Izraelský parlament přijal kontroverzní zákon, který zemi definuje jako výlučně židovský stát. Arabština už podle nové normy není oficiálním jazykem, ale jazykem se speciálním statusem. Zakládání židovských osad zákon označuje za národní zájem a hlavním městem stanoví Jeruzalém. Poslanci arabské menšiny, která tvoří zhruba 20 procent z téměř devíti milionů obyvatel Izraele, zákon kritizují, stejně jako izraelská opozice a mnohé židovské organizace v zahraničí. Před přijetím normu kritizoval také prezident Reuven Rivlin.
Izrael je výlučně židovský stát, schválili tamní poslanci. Většina rozhoduje, vzkázal Netanjahu Arabům
Jsme výlučně židovský stát, odsouhlasil izraelský parlament (zdroj: ČT24)
Pro novou právní úpravu prosazovanou pravicovou vládou hlasovalo ve 120členném parlamentu 62 poslanců, proti bylo 55 zákonodárců a dva se zdrželi hlasování.
„Izrael je historickou vlastí židovského lidu, který v něm má výlučné právo na sebeurčení,“ stojí v zákoně, který byl přijat po několikaměsíční vyostřené debatě.
Za národní symboly stanovuje zákon vlajku, menoru, hymnu, hebrejský kalendář a židovské svátky, stejně jako Den nezávislosti. Dále stanovuje, že „sjednocený a celý“ Jeruzalém je hlavním městem země a jediným oficiálním jazykem je hebrejština.
Muslimové a Izrael
Arabštině přiznává „zvláštní status“, takže ji lze nadále používat při styku s úřady. Arabská menšina má sice podle zákona stejná práva jako židovské obyvatelstvo, ale už dlouho si stěžuje na pozici druhořadých občanů, kterým se dostává horších služeb v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a bydlení.
„Budeme v Izraeli nadále zajišťovat dodržování lidských práv, ale většina má také svá práva a většina rozhoduje,“ hájil minulý týden zákon premiér Benjamin Netanjahu, který také slíbil, že zákon prosadí před letní parlamentní přestávkou. „Toto je rozhodující chvíle, ať žije stát Izrael,“ řekl premiér po hlasování.
Etnické složení Izraele
Náboženství v Izraeli
Pasáž stavějící židovství nad demokracii byla vypuštěna
Až tento týden byla ze zákona vyjmuta pasáž, která měla umožnit vytvářet komunity podle náboženského nebo národnostního hlediska a udržovat jejich exkluzivitu. V květnu kritici dosáhli vyškrtnutí článku, podle kterého měl nejvyšší soud stavět židovský charakter země nad její charakter demokratický.
Izrael se v minulosti běžně charakterizoval jako židovský stát, ale v minulých pěti letech zejména pravicoví politici, kteří nyní zemi vedou, usilovali o uzákonění tohoto faktu, což mělo umožnit zahrnout židovskou národnost a víru do vládní politiky.
Izrael nemá psanou ústavu, místo ní se řídí několika základními zákony, k nimž nyní přibyl zákon o národním státu. V Izraeli se o něm debatovalo několik let a jeho původní podoba z roku 2011 zaznamenala mnoho změn.
Kritici mluví o apartheidu
Arabští poslanci okamžitě po schválení kopie zákona roztrhali a byli ze sálu vyvedeni. Izrael tímto „prohlásil, že nás zde nechce, prosadil zákon o židovské nadřazenosti a sdělil nám, že budeme navždy občany druhé kategorie“, napsal ve svém prohlášení poslanec Ahman Úda.
Jeho kolega Ahmad Tíbí před odchodem ze sálu na Netanjahua volal: „Prosadil jste zákon apartheidu, rasistický zákon. Proč se bojíte arabštiny?“ „Jak se odvažujete takto mluvit o jediné demokracii na Blízkém východě?“ odpověděl premiér.
Zástupci Hnutí za okamžitý mír, které je kritikem okupace palestinských území, při noční debatě o zákonu mávali v sále z balkonu černou vlajkou, dokud je ochranka nevyvedla.
Americký židovský výbor (AJC) v prohlášení uvedl, že je přijetím zákona velmi zklamán. Neschvaluje zejména klauzuli o tom, že na židovské osady stavěné na okupovaném Západním břehu Jordánu se bude pohlížet jako na věc národního významu.
Zakladatel americké židovské organizace J Street Jeremy Ben-Ami zahrnul do kritiky i Netanjahuovu vládu.
„Ten zákon se zrodil v hříchu, jeho jediný smysl je říci komunitám Arabů, LGBT a dalším menšinám v Izraeli, že nejsou a nikdy nebudou rovnocennými občany. Před dvěma měsíci jsme oslavovali 70. výročí vzniku deklarace o nezávislosti Izraele, v níž je psáno, že Izrael ‚zajistí naprostou rovnost sociálních a politických práv všem svým občanům bez ohledu na jejich víru, rasu a pohlaví‘. Netanjahuova vláda teď nebere ohled na tato slova ani na hodnoty, která představují,“ sdělil Ben-Ami.
Právní centrum pro práva arabské menšiny v Izraeli ve svém stanovisku uvedlo, že „zákon o národním státě je koloniální zákon s rysy apartheidu, který mezinárodní zákon zakazuje, protože je v rozporu s mezinárodní úmluvou zakazující páchat zločiny apartheidu“.
Výhrady k zákonu vyjádřila také mluvčí šéfky evropské diplomacie Federiky Mogheriniové. Podle ní může ohrozit možnost vytvoření dvou států.
Izraelské nálety v Pásmu Gazy mezitím ve čtvrtek zabily jednoho člena radikálního palestinského hnutí Hamas a tři osoby zranily. Podle izraelské armády byly nálety zacíleny na členy Hamasu, kteří se chystali k Izraeli vyslat balonky s hořlavinami. V uplynulých týdnech způsobily takové útoky v jižním Izraeli požáry. Hamas v Gaze vládne od roku 2007 a s Izraelem vedl už tři války.