Koalice

Ministerstvo financí začíná zveřejňovat všechny peněžní dary pro neziskový sektor. Ve veřejném prostoru zaznívá otázka, zda jde o tlak na neziskové organizace, které se nelíbí vládní koalici, či zda jde pouze o transparentnost. „Určitě nechceme omezovat nikoho, kdo se pouze sdružuje,“ tvrdí místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). Přísnější pravidla budou dle něj platit pro ty, kteří pobírají finance z veřejných peněz. Předsedkyně pirátských poslanců Olga Richterová se ohradila proti „šikaně lidí, co jen nezištně pomáhají ostatním “. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

Zástupci sudetských Němců i dvě z Wintonových dětí ve čtvrtek v Brně společně uctili památku obětí holocaustu. Akce u pátého nástupiště hlavního nádraží, odkud za války odjížděly židovské transporty, zahájila festival Meeting Brno a také sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), který se poprvé koná v Česku. Na místě bylo zhruba pět set lidí, z toho stovka protestujících, uvedl policejní mluvčí Pavel Šváb.

Ministerstvo obrany chystá novou koncepci české armády. Premiéru Andreji Babišovi (ANO) ji představí šéf resortu obrany Jaromír Zůna (za SPD). Otázkou reformy bude zejména financování, zabezpečení koncepce prý plánuje ve variantách podle vývoje a možností. Předseda sněmovního výboru pro obranu Josef Flek (STAN) zdůraznil, že vláda prý při sestavování rozpočtu na letošek nevyslyšela argumenty o chybějících prostředcích. Do debaty v Událostech, komentářích se připojil brigádní generál v záloze František Mičánek. Moderovala Tereza Řezníčková.

Premiér Andrej Babiš (ANO) bude ve středu ráno jednat s ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD) o nové koncepci české armády. Schůzka je plánována bez výstupu pro média. Zůna v úterý předestřel, že na základě diskuse a případných pokynů premiéra bude dokument v příštím měsíci dopracován do finální podoby. Následně bude ve standardním připomínkovém řízení a poté ho dostane k projednání a schválení Bezpečnostní rada státu.

Poslanecká sněmovna v pátek i přes kritiku opozice schválila novelu zákonů o veřejných rozpočtech. Vláda podle návrhu bude moci mimo jiné navyšovat výdaje na strategické stavby podle liniového zákona nad schválené výdajové rámce. Novelu ale ještě musí schválit Senát a podepsat prezident. Opozice navíc avizovala, že se kvůli obsahu materiálu i zařazení pevného hlasování obrátí na Ústavní soud. Zákonodárci v pátek schválili rovněž dvě sociální předlohy.

Sněmovna ve čtvrtek odpoledne přijala vládní usnesení, které odmítá konání sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně. Text vyzval organizátory akce, aby od jejího konání ustoupili, což zástupci pořadatelských organizací odmítli. Poslanci opozičních ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09 se čtvrtečního jednání dolní komory na protest nezúčastnili. V lavicích na místech lidovců byl transparent se vzkazem: „Vyvoláváním nenávisti dluhy nezaplatíte“.

Poslanci ve středu nedokončili závěrečné kolo projednávání vládní novely zákonů týkajících se veřejných rozpočtů. Opozice ji kritizovala, obává se umožnění nekontrolovatelného zadlužování a posunu ve vztahu výkonné a zákonodárné moci. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítla, že by nemyslela na další generace. Dolní komora dále projednala ve druhém čtení senátní ústavní novelu, která rozšiřuje prověrkovou působnost Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) i na Českou televizi a Český rozhlas. Jednání o protiobstrukčních úpravách sněmovního jednacího řádu sněmovna přerušila do pátku.

Vláda připravuje návrh na zavedení celostátního referenda, k jehož přijetí se zavázala v programovém prohlášení. Na podrobnostech se ale hnutí ANO a SPD neshodují – předmětem debaty je, kolik lidí by mělo k volebním urnám přijít, aby byl výsledek hlasování platný. Zatímco ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) požaduje, aby se pro danou otázku vyslovila minimálně čtvrtina všech voličů, předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) prosazuje nižší počet. Koalice nicméně potřebuje i podporu opozice, protože jde o zákon ústavní.

