Arabové

Tradičně se uvádí, že středověký mor přišel do Evropy z Asie poté, co vznikl na území dnešní Číny. Už některé genetické výzkumy naznačují, že to tak být nemuselo. Nová analýza základního středověkého pramene teď řekla, že jde jen o vymyšlený příběh.

Spojené státy začaly nad Pásmem Gazy používat drony, které monitorují dodržování příměří mezi Izraelem a Hamásem. Klid zbraní v Gaze je podle Washingtonu předstupněm širšího regionálního míru. To by se mělo týkat i Západního břehu, kde zůstává hluboký rozkol mezi Araby a Židy. Skoro tři pětiny tamních Palestinců označují útok Hamásu na Izrael za správný.

Syrská vláda stále častěji spoléhá při řešení krizí na zástupce kmenů v regionech. Jejich síla se naplno projevila během nedávného sektářského násilí v Suvajdě, kde dokázaly během pár dnů mobilizovat kolem sta tisíc bojovníků, napsal web The New Arab. Paktu mezi kmeny a Damaškem se obávají Kurdové, kteří se odmítli začlenit do syrského státu a čelí hrozbě vojenské ofenzivy.

Tlak na Hamás sílí nejen ze strany Izraele. K odzbrojení a odchodu z Pásma Gazy vyzvala teroristické hnutí poprvé i celá Liga arabských států (LAS). Organizace spolu s dalšími muslimskými zeměmi navíc v deklaraci poprvé odsoudila masakr ze 7. října 2023. Podle komentátorů jde o bezprecedentní krok. Hamás ale podmiňuje složení zbraní vznikem Palestiny.

Syrští drúzové se za občanské války vyhnuli Asadovým represím a zůstali neutrální. Na vlastní pěst ale čelili útokům džihádistů. Nové islamistické vládě proto odmítají odevzdat zbraně. Kvůli zabíjení drúzů udeřil v Sýrii Izrael. Příslušníci sekty slouží v jeho armádě a většina se úspěšně integrovala do společnosti. Vztah jejich syrských „bratrů“ k Izraeli je však složitější.

Americko-izraelská Humanitární nadace pro Gazu přerušila ve středu distribuci potravin. Chce upravit své areály, aby zvládly davy Palestinců. Reaguje na zprávy z posledních tří dnů o střelbě izraelských vojáků do lidí poblíž výdejních míst. Izrael i USA to vyšetřují. Eskalace zdejší války ovlivňuje také dvoumilionovou arabskou menšinu v židovském státu. Je rozpolcena mezi palestinskou a izraelskou identitou. Čtyřicet procent izraelských Arabů stále věří v možnost mírového soužití Jeruzaléma a palestinského státu. U izraelských Židů je to jen šestnáct procent.

Město Tharais je na středověké mapě velmi dobře vidět: hradby, poloha vůči ostatním sídlům v okolí i jméno napsané v řečtině. Jenže přes jasný důkaz z jeho vyobrazení na mapě ze šestého století ho nikdo nikdy neviděl: archeologové po něm marně pátrali desítky let. Teď ho našli, a to díky kombinaci klasických i moderních archeologických metod.

Americký prezident Donald Trump v rámci své první zahraniční cesty od lednového nástupu do úřadu navštíví Saúdskou Arábii, Katar a Spojené arabské emiráty. Šéf Bílého domu počítá s uzavřením klíčových obchodních dohod, bohaté státy Perského zálivu pak se slibem bezpečnostní garance. Trump bude s arabskými lídry nejspíš řešit i jaderný Írán a válku v Gaze. Zastávku v Izraeli nechystá.

Spojené státy a Izrael oslovily vlády Súdánu, Somálska a Somalilandu na východě Afriky s dotazem, zda by se mohly ujmout Palestinců z Pásma Gazy. Píše to agentura AP s tím, že jde o součást poválečného plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Chartúm návrh odmítl, představitelé Somálska a Somalilandu si nejsou žádných jednání vědomi. Bílý dům ani úřad izraelského premiéra zprávu nekomentovali.

Policie žádá o vydání poslance a předsedy hnutí SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání, kvůli loňské předvolební kampani ho podezírá z podněcování k nenávisti. Okamura v Interview ČT24 uvedl, že kampaň za hranou nebyla a jedná se o alegorii. „Měla upozornit na to, že Fialova vládní koalice nehlasovala proti migračnímu paktu,“ uvedl. Pokud by ho sněmovna vydala, neustoupí, dodal v rozhovoru s moderátorkou Terezou Řezníčkovou.

Na okupovaném Západním břehu Jordánu setrvale stoupá napětí. Od 7. října loňského roku, kdy teroristické hnutí Hamás napadlo Izrael, si zde násilnosti vyžádaly na osm set palestinských a třicet izraelských životů. V oblasti natáčel zpravodaj ČT Jakub Szántó.

Amsterdam zažil v noci na úterý nové násilné protesty proti izraelskému postupu v Pásmu Gazy. Místní policie mezitím zatkla dalších pět lidí podezřelých z podílu na lynčování izraelských fotbalových fanoušků minulý čtvrtek. Celkem jich už zadržela sedm desítek. Většina je zpátky na svobodě. Zvláštní vyšetřovací tým zatím dál prochází videozáznamy a vyslýchá svědky.

