotou zajištěného majetku a škodou, kterou způsobili pachatelé trestné činnosti, je 48,8 procenta. NCOZ výši zajištěného majetku označila za nadprůměrný výsledek.
Původně loni policie zajistila majetek v hodnotě 8,83 miliardy korun. Suma 6,37 miliardy je konečná částka po odečtení hodnoty majetku, u kterého bylo následně zajištění zrušeno. Ze sumy 8,83 miliardy korun zajistila nejvíce – 6,21 miliardy – právě NCOZ. Následovala krajská policejní ředitelství s 2,47 miliardy korun a Národní protidrogová centrála se 143 miliony korun. Ta navíc loni zajistila drogy v hodnotě přinejmenším 1,4 miliardy korun, přičemž tato částka ve statistikách zadrženého majetku nefiguruje.
Podle NCOZ pachatelé využívají stále sofistikovanější způsoby, kterými se svůj majetek snaží před policií skrýt – nejen převod na blízké osoby či na firmy v tuzemsku i zahraničí, ale také vyčlenění majetku do svěřenského fondu, anonymní bezpečnostní schránky či používání virtuální měny a jiných alternativních platebních prostředků.
NCOZ ve své výroční zprávě také uvedla, že Evropský úřad veřejného žalobce (EPPO) loni otevřel 43 nových případů, které se týkají České republiky. Bylo to o sedm více než předloni. Odhadovaná škoda způsobená pachateli těchto činů činí 92,6 milionu eur (2,32 miliardy korun). Nejčastěji vyšetřovaným typem kauz v Česku jsou podle ní podvody nesouvisející s veřejnými zakázkami.
