Výsadba lesa v poušti vyvolala protesty arabských beduínů

3 minuty
Události: Protesty arabských beduínů na jihu Izraele
Zdroj: ČT24

Jižní Izrael zažívá násilné demonstrace arabských beduínů. Důvodem je státem financovaná výsadba lesa v poušti. Na území si ale dělá nárok beduínský kmen, který výsadbu považuje za skrytý způsob vyvlastňování. Zdánlivě lokální spor otřásá i vládou, která je závislá na podpoře arabské menšinové strany, poznamenává zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek.

To, co jedna strana vnímá jako zalesňování pouště, je pro druhou stranu krádeží. Zatímco buldozery chystaly půdu pro nový les, okolo začaly potyčky. „Na této půdě jsme hospodařili po generace, ještě před vznikem státu Izrael,“ říká beduínský obyvatel jižního Izraele Suliman al-Atraš.

Během pár hodin se protesty rozšířily. Arabští mladíci zapalovali auta, objevily se pokusy o napadání Židů.

Dva pohledy, dva světy, minulost a budoucnost

Případ představuje i střet dvou odlišných představ o využití krajiny. Tři generace Izraelců už na jihu země vysázely Jatirský les –⁠ patnáct kilometrů zelené oázy. „Plocha činí zhruba čtyřicet tisíc dunamů neboli čtyři tisíce hektarů lesa přímo na okraji pouště,“ říká ředitel lesního odboru Židovského národního fondu Gil Siaki.

Krajina je ale současně posetá beduínskými osadami, které se staví načerno, a stát se zdráhá tyto vesnice legalizovat. „Vláda tento konflikt může vyřešit, pokud bude chtít. Ten, kdo tento spor vytvořil, byl stát,“ řekl k tomu předseda Výboru neuznaných beduínských vesnic Atíje al-Asam.

Do nových měst se beduíni stěhují neradi a rozšiřování lesa často považují jen za záminku. „Skutečným cílem sázení stromů je plánované požidovštění oblasti okolo Beerševy,“ myslí si beduínský obyvatel jižního Izraele Amer al-Hazaíl.

Mnozí Izraelci ale nechtějí, aby poušť dál zabíraly plechové chatrče. „Nemáme nic proti beduínům, ale chceme, aby jim vláda zajistila bydlení v legálních domech. V tom bude mít naši podporu,“ říká židovský obyvatel jižního Izraele Evjatar David.

Z pouště až do vlády

Sázení stromů v poušti vyvolalo  také koaliční krizi. Vláda totiž závisí na podpoře arabské menšinové strany. A ta má mnoho voličů právě mezi beduíny.

Strana oznámila, že do vyřešení sporu nebude hlasovat s koalicí. Radikálnější arabské proudy včetně hnutí Hamás mezitím vyzývají beduíny, aby své protesty zesílili. Opoziční strana Likud zase demonstrativně sázení stromů podpořila, stejně jako někteří koaliční poslanci, dodal zpravodaj Borek. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 7 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 3 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...