Syrská vláda stále častěji spoléhá při řešení krizí na zástupce kmenů v regionech. Jejich síla se naplno projevila během nedávného sektářského násilí v Suvajdě, kde dokázaly během pár dnů mobilizovat kolem sta tisíc bojovníků, napsal web The New Arab. Paktu mezi kmeny a Damaškem se obávají Kurdové, kteří se odmítli začlenit do syrského státu a čelí hrozbě vojenské ofenzivy.
Moc arabských kmenů a klanů začala sílit po pádu režimu diktátora Bašára Asada loni v prosinci, kdy rychlá ofenziva islamistů pod vedením skupiny Haját Tahrír aš-Šám současného prozatímního prezidenta Ahmada Šaráa vedla k vytvoření určitého mocenského vakua.
Řada kmenových náčelníků neboli šejků, kteří žili desítky let v exilu, jelikož podporovali protiasadovskou opozici, poté začala hledat oporu v nové Sýrii, píše The New Arab. Server od konce minulého roku hovořil s desítkami šejků a dalších zástupců kmenů působících v Damašku, Suvajdě, Dajr az-Zauru a dalších provinciích.
Podle Syřanů v zemi žijí tisíce šejků, kteří často hrají roli garanta pro místní obyvatelstvo. Příbuzní kmenových příslušníků pobývají i v dalších státech Blízkého východu v čele s Jordánskem, Libanonem a Irákem nebo na území Palestiny. Tito lidé mohou syrským kmenům v případě potřeby přispěchat na pomoc. V posledních měsících se ukazuje, že nejspíš budou hrát významnou úlohu při formování budoucnosti Sýrie.
Vojenská kampaň v Suvajdě
Sektářské násilí, jež vypuklo v polovině července na jihu země mezi drúzy a sunnitskými beduíny, ukázalo, že kmeny disponují zbraněmi a jsou schopny rychlé bojové akce. Jejich síla se projevila zejména v Suvajdě, kde došlo během nepokojů k mobilizaci údajně až sta tisíc kmenových bojovníků během pouhých pár dnů, uvádí New Arab.
Vlna násilí vypukla v polovině července 2025 po únosu drúzského obchodníka. Incident vedl k odvetným útokům mezi drúzskými milicemi a beduínskými kmenovými příslušníky žijícími v regionu. Šará později vyzval beduíny k opuštění Suvajdy s tím, že „nemohou nahradit roli státu při řešení záležitostí země a obnově bezpečnosti“.
Obě strany se vzájemně obviňovaly ze zvěrstev páchaných na civilním obyvatelstvu v Suvajdě. Střety, do nichž se zapojily i vládní síly, si vyžádaly na dva tisíce obětí, tvrdí Syrská organizace pro lidská práva (SOHR).
Zpráva OSN z konce července hovořila o porušování lidských práv a poukázala na „znepokojivé záběry mimosoudních poprav, ponižujícího zacházení, znesvěcování mrtvol, rabování a ničení majetku, spolu s rozsáhlou dezinformační kampaní a podněcováním k sektářskému násilí“.
Pakt s Damaškem
Kmeny dávají najevo, že stojí za novým režimem. Jejich zástupci se minulou sobotu zúčastnili masového shromáždění v Homsu, během kterého znovu zdůraznili důležitost jednoty Sýrie. Setkání podle syrské státní agentury SANA potvrdilo, že klany „byly vždy klíčovým faktorem při prosazování stability a občanského míru, podpoře rozvoje a prosperity“.
Předseda syrské Nejvyšší rady kmenů a klanů Mudar Hamad al-Asaad v rozhovoru pro New Arab poznamenal, že rada, kterou vede, „byla vytvořena v roce 2013 v osvobozených oblastech“, aby „pracovala na občanském míru a lidé radu využívali k řešení problémů a konfliktů“.
„Také jsme tvrdě pracovali na tom, aby mezi různými sektami v zemi nevznikaly problémy,“ tvrdí šéf rady a dodává, že „75 procent Sýrie pochází z kmenů – dokonce i lidé, kteří žijí v Damašku, mají svůj kmenový původ“. „Pracovali jsme na tom, abychom vytlačili Asadův režim z mnoha oblastí Sýrie,“ zdůraznil.
Podle experta na syrské kmeny Haiana Dukhana považoval otec Bašára Asada Háfiz kmenový systém za jeden z největších problémů Sýrie před tím, než se k moci na dekády dostala jeho strana Baas. Za Háfizovy vlády fungoval systém klientelismu mezi jeho režimem a vlivnými kmenovými šejky, nicméně role kmenů v politice byla omezená.
