Migrace si za posledních deset let vyžádala přes 63 tisíc životů. Nejtragičtější byl loňský rok, ukazují data OSN

4 minuty
Horizont ČT24: Zpráva o migraci
Zdroj: ČT24

Na „cestě za lepší budoucností“ zemřelo podle OSN za posledních deset let přes 63 tisíc běženců. Poslední zpráva Mezinárodní organizace pro migraci navíc hovoří o tom, že většina z nich utonula, skoro polovina z těchto obětí pak přišla o život ve Středozemním moři. Situace se navíc v posledních letech zhoršuje.

Vesnice Cutro na pobřeží Kalábrie se z tragédie z loňského února ještě stále nevzpamatovala. Ve čtyřmetrových vlnách tehdy ztroskotalo plavidlo, které převáželo z Turecka do Evropy 180 migrantů. Větší část z nich cestu nepřežila.

Záchranných prací se tehdy účastnil i místní rybář Vincenzo Luciano. „Skočil jsem oblečený do vody a vytáhl malého chlapce, protože jsem myslel, že žije. Byly mu tak dva tři roky,“ vzpomíná. Chlapec nepřežil, stejně jako mnoho dalších lidí.

Toto neštěstí u pobřeží Itálie přispělo k nejtragičtější roční bilanci od okamžiku, kdy OSN začala počítat oběti mezi lidmi, kteří prchají před válkou, pronásledováním nebo chudobou do jiných zemí. Od roku 2014 zahynulo při snaze utéct do bezpečí víc než 63 tisíc lidí, jen loni jich pak zemřelo přes osm a půl tisíce.

To, že jsou údaje velmi alarmující, potvrzuje mluvčí Mezinárodní organizace pro migraci Jorge Galindo. „Vidíme, že i po deseti letech lidé dál umírají při hledání lepšího života,“ uvedl. Podle poslední zprávy instituce jsou tato čísla navíc pouze zlomkem z celkového počtu obětí – převážně proto, že přesná a ověřená data získává OSN jen těžko.

I u zdokumentovaných obětí se podaří ztotožnit jen třetina těl. Mimo jiné kvůli tomu, že jejich identifikaci nepovažují úřady často cílových zemí za prioritu. Týká se to i Itálie. Právě potopení dvou přeplněných lodí u jejích břehů, během nějž zemřelo přes šest set lidí, přimělo OSN, aby začala tyto oběti systematicky počítat.

Z dostupných dat vyplývá, že šedesát procent všech zemřelých utonulo. Nejvíce z nich – konkrétně 28 tisíc – pohltily vlny ve Středozemním moři. Další tisíce migrantů se pak utopily při snaze překonat hranici mezi Mexikem a Spojenými státy.

Počet mrtvých narůstá také v kanále La Manche, kde je občas pobřežní stráž okolnostmi donucena k nekompromisnímu zásahu. „Zdá se, že se Francouzi snaží donutit člun k návratu, protože kdyby to neudělali, je padesátiprocentní šance, že se utopí,“ přiblížil bývalý velitel britské pobřežní stráže Kevin Saunders.

Vlády jsou mnohdy nečinné, upozorňují analytici

Jiné vlády od podobných záchranných misí spíše ustupují. Pro srovnání – zatímco v roce 2014 vznikaly dlouhodobé operace typu Mare nostrum, postupně je evropské státy ukončují. Oficiálně z obav, že jen podporují pašování lidí.

Evropská unie začala místo toho předávat zodpovědnost za hlídání hranic a pobřeží severoafrickým zemím. Ty ovšem nepatří mezi vzory v dodržování lidských práv. „Pokud chceme, aby se příštích deset let skutečně lišilo od minulého desetiletí, musíme zajistit, aby lidé měli více příležitostí se stěhovat a žádat o azyl,“ upozornil mluvčí Mezinárodní organizace pro migraci Galindo.

Takováto ochota se ovšem podle analytiků zdá být v nedohlednu. Nečinnost úřadu se snaží vynahradit třeba neziskové organizace, které však musely v posledních letech svou činnost utlumit. Mnohdy byly na vině byrokratické a právní překážky, jež jim kladly mnohé vlády – například právě italská či řecká.

