Sýrie se nachází v zuboženém stavu, je ovšem před obrovskou konjunkturou. Musí jen zvládnout přerod z totalitárního státu, řekl český chargé d’affaires v Sýrii Vítězslav Pivoňka v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Za důležitý úkol diplomacie na místě označil pomoc tamnímu civilnímu obyvatelstvu. Dlouhodobou přítomnost českých diplomatů v blízkovýchodní zemi považuje Pivoňka za opodstatněnou. „Naplnění diplomacie je být i v místech, která možná morálně neodpovídají ideologii vlastního státu, ale naše práce je neideologizovat zahraniční politiku,“ uvedl.
„Díky tomu, že jsme byli fyzicky tam, jsme mohli realizovat projekty a pomáhat syrské společnosti. To znamená, že jsme dodávali postele, inkubátory, dělali velké projekty v rámci pitné vody, a to nejen na úrovni ministerstva zahraničních věcí, ale třeba také v rámci Člověka v tísni,“ zhodnotil Pivoňka přínosy dlouholetého působení české diplomacie v Sýrii. Kromě humanitární roviny dle něj napomáhají dlouhodobé vztahy také proexportní politice.
Česko, jako jedna z mála západních zemí, mělo diplomatické zastoupení v Damašku již v období vlády Bašára Asada, stejně jako ho má dnes, kdy v čele země stojí Ahmad Šará. Dodnes v Sýrii zastupuje také USA. „Zastupování je převážně v konzulární pomoci a v oblasti, kdy se staráme o ambasádu, rezidenci a bývalou americkou školu,“ vysvětlil český diplomat.
Přijde fáze msty, míní velvyslanec
Působení v nábožensky a národnostně vysoce různorodé zemi potýkající se s následky občanské války a totalitní vlády Asada je podle Pivoňky skutečnou výzvou. „S těmi všemi obětmi, které během občanské války byly – asi okolo 650 tisíc – to je skoro každá rodina, která byla nějakým způsobem zasažena, což v takových konfliktech přináší nenávist a strach,“ sdělil diplomat.
Podle něj bude z toho důvodu aktivní fázi občanské války následovat fáze msty. „Musíme si uvědomit, že se pohybujeme v blízkovýchodnímu koridoru, který je daleko víc emočnější a nastavený na msty, a to je teď realita. A to směrem k alavitům, drúzům, podobné konflikty můžeme očekávat i mezi Kurdy a beduíny anebo vládními nebo provládními jednotkami,“ říká Pivoňka.
Upozornil také na to, že do Sýrie se v průběhu občanské války sjeli islámští bojovníci z celého světa. „Na jejím území je vězení, ve kterém sedí přes čtyři tisíce radikálních islamistů. (…) Jsou tam tisíce matek s dětmi těchto radikálů, které nikdo nechce. Máme na území Sýrie Islámský stát. Jestli nebudeme aktivní… Je to pro nás samozřejmě výzva,“ vysvětluje diplomat s tím, že pokud se nebude dařit mít radikály pod kontrolou, situace bude komplikovaná a nebezpečná i pro Evropu.
Model pro všechny
Právě Evropa má podle Pivoňky zájem, aby se do Sýrie uprchlíci vraceli, a aby se tamní obyvatelstvo dále neradikalizovalo. Tyto cíle se však dle jeho názoru nenaplní, pokud se nevybudují takové podmínky, že Syřané budou mít vodu, elektřinu, základní zdravotní péči a vzdělávací systém.
Navzdory současným katastrofálním podmínkám může v Sýrii dle Pivoňky následovat konjunktura. Současný tamní režim se však bude muset vypořádat s mnoha výzvami. „Z bojovníka proti režimu (Šaráa) se stal člověk, který zavádí nový režim. V ten daný okamžik my jako Západ hlídáme všechny kroky směřující k ústavě a snaze zapojit všechny národnosti i náboženské skupiny,“ přiblížil velvyslanec.
„Vidíme i určitou nechuť, zejména směrem k alavitům, kteří v Sýrii dominovali padesát let,“ podotkl diplomat s tím, že národnostní a náboženská rozmanitost Sýrie celou situaci značně komplikuje. „Celý region je komplikovaným mixem. (…) Libanon je na tom stejně. Jde o to najít model, který by vyhovoval všem,“ zhodnotil situaci Pivoňka.