Přesně rok od nástupu německého kancléře Friedricha Merze do úřadu se jeho vláda potýká s krizí důvěry a popularity. Nespokojených je s prací spolkového kabinetu a jeho šéfa přes osmdesát procent veřejnosti. Lidem vadí hádky v koalici, pomalu postupující důležité reformy i chybějící schopnost nabídnout v těžkých časech srozumitelná řešení. Aspoň částečně pozitivně vidí Němci Merzovu zahraniční politiku a omezení migrace. Obliba vlády krátce vzrostla i se zavedením dobrovolné vojenské služby a prvními kroky ke stabilizaci důchodů na konci loňského roku. Jinak ale převládá zásadní nespokojenost.

Rumunský parlament vyjádřil nedůvěru proevropské vládě premiéra Ilieho Bolojana, informují agentury Reuters a AFP. Podle nich nyní zemi čekají složitá jednání o vzniku nového kabinetu. V Rumunsku se před dvěma týdny rozpadla vládní koalice poté, co ji opustila Sociálnědemokratická strana (PSD) kvůli nesouhlasu s reformami zaměřenými především na snížení rozpočtového schodku. Situace ohrozila ratingy státního dluhu země, její přístup k fondům EU a stabilitu měny, píše stanice Digi24.

Elektronická evidence tržeb (EET) se zřejmě od ledna 2027 vrátí. Návrh na její znovuzavedení schválila vláda, řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh, který nyní projedná parlament, by měl podle kabinetu přinést do veřejných rozpočtů 14,4 miliardy korun ročně. Součástí návrhu jsou i daňové změny, mimo jiné obnovení některých slev zrušených předchozí vládou a úprava daně z přidané hodnoty (DPH).

Vláda podporuje koaliční návrh na zpřísnění trestů za týrání lidí i zvířat. Místo půlročního vězení za ně má hrozit nejméně roční, informoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Usmrcení domácích zvířat má být nově považováno za trestný čin. Kabinet v pondělí schválil i další novely. Na některé zdravotní benefity firem pro zaměstnance se nově nebude vztahovat limit 50 tisíc korun za rok pro jejich odpis z daní, uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Středočeská zastupitelka a předsedkyně krajského výboru pro kulturu Kateřina Daczická odchází z ODS k hnutí Naše Česko jihočeského hejtmana Martina Kuby. Podle ní to neovlivní fungování středočeské koalice STAN a SPOLU, která se v pětašedesátičlenném zastupitelstvu opírá o nejtěsnější možnou většinu třiceti tří hlasů. Také hejtmanka Petra Pecková (STAN) sdělila, že na dosavadní koalici nechtějí nic měnit. Daczická by ráda zůstala v krajském klubu ODS.

Poslanci v pátek absolutní většinou 103 hlasů schválili možnost regulace cen pohonných hmot vládním nařízením, proti bylo 46 členů opozice. O cenách benzinu a nafty už tak nemá rozhodovat ministerstvo financí cenovými výměry. Kritici návrhu poukazovali mimo jiné na to, že vůči nařízení vlády by nebyla možná obrana u správních soudů, ale jen u Ústavního soudu. Návrh zákona Senát vetoval v týdnu, dolní komora nyní veto přehlasovala a předlohu dostane k podpisu prezident. Debatu nad opatřením na plénu provázela pře o to, kdo politikaří.

Předseda opozičních Starostů a nezávislých (STAN) Vít Rakušan vyzval premiéra Andreje Babiše (ANO), aby do pracovní skupiny k vládnímu návrhu zákona o médiích veřejné služby pozval i zástupce opozice. Mělo by to tak podle něj být za předpokladu, že skupina nebude řešit pouze parametry nového systému financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), ale také možnost, zda současný systém poplatků financování není lepší.

