UNHCR

Světová zdravotnická organizace (WHO) je zděšena zprávami o zabití více než 460 pacientů a jejich doprovodu v porodnici v súdánském Fáširu, uvedl na síti X šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.

Súdánští rebelové mají k dispozici moderní zbraně včetně dronů, protiletadlových střel a raketových systémů země-vzduch, nejspíš čínské výroby. Píše to list The Washington Post (WP). Jednotky rychlé podpory (RSF) nyní obléhají dárfúrskou metropoli Fášir a v červnu dobyly klíčový „trojúhelník“ na hranici s Egyptem a Libyí, pouštní oblasti, kde se pašují drogy a zlato. Krvavou občanskou válku tiše přiživují zahraniční aktéři včetně Spojených arabských emirátů.

Při útoku dronu vyslaného polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF) na mešitu v uprchlickém táboře Abú Šúk v západosúdánském Dárfúru zahynulo nejméně 75 lidí, napsala agentura AFP s odvoláním na aktivisty z tábora. Útok se stal na pozadí snahy RSF o dobytí Fašíru – posledního města v oblasti, které nemá pod kontrolou. RSF, která je obviňována z genocidy, by v případě úspěchu mohla ještě eskalovat spirálu násilí na civilistech, varuje OSN.

Poprvé za více než padesát let se v Sýrii mají konat parlamentní volby, které nebudou v režii asadovské diktatury. Podle kritiků nepřímý systém nejspíš nahraje zástupcům loajálním k nové islamistické vládě, někteří experti ale hovoří o nezbytném prvním kroku. Damašek totiž po vleklé občanské válce potřebuje získat mezinárodní uznání a s ním spojenou finanční pomoc.

Řecká vláda chce prosadit nový zákon, který počítá s osekáním dávek pro migranty a uvězněním neúspěšných žadatelů o azyl až na pět let, pokud neopustí zemi. Athény už v červenci na čtvrt roku pozastavily podávání žádostí od osob přijíždějících po moři z Afriky poté, co na Krétu a další ostrovy dorazily tisíce migrantů. OSN a další organizace mluví o porušení mezinárodního práva. Athény kritiku odmítají a varují Evropu před „invazí“.

Agentura Reuters s odvoláním na aktivisty uvádí, že súdánské protivládní polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) o víkendu v Severním Kordofánu zabily téměř tři sta lidí. Ve vesnici Šakk Núm bylo v sobotu zabito přes dvě stě lidí, z nichž většina byla upálena ve svých domovech, upozornila lidskoprávní organizace Emergency Lawyers na sociální síti X.

V súdánském městě Port Súdán se v úterý ozvaly silné exploze a vypukl tam požár. Podle místních obyvatel se tak stalo kvůli dronovému útoku polovojenských Jednotek rychlé podpory (RSF), který zasáhl sklad paliva. S odvoláním na ně o tom informoval zpravodajský server al-Džazíra.

Evropská komise navrhla vytvořit první unijní seznam bezpečných zemí původu. Je na něm sedm zemí: Kosovo, Bangladéš, Kolumbie, Egypt, Indie, Maroko a Tunisko. Členské státy by tak dostaly možnost zpracovat žádosti o azyl občanů těchto států ve zrychleném řízení na základě toho, že žádosti pravděpodobně nebudou úspěšné, uvedla Komise. O návrhu musí nyní rozhodnout Evropský parlament a Rada EU.

Súdánská armáda dobyla prezidentský palác v Chartúmu, který byl poslední významnou baštou polovojenských Jednotek rychlé podpory (RSF) v hlavním městě. Téměř dva roky trvající občanskou válku mezi armádou a RSF mezinárodní organizace označují za jednu z největších humanitárních krizí posledních let.

Po zdánlivém uklidnění dál eskaluje konflikt v Demokratické republice Kongo. Povstalecká skupina M23 spolu se rwandskou armádou vstoupila do milionového města Bukavu v konžské provincii Jižní Kivu. Stalo se tak pár hodin poté, co povstalci ovládli strategicky významné letiště Kavumu. Rebelové minulý týden přitom vyhlásili příměří a odmítli, že by hodlali pochodovat směrem na hlavní město.

Evropská unie znovu plně otevře svůj zastupitelský úřad v Sýrii, oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Unijní zastoupení v Sýrii nebylo nikdy podle ní plně uzavřeno, avšak v průběhu války neměla EU v Damašku svého velvyslance. Nový faktický vládce Sýrie Ahmad Šara vyzval ke zrušení mezinárodních sankcí vůči Damašku, aby se mohli do země vracet uprchlíci. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý nečekaně navštívil horu Hermon, jejíž vrchol leží v nárazníkovém pásmu na území Sýrie. Izraelské jednotky podle něj zůstanou v Sýrii, dokud se nenajde jiné řešení bezpečnosti Izraele.

Izraelské úřady za necelé tři měsíce přestanou oficiálně spolupracovat s Úřadem OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě, známým pod zkratkou UNRWA. Organizace funguje už pětasedmdesát let a za tu dobu se stala významnou oporou pro bezmála šest milionů lidí v několika zemích. Poskytuje základní životní potřeby, vzdělání i zdravotní péči. Současně je ale terčem kritiky kvůli propojení s teroristy.