To migranty ale neodrazuje. Navzdory všem nebezpečím si hledají z Afriky do Evropy jinou cestu – ta hlavní teď vede Atlantským oceánem přes Kanárské ostrovy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Začaly přípravy na soud s jihokorejským prezidentem, hrozí mu až trest smrti

U okresního soudu v Soulu se konalo přípravné slyšení s jihokorejským prezidentem Jun Sok-jolem, který čelí obvinění ze vzpoury kvůli prosincovému vyhlášení stanného práva. Poprvé v historii země je trestně stíhán současný prezident. Junovi hrozí trest smrti, nebo doživotní vězení.
07:31Aktualizovánopřed 11 mminutami

Izraelská armáda převzala těla čtyř rukojmí od Červeného kříže

Palestinské teroristické hnutí Hamás ve čtvrtek ráno v rámci dohody o příměří v Pásmu Gazy předalo Červenému kříži (ČK) rakve s těly čtyř mrtvých izraelských rukojmí, která ozbrojenci unesli živá z jižního Izraele při svém útoku 7. října 2023. Izraelská armáda ve čtvrtek krátce nato oznámila, že těla od pracovníků ČK převzala, což potvrdila i kancelář premiéra Benjamina Netanjahua.
09:09Aktualizovánopřed 35 mminutami

Trump pokračuje ve výpadech vůči Zelenskému

Americký prezident Donald Trump pokračuje v útocích na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. V Miami na konferenci FII Priority podporované Saúdskou Arábií prohlásil, že kdyby chtěl, mohl Zelenskyj přijet do Rijádu na rozhovory USA a Ruska o možnostech ukončení ruské agrese. Kyjev ani další evropské země přitom na schůzku pozvání nedostaly.
05:54Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Londýn chystá rozsáhlou opravu brutalistního komplexu Barbican

Londýn se chystá na opravu unikátního kulturního centra Barbican. Brutalistní komplex ze sedmdesátých let hostí často světové orchestry nebo filmové hvězdy, postupně však chátrá. Vedení britské metropole chce do centra investovat sto milionů liber, v přepočtu zhruba tři miliardy korun. Oprava má být celková, město zamýšlí vrátit komplex do podoby co nejbližší té původní. Jsou v něm mimo jiné dva tisíce bytů, koncertní sály, kina, restaurace, knihovna nebo také hudební škola. To všechno mohlo vyrůst po válce přímo v historickém centru Londýna jen kvůli tomu, že původní čtvrti zdevastovalo německé bombardování během druhé světové války.
před 5 hhodinami

CDU/CSU se vrátila ke konzervativním kořenům, Levice posiluje u mladých voličů

Konzervativní strana CDU/CSU vede průzkumy před německými předčasnými volbami. Její předseda Friedrich Merz vyloučil vládu s pravicově populistickou Alternativou pro Německo (AfD), která má podle odhadů druhou nejvyšší podporu voličů. V průzkumech posiluje postkomunistická strana Levice, sbírá hlasy mladých voličů. Zároveň se může stát, že se do Spolkového sněmu nakonec nedostane Aliance Sahry Wagenknechtové (BSW).
před 5 hhodinami

Paříž hostila druhou schůzku o Ukrajině. Evropa musí být silnější, shrnul Fiala

Francouzský prezident Emmanuel Macron svolal na středu do Paříže další jednání o Ukrajině a evropské bezpečnosti. Oproti pondělní schůzce tentokrát pozval i další země z Evropské unie a NATO, mimo jiné Českou republiku, pobaltské a skandinávské státy či Kanadu. Za Česko se přes videohovor zúčastnil premiér Petr Fiala (ODS). Pokud máme být bráni vážně, musíme být silnější ekonomicky i vojensky, zmínil.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

„Člověk musí žít.“ Sílu i bolest partnerů ve válce ukázal dokument Tři roky lásky

I těžký osud může mít dobrý konec. To je poselství reportážního dokumentu zpravodajky Ilony Zasidkovyčové a kameramana Vojtěcha Höniga o mileneckých vztazích ve válce, který vznikl ke třem letům od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Válka v bránící se zemi navýšila počet sňatků, rozvodů i soužití s partnerem po amputaci. Na příbězích pěti párů z bojiště a mimo něj snímek s názvem Tři roky lásky ukazuje ukrajinské odhodlání, ale i smutek ze ztráty a smíření.
před 13 hhodinami

Tisíce Libanonců se vrací do míst válečné zkázy

Libanonská vláda protestuje proti přítomnosti izraelské armády na jejím území poblíž společné hranice. Jeruzalém totiž i přes úterní vypršení prodloužené lhůty na úplné stažení ponechal vojáky na pěti opevněných místech, aby dle svých slov ochránil před teroristickým hnutím Hizballáh sever Izraele. Mezitím se tisíce Libanonců vracejí do míst zkázy – jedním ze symbolů destrukce poslední války Izraele s Hizballáhem je vesnice Kfarkela ležící na hranici se Židovským státem. Z obou stran hranice uprchlo až milion a půl lidí, z čehož většina byli právě Libanonci.
před 13 hhodinami
Načítání...