Pro nově zvoleného šéfa Bílého domu hlasovala i část mladých mužů, kteří tradičně volí demokraty, upozornil server Axios s odkazem na exit polly. Republikánu Donaldu Trumpovi se tak podařilo zvrátit trend, který byl ve Spojených státech patrný po generace. Mladí Američané často fungují jako pomyslný jazýček na vahách. Experti v souvislosti s volbami dále poukazují na to, že Trump odlákal demokratům i část zástupců menšin.

Vzájemné ostřelování mezi Izraelem a šíitským teroristickým hnutím Hizballáh dopadá hlavně na příslušníky této islámské větve, kteří v Libanonu tvoří třetinu populace. Boje ale postihují celou libanonskou společnost, včetně křesťanů a sunnitů, kteří se obávají, aby je současná napjatá situace opět nezatáhla na práh občanské války.

„Záměry Bibiho Netanjahua nejsou jasné ani Izraelcům,“ prohlásil o izraelské operaci v Pásmu Gazy a následných plánech premiéra židovského státu hudebník Jordan Haj. V debatě umělců o situaci na Blízkém východě připustil filmový režisér a producent Václav Marhoul, že reálná situace v regionu je pro něj nepřehledná, cíle Izraele jsou však prý jasné. O problematice konfliktu hovořili v pořadu Události, komentáře.

Od teroristického útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael uplynulo sto dní. Židovský stát odpověděl mohutným bombardováním a pozemní ofenzivou. Palestince podporují spojenci Íránu, například libanonský Hizballáh, který ostřeluje sever Izraele. Útoku se obává i nedaleká čtvrtmilionová Haifa.

Dosud globálně nepříliš významné hnutí v posledních týdnech ovlivňuje převoz zboží po jedné z nejvytíženějších tras světa. Hútíové už roky bojují v občanské válce proti vládě Jemenu, v průběhu let dokázali s podporou Íránu zasahovat cíle v Saúdské Arábii a nyní hrozí v Rudém moři. Jak se sekta následující charismatického klerika dostala až k tomu, že přitahuje pozornost velmocí?

V izraelské armádě neslouží jen Židé, ale třeba i arabsky mluvící drúzové a dobrovolníci z řad dalších menšin. Právě mezi drúzskou menšinou, která truchlí za padlé vojáky, natáčel zpravodaj ČT David Borek.

Konflikt mezi Araby a Židy zuří v Palestině s různou intenzitou už přes sto let. Pokusy vyřešit ho mírovou cestou zatím vždy ztroskotaly. Důvodů je dlouhá řada, ale dají se shrnout do jednoduchého tvrzení, které znali už první sionisté: Když dva národy, které nejsou schopné žít spolu, chtějí stejnou zem, musí to vyvolat spor.

Antisemitismus nezmizel, jen nebyl vidět a teď znovu vyvěrá ze spodních pater, uvedl v pořadu Události, komentáře ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) v souvislosti s antisemitskými projevy v evropských městech. Podle české velvyslankyně  v Izraeli Veroniky Kuchyňové Šmigolové nese antisemitismus Izrael velmi těžce, protože je to on, kdo byl napaden teroristy.

V Sýrii stále pokračují boje, dokonce i mezi bývalými spojenci. V některých městech v minulých dnech navíc vypukly i protirežimní demonstrace. Vyvolává to obavy, že by situace opět mohli využít radikálové z Islámského státu.

V Izraeli si vyřizují účty arabské gangy. Letos již mezi arabskou menšinou zemřelo násilnou smrtí 103 lidí, což je skoro stejně jako za celý loňský rok. Poslední vražda je hlášena ze sobotního rána. Gangy si na ně často najímají frustrované nezaměstnané arabské mladíky. Někteří arabští starostové žádají izraelskou vládu o posily. Do boje proti mafii by se měla zapojit rovněž izraelská zpravodajská služba.

Před dvěma lety započala nová éra blízkovýchodní diplomacie poté, co čtyři arabské země – Emiráty, Bahrajn, Maroko a Súdán – uzavřely historické normalizační dohody s Izraelem. Obyvatelé židovského státu se díky nim vymanili z regionální izolace, která trvala dekády. Vzájemný obchod nyní trhá rekordy a daří se i turismu, přestože průzkumy ukazují, že většina Arabů vnímá vztahy s Izraelci negativně. Ekonomické výhody zastínily osud Palestinců, kteří spoléhali na masivní arabskou podporu.

Předvolební kampaň v Izraeli vrcholí. Zemi čekají už páté parlamentní volby za tři roky. Zdá se ale, že ani další hlasování naplánované na začátek příštího týdne nepřinese zvrat. Preference pro dva soupeřící tradiční bloky se příliš nemění a průzkumy opět naznačují možnost remízy mezi konzervativci a liberály. Volby tak můžou rozhodnout voliči tří arabských menšinových stran. Ty se ale neshodují v názoru, jestli do vlády vstoupit. Navíc se radikální rétorikou vzdalují hlavnímu politickému proudu.