Česká mise v Sýrii má najít bezpečné zóny pro běžence

Události: Mise v Sýrii (zdroj: ČT24)

Česká vláda chystá průzkumnou misi v Sýrii. Má vytipovat možné bezpečné zóny v oblastech ovládaných vládou Bašára Asada, do nichž by se mohli vracet běženci. S iniciativou přišel Kypr a podporuje ji celkem sedm členských států Evropské unie. Podle kritiků není pro navrátilce ve válkou rozvrácené Sýrii bezpečno nikde.

Podle kyperských úřadů od ledna do dubna na ostrov připluly přes dva tisíce běženců, což je téměř třicetkrát více než za stejné období loni. „Vidíme lodě se 120, 140 lidmi na palubě. Dříve to bylo maximálně třicet,“ uvedl kapitán kyperské pobřežní hlídky Janis Artemiu.

Podle vlády v Nikósii jde většinou o Syřany vyplouvající z dvě stě kilometrů vzdáleného Libanonu. Kypr, který v přepočtu na obyvatele hostí nejvíce žadatelů o azyl v Evropské unii, proto chce v Sýrii hledat bezpečné zóny, do kterých by se běženci dobrovolně vraceli.

„Myslím, že je čas přehodnotit situaci, a uvidíme, jaký bude výsledek. Neříkáme, že výsledek má být, že dva tři regiony jsou bezpečné, nebo ne. Chceme to jen zhodnotit,“ řekl loni v prosinci ministr vnitra Kypru Konstantinos Ioannu.

Právní i politické překážky

Plán Kypru v květnu v Nikósii podpořili ministři vnitra dalších šesti států EU včetně Česka. Právě české úřady mají průzkumnou misi vést. Česko má jako jediná západní země po celou dobu války v Sýrii otevřenou ambasádu.

„Mise bude organizována podle mezinárodně doporučovaných standardů a v souladu s dlouhodobou politikou Evropské unie v tomto regionu. Detaily i termín jsou nyní ve fázi příprav a diskuse s ostatními státy,“ sdělil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Snaha o vymezení bezpečných zón v Sýrii však může narazit jak na právní, tak na politické překážky. Řada evropských států odmítá jakoukoliv spolupráci s Bašárem Asadem.

Podle aktuální zprávy Evropské unie o Sýrii nehrozí lidem plošné násilí ve dvou ze čtrnácti regionů země – Damašku a Tartúsu. Zpráva ale zároveň mluví o hrozbě perzekucí navrátilců. Lidskoprávní organizace zmiňují případy pronásledování, mučení a mimosoudních poprav.