Židovskému státu je sedmdesát. Nejkrvavější den od války v roce 2014 si vyžádal desítky palestinských obětí

Izraelští vojáci při nových protestech v Pásmu Gazy zastřelili 55 Palestinců. Informovaly o tom palestinské úřady. Mezi mrtvými je podle Reuters 14letý chlapec a vozíčkář. Dalších přibližně 2700 lidí je zraněných, z toho většina byla postřelena. Jde o nejkrvavější střety od války v roce 2014. Izraelská armáda obvinila radikální hnutí Hamas, které v Pásmu Gazy vládne, z podněcování protestů s cílem prolomit hraniční plot, a varovala, že proti demonstrantům, kteří se hranici pokusí překročit, použije ostrou munici.

On-line přenos

70 let Izraele

  • 20:29

    Děkujeme za pozornost, on-line přenos končí. Další informace z regionu najdete v běžném zpravodajství.

  • 20:19

    Bílý dům odsoudil hnutí Hamas kvůli násilnostem v Gaze a zdůraznil právo Izraele na sebeobranu. Zároveň vyzval k řešení "vážných humanitárních problémů, kterým Palestinci v Gaze čelí".

  • 19:56

    Francouzský prezident Emmanuel Macron odsoudil násilí v Gaze. V následujících dnech chce mluvit se všemi klíčovými hráči v regionu.

Palestinci v Gaze manifestují od konce března za konec blokády enklávy a za možnost vrátit se na území, která byla dříve domovem jejich předků, ale teď se nacházejí v Izraeli. Protesty se dosud většinou konaly v pátek, teď ale propukly kvůli otevření americké ambasády v Jeruzalémě.

Podle izraelské armády na dvanácti místech okolo izraelské hranice demonstruje asi 50 tisíc obyvatel Gazy. Demonstranti podle izraelských úřadů zapalují pneumatiky a házejí kameny. Armáda dostala rozkaz střílet na ty, kteří se pokusí hranici narušit. Podle úřadů jsou mezi zabitými také tři členové Hamasu, kteří se na hranici snažili odpálit výbušné zařízení.

Je celkem zřejmé, že Hamas, který se ujal organizace původně mírových protestů, které začaly před pěti týdny, usiluje o to, aby se situace vyhrotila. Podle izraelské vojenské rozvědky se snaží o to, aby se lidé dostali bezprostředně až k samotné hraniční bariéře a podařilo se jim proniknout na izraelské území.
Jakub Szántó

Zranění prý utrpěl i reportér Al-Džazíry

Palestinský Červený půlměsíc uvedl, že jeho týmy jen za dopoledne ošetřily 390 zraněných, z toho 253 utrpělo střelná zranění, 68 se nadýchalo slzného plynu a 28 osob zranily šrapnely. Podle televizní stanice Al-Džazíra je jedním ze zraněných v Gaze i její reportér. Izrael prostřednictvím letáků Palestince varoval, že vojáci zakročí proti komukoli, kdo se pokusí dostat přes hranici.

Izraelský ministr školství Naftali Bennett v rozhovoru pro izraelský rozhlas řekl, že Izrael bude k hraničnímu plotu v Gaze přistupovat jako k železné oponě a každého, kdo se k němu přiblíží, bude považovat za teroristu.

Izrael se stal terčem mezinárodní kritiky za používání ostrých nábojů při střelbě na palestinské demonstranty. Židovský stát ale trvá na tom, že má právo se bránit, a tvrdí, že nejde o nepřiměřené reakce ozbrojených sil.

Z pohledu Hamasu to svým způsobem vítězství je. Přestože se jim nepovedlo přivést na hranici s Gazou tolik lidí, kolik si přáli, to množství mrtvých lidí je velké. Pohřeb každého člověka bude obrovskou demonstrací, obrovským protestem proti Izraeli. Myslím si, že Palestinci nemají úplně zájem na tom jít do nějaké třetí intifády – i když samozřejmě na Blízkém východě nikdy neříkej nikdy.
Irena Kalhousová
analytička London School of Economics

Dodržujte princip přiměřenosti, vyzvala Izrael Mogheriniová

Ke střetům se vyjádřila i unijní ministryně zahraničí Federica Mogheriniová. „Očekáváme, že všichni budou jednat s maximální zdrženlivostí, aby se předešlo dalším ztrátám na životech,“ uvedla v prohlášení. „Izrael musí respektovat právo na pokojný protest a princip přiměřenosti při používání síly. Hamas a ti, kteří demonstrace v Gaze pořádají, zase musí zajistit, aby zůstaly nenásilné a nesmí protestů zneužít pro jiný účel,“ dodala.

