Poprvé za více než padesát let se v Sýrii mají konat parlamentní volby, které nebudou v režii asadovské diktatury. Podle kritiků nepřímý systém nejspíš nahraje zástupcům loajálním k nové islamistické vládě, někteří experti ale hovoří o nezbytném prvním kroku. Damašek totiž po vleklé občanské válce potřebuje získat mezinárodní uznání a s ním spojenou finanční pomoc.
Po publikaci článku na webu ČT24 o hlasování v Sýrii v termínu 15. až 20. září oznámil mluvčí Nejvyšší volební komise Nawar Najma, že „v současné době probíhá přezkum žádostí o kandidaturu na členství ve volebních výborech v rámci přípravy na finalizaci (konečných kandidátských) seznamů“. Přesný harmonogram volebního procesu bude podle něj oznámen později, přičemž se očekává, že volby se budou konat do konce září, napsal server Syrian Observer. Následující řádky poskytují podrobný kontext, v jakém k hlasování dojde.
Půl století ovládala Sýrii dynastie Asadů a její strany Baas, jež měla kvůli zákazu politických stran platnému od 60. let hlavní slovo. Úkolem parlamentu bylo legitimizovat režim, aniž by instituce disponovala reálnými pravomocemi vytvářet či rozhodovat o zákonech. Dvě třetiny křesel v té době automaticky získal Baas a jeho spojenci.
Nová vláda, v jejímž čele stojí bývalý džihádista Ahmad Šará, se dostala k moci po bleskové ofenzivě loni v prosinci. O probíhajících volbách hovoří jako o kroku k „ústavní legitimitě“ a tvrdí, že chce zajistit, aby Lidové shromáždění vyváženě zastupovalo jak etnické a náboženské menšiny, tak i třeba ženy. Podle kritiků však hrozí, že výběr poslanců nakonec stejně budou kontrolovat úřady v režii islamistů a opozice ani nedostane šanci uspět.
Silný prezident, slabý parlament
Šará letos v březnu podepsal prozatímní základní zákon státu, který do značné míry centralizuje moc do rukou hlavy státu, i když počítá s vytvořením Lidového shromáždění, jež bylo po pádu Asadova režimu rozpuštěno. Nová ústava uděluje Šaráovi pravomoc jmenovat jednu třetinu zákonodárného sboru.
Ten bude oprávněn přijímat novou legislativu, měnit nebo rušit stávající právní předpisy, ratifikovat mezinárodní smlouvy a schvalovat státní rozpočet. Může také udělovat všeobecné amnestie. Rozhodnutí se přijímají většinovým hlasováním, uvádí nezávislý think tank Arab Reform Initiative.
Nový parlament může klást otázky ministrům a přezkoumávat dekrety. Tyto pravomoci jsou však velmi omezené, jelikož prezidentské exekutivní příkazy mohou být zrušeny pouze dvoutřetinovou většinou. Pokud jde o soudnictví, Lidové shromáždění potvrzuje jmenování do ústavního soudu, ačkoli nominace zůstávají výhradní výsadou hlavy státu. Právě ústavní soud přitom jako jediný může hnát prezidenta k odpovědnosti.
Dočasná ústava, jež má platit na přechodné období pěti let, zakotvila kromě toho i svobodu projevu a médií nebo rovná práva pro všechny etnické a náboženské menšiny. Ty si ale stěžují, že ochrana jejich práv není dostatečná. Začátkem srpna se ve městě Hasaká sešly stovky zástupců Kurdů, drúzů, alavitů a křesťanů a volaly po jednotě a k pozměnění základního zákona s cílem zajistit „širší účast a spravedlivé zastoupení“ těchto komunit.
Damašek výzvy odmítl, přestože Sýrie od nástupu islamistů k moci zažila několik vln sektářského násilí. „Kromě letních bojů na jihu země mezi drúzy a sunnitskými beduínskými kmeny, kdy zahynuly i byly povražděny stovky lidí, jsme už dříve viděli podobné násilí v přímořských oblastech, kde zase žije alavitská menšina. V obou případech se do násilí proti minoritám zapojili i příslušníci vládních sil, ačkoli sám prezident opakovaně ujišťuje, že hledá cestu k národními smíření a nařídil i vyšetřování dotyčných událostí,“ uvedl expert na Blízký východ Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity Praha.
Roste také napětí mezi Damaškem a Syrskými demokratickými silami (SDF) vedenými Kurdy, kteří ovládají rozsáhlé území na severovýchodě země a odmítají se začlenit do státních struktur dle původní dohody s Šaráou.
„Nesmíme zapomínat ani na destabilizující intervence Turecka, a v poslední době zejména Izraele, který opakovaně útočí na syrské vládní síly a jasně říká, že nedovolí, aby syrská vláda kontrolovala jihozápad země. Izrael si tam i vybudoval další okupační zónu a snaží se pro své zájmy podchytit místní drúzy – podobně jako Turci mají své proxy milice na severu Sýrie,“ upozornil Tureček.
