Řecká pobřežní stráž podle svědků házela migranty přes palubu

3 minuty
Události: Obvinění řecké migrační stráže ze smrti migrantů
Zdroj: ČT24

Řecká pobřežní stráž podle svědků během tří let zavinila smrt desítek migrantů ve Středozemním moři. Server BBC přinesl analýzu případů více než čtyřiceti lidí, kteří údajně zemřeli v důsledku vytlačení z řeckých teritoriálních vod tamní pobřežní stráží, z čehož devět mělo být úmyslně vhozeno do moře. BBC upřesňuje, že řecká vláda je již delší dobu obviňována z nucení uprchlíků k návratu do Turecka. Zdroji pro analýzu BBC byla především místní média, nevládní organizace a turecká pobřežní stráž. Řecké úřady obvinění z nezákonné činnosti důrazně odmítly.

Jedná se o „zjevně nezákonný čin“ a „mezinárodní zločin“ – to byla podle BBC slova bývalého vysokého důstojníka řecké pobřežní stráže Dimitrise Baltakose, která pronesl do telefonu po ukázce záběrů dvanácti lidí, kteří byli naloženi do lodě řecké pobřežní stráže, ale následně opuštěni na nafukovacím člunu. Baltakos se zřejmě domníval, že kamery jsou již vypnuty. A není to jediná situace, kdy obvinění míří proti řeckým představitelům. V pěti případech uprchlíci uvedli, že je řečtí představitelé hodili přímo do moře.

Velmi vážné obvinění podal Kamerunec, který uvedl, že v září 2021 po přistání na řeckém ostrově Samos se na skupinu uprchlíků vrhli maskovaní příslušníci policie. Jeho, dalšího Kamerunce a muže z Pobřeží slonoviny policisté údajně převezli na loď řecké pobřežní stráže. „Začali s tím druhým Kameruncem. Hodili ho do vody,“ popsal svou zkušenost uprchlík s tím, že druhý muž ho i přes prosby o život následoval.

„Na hlavu mi padaly rány,“ sdělil respondent. I on měl být následně bez záchranné vesty vhozen do vody. Na rozdíl od jeho kolegů se mu však podařilo doplavat ke břehu, vypověděl. Těla oněch dvou – Sidyho Keity a Didiera Martiala Kouamou Nana byla nalezena na tureckém pobřeží bez známek života. Právníci přeživších požadují, aby řecké úřady zahájily řízení o dvojnásobné vraždě.

Na nebezpečné cestě po moři zemřely i děti

Podobnou zkušenost popsal serveru BBC další muž ze Somálska. Toho po přistání na ostrov Chios v březnu 2021 chytila řecká armáda, ta ho předala pobřežní stráži. Na lodi mu pak pobřežní stráž měla svázat ruce za zády a vhodit ho do moře. „Svázaného mě hodili doprostřed moře. Chtěli, abych zemřel,“ řekl somálský uprchlík. Přežít se mu prý podařilo díky plavání na zádech, než se mu jedna ruka uvolnila. Dokázal doplavat k pevnině, kde ho spatřila turecká pobřežní stráž. Tři lidé z jeho skupiny, kvůli rozbouřenému moři, nepřežili.

Incident s nejvýraznějšími ztrátami na životech se stal v září 2022 poblíž ostrova Rhodos. Tehdy se loď s pětaosmdesáti migranty na palubě dostala do potíží. Jedním z nich byl i Mohamed ze Sýrie, ten BBC řekl, že kvůli poruše motoru zavolali na pomoc řeckou pobřežní stráž. Ta je údajně naložila na loď, vrátila do tureckých vod a následně přesunula do záchranných člunů. Ten, který Mohamed a jeho rodina dostali, však neměl řádně uzavřený ventil.

„Okamžitě jsme se začali potápět, viděli to a slyšeli nás všechny křičet,“ tvrdí s tím, že pobřežní stráž je nechala napospas osudu. „První dítě, které zemřelo, byl syn mého bratrance. Pak už to bylo jedno po druhém. Pak zmizel sám můj bratranec. Do rána zemřelo sedm nebo osm dětí,“ popsal tragédii uprchlík a dodal, že jeho děti zemřely až ráno, těsně před příjezdem turecké pobřežní stráže.

