Americký prezident Donald Trump učiní prohlášení o uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele. Oznámení bude podle médií prezentováno jako „historická a soudobá realita“, nikoli jako politický akt. Projev souvisí s plány na přemístění velvyslanectví USA z Tel Avivu do Jeruzaléma, o kterém rozhodl republikánský Kongres už před více než dvaceti lety. Proč se jedná o výbušnou kauzu a precedent v mezinárodních vztazích, shrnul portál ČT24.cz formou otázek a odpovědí.
OTÁZKY A ODPOVĚDI: Proč země nechtějí mít své ambasády v Jeruzalémě a proč se o to USA snaží
1. Proč Palestinci nesouhlasí?
Pokud by USA skutečně ambasádu přesunuly do Jeruzaléma, v diplomatických kruzích to de facto znamená jeho uznání jako hlavního města. Podobná věc je právě pro Palestince nepřijatelná – i kvůli napjatým vztahům kolem jeho východní části.
Východní Jeruzalém, který byl pod správou Jordánska, Izrael obsadil v roce 1967 a později město prohlásil za svou nedělitelnou metropoli. To ale odporuje původním plánům, podle nichž měl být Jeruzalém pod mezinárodní správou. Palestinci počítají s východním Jeruzalémem jako s hlavním městem svého budoucího státu.
2. Došlo k přesunu už někdy v minulosti?
Už několik států – například Nizozemsko nebo Kostarika – přitom k podobnému kroku před několika dekádami sáhlo. V červenci 1980 Izrael schválil zákon, podle kterého se právě Jeruzalém stal hlavním městem. Rada bezpečnosti OSN ihned zareagovala s tím, že anexe východního Jeruzaléma je proti mezinárodnímu právu.
Postupem času se několik málo jeruzalémských ambasád přesunulo k většině zastupitelských úřadů do Tel Avivu. Poslední, kdo tak učinil, byly v roce 2006 středoamerické státy Kostarika a Salvador.
3. Co je v Jeruzalémě nyní?
Jeruzalém přesto není pro diplomaty zcela zapovězené město. Funguje tam několik konzulátů, včetně amerického, který je situován v západní části města. Naopak Británie nebo například Francie mají konzulát ve východní části, tedy na teritoriu pod palestinskou samosprávou.
USA nikdy neměly v Jeruzalémě ambasádu, v roce 1989 si zde ale začaly pronajímat pozemek za symbolický jeden dolar ročně. Místo, kde měla ambasáda do budoucna vyrůst, ale doteď zůstává prázdné.
Rozdělení Jeruzaléma
4. Kongres USA rozhodl už před 20 lety. Proč se přesun řeší teď?
Přesun americké ambasády do Jeruzaléma se stal reálnou možností v roce 1995. V říjnu toho roku americký Senát drtivou většinou hlasů (93 hlasů proti pěti) vznesl požadavek, aby americké velvyslanectví v Izraeli bylo do května 1999 přemístěno z Tel Avivu do Jeruzaléma. Jen o den později senátory podpořila i Sněmovna reprezentantů (pro bylo 374 kongresmanů, pouze 37 proti).
Kongres, ve kterém měli v té době většinu republikáni, se tak rozhodl, přestože žádná země předtím neuznala anexi východní části Jeruzaléma, kterou Izrael dobyl na Jordánsku v roce 1967. Od roku 1949 až do šestidenní války v roce 1967 byl východní Jeruzalém včetně židovských posvátných míst Židům nepřístupný. V Jeruzalémě měly ambasády jenom Kostarika a Salvador (i ty se nakonec v roce 2006 přesunuly do Tel Avivu).
Americký Senát si byl vědom toho, že přesun velvyslanectví může narušit mírové jednání na Blízkém východě, takže návrh zákona dával prezidentovi USA pravomoc pozdržet přesun o šest měsíců, pokud je potřeba upřednostnit „ochranu zájmů národní bezpečnosti USA“.
- Jeruzalém jako hlavní město Izraele označuje Jeruzalémský zákon, který v polovině roku 1980 schválil Kneset, izraelský zákonodárný orgán. Jeruzalém je podle tohoto zákona izraelské „věčné a nedělitelné“ hlavní město.
- OSN ale Jeruzalémský zákon neuznává. Podle ní je porušením mezinárodního práva. Právě v souvislosti s vyhlášením zákona vyzvala OSN, aby státy přesunuly svá velvyslanectví pryč z Jeruzaléma.
Kongres přesun velvyslanectví schválil navzdory tehdejší vládní garnituře v čele s demokratickým prezidentem Billem Clintonem. Nejen to, přesun vždy odmítali američtí prezidenti republikánští i demokratičtí. Jeden z mála opozičních hlasů, demokratický kongresman a jeden z nejvýznamnějších odborníků na zahraniční politiku Lee Hamilton označil přijetí zákona za projev „domácí, nikoli zahraniční politiky“. I podle dalších názorů hrály v prosazení přesunu roli prezidentské ambice vůdce republikánské většiny v Senátu Roberta Dolea a jeho snaha přilákat židovské voliče.
Ostatně ještě ten den, co návrh prošel sněmovnou, přišla zpráva, že Clinton využije možnosti odkládat přesun amerického velvyslanectví v Izraeli do Jeruzaléma. Původně prý zvažoval i vetování zákona, ale Kongres by ho nejspíš stejně překonal.
I když tehdejší izraelský premiér Jicchak Rabin vyjádřil naději, že ostatní země budou následovat příklad Spojených států, světové velmoci to odmítly.
5. Kdo změnu oddaloval?
O dva roky později pak americký Kongres nejenže odhlasoval rezoluci, jíž uznal Jeruzalém jako nedělitelné hlavní město Izraele, ale také rozhodl, že na přestěhování amerického velvyslanectví půjde 100 milionů dolarů. Clintonova vláda s tím ale opět nesouhlasila, status Jeruzaléma měla podle ní určit jednání.
- Termín přesunu velvyslanectví stanovený na rok 1999 se shodoval s koncem pětiletého přechodného období, jak ho definovala deklarace zásad palestinské samosprávy, na níž se Izrael a Organizace pro osvobození Palestiny shodly v roce 1993. Další vyjednávání mezi izraelskou a palestinskou stranou se ale ještě v devadesátých letech zkomplikovala. Po neúspěchu summitu v Camp Davidu v červenci 2000 dokonce nastala takzvaná druhá intifáda.
Clinton ostatně skutečně využil možnosti odložit přesun ambasády, a přestože v roce 2000 před svým zvolením prezidentem republikán George W. Bush tvrdil, že on velvyslance hodlá přesunout z Tel Avivu, i on naplnění rozhodnutí Kongresu z roku 1995 oddaloval. V půlročních odkladech pak pokračoval i další prezident z řad demokratů Barack Obama. V polovině letošního roku podepsal odklad i Donald Trump, i když změnu sliboval už v předvolební kampani.