Výsadba lesa v poušti vyvolala protesty arabských beduínů

3 minuty
Události: Protesty arabských beduínů na jihu Izraele
Zdroj: ČT24

Jižní Izrael zažívá násilné demonstrace arabských beduínů. Důvodem je státem financovaná výsadba lesa v poušti. Na území si ale dělá nárok beduínský kmen, který výsadbu považuje za skrytý způsob vyvlastňování. Zdánlivě lokální spor otřásá i vládou, která je závislá na podpoře arabské menšinové strany, poznamenává zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek.

To, co jedna strana vnímá jako zalesňování pouště, je pro druhou stranu krádeží. Zatímco buldozery chystaly půdu pro nový les, okolo začaly potyčky. „Na této půdě jsme hospodařili po generace, ještě před vznikem státu Izrael,“ říká beduínský obyvatel jižního Izraele Suliman al-Atraš.

Během pár hodin se protesty rozšířily. Arabští mladíci zapalovali auta, objevily se pokusy o napadání Židů.

Dva pohledy, dva světy, minulost a budoucnost

Případ představuje i střet dvou odlišných představ o využití krajiny. Tři generace Izraelců už na jihu země vysázely Jatirský les –⁠ patnáct kilometrů zelené oázy. „Plocha činí zhruba čtyřicet tisíc dunamů neboli čtyři tisíce hektarů lesa přímo na okraji pouště,“ říká ředitel lesního odboru Židovského národního fondu Gil Siaki.

Krajina je ale současně posetá beduínskými osadami, které se staví načerno, a stát se zdráhá tyto vesnice legalizovat. „Vláda tento konflikt může vyřešit, pokud bude chtít. Ten, kdo tento spor vytvořil, byl stát,“ řekl k tomu předseda Výboru neuznaných beduínských vesnic Atíje al-Asam.

Do nových měst se beduíni stěhují neradi a rozšiřování lesa často považují jen za záminku. „Skutečným cílem sázení stromů je plánované požidovštění oblasti okolo Beerševy,“ myslí si beduínský obyvatel jižního Izraele Amer al-Hazaíl.

Mnozí Izraelci ale nechtějí, aby poušť dál zabíraly plechové chatrče. „Nemáme nic proti beduínům, ale chceme, aby jim vláda zajistila bydlení v legálních domech. V tom bude mít naši podporu,“ říká židovský obyvatel jižního Izraele Evjatar David.

Z pouště až do vlády

Sázení stromů v poušti vyvolalo  také koaliční krizi. Vláda totiž závisí na podpoře arabské menšinové strany. A ta má mnoho voličů právě mezi beduíny.

Strana oznámila, že do vyřešení sporu nebude hlasovat s koalicí. Radikálnější arabské proudy včetně hnutí Hamás mezitím vyzývají beduíny, aby své protesty zesílili. Opoziční strana Likud zase demonstrativně sázení stromů podpořila, stejně jako někteří koaliční poslanci, dodal zpravodaj Borek. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína navýší odvetná cla na americké zboží na 125 procent

Čína od soboty navýší odvetná cla na americké zboží z 84 na 125 procent, informuje agentura Reuters s odvoláním na tamní ministerstvo financí. Prezident USA Donald Trump ve středu oznámil navýšení cla, které označuje jako reciproční, na 125 procent. V součtu s předchozími cly uvalenými v souvislosti s fentanylovou krizí činí celní zátěž čínského dovozu do USA 145 procent.
10:16Aktualizovánopřed 5 mminutami

Obavy z obchodní války USA a Číny dopadly na asijské burzy rozdílně

V atmosféře obav z obchodní války mezi USA a Čínou – v době, kdy si obě strany vůči sobě dál a dál zvyšují celní sazby – uzavřely akciové burzy v Asii a Pacifiku páteční obchodování se smíšenými výsledky. Nejvíce ztratil japonský index Nikkei 225, který vykázal pokles bezmála tří procent. Mírněji klesly i hlavní indexy jihokorejské a australské burzy. Naopak dařilo se trhům v čínském Hongkongu a Šanghaji a v Indii. Čína v pátek, po uzavření obchodování, oznámila zvýšení odvetných cel vůči USA. Evropské akcie začaly s mírným růstem, ale zpráva z Pekingu je srazila do záporu.
10:36Aktualizovánopřed 5 mminutami