Naopak v revoluci, která začala v roce 2011, sehrály klíčovou roli, zejména na jihu a východě země, uvedl expert pro New Arab. Nyní moc kmenů v jednotlivých oblastech opět posílila, přičemž někteří jejich představitelé mají úzké vazby na členy nové vlády.
„Rostoucí závislost Šaráovy vlády na kmenových silách pramení z omezené kapacity nových bezpečnostních sil pokrýt celou Sýrii. Syrská národní armáda se sice obnovuje, ale postrádá dosah a logistickou kapacitu k zajištění bezpečnosti všech částí země, zejména v odlehlých oblastech, jako je syrské pobřeží. Tato mezera učinila z kmenové mobilizace klíčový nástroj vlády k rozšíření jejího vlivu a reakci na nepokoje, když nemá dostatek bezpečnostních složek,“ poznamenal v analýze výzkumný ústav Arab Center Washington DC.
Problém pro Kurdy
Spojenectví kmenů s Damaškem znepokojuje Kurdy. Arabské síly totiž tvoří součást Syrských demokratických sil (SDF) vedených Kurdy. Aliance disponuje desítkami tisíc bojovníků a během třináctileté občanské války se nepřiklonila na stranu bývalého režimu ani opozice. V současné době ovládá asi čtvrtinu země, tedy více než 46 tisíc kilometrů čtverečních na severovýchodě Sýrie, kde v roce 2019 s pomocí koalice pod vedením USA porazila Islámský stát.
Vedení SDF letos v březnu uzavřelo s Damaškem dohodu o začlenění sil aliance do syrské armády. Panují ale spory o to, jak by se tento krok měl uskutečnit. Aliance dříve uvedla, že její bojovníci tak musí učinit jako skupina, zatímco Damašek chce, aby se připojili jako jednotlivci, což by znamenalo rozpuštění aliance. SDF v posledních měsících začala opět požadovat autonomii a decentralizovaný systém správy, což Damašek odmítá.
Podle některých médií syrská vláda chystá v nejbližších týdnech vojenskou ofenzivu, pokud se Kurdové odmítnou začlenit do státních struktur, a to s pomocí Turecka, ale možná právě i arabských kmenů. Podle Dukhana se kmeny projevily jako mocní aktéři, které stát dokáže mobilizovat v dobách politické krize.
„To, co se stalo v Suvajdě, by mělo vyslat Syrským demokratickým silám jasný signál: kmeny nejsou neutrálními aktéry,“ řekl Dukhan webu New Arab s odkazem na oblasti východní Sýrie s arabskou většinou ovládaných Kurdy. „Při jakékoli budoucí konfrontaci s ústřední vládou by mohly být použity proti nim. Vláda již nyní využívá svých vazeb na arabské kmeny na severovýchodě k zpochybnění autority SDF a posílení své vyjednávací pozice,“ upozornil expert.
Výzva k mobilizaci kmenů
Řada arabských ozbrojenců se k SDF přidala po vzestupu Islámského státu a masakru stovek členů jednoho z kmenů v Dajr az-Zauru v roce 2014. Neklidné partnerství přetrvávalo bez větších sporů do roku 2023, kdy aliance zahájila operaci v Dajr az-Zauru s cílem zatknout Abu Khawlu, kmenového vůdce a šéfa Araby ovládané vojenské rady guvernorátu, která spadala pod SDF. Příslušníci kmenů se v reakci na zásah vzbouřili a podle aktivistů při střetech zahynulo 118 lidí, uvedl New Arab.
Mezi Araby, kteří tvoří na území pod kontrolou SDF většinu, panuje rozčarování. Řada kmenových komunit se cítí marginalizována, jelikož moc drží z velké části v rukou Kurdové. Kmeny si stěžují zejména na to, že zisky z těžby ropy v Dajr az-Zauru neproudí zpět do jejich komunit.
Několik arabských kmenových vůdců z oblastí na území ovládaném SDF v posledních týdnech vyzvalo k „všeobecné mobilizaci“ proti SDF. V posledních týdnech také došlo k menším střetům mezi silami aliance a arabskými kmeny ve východním Aleppu a Dajr az-Zauru, jež si vyžádaly zranění desítek lidí a úmrtí syrského vojáka.
