Výsadba lesa v poušti vyvolala protesty arabských beduínů

3 minuty
Události: Protesty arabských beduínů na jihu Izraele
Zdroj: ČT24

Jižní Izrael zažívá násilné demonstrace arabských beduínů. Důvodem je státem financovaná výsadba lesa v poušti. Na území si ale dělá nárok beduínský kmen, který výsadbu považuje za skrytý způsob vyvlastňování. Zdánlivě lokální spor otřásá i vládou, která je závislá na podpoře arabské menšinové strany, poznamenává zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek.

To, co jedna strana vnímá jako zalesňování pouště, je pro druhou stranu krádeží. Zatímco buldozery chystaly půdu pro nový les, okolo začaly potyčky. „Na této půdě jsme hospodařili po generace, ještě před vznikem státu Izrael,“ říká beduínský obyvatel jižního Izraele Suliman al-Atraš.

Během pár hodin se protesty rozšířily. Arabští mladíci zapalovali auta, objevily se pokusy o napadání Židů.

Dva pohledy, dva světy, minulost a budoucnost

Případ představuje i střet dvou odlišných představ o využití krajiny. Tři generace Izraelců už na jihu země vysázely Jatirský les –⁠ patnáct kilometrů zelené oázy. „Plocha činí zhruba čtyřicet tisíc dunamů neboli čtyři tisíce hektarů lesa přímo na okraji pouště,“ říká ředitel lesního odboru Židovského národního fondu Gil Siaki.

Krajina je ale současně posetá beduínskými osadami, které se staví načerno, a stát se zdráhá tyto vesnice legalizovat. „Vláda tento konflikt může vyřešit, pokud bude chtít. Ten, kdo tento spor vytvořil, byl stát,“ řekl k tomu předseda Výboru neuznaných beduínských vesnic Atíje al-Asam.

Do nových měst se beduíni stěhují neradi a rozšiřování lesa často považují jen za záminku. „Skutečným cílem sázení stromů je plánované požidovštění oblasti okolo Beerševy,“ myslí si beduínský obyvatel jižního Izraele Amer al-Hazaíl.

Mnozí Izraelci ale nechtějí, aby poušť dál zabíraly plechové chatrče. „Nemáme nic proti beduínům, ale chceme, aby jim vláda zajistila bydlení v legálních domech. V tom bude mít naši podporu,“ říká židovský obyvatel jižního Izraele Evjatar David.

Z pouště až do vlády

Sázení stromů v poušti vyvolalo  také koaliční krizi. Vláda totiž závisí na podpoře arabské menšinové strany. A ta má mnoho voličů právě mezi beduíny.

Strana oznámila, že do vyřešení sporu nebude hlasovat s koalicí. Radikálnější arabské proudy včetně hnutí Hamás mezitím vyzývají beduíny, aby své protesty zesílili. Opoziční strana Likud zase demonstrativně sázení stromů podpořila, stejně jako někteří koaliční poslanci, dodal zpravodaj Borek. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...