Řecký „vzkaz Evropě“. Hrdinní migranti, kteří pomáhali při požáru u Atén, získali občanství

Řecko udělilo občanství třem běžencům, kteří během loňského požáru u Atén zachránili desítky lidí. Řecký prezident Prokopis Pavlopulos poděkoval rybářům z Egypta a Albánie za to, že svým chováním projevili „solidaritu a lidskost“. V podobných situacích „neexistuje žádné náboženství, nic není černobílé – když vidíte něco podobného, musíte tam jen jít a klidně i položit život při záchraně lidí,“ řekl médiím jeden z oceněných hrdinů.

Při loňském požáru zahynulo nejméně devadesát lidí. Nejvíce postižené bylo přímořské letovisko Mati. „Nyní jste také evropští občané, a tak můžete naučit všechny naše partnery, kteří si neuvědomují, co jsou evropské hodnoty, dělat to, co by měli,“ zdůraznil při ceremonii řecký prezident.

Kolik lidí tři ocenění muži uchránili před plameny, není přesně jasné. Podle ministra vnitra ale spolu s řeckými kolegy rybáři zachránili „desítky našich spoluobčanů“. Podle Pavlopulose jejich chování „vysílá vzkaz do Evropy“ před klíčovými volbami do Evropského parlamentu, které se uskuteční v květnu.

Jde podle něj o vzkaz „populistickým a xenofobním uskupením, která se staví proti evropskému humanismu a solidaritě, které prokázali tito tři rybáři“. „Rád bych vzkázal všem cizincům, že by měli respektovat místa, kde žijí,“ konstatoval jeden z Egypťanů. Jak ho doplnil jeho egyptský krajan, podobně jako při řeckém požáru by se zachoval kdykoli znovu.

Francouzského občanství se dočkal „Spiderman z Mali“

Francie udělila loni v září občanství malijskému migrantovi Mamadou Gassamovi přezdívanému Spiderman. Ten koncem května zachránil ve čtvrtém patře jednoho z pařížských domů čtyřletého chlapce, který přelezl balkon a visel ve vzduchu.

Příliv migrantů z Blízkého východu a z Asie do Řecka byl v posledních letech nejvyšší v roce 2015, kdy podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) dorazilo do Řecka asi milion běženců. Většina z nich ale tehdy ještě pokračovala dál do Evropy. Na jaře 2016 ale evropské země hranice uzavřely a migranti se v Řecku začali hromadit. Zkrotit migraci pak pomohla turecko-unijní dohoda.

Britové zatkli možné převaděče, posílili ostrahu kanálu La Manche

S ilegální migrací, i když v mnohem menším měřítku, se aktuálně potýká i Velká Británie. Loni se na malých člunech vydalo přes Lamanšský průliv víc než pět set migrantů, z toho 80 procent se ovšem do země přeplavilo od října. Taková cesta je přitom vzhledem k rušné lodní dopravě v Lamanšském průlivu i nevypočitatelnému zimnímu počasí značně nebezpečná.

Podle kabinetu je za tím nejspíš zvýšená aktivita organizovaných skupin pašeráků. Úřady kvůli podezření z převaděčství zatkly ve středu dvě osoby – Íránce a Brita. Vláda také posílila hlídky u jižních břehů a požádala o pomoc armádu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoZmaření jaderných snah či změna režimu? Cíl operace proti Íránu zůstává nejasný

Seznam možných důvodů pro americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zasáhl proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 22 mminutami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 31 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 54 mminutami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 57 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 6 hhodinami
Načítání...