Sněmovna ve čtvrtek po deseti hodinách debat přerušila mimořádné jednání, které vyvolala opozice mimo jiné kvůli růstu cen pohonných hmot či změně financování veřejnoprávních médií. Rozpravu ovládli zástupci vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, kteří ji využili ke kritice svých odpůrců, předchozího kabinetu a k pozitivnímu vylíčení svých dosavadních nebo chystaných kroků. Promluvit mohli pouze představitelé s přednostním řečnickým právem, na všechny se ale během vymezené doby nedostalo.

Předvolební dění v Maďarsku zasáhla kauza kolem údajných výbušnin v Srbsku. Tamní úřady v neděli ohlásily nastražené nálože v blízkosti společných hranic. Maďarská vláda to označila za sabotáž a naznačuje zapojení Ukrajiny. Opozice zas hovoří o záměrné provokaci s cílem ovlivnit závěr kampaně. Budapešť stejně jako Bělehrad posílila vojenskou ostrahu plynovodů.

Na letním summitu NATO v Ankaře budou Česko reprezentovat premiér Andrej Babiš (ANO), ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) a šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé). S účastí prezidenta Petra Pavla vláda nepočítá. Všichni tři jmenovaní představitelé kabinetu to potvrdili pro ČT. Hlava státu ale ještě chce s ministerským předsedou o složení delegace jednat. Termín schůzky však zatím dohodnutý nemají. Dosud platilo, že na vrcholných zasedáních Aliance stát obvykle zastupoval prezident – na summitech EU pro změnu premiér.

Schvalování změn v jednacím řádu se ve sněmovně ještě může zkomplikovat. Ústavně-právní výbor sice normu poslal do druhého čtení, některým opozičním zákonodárcům ale vadí, že během předkládání úprav nevznikla dohoda napříč dolní komorou. Zástupci koalice namítají, že není na co čekat. Opozice je podle předsedy KDU-ČSL Marka Výborného naopak připravena se tématu věnovat dlouho. „Očekával jsem, že na ústavně-právním výboru před druhým čtením dojde k nějaké shodě, evidentně nedošlo. Koalice to tlačí na sílu a my se tomu budeme bránit,“ avizoval šéf lidovců.

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.

Radní Jihomoravského kraje Karel Podzimek (ODS) rezignoval na funkci. Na síti X to uvedl hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). Podzimek v polovině března přišel o řidičský průkaz, protože řídil pod vlivem alkoholu, upozornily v minulých dnech Seznam Zprávy. Podzimek ČT řekl, že ho situace mrzí. Krajský předseda ODS Jiří Crha rozhodnutí radního přivítal jako jediné možné.

Jihomoravský radní a znojemský zastupitel Karel Podzimek (ODS) přišel o řidičský průkaz. Řídil totiž pod vlivem alkoholu. Informovaly o tom Seznam Zprávy a Regionální týdeník Znojemsko. Podzimek ČT řekl, že nadýchal 0,6 promile alkoholu. Zvažuje rezignaci na své funkce. Hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) ho vyzval k vyvození osobní odpovědnosti.

Více než dvacet českých šéfredaktorů a šéfredaktorek vyzvalo premiéra Andreje Babiše (ANO) a další politiky, aby respektovali svobodnou, nezávislou a kritickou žurnalistiku. Svobodná a nezávislá média označili za nezbytnou součástí každé demokratické společnosti, zajišťují i veřejnou kontrolu státní moci a každý demokratický politik by měl takovou kontrolu snést.

Vláda slibuje změny v české ústavě. S některými úpravami základního zákona ale nejspíš narazí. Zástupci opozice rázně odmítají zakotvit do nejvyšší normy korunu i právo na hotovost. Větší šanci má zavedení celostátního referenda. O jeho možné podpoře mluví Piráti. Trojici zákonů kabinet zahrnul do legislativního plánu. Ke schválení ale potřebuje ve sněmovně alespoň 120 hlasů. Má jich 108.