Maskovaní policisté

Řecké zákony umožňují všem migrantům, kteří žádají o azyl, zaregistrovat svou žádost na několika ostrovech ve speciálních registračních centrech, respondenti BBC však uvedli, že zadrženi byli dříve, než se do center dostali. Příslušníci bezpečnostních složek podle nich operují v utajení – bez uniforem a maskovaní.

Skupiny na ochranu lidských práv tvrdí, že tisíce lidí, kteří v Evropě žádají o azyl, byly nezákonně donuceny vrátit se z Řecka zpět do Turecka a bylo jim odepřeno právo požádat o azyl, které je zakotveno v mezinárodním právu a právu EU. Rakouský aktivista Fayad Mulla sdělil, že v únoru loňského roku na řeckém ostrově Lesbos na vlastní kůži zjistil, jak takové tajné operace vypadají.

Když jel na vytipované místo údajného nuceného návratu, zastavil ho muž v mikině s kapucí – později se prý ukázalo, že to byl policista. Policie se podle aktivisty pokusila vymazat záznam jeho zastavení z palubní kamery a obvinit ho z kladení odporu policistovi, nakonec však žádná další opatření nepřijala.

Bývalý vedoucí pobřežní stráže v angličtině odmítl spekulace, v řečtině je potvrdil

Mullovi se o dva měsíce později podařilo na podobném místě natočit nucený návrat, který zveřejnil deník The New York Times. Skupina, kterou tvoří i ženy a děti, je na záběrech vyložena ze zadní části neoznačené dodávky a odvedena po molu na malý člun. Podle BBC následovalo přeložení skupiny na plavidlo řecké pobřežní stráže dále od pobřeží, odvoz na moře, přesun na člun a ponechání napospas. Skupinu později zachránila turecká pobřežní stráž.

Takové záběry BBC ukázala bývalému vedoucímu speciálních operací řecké pobřežní stráže Dimitrisi Baltakosovi. Ten během rozhovoru odmítl spekulovat o tom, co záběry ukazují, zároveň popřel, že by řecká pobřežní stráž někdy dělala cokoli nezákonného. Během přestávky byl však zaznamenán, jak mimo záběr říká v řečtině pravý opak: „Moc jsem jim toho neřekl, že? Je to jasné, že ano. Není to jaderná fyzika. Nevím, proč to udělali za bílého dne. Je to samozřejmě nezákonné. Je to mezinárodní zločin.“

Záběry bývalého vedoucího Baltakose podle řeckého ministerstva pro námořní záležitosti a ostrovní politiku nyní vyšetřuje nezávislý Národní úřad pro transparentnost. Investigativní novinářka působící na ostrově Samos, se kterou měla BBC možnost hovořit, tvrdí, že měla možnost komunikovat s příslušníkem řeckých speciálních sil na seznamovací aplikaci Tinder. Tam jí prý muž prozradil, že uprchlíky „ženou zpět“ a to na základě „rozkazu od ministra“. Vyjádřil údajně obavu, že pokud se loď nepodaří zastavit, „budou potrestáni“.

Řecká pobřežní stráž na otázky ohledně vyšetřování Baltakose odpověděla, že její zaměstnanci pracovali „neúnavně, s maximální profesionalitou, silným smyslem pro odpovědnost a respektem k lidskému životu a základním právům“, a dodala, že „plně dodržovali mezinárodní závazky země“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Diplomaté zemí EU se shodli na šestnáctém balíku sankcí proti Rusku

Zástupci členských států EU se shodli na šestnáctém balíku sankcí proti Rusku, potvrdily diplomatické zdroje. Sankce se zaměří mimo jiné na lodě z ruské stínové flotily i na omezení vývozu hliníku z Ruska. Balík obsahuje rovněž další omezení pro osoby a společnosti, které se podílejí na ruské agresi vůči Ukrajině.
před 15 mminutami

