Řecká pobřežní stráž podle svědků házela migranty přes palubu

3 minuty
Události: Obvinění řecké migrační stráže ze smrti migrantů
Zdroj: ČT24

Řecká pobřežní stráž podle svědků během tří let zavinila smrt desítek migrantů ve Středozemním moři. Server BBC přinesl analýzu případů více než čtyřiceti lidí, kteří údajně zemřeli v důsledku vytlačení z řeckých teritoriálních vod tamní pobřežní stráží, z čehož devět mělo být úmyslně vhozeno do moře. BBC upřesňuje, že řecká vláda je již delší dobu obviňována z nucení uprchlíků k návratu do Turecka. Zdroji pro analýzu BBC byla především místní média, nevládní organizace a turecká pobřežní stráž. Řecké úřady obvinění z nezákonné činnosti důrazně odmítly.

Jedná se o „zjevně nezákonný čin“ a „mezinárodní zločin“ – to byla podle BBC slova bývalého vysokého důstojníka řecké pobřežní stráže Dimitrise Baltakose, která pronesl do telefonu po ukázce záběrů dvanácti lidí, kteří byli naloženi do lodě řecké pobřežní stráže, ale následně opuštěni na nafukovacím člunu. Baltakos se zřejmě domníval, že kamery jsou již vypnuty. A není to jediná situace, kdy obvinění míří proti řeckým představitelům. V pěti případech uprchlíci uvedli, že je řečtí představitelé hodili přímo do moře.

Velmi vážné obvinění podal Kamerunec, který uvedl, že v září 2021 po přistání na řeckém ostrově Samos se na skupinu uprchlíků vrhli maskovaní příslušníci policie. Jeho, dalšího Kamerunce a muže z Pobřeží slonoviny policisté údajně převezli na loď řecké pobřežní stráže. „Začali s tím druhým Kameruncem. Hodili ho do vody,“ popsal svou zkušenost uprchlík s tím, že druhý muž ho i přes prosby o život následoval.

„Na hlavu mi padaly rány,“ sdělil respondent. I on měl být následně bez záchranné vesty vhozen do vody. Na rozdíl od jeho kolegů se mu však podařilo doplavat ke břehu, vypověděl. Těla oněch dvou – Sidyho Keity a Didiera Martiala Kouamou Nana byla nalezena na tureckém pobřeží bez známek života. Právníci přeživších požadují, aby řecké úřady zahájily řízení o dvojnásobné vraždě.

Na nebezpečné cestě po moři zemřely i děti

Podobnou zkušenost popsal serveru BBC další muž ze Somálska. Toho po přistání na ostrov Chios v březnu 2021 chytila řecká armáda, ta ho předala pobřežní stráži. Na lodi mu pak pobřežní stráž měla svázat ruce za zády a vhodit ho do moře. „Svázaného mě hodili doprostřed moře. Chtěli, abych zemřel,“ řekl somálský uprchlík. Přežít se mu prý podařilo díky plavání na zádech, než se mu jedna ruka uvolnila. Dokázal doplavat k pevnině, kde ho spatřila turecká pobřežní stráž. Tři lidé z jeho skupiny, kvůli rozbouřenému moři, nepřežili.

Incident s nejvýraznějšími ztrátami na životech se stal v září 2022 poblíž ostrova Rhodos. Tehdy se loď s pětaosmdesáti migranty na palubě dostala do potíží. Jedním z nich byl i Mohamed ze Sýrie, ten BBC řekl, že kvůli poruše motoru zavolali na pomoc řeckou pobřežní stráž. Ta je údajně naložila na loď, vrátila do tureckých vod a následně přesunula do záchranných člunů. Ten, který Mohamed a jeho rodina dostali, však neměl řádně uzavřený ventil.