Právo na život musí být respektováno. Ti, kteří jsou zodpovědní za toto nehorázné porušování lidských práv, musí být pohnáni před spravedlnost. Mezinárodní společenství musí zajistit spravedlnost pro oběti.
Zajd Raad Husajn
Vysoký komisař OSN pro lidská práva

Izraelské letectvo v pondělí podniklo pět náletů na cíle v Pásmu Gazy. „Údery byly odpovědí na násilné činy z posledních hodin, které měl u bezpečnostního plotu na svědomí Hamas,“ uvedla izraelská armáda.

Další incident se stal o něco dříve. Izraelští vojáci se stali terčem střelby a v reakci na to izraelský letoun a tank zasáhly dvě pozice radikálů. „Izraelská armáda je odhodlána zabránit teroristickým aktivitám, za kterými stojí organizace Hamas. Na každý teroristický čin tvrdě odpovíme,“ citovala z armádního prohlášení stanice BBC.

Arabská agentura MENA s odkazem na arabského diplomata informovala, že Liga arabských států svolala své mimořádné zasedání. Středečního jednání se podle agentury zúčastní velvyslanci členských států při organizaci a řešit se bude otázka „nelegálního rozhodnutí Spojených států přesunout ambasádu do Jeruzaléma“. 

Na otevření ambasády dohlíží tisíc policistů

Jeruzalém je nejožehavějším bodem izraelsko-palestinského konfliktu. Palestinci chtějí jako svou metropoli převážně arabsky mluvící východní část města, kterou Izrael obsadil v roce 1967 a později anektoval. Izraelská vláda ale považuje Jeruzalém za nedělitelné hlavní město židovského státu.

Trump loni v prosinci oznámil, že Spojené státy považují Jeruzalém za hlavní město Izraele a že tam bude přesunuta americká ambasáda. Úřad byl oficiálně otevřen v pondělí odpoledne u příležitosti 70. výročí vyhlášení nezávislého Izraele.

V Jeruzalémě byla v důsledku očekávaného otevření velvyslanectví posílena bezpečnostní opatření. Ráno bylo kolem nového zastupitelství zablokováno několik silnic, které budou opět zprovozněny později odpoledne. Okolí objektu bude během zahajovacího ceremoniálu střežit na 1000 policistů.

USA rovněž vyslaly další příslušníky námořnictva na své základny na Blízkém východě. Důvodem jsou podle izraelského listu The Times of Israel obavy z eskalace napětí v důsledku otevření velvyslanectví v Jeruzalémě.

Pro velvyslanectví byl vyčleněn prostor ve stávajícím objektu amerického konzulátu. Před budovou byly vysázeny červené a bílé květiny do pruhů americké vlajky s modrými květy v horním rohu. Na budovy a městské autobusy bylo umístěno 150 billboardů s hesly oslavujícími Trumpa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 44 mminutami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 50 mminutami

Trump jednal dle obvyklé taktiky, míní Zahradil. Zájmy má řešit s NATO, říká Lipavský

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
před 54 mminutami

Záchranáři na Novém Zélandu pátrají po sesuvu půdy po pohřešovaných

Záchranáři pátrají na Novém Zélandu po sesuvu půdy v tábořišti po několika lidech. Mezi pohřešovanými jsou podle úřadů i děti. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters, podle které Severní ostrov státu sužují silné deště. Tisíce lidí jsou kvůli nepříznivému počasí bez proudu, agentura píše také o evakuacích některých oblastí a uzavření silnic.
před 4 hhodinami

Trump plánuje v Davosu jednat se Zelenským

Americký prezident Donald Trump plánuje ve čtvrtek na okraj Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Šéf Bílého domu se má zúčastnit také vyhlášení charty Rady míru, kterou zakládá. V 09:30 SEČ na fóru vystoupí německý kancléř Friedrich Merz.
před 5 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 11 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...