Izraelci v úterý předčasně volí své zástupce v parlamentu. Volební místnosti se uzavřely ve 21 hodin našeho času. Kampaň byla hlavně o dvou osobnostech. Očekává se těsný souboj mezi pravicovým blokem úřadujícího premiéra Benjamina Netanjahua a středovou opozicí bývalého šéfa armády Benjamina Gantze. Netanjahu ke konci kampaně vyvolal bouři slibem rozšířit izraelskou svrchovanost na Západním břehu Jordánu. Jeho největší rival Gantz to označil za nezodpovědnou snahu získat hlasy voličů. Reálným vítězem voleb bude ten, komu se podaří sestavit koalici.
Silový Netanjahu, či umírněný Gantz? Izraelci volí parlament, Likud vzal do arabských okrsků skryté kamery
Izraelci volí parlament, očekává se těsný výsledek (zdroj: ČT24)
Tříměsíční kampaň se soustředila spíše na osobnosti Netanjahua a Gantze než na volební programy. Premiér, který stojí v čele strany Likud, se pokusil svého rivala vykreslit jako nezkušeného a sám vyzdvihoval své dlouholeté politické zkušenosti. „Už nezbývá moc času. V současnosti ztrácíme o několik křesel. Lapid a Gantz vedou. Jediný způsob, jak zaručit, že Likud bude znovu skládat přístí vládu, je velký Likud! Vezměte s sebou všechny!“ vyzval Netanjahu.
Izrael je moderní země, má problémy jako řada jiných zemí – otázku ekonomiky, sociálního bydlení, vysoké daně, nízké platy atd. Nejdůležitějším tématem ale je, zda Netanjahu bude dál premiérem a zda překoná zakladatele státu v délce mandátu, nebo ne.
Gantz jako šéf nově vzniklé aliance Modrá a Bílá se naopak snažil těžit z korupčních kauz, kterým Netanjahu čelí. Generální prokurátor Avichaj Mandelblit koncem února oznámil záměr obžalovat premiéra z úplatkářství a ze zneužití důvěry. „Pouhá představa, že v Izraeli může zůstat premiérem muž, který čelí obžalobě, je podle mého názoru směšná – to se nestane,“ zdůraznil Gantz.
„Co je moc, to je moc“
V poledne místního času (v 11:00 SELČ) byla volební účast téměř 25procentní. Někteří Izraelci u volebních místností mluvili o tom, že tentokrát pro Likud nehlasují, protože Netanjahu je u moci příliš dlouho a je spojován s korupcí. „Netanjahu udělal pro Izrael opravdu úžasné věci, ale je u moci třináct let. Co je moc, to je moc,“ citovala agentura Reuters Jarona Zalela, který volil u Tel Avivu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu
Univerzitní učitel Avi Gur je naopak znovu pro Likud. „Doufám, že pravicová politika zvítězí, Netanjahu je nejlepší premiér, který tu kdy byl. Jsme na špici technologií, bezpečnosti i ekonomiky, a to je dobře,“ soudí.
Likud přiznal, že najal 1200 volebních pozorovatelů a vybavil je skrytými kamerami. Strana tvrdí, že tak chtěla odhalit případné volební podvody. Šéf ústřední volební komise Hanan Melcer však upozornil, že tajné filmování je ve volebních místnostech nelegální. Podle původních zpráv byly kamery hlavně v arabských okrscích a policie je začala odstraňovat. Server i24 píše, že policisté zkonfiskovali 1300 kamer.
Netanjahu, který by mohl v červenci překonat rekord v délce působení v čele vlády, vyzdvihoval v kampani své zkušenosti se zahraniční politikou. V mezičase stihl navštívit amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě i ruského prezidenta Vladimira Putina v Kremlu. Zároveň oznámil, že Rusko pomohlo nalézt tělo izraelského vojáka, který zemřel v první libanonské válce a pohřešoval se 37 let.
Pravidla volební kampaně zakázala kandidátům používat materiály s vojáky v uniformách či přesvědčovat na vojenských základnách. To se dotklo právě Netanjahua, který kromě vlády vede několik ministerstev, včetně resortu obrany.
Netanjahu odmítá evakuovat židovské osady na Západním břehu
Jedním z klíčových témat byl jako obvykle napjatý vztah mezi Izraelci a Palestinci. Netanjahu v sobotu prohlásil, že nebude dělit Jeruzalém ani evakuovat žádnou osadu na Západním břehu. Podle deníku The Times of Israel se tak snaží přetáhnout pravicové voliče jiným stranám, aby měl Likud co nejvíce hlasů a měl větší šance být pověřen sestavením vlády.
Bohužel, každý kousek území, které předáváme Arabům, se promění v základnu Íránu a radikálního islámského teroru. Musíme na to odpovědět, a to silně.
Izrael území okupuje od války v roce 1967, v židovských osadách tam žije na 400 tisíc lidí. Palestinci Západní břeh považují za součást svého budoucího státu. „Myslím, že vydávat takové strategické a historické prohlášení ve volební kampani je neseriózní a nezodpovědné,“ komentoval premiérův výrok o rozšíření izraelské svrchovanosti Gantz. Podle deníku The Times of Israel též uvedl, že je proti „jednostranným krokům“ a že jeho strana chce usilovat o globálně i regionálně podporovanou mírovou dohodu.
Budeme sloužit pravicovým i levicovým voličům, všem občanům Izraele… Jsme jen půl metru od vítězství, předevčírem jsem řekl metr, včera ráno 90 centimetrů a teď je to půl metru.