„Okamžitě jsme se začali potápět, viděli to a slyšeli nás všechny křičet,“ tvrdí s tím, že pobřežní stráž je nechala napospas osudu. „První dítě, které zemřelo, byl syn mého bratrance. Pak už to bylo jedno po druhém. Pak zmizel sám můj bratranec. Do rána zemřelo sedm nebo osm dětí,“ popsal tragédii uprchlík a dodal, že jeho děti zemřely až ráno, těsně před příjezdem turecké pobřežní stráže.

Maskovaní policisté

Řecké zákony umožňují všem migrantům, kteří žádají o azyl, zaregistrovat svou žádost na několika ostrovech ve speciálních registračních centrech, respondenti BBC však uvedli, že zadrženi byli dříve, než se do center dostali. Příslušníci bezpečnostních složek podle nich operují v utajení – bez uniforem a maskovaní.

Skupiny na ochranu lidských práv tvrdí, že tisíce lidí, kteří v Evropě žádají o azyl, byly nezákonně donuceny vrátit se z Řecka zpět do Turecka a bylo jim odepřeno právo požádat o azyl, které je zakotveno v mezinárodním právu a právu EU. Rakouský aktivista Fayad Mulla sdělil, že v únoru loňského roku na řeckém ostrově Lesbos na vlastní kůži zjistil, jak takové tajné operace vypadají.

Když jel na vytipované místo údajného nuceného návratu, zastavil ho muž v mikině s kapucí – později se prý ukázalo, že to byl policista. Policie se podle aktivisty pokusila vymazat záznam jeho zastavení z palubní kamery a obvinit ho z kladení odporu policistovi, nakonec však žádná další opatření nepřijala.

Bývalý vedoucí pobřežní stráže v angličtině odmítl spekulace, v řečtině je potvrdil

Mullovi se o dva měsíce později podařilo na podobném místě natočit nucený návrat, který zveřejnil deník The New York Times. Skupina, kterou tvoří i ženy a děti, je na záběrech vyložena ze zadní části neoznačené dodávky a odvedena po molu na malý člun. Podle BBC následovalo přeložení skupiny na plavidlo řecké pobřežní stráže dále od pobřeží, odvoz na moře, přesun na člun a ponechání napospas. Skupinu později zachránila turecká pobřežní stráž.

Takové záběry BBC ukázala bývalému vedoucímu speciálních operací řecké pobřežní stráže Dimitrisi Baltakosovi. Ten během rozhovoru odmítl spekulovat o tom, co záběry ukazují, zároveň popřel, že by řecká pobřežní stráž někdy dělala cokoli nezákonného. Během přestávky byl však zaznamenán, jak mimo záběr říká v řečtině pravý opak: „Moc jsem jim toho neřekl, že? Je to jasné, že ano. Není to jaderná fyzika. Nevím, proč to udělali za bílého dne. Je to samozřejmě nezákonné. Je to mezinárodní zločin.“

Záběry bývalého vedoucího Baltakose podle řeckého ministerstva pro námořní záležitosti a ostrovní politiku nyní vyšetřuje nezávislý Národní úřad pro transparentnost. Investigativní novinářka působící na ostrově Samos, se kterou měla BBC možnost hovořit, tvrdí, že měla možnost komunikovat s příslušníkem řeckých speciálních sil na seznamovací aplikaci Tinder. Tam jí prý muž prozradil, že uprchlíky „ženou zpět“ a to na základě „rozkazu od ministra“. Vyjádřil údajně obavu, že pokud se loď nepodaří zastavit, „budou potrestáni“.

Řecká pobřežní stráž na otázky ohledně vyšetřování Baltakose odpověděla, že její zaměstnanci pracovali „neúnavně, s maximální profesionalitou, silným smyslem pro odpovědnost a respektem k lidskému životu a základním právům“, a dodala, že „plně dodržovali mezinárodní závazky země“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 38 mminutami

ŽivěLoď Dragon se vrací z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu má dopoledne středoevropského času přistát kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrací o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
před 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...