Koalice

Předvolební dění v Maďarsku zasáhla kauza kolem údajných výbušnin v Srbsku. Tamní úřady v neděli ohlásily nastražené nálože v blízkosti společných hranic. Maďarská vláda to označila za sabotáž a naznačuje zapojení Ukrajiny. Opozice zas hovoří o záměrné provokaci s cílem ovlivnit závěr kampaně. Budapešť stejně jako Bělehrad posílila vojenskou ostrahu plynovodů.

Na letním summitu NATO v Ankaře budou Česko reprezentovat premiér Andrej Babiš (ANO), ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) a šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé). S účastí prezidenta Petra Pavla vláda nepočítá. Všichni tři jmenovaní představitelé kabinetu to potvrdili pro ČT. Hlava státu ale ještě chce s ministerským předsedou o složení delegace jednat. Termín schůzky však zatím dohodnutý nemají. Dosud platilo, že na vrcholných zasedáních Aliance stát obvykle zastupoval prezident – na summitech EU pro změnu premiér.

Schvalování změn v jednacím řádu se ve sněmovně ještě může zkomplikovat. Ústavně-právní výbor sice normu poslal do druhého čtení, některým opozičním zákonodárcům ale vadí, že během předkládání úprav nevznikla dohoda napříč dolní komorou. Zástupci koalice namítají, že není na co čekat. Opozice je podle předsedy KDU-ČSL Marka Výborného naopak připravena se tématu věnovat dlouho. „Očekával jsem, že na ústavně-právním výboru před druhým čtením dojde k nějaké shodě, evidentně nedošlo. Koalice to tlačí na sílu a my se tomu budeme bránit,“ avizoval šéf lidovců.

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.

Radní Jihomoravského kraje Karel Podzimek (ODS) rezignoval na funkci. Na síti X to uvedl hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). Podzimek v polovině března přišel o řidičský průkaz, protože řídil pod vlivem alkoholu, upozornily v minulých dnech Seznam Zprávy. Podzimek ČT řekl, že ho situace mrzí. Krajský předseda ODS Jiří Crha rozhodnutí radního přivítal jako jediné možné.

Jihomoravský radní a znojemský zastupitel Karel Podzimek (ODS) přišel o řidičský průkaz. Řídil totiž pod vlivem alkoholu. Informovaly o tom Seznam Zprávy a Regionální týdeník Znojemsko. Podzimek ČT řekl, že nadýchal 0,6 promile alkoholu. Zvažuje rezignaci na své funkce. Hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) ho vyzval k vyvození osobní odpovědnosti.

Více než dvacet českých šéfredaktorů a šéfredaktorek vyzvalo premiéra Andreje Babiše (ANO) a další politiky, aby respektovali svobodnou, nezávislou a kritickou žurnalistiku. Svobodná a nezávislá média označili za nezbytnou součástí každé demokratické společnosti, zajišťují i veřejnou kontrolu státní moci a každý demokratický politik by měl takovou kontrolu snést.

Vláda slibuje změny v české ústavě. S některými úpravami základního zákona ale nejspíš narazí. Zástupci opozice rázně odmítají zakotvit do nejvyšší normy korunu i právo na hotovost. Větší šanci má zavedení celostátního referenda. O jeho možné podpoře mluví Piráti. Trojici zákonů kabinet zahrnul do legislativního plánu. Ke schválení ale potřebuje ve sněmovně