Mírový proces s Palestinci se několik let více méně nepohnul z místa. Netanjahu již dávno opustil koncept „dvou států“, který by umožnil vznik palestinského státu. Program centristů uvádí „oddělení“ od Palestinců, Netanjahu je nicméně obviňuje, že jejich případný kabinet by umožnil vznik palestinského státu.
„Slovo levicový se stalo nástrojem, který delegitimizuje každého, kdo je proti Netanjahuovi. Slovo levice se něco jako prokletí, a tak není divu, že se mu tolik lidí snaží vyhnou,“ upozornila poslankyně Strany práce Merav Michaeliová.
GALERIE
Izrael
Izraelce trápí i drahé bydlení
Voliče kromě bezpečnostních otázek trápí i rostoucí sociální nerovnost a „drahý“ život. Podle jednoho průzkumu jsou sociálně-ekonomické otázky rozhodující pro čtvrtinu voličů. Ačkoli je v židovském státě nezaměstnanost nízká, inflace prakticky neexistuje a hospodářský růst vysoký, přes 20 procent populace žije pod hranicí chudoby. Problémem je vysoká cena bydlení, nedostatek lůžek ve státních nemocnicích či narůstající ceny základních produktů.
Překvapením kampaně se stala strana Zehut požadující legalizaci marihuany. Její předseda Moše Feiglin se proslavil před lety, když se dožadoval práva modlit se na Chrámové hoře, kterou si nárokují muslimové. Teď na voliče zabral Feiglinův mix ultrapravice a snahy o legalizaci marihuany. „Díky legalizaci se na volném trhu objeví něco, co je méně škodlivé než cigarety a alkohol,“ hlásal předseda Zehutu v televizní diskuzi.
Volby se původně měly konat až v listopadu, loni v prosinci se ale vládní koalice shodla na vyhlášení předčasných voleb v dubnu. Za rozhodnutím stojí koaliční krize, kterou způsobil zákon o výjimkách z povinné vojenské služby pro ultraortodoxní židy.
Ve volbách se utkají desítky stran
K favoritům voleb, kterých se má účastnit až 45 kandidátek, patří kromě pravicového Likudu centristická koalice Modrá a Bílá. Uspět by měla i nová nacionalistická strana s názvem Nová pravice, kterou založil ministr školství a zastánce osídlování západního břehu Židy Naftali Bennett a ministryně spravedlnosti Ajelet Šakedová po rozchodu s nacionalistickou stranou Židovský domov. Tato formace chce být přijatelnější pro sekulární voliče.
Nacionalistická náboženská strana Židovský domov, podporující zájmy židovských osadníků na Západním břehu Jordánu, se spojila s radikální pravicovou stranou Židovská síla, která sdružuje následovníky zakázané strany Kach.
Levicová Strana práce Aviho Gabbaje se naopak rozešla se svým dosavadním spojencem, formací Pohyb bývalé ministryně zahraničí Cipi Livniové. Kandidují rovněž ultraortodoxní a arabské strany, dále okrajoví piráti či inkluzivní strana Pašut Ahava (Jednoduše láska), která hlásá mír mezi Izraelci a Palestinci.
Do 120členného Knesetu, který je volen obyvatelstvem na čtyři roky podle systému poměrného zastoupení, by se měla šanci dostat i sefardská náboženská strana Šas, aškenázský náboženský blok Jednotný judaismus tóry či arabské strany, které reprezentují na 18 procent izraelských Arabů.
Hlavní slovo bude mít prezident Rivlin
Volební místnosti budou otevřené do devíti hodin večer středoevropského času. Po skončení hlasování budou zveřejněny odhady – první výsledky budou k dispozici během noci. Očekává se velmi těsný výsledek.
„Podle většiny průzkumů je Netanjahu favoritem na post premiéra. Zároveň většina průzkumů uvádí, že pravicový blok vedený Netanjahuem má mírnou většinu v budoucím parlamentu. Ovšem zdůrazněme, že Izrael je v tomto podobný České republice – po volbách tu má velkou roli prezident Rivlin, který nemá úplně ideální vztahy s Netanjahuem,“ upozornil blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.
„Je tu varianta, že volby mírně vyhraje centristická modrobílá opozice a její předseda Benny Gantz bude pověřen sestavením vlády. V takovém případě může začít přetahování některých středopravých nebo pravicových stran do centristické/středolevé koalice,“ vysvětlil Borek.
Hranice pro vstup do parlamentu je velmi nízká – lehce přes tři procenta. Řada stran se přitom pohybuje na této hranici. „Pokud by to dopadlo tak, že voliči na poslední chvíli přejdou k velkým stranám, tak paradoxně Netanjahuův Likud může posílit, zároveň ale může přijít o několik koaličních partnerů,“ podotkl zpravodaj ČT.
Hlasovat pro svého favorita bude mít možnost více než 6,3 milionu oprávněných voličů, přičemž nemalá část se podle médií stále rozhoduje.
Při posledních volbách v roce 2015 hlasovalo 72 procent oprávněných voličů, což bylo nejvíce od roku 1999, ale stále méně než při prvních volbách po založení státu Izrael, kdy byla účast 77procentní. Arabští Izraelci, kteří tvoří pětinu oprávněných voličů, ale hrozí, že budou volby bojkotovat, jelikož Netanjahua viní z nenávistného vystupování proti Palestincům. Pokud se tak stane, mohlo by to paradoxně premiérovi pomoci k vítězství, poznamenala agentura AP.