Strach z arabské kmenové vzpoury vedl SDF začátkem září k rozsáhlému zásahu v provincii Hasaká, kde jednotky aliance zadržely desítky arabských kmenových příslušníků loajálních vůči syrské vládě, informoval server The Arab Weekly. Kurdové se obávají, že by Šará mohl využít kmeny jako páku k vyvíjení tlaku na jejich vedení. Rozhovory mezi novým syrským režimem a SDF jsou už skoro dva měsíce zmrazené.
Při raziích bylo zadrženo více než padesát civilistů, včetně žen. Většina z nich nedávno odcestovala do Damašku. Mluvčí SDF ale oficiálně uvedl, že bezpečnostní operace byla reakcí na zprávy o rostoucí aktivitě buněk Islámského státu v oblasti.
Pokud by se Damašek pokusil s pomocí kmenů získat území pod kontrolou SDF silou, mohlo by to posloužit krátkodobým zájmům nového režimu, ovšem za cenu prohloubení etnických rozporů, zmaření cesty k národnímu usmíření a oddálení trvalého míru, komentuje možný scénář nezávislý think tank Arab Reform Initiative.
Apel na změnu ústavy
Šará po nástupu k moci slíbil rovná práva pro všechny etnické a náboženské menšiny, což zakotvila i prozatímní ústava platná od března, kterou sepsal výbor vytvořený jeho vládou. Ta v reakci na sektářské násilí v Suvajdě zřídila zvláštní vyšetřovací výbor pro prošetření incidentů a pověřila jej identifikací osob odpovědných za útoky na civilisty. Damašek už na jaře řešil jiné masakry, kdy se terčem stali alavité, z jejichž řad pocházel Asad.
Menšinové komunity považují současné politické uspořádání za nedostatečné k zaručení jejich práv. Začátkem srpna se ve městě Hasaká sešly stovky zástupců Kurdů, drúzů, alavitů a křesťanů a volaly po jednotě a k pozměnění dočasné ústavy s cílem zajistit „širší účast a spravedlivé zastoupení“ těchto komunit.
Damašek výzvy odmítl. Prozatímní ústava totiž centralizuje moc do rukou hlavy státu. Mimo jiné uděluje Šaráovi pravomoc jmenovat jednu třetinu zákonodárného sboru a všechny soudce ústavního soudu – jediného orgánu, který ho může volat k odpovědnosti, upozorňuje New Arab.
V zemi se od 15. do 20. září uskuteční nepřímé parlamentní volby podle dočasného volebního systému. Dvě třetiny z 210 zákonodárců mají vybrat výbory vytvořené místními samosprávami a třetinu jmenuje prezident. Minulý týden ale volební komise uvedla, že hlasování se z bezpečnostních důvodů neuskuteční v provincii Suvajda, kde žije početná skupina drúzů, ani v provinciích Hasaká a Rakká, ovládaných z velké části Kurdy.
Kurdská autonomní správa volby označila za nedemokratické a za pokračování přístupu marginalizace menšin, jaký prováděla dynastie Asadů. „Jakékoli rozhodnutí s tímto přístupem nebudeme považovat za závazné pro obyvatele regionů na severu a východě Sýrie,“ uvedla kurdská správa.
Načítání...
Drúzské ambice
Po decentralizaci mezitím začínají volat i někteří zástupci drúzů. Jeden z hlavních duchovních v Sýrii Hikmat Hidžrí nedávno vyzval k vytvoření samostatného regionu pro tuto menšinu na jihu Sýrie, kterou se snaží chránit Izrael.
„Po poslední zkoušce, kterou jsme prošli a jejímž cílem bylo vyhladit nás jako drúzskou komunitu, žádáme všechny svobodné státy a národy, aby se postavily na naši stranu a vyhlásily samostatný region, který nás ochrání,“ řekl Hidžrí, zřejmě s odkazem na červencové střety v Suvajdě.
Tři desítky ozbrojených skupin nedávno v Suvajdě vytvořily národní gardu, kterou Hidžrí jako její lídr označil za oficiální milice drúzů s cílem chránit tuto menšinu a bojovat proti vnějším hrozbám. Vznik národní gardy ale kritizoval jiný přední drúzský lídr Lajs Balús, podle něhož vytvoření těchto jednotek může jen vyprovokovat další krveprolití.
Americký zvláštní velvyslanec pro Sýrii Thomas Barrack v létě připustil, že po sektářském násilí v Suvajdě bude muset možná Damašek zvážit i jiné alternativy než striktně centralizovaný stát. „Ne federace, ale něco, kde si každá menšina zachová integritu, svou kulturu i svůj jazyk,“ řekl v červenci Barrack novinářům podle deníku The Washington Post.
