Arabové strana 2 z 2

V Izraeli znovu ožívají plány na výstavbu obytného souboru na Západním břehu. Projekt nazývaný E1 je kontroverzní, protože se týká území na východním okraji Jeruzaléma. Proti jsou nejen Palestinci, ale i Spojené státy. Izrael zatím stavební povolení nevydal, žádá ale mezinárodní společenství, aby stejně rozhodně postupovalo i proti divoké arabské zástavbě, která se do sporné oblasti tlačí.

Izraelské letectvo brzy ráno zaútočilo na několik cílů v Pásmu Gazy. Útoky byly podle agentury AFP odvetou za vypuštění rakety z palestinského území proti Izraeli v pondělí večer. Napětí mezi Izraelem a Palestinci v posledních dnech vzrostlo kvůli střetům na Chrámové hoře v Jeruzalémě.

Jižní Izrael zažívá násilné demonstrace arabských beduínů. Důvodem je státem financovaná výsadba lesa v poušti. Na území si ale dělá nárok beduínský kmen, který výsadbu považuje za skrytý způsob vyvlastňování. Zdánlivě lokální spor otřásá i vládou, která je závislá na podpoře arabské menšinové strany, poznamenává zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek.

Izrael se potýká s nárůstem počtu vražd, ke kterým dochází zejména mezi mladými muži v komunitách. V poslední době dochází také ke zvýšené kriminalitě související s obchodem s drogami nebo k bujení černého trhu se zbraněmi.

Izraelský parlament vyslovil podle očekávání důvěru nové koaliční vládě. Končí tak 12leté období, kdy stál v čele kabinetu Benjamin Netanjahu. Naftali Bennett složil přísahu a stal se novým izraelským premiérem. Má jím být do roku 2023, kdy ho vystřídá Jair Lapid. Izraelská média očekávají, že s odchodem Netanjahua z čelné pozice nastane posun v izraelské politice. Příchod nové vlády oslavují v izraelských ulicích tisíce lidí.

Blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek byl v květnu v Izraeli svědkem raketového útoku. Ten se odehrál přímo v živém televizním vstupu. V pořadu Interview ČT24 vzpomínal, že se v prvních sekundách zapomněl bát, v krytu pak s kameramanem strávili asi půl hodiny. Borek také uvedl, že z vojenského hlediska příměří mezi Izraelem a Hamásem funguje. Návrat do normálu ale rychlý není.

Mezi radikálními skupinami Arabů a Židů propukly tento týden násilné střety v několika izraelských městech. O etnických problémech uvnitř společnosti nebylo mnoho let slyšet, což ale neznamená, že neexistují, poznamenala v pořadu Horizont ČT24 ředitelka Herzlova centra izraelských studií Univerzity Karlovy Irena Kalhousová. Ta ranám současného konfliktu předpovídá dlouhé a bolestivé hojení.

Izraelští policisté zatkli v noci na pátek ve východním Jeruzalémě patnáct Palestinců. Policie zasahovala při nepokojích, v nichž se střetli Palestinci s pravicovými Židy, informovala agentura AFP. Napětí vyvolávají soudní spory o vystěhování některých palestinských rodin z jejich domů. Později zaútočili na izraelské vojáky na základně na palestinském Západním břehu Jordánu tři ozbrojení Palestinci. Izraelci dva z nich zastřelili a třetího těžce zranili.

Vůdci dvou nejsilnějších formací v izraelském parlamentu se shodli, že spolu začnou jednat o vytvoření koaliční vlády. Benny Gantz z uskupení Modrobílí a dosluhující premiér Benjamin Netanjahu ze strany Likud to oznámili po schůzce s prezidentem Reuvenem Rivlinem. Modrobílí získali ve volbách 33 a Likud 31 mandátů. Dohromady by tak měli ve 120členném parlamentu většinu 64 poslanců.

Izraelci v úterý předčasně volí své zástupce v parlamentu. Volební místnosti se uzavřely ve 21 hodin našeho času. Kampaň byla hlavně o dvou osobnostech. Očekává se těsný souboj mezi pravicovým blokem úřadujícího premiéra Benjamina Netanjahua a středovou opozicí bývalého šéfa armády Benjamina Gantze. Netanjahu ke konci kampaně vyvolal bouři slibem rozšířit izraelskou svrchovanost na Západním břehu Jordánu. Jeho největší rival Gantz to označil za nezodpovědnou snahu získat hlasy voličů. Reálným vítězem voleb bude ten, komu se podaří sestavit koalici.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu bude začátkem dubna v parlamentních volbách usilovat o pokoření rekordu v délce setrvání v premiérském křesle. Tento cíl by chtěl „Bibimu“ překazit bývalý šéf armády Benny Gantz. Charismatický generál hodlá usilovat o sjednocení izraelské společnosti a sází na únavu obyvatel z Netanjahua, který zápasí s korupčními aférami. Podle kritiků jsou však Gantzovy sliby nepřehledné. Někdy vystupuje jako umírněný kandidát usilující o mír, jindy ukazuje svaly.

Německou policii naplno zaměstnává několik rodových klanů, hlavně z Blízkého východu, které organizují loupeže v bankách, prodej drog nebo vydírání. Tyto klany uctívají rodinu a odmítají autoritu státu. Policie teď vyhlásila proti cizojazyčným gangům novou ofenzivu.

Žluté vesty se jako symbol sociálního hnutí šíří za hranice Francie. V prosinci si je oblékli demonstranti hned v několika zemích Blízkého východu, když protestovali za zlepšení životní úrovně. Osm let od arabského jara pocítili obyvatelé regionu dopady úsporných opatření včetně zdražování a vysoké nezaměstnanosti. Střední třída chudne a někteří si stěžují, že se mají hůř než před pádem režimů v roce 2011. Protesty se v nedávné době konaly v Tunisku, Libanonu, Iráku, Jordánsku, Alžírsku, Maroku, Libyi a Súdánu. Egypt už v obavách z nové revoluce zakázal prodej žlutých vest. Podle expertů ale arabské jaro 2.0 zatím nejspíš nehrozí.