Volby v Gabonu mají ukončit vládu junty, favoritem je ale její vůdce

V Gabonu se v sobotu uskuteční první volby od puče v srpnu 2023. Vojenská vláda slibuje obrodu demokracie, favoritem je nicméně vůdce junty a dočasný prezident Brice Oligui Nguema. Ten smí kandidovat jen díky změně volebního zákona. Nová ústava navíc ruší funkci premiéra. Podle expertů tak nejspíš bude pokračovat samovláda. Přítomnost francouzských sil v zemi by v případě vítězství Nguemy neměla být v ohrožení.
06:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Cla uvalená na Čínu mohou mít v USA velkou podporu voličů, míní Pondělíček

„Větší část Američanů je teď přesvědčena o tom, že na vzájemném obchodu vydělává především Čína,“ řekl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou amerikanista Jiří Pondělíček, podle kterého mohou mít vysoká cla, která americký prezident Donald Trump uvalil na Čínu, velkou podporu voličů. „Podle průzkumů veřejného mínění se obraz Číny u americké veřejnosti propadá,“ uvedl sinolog a orientalista Martin Hála, podle něhož je v současnosti pohled Američanů na Čínu negativní.
před 1 hhodinou

Prudké deště si v Indii a Nepálu vyžádaly téměř sto obětí

Téměř stovku obětí si od středy vyžádaly prudké deště, které postihly části Indie a Nepálu. Postižené oblasti mají podle meteorologů zasáhnout další lijáky, které jsou v této roční době nezvyklé, informovala agentura Reuters.
před 2 hhodinami

Trumpova vláda má do USA vrátit omylem deportovaného salvadorského migranta

Nejvyšší soud Spojených států v pátek potvrdil verdikt okresního soudu, který administrativě prezidenta Donalda Trumpa nařizuje vrátit do USA salvadorského imigranta s povolením k pobytu, píší agentury AP a Reuters. Trumpova administrativa v březnu tohoto muže, kterého označila za člena zločinecké organizace, i když nikdy nebyl obžalován ani souzen, poslala do věznice v jeho vlasti omylem.
před 3 hhodinami

Po pádu vrtulníku do řeky v New Yorku zemřelo šest lidí

Do řeky Hudson v centru New Yorku se ve čtvrtek odpoledne místního času (večer SELČ) zřítil vrtulník. Při pádu zahynulo šest lidí, včetně tří dětí, uvedl v pátek podle agentury AP starosta města Eric Adams. Mělo jít o turisty ze Španělska. O život podle policejních zdrojů ABC News přišel také pilot. Okolnosti nehody vyšetřuje Národní úřad pro bezpečnost v dopravě (NTSB).
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Zapírali, přiznali se, zapírají. Rusové opět odmítají vinu za masakr v Katyni

Intelektuálové, vojáci, duchovní, elita polského národa – před 85 lety zavraždili Sověti v lese u Katyně a na dalších místech přes dvacet tisíc polských zajatců. V dubnu 1940 postříleli zadržené ranou do týlu a zahrabali je do několika hromadných hrobů. Po třech letech pak mrtvé objevila postupující německá armáda. A začalo kolo obviňování propletené s propagandou nacistickou i komunistickou. Teprve 13. dubna 1990 Rusko oficiálně uznalo svoji vinu na masakru a odtajnilo i usvědčující dokumenty. V posledních měsících ale ruská bezpečnostní služba vinu Moskvy opět popírá a vrací se tak o téměř století zpět.
před 5 hhodinami
Načítání...