Velká část Oděsy je po rozsáhlém ruském útoku bez tepla a proudu

Rusko v úterý pozdě večer podniklo rozsáhlý útok na jihoukrajinské přístavní město Oděsa. Bez elektřiny a dodávek tepla jsou školy, školky a velká obytná oblast, uvedl starosta Hennadij Truchanov. Zranění utrpěli čtyři lidé včetně dítěte. Gubernátor ruské Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev mezitím informoval o ukrajinském útoku na ropnou rafinérii ve městě Syzraň.
před 26 mminutami

„Jako by se USA snažily udělat Rusko opět velkým,“ říká o jednání v Rijádu poradce prezidenta Kolář

Mír na Ukrajině nelze bez Ruskem napadené země dohodnout, řekl v Událostech, komentářích v reakci na jednání zástupců Spojených států a Moskvy v Rijádu poradce prezidenta Petra Pavla a bývalý velvyslanec v Rusku a Spojených státech Petr Kolář. „Mně se zdá, jako by Trumpova administrativa, kromě toho, že chce učinit Ameriku opět velkou, se také snažila udělat opět velké Rusko,“ uvedl. Bývalý vedoucí Kanceláře prezidenta republiky a ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl je rád, že existuje iniciativa, které se americký prezident Donald Trump chytil a snaží se válku ukončit.
před 31 mminutami

Od vítání k deportacím. Německým volbám dominuje migrace

Německé strany před volbami slibují tvrdší imigrační pravidla. Možný budoucí kancléř a lídr konzervativců Friedrich Merz žádá uzavření hranic pro běžence, kteří nemají dokumenty ke vstupu do země, což podle kritiků odporuje ústavě i právu EU. Konzervativci i sociální demokraté chtějí zostřením rétoriky nalákat voliče a oslabit krajní pravici. Její obliba stoupá v době zhoršující se ekonomické situace, kdy zemi tíží výzvy spojené s uprchlíky.
před 2 hhodinami

Americký obchod bude řídit zastánce cel Lutnick, schválil Senát

Americký Senát potvrdil do funkce ministra obchodu miliardáře Howarda Lutnicka. Dosud vedl makléřskou a investiční společnost Cantor Fitzgerald působící na Wall Street. Informovala o tom agentura Reuters. Lutnick je blízkým spojencem prezidenta Donalda Trumpa a patří k zastáncům zavádění cel na zboží dovážené do USA.
06:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kanada zkoumá černé skříňky z převráceného letadla

Kanadští vyšetřovatelé už nalezli černé skříňky z letounu, který v pondělí havaroval při přistání v Torontu. Píše to agentura Reuters. Letadlo společnosti Delta Air Lines na lince z amerického Minneapolisu se na letištní ploše převrátilo a začalo hořet. Zranění utrpělo 21 lidí.
před 3 hhodinami

Brazilský exprezident Bolsonaro čelí obžalobě z pokusu o převrat

Brazilský generální prokurátor Paulo Gonet obžaloval bývalého krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara z pokusu o státní převrat. Údajně se ho dopustil v roce 2022, kdy se snažil zůstat u moci navzdory tomu, že prohrál volby, píše agentura AP. Politik vinu odmítá. Obžalobě čelí spolu s ním dalších 33 lidí.
před 3 hhodinami

Černá Hora řeší zbraňový problém

Premiér Černé Hory Milojko Spajič oznámil, že zpřísní podmínky pro získání zbrojního průkazu, a vyhlásil dvouměsíční amnestii na odevzdání nepřihlášených zbraní. Je to reakce na tragédii, kdy útočník zavraždil v zemi nelegální zbraní třináct lidí. Podle kritiků to ale k vyřešení problému stačit nebude. Odhaduje se totiž, že v Černé hoře je v oběhu přes sto tisíc nelegálních zbraní. Přibližně 250 tisíc jich Černohorci drží legálně.
před 4 hhodinami
Načítání...