La Manche

Lidskoprávní organizace znepokojuje situace na severozápadě Francie, kde žijí v nedůstojných podmínkách migranti, kteří se chtějí dostat na druhou stranu kanálu La Manche. „Je to rok, ve kterém přišlo o život nejvíc lidí a také jde nejvíc peněz do bezpečnosti a posílení hranic. Ale vůbec žádné prostředky nejdou na přijímání uprchlíků,“ uvedla koordinátorka asociace Utopia 56 Salomé Bahriová. Od začátku roku jich přišlo o život při cestě přes La Manche více než pět desítek, podle tamních úřadů zbytečně – Britové většině z nich totiž azyl udělí.

Ve Francii vrcholí soud s rozvětveným kurdským gangem, který vypravoval čluny do Británie. Verdikt zatím vyslechlo deset z třiatřiceti převaděčů, zbylé tresty mají padnout nejpozději příští měsíc. Proti nelegální migraci má pomoci i hlubší spolupráce s Itálií, kterou s tamními politiky nově dohodl francouzský premiér.

Čtyřměsíční dítě zemřelo ve čtvrtek v noci při dalším pokusu migrantů o překonání Lamanšského průlivu. Podobně tragických případů v poslední době přibývá. Počty běženců, kteří se touto cestou snaží dostat z Francie do Velké Británie, narůstají a čluny jsou často přeplněné. Čistá roční migrace do Británie loni klesla na 685 tisíc z rekordních 764 tisíc lidí v roce 2022.

Francouzská vláda chce zastavit nebo alespoň výrazně omezit nelegální migraci. Chystá proto řadu opatření, včetně zavedení kontrol na hranicích s Itálií. Počínání vlády pozorně sleduje krajně pravicové Národní sdružení, pro něhož jde o hlavní politické téma. Prezident Emmanuel Macron zatím varuje před zneužíváním citlivého tématu.

Francouzská vláda vybízí Velkou Británii k sepsání migračního paktu, který by pomohl uklidnit situaci v Lamanšském průlivu. V úterý se tam při letošní zatím největší tragédii utopilo dvanáct běženců. Další migranti se přesto nadále pokoušejí průliv na přetížených člunech přeplout. Za poslední týden se to podařilo dvěma tisícům lidí.

V roce 2026 uplyne rovné století od okamžiku, kdy Gertrude Ederleová přeplavala kanál La Manche. Výzvu pro řadu vrcholových plavců zdolala tato Američanka jako první žena. Překonat přitom musela i překážky nastavené ve sportu ženám. O plavecké rekordmance vznikl životopisný film Dívka a moře. „Chceme odvyprávět její příběh současnému publiku a dostat Trudy zpátky do obecného povědomí,“ uvedli v rozhovoru pro ČT režisér Joachim Rønning a představitelka hlavní role Daisy Ridleyová.

Na „cestě za lepší budoucností“ zemřelo podle OSN za posledních deset let přes 63 tisíc běženců. Poslední zpráva Mezinárodní organizace pro migraci navíc hovoří o tom, že většina z nich utonula, skoro polovina z těchto obětí pak přišla o život ve Středozemním moři. Situace se navíc v posledních letech zhoršuje.

Ve vodách kanálu La Manche o víkendu přišlo o život pět migrantů, sedmdesát dalších zachránila pobřežní hlídka. Jejich snahu dostat se z Francie do Velké Británie neumenšila ani zima. Policie během minulého roku zmařila pokusy překročit kanál 32 tisíc lidí. Francouzské úřady informovaly, že na sever země v budoucnu zamíří další tisíce migrantů.

Britská ministryně vnitra Suella Bravermanová v Dolní sněmovně představila zákon, podle kterého bude ministerstvo vnitra povinné vyhostit ze země každého, kdo do ní vstoupí nelegální cestou. Takový člověk také nebude mít možnost žádat ve Spojeném království o azyl. Vláda podle Bravermanové při tvorbě zákona musela „posunout hranice mezinárodního práva“ a norma vyvolala ve sněmovně střety mezi vládou a opozicí. Do Británie se loni přes Lamanšský průliv dostalo 45 tisíc lidí. Premiér Rishi Sunak za jednu z priorit své vlády určil právě „zastavení lodí“ s migranty.

Část uprchlíků z Ukrajiny jede přes Česko či Polsko i dále na západ. Ve Francii většinou míří na jih do Nice. Přes sever země cestují do Velké Británie. Ta po nich nepožaduje víza, a nečeká je tak osud tisíců lidí z Blízkého východu a Afriky, kteří kempují v Calais a sen o cestě přes La Manche se jim rozplývá.

Británie hodlá vracet lodě s ilegálními migranty přeplouvající Lamanšský průliv zpět do Francie. Prohlubuje se tak diplomatické napětí mezi Londýnem a Paříží. Země se neshodnou na tom, jak se vypořádat s narůstajícím počtem běženců, kteří riskují životy na malých člunech.

Už za dva dny britští poslanci rozhodnou, jestli schválí dohodu o podmínkách vystoupení z Evropské unie. Opozice vládu podpořit nechce. Podle jejího lídra by přitom odchod bez smlouvy byl katastrofou. Součástí dohody je i změna migrační politiky. V poslední době roste počet lidí, kteří na britské ostrovy ilegálně připluli z Francie. Londýn povolal námořní posilu a Paříž přislíbila součinnost.

Řecko udělilo občanství třem běžencům, kteří během loňského požáru u Atén zachránili desítky lidí. Řecký prezident Prokopis Pavlopulos poděkoval rybářům z Egypta a Albánie za to, že svým chováním projevili „solidaritu a lidskost“. V podobných situacích „neexistuje žádné náboženství, nic není černobílé – když vidíte něco podobného, musíte tam jen jít a klidně i položit život při záchraně lidí,“ řekl médiím jeden z oceněných hrdinů.