Odklad v drúzských a kurdských oblastech
Nejvyšší volební komise, složená z jedenácti členů jmenovaných hlavou státu, proto rozhodla, že z bezpečnostních důvodů se volby neuskuteční v Suvajdě, obývané většinově drúzy, ani v provinciích Hasaká a Rakká, jež zůstávají v moci Kurdů. Procesu se tak nemohou účastnit oblasti s miliony obyvatel, které by měly v parlamentu zhruba deset procent zástupců.
Křesla přidělená uvedeným třem provinciím zůstanou neobsazená, dokud se tam nebudou moci konat volby, řekl SANA mluvčí volební komise, který zdůraznil, že hlasování může probíhat „pouze v oblastech plně pod kontrolou vlády“.
Rozhodnutí ostře kritizovala kurdská autonomní správa, vytvořená neoficiálně za občanské války. „Tyto volby nejsou ani demokratické, ani nevyjadřují vůli Syřanů. Jsou pokračováním přístupu marginalizace a vyloučení, jímž trpěli Syřané v předchozích 52 letech,“ uvedla podle AFP s odkazem na vládu prezidenta Bašára Asada a jeho otce Háfize.
„Jakékoli rozhodnutí s tímto přístupem nebudeme považovat za závazné pro obyvatele regionů na severu a východě Sýrie,“ dodala kurdská správa, která – stejně jako část vedení drúzské menšiny – požaduje decentralizované uspořádání země, což Šaráova vláda odmítá.
Dočasný volební systém
Volby se budou konat podle dočasného volebního systému a budou nepřímé. Podle Turečka ale Syřany nečekají volby v pravém smyslu slova.
„Skupiny předem vybraných volitelů v jednotlivých okrscích budou mezi sebou vybírat budoucí členy přechodného parlamentu, a navíc ne všechny, protože třetinu z 210 členů parlamentu má následně jmenovat prezident. I když je tedy zjevná snaha o reprezentativní zastoupení a byla například stanovena kvóta 20procentního zastoupení žen, v praxi o parlamentu rozhodne asi jen sedm tisíc volitelů, které nominovaly několikačlenné přípravné výbory v jednotlivých okrscích,“ vysvětluje expert.
Podle něj tak nepůjde o volby podle stranického klíče, ale spíše dle „různých komunálních a rodových vazeb“. „Přičemž následným doplněním zbývající třetiny parlamentu do všeho může výrazně zasáhnout jediný člověk, tedy prezident,“ konstatoval Tureček.
Křesla jsou rozdělena mezi provincie podle počtu obyvatel z roku 2010. Každý guvernorát je dále rozdělen na volební obvody podle svého administrativního členění. Na proces mohou dohlížet mezinárodní pozorovatelé. „Ale nikoli v těch dosavadních fázích, kdy už vlastně byly ne úplně transparentně vybrány zmíněné sbory volitelů,“ poznamenal Tureček.
Obavy z vyloučení opozice
Největší emoce budí přísné podmínky pro kandidáty, kteří musejí být zaregistrováni ve svém volebním obvodu před revolučním rokem 2011. Hlasování se nemohou účastnit stoupenci bývalého Asadova režimu, ti, které úřady označují za členy „teroristických“ skupin, nebo ti, kteří „volají po rozdělení“.
Úřady neobjasnily praktické mechanismy pro implementaci těchto kritérií, což vyvolává obavy, že by se mohla stát nástroji vyloučení opozice a zaručení většiny poslanců loajálních vůči Damašku, upozornil server The New Arab.
Politický aktivista Zaid al-Azm tomuto webu řekl, že nový volební systém podle něj „postrádá transparentnost“ a zajišťuje, že výkonná moc si udrží kontrolu nad mocí zákonodárnou. „Volby nejsou všeobecné ani přímé, ale řízené volebními orgány, v nichž dominuje prezident Šará, což z něj činí faktického jmenovatele celého parlamentu,“ míní aktivista.
Kromě toho absence sčítání lidu a skutečnost, že více než 13,5 milionu Syřanů jsou uprchlíci nebo vnitřně vysídlené osoby, ztěžují zajištění skutečného zastoupení.
Podle mnoha expertů je tento proces „nedokonalý“, ale nezbytný, protože přímé volby jsou kvůli humanitární a logistické situaci v současnosti de facto nemožné, píše server reporteri.net. „Vytvoření dočasného parlamentu, i když je to nedokonale demokratický mechanismus, je lepší než absence jakékoli zastupitelské instituce,“ řekl webu New Arab politický aktivista Feras Mamdouh al-Fahd z města Rakká.
Mezinárodní uznání jako priorita
Volby přicházejí v klíčovém okamžiku pro nového vládce Sýrie, který bude mít 24. září proslov k Valnému shromáždění OSN, kde se bude snažit posílit legitimitu své vlády, poznamenal nezávislý think- tank Chatham House.
Mezinárodní společenství vyjádřilo podporu politické transformaci Sýrie, přičemž EU a USA v posledních měsících zrušily většinu sankcí uvalených na tento blízkovýchodní stát během Asadovy diktatury. Washington také vyřadil Šaráovu islamistickou skupinu Haját Tahrír aš-Šám ze seznamu teroristických organizací.
Západ opakovaně vyzval Damašek k inkluzivní a pluralitní správě věcí veřejných a zastoupení menšin ve státních institucích. Podle komentáře katarské al-Džazíry si ale Šará zatím nedokázal získat důvěru napřič skupinami, protože se zaměřuje hlavně na normalizaci diplomatických vztahů se zahraničím a hospodářský rozvoj. Jeho islamistické sklony přitom vyvolávají obavy z další vlny násilí mezi menšinami.
Příliv investic
Klíčovým spojencem Damašku je Turecko, které mu pomáhá vojensky, a v létě zemi začalo dodávat zemní plyn, což pomáhá řešit energetickou krizi na severu Sýrie.
K masivním investicím do rekonstrukce válkou zdevastované země se pak zavázaly státy Perského zálivu. V červenci Saúdská Arábie oznámila investice ve výši 6,4 miliardy dolarů do projektů v oblasti nemovitostí a infrastruktury. O dva týdny později syrská vláda podepsala s Katarem, Emiráty a dalšími zeměmi dohody v hodnotě 14 miliard dolarů v oblasti veřejné dopravy a nemovitostí.
Podle kritiků je ekonomická podpora pro obnovu země nezbytná, sama o sobě však nemůže zaručit stabilitu. „Riziko tkví v tom, že peníze a rozvoj mohou zakrýt hluboce zakořeněné zášti a rozpory, které by mohly znovu propuknout v budoucí konflikty. Skutečnou výzvou pro novou syrskou vládu je najít způsob, jak vyvážit naléhavou potřebu ekonomické obnovy se stejně zásadní potřebou řešit stížnosti lidí,“ podotýká al-Džazíra s tím, že Sýrie potřebuje hlavně celostátní proces usmíření.
„Nesmíme zapomínat, že Sýrie je opravdu pořád v přechodném období, nemá zatím ústavu, čelí velkým ekonomickým težkostem, snahám o její dezintegraci a tak dále. Takže je logické, že se její vedení snaží i v takových obtížných podmínkách získat legitimitu a podporu ze zahraničí,“ komentoval priority Damašku Tureček.
„Prezidentovi a jeho mocenskému táboru je rozhodně možné vytýkat teroristickou minulost, zároveň ale stabilizace Sýrie je i v zájmu Západu, takže půjde nejen uvnitř Sýrie, ale i na mezinárodním poli, o hledání rovnováhy mezi prosazováním bohulibých principů, a ne úplně růžovou realitou dnešní Sýrie a vlastně celého Blízkého východu,“ podotkl expert.
Návrat syrských běženců
Svět má zájem na stabilizaci Sýrie i kvůli uprchlíkům, které řada zemí už dlouhé roky hostí. Od pádu Asadova režimu se do Sýrie vrátilo asi 850 tisíc běženců, oznámila v srpnu zástupkyně vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Kelly Clementsová v rozhovoru se syrskou státní agenturou SANA. UNHCR podle ní nemůže posoudit, zda je Sýrie bezpečná země. „Existují bezpečné a mírové oblasti a jiné mnohem méně bezpečné,“ uvedla.
Před občanskou válkou, která vypukla v roce 2011 a vyžádala si na 600 tisíc obětí, měl tento blízkovýchodní stát zhruba 21 milionů obyvatel. Boje pak vyhnaly z domovů asi třináct milionů Syřanů, z toho zhruba šest milionů do zahraničí. Nejvíce lidí našlo útočiště v Turecku, které přijalo na 3,5 milionu Syřanů. Druhý největší počet uprchlíků, asi 770 tisíc, evidoval Libanon, kam ale při započtení neregistrovaných běženců odešlo na 1,5 milionu Syřanů.
Od loňského prosince se vrátilo z Turecka do vlasti už 450 tisíc Syřanů, oznámil v srpnu turecký ministr vnitra Ali Yerlikaya. Z Libanonu se podle Clementsové se vrátilo asi dvě stě tisíc běženců a stejný počet tak podle odhadu UNHCR učiní do konce roku.
Z Evropy odchází uprchlíků méně. Mezi lety 2015 až 2023 požádalo o ochranu v EU 1,4 milionu Syřanů, nyní má dál status uprchlíka nebo nějakou formu ochrany 780 tisíc lidí. Od pádu Asada se z Německa vrátily podle tamního resortu vnitra do vlasti méně než dva tisíce Syřanů. Za stejné období přitom podalo v zemi novou žádost o azyl 17 650 Syřanů.
Načítání...
Do svých domovů se mezitím vrátilo na 1,7 milionu vnitřně vysídlených Syřanů. Podle UNHCR je přibližně osmdesát procent domů v zemi poškozeno a každá třetí rodina potřebuje podporu s bydlením.
I proto Šará klade takový důraz na nastartování ekonomiky a boj s chudobou, podle expertů je ale nyní klíčové, zda se mu po volbách podaří zajistit skutečný pluralismus. Jinak hrozí další rozdělení společnosti a možná i propuknutí nového konfliktu.