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh potvrdilo smrt nejvyššího vůdce skupiny Hasana Nasralláha při izraelském vzdušném útoku v Bejrútu. Jeruzalém doufá, že Hizballáh nyní změní chování, armáda je však připravena na další eskalaci včetně pozemní operace, zdůraznil mluvčí. Podle íránských médií zahynul v Bejrútu i zástupce operačního velitele revolučních gard Abbás Nilforúšán. Izrael zabil také šéfa místní sítě palestinského teroristického hnutí Hamás v Sýrii Ahmeda Muhammada Fahada, tvrdí armáda. Sirény varující před vzdušnými útoky se rozezněly na severu židovského státu, kam Hizballáh opět vypálil rakety.

Přes osmadvacet tisíc lidí opustilo Náhorní Karabach, který v minulém týdnu ovládly ázerbájdžánské síly, napsala agentura Reuters. Arménské úřady těm, kteří nemají po příchodu kde zůstat, zajišťují nouzové ubytování. Spojené státy a Evropská unie přislíbily humanitární pomoc.

I rok po začátku ruské invaze na Ukrajinu zůstává v Evropě podle aktuálních dat Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) na osm milionů prchajících z válkou zdevastované země. Další miliony jsou pak vysídlené přímo ve své domovské zemi. Největší uprchlická krize v Evropě od druhé světové války ovšem podle expertů ukázala také velké odhodlání a houževnatost Ukrajinců na jedné straně a ochotu evropských zemí jim pomáhat na straně druhé. To se týká i Česka, kde podle odhadů stále zůstávají statisíce obyvatel agresí ničeného státu.

Cílem ruských vojenských útoků na Donbase je oblast zcela zničit a vylidnit, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj hrozí, že oblast skončí jako těžce obléhaný Mariupol. Terčem útoků se podle ukrajinské armády stala i startovací dráha letiště v Oděse. Moskva tvrdí, že letectvo během soboty zabilo přes dvě stovky ukrajinských vojáků a zničilo 23 obrněných vozidel, informovala agentura Reuters s odkazem na prohlášení armády. Představitel Pentagonu agentuře AP řekl, že ruská operace má ve srovnání s původní představou Moskvy skluz. Francie zesílí vojenskou a humanitární pomoc, slíbil prezident Emmanuel Macron Zelenskému. Další podporu přislíbil i britský premiér Boris Johnson.

V pátek a v sobotu překročilo hranice z Polska na Ukrajinu více lidí, než kolik se jich vypravilo opačným směrem. S odvoláním na polskou pohraniční stráž o tom informovala stanice CNN.

Do České republiky dorazilo z Ukrajiny podle odhadu české vlády na 300 tisíc lidí, speciální víza dostalo v Česku od počátku ruské invaze přes 274 tisíc uprchlíků. Někteří se začali učit česky, aby zvýšili své šance na trhu práce. Lidé před ruskou ambasádou připomínali masakr civilistů v Buče.

Z Ukrajiny od začátku ruské invaze podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) utekly už více než čtyři miliony lidí, z toho přes dva miliony do Polska. Na území Ukrajiny je podle odhadu OSN vysídleno dalších 6,5 milionu lidí. Podle agentury AP tak jde o další smutný milník v největší uprchlické krizi, která postihla Evropu od druhé světové války. Navíc je mezi běženci kolem dvou milionů dětí, uvedl Dětský fond OSN (UNICEF). Rakouský expert na migraci Gerald Knaus varuje, že z Ukrajiny mohou utéct ještě miliony lidí.

Za deset dní od vypuknutí bojů na Ukrajině uteklo do sousedních zemí již přes 1,5 milionu lidí. Na Twitteru to v neděli oznámil vysoký komisař OSN pro uprchlíky (UNHCR) Filippo Grandi. Jedná se podle něj o nejrychleji rostoucí uprchlickou krizi v Evropě od konce druhé světové války. Podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové by mohlo zamířit do dalších evropských zemí až osm milionů běženců.

Z Ukrajiny uprchlo během týdne od začátku ruské invaze už více než milion lidí. Uvedl to Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), podle kterého jde co do rychlosti o bezprecedentní exodus v tomto století. Zástupci zemí Evropské unie ve čtvrtek přijali režim dočasné ochrany pro lidi prchající z Ukrajiny. Mimořádná pravidla využívá Unie poprvé ve své historii. Dočasný chráněný status udělí Ukrajincům, kteří už jsou v zemi, i Spojené státy.

Hranice z Ukrajiny do Polska od zahájení ruské invaze překročilo více než 450 tisíc lidí, jen za úterý jich přišlo 98 tisíc. Slovenskou hranici překročilo celkem 67 tisíc lidí. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v úterý oznámil, že z Ukrajiny od vpádu ruských vojsk uprchlo více než 660 tisíc lidí, převážně žen a dětí.

Ministerstvo obrany chystá na pomoc Ukrajině vojenský zdravotní materiál. Transfúzní stanice čekají na informace o množství potřebné krve a krevní plazmy, aby případně aktivovaly dárce. Zdravotnický materiál a léky posílají i města a kraje. Nemocnice mají připravená lůžka pro pacienty a zraněné z Ukrajiny.

Kvůli agresi ruských vojsk na Ukrajině se sousední země připravují na uprchlickou vlnu. Zatímco ve čtvrtek se na hraničních přechodech se Slovenskem tvořily několikahodinové kolony, v pátek jsou bez čekání. Ukrajinské úřady totiž vrací zpět muže, kterých se týká všeobecná mobilizace. Napadenou zemi již opustily desetitisíce uprchlíků. Pomoc jim chystá také tuzemská vláda. Humanitární agentury OSN odhadují, že do Polska může zamířit více než milion uprchlíků, další až dva miliony do jiných evropských zemí, napsala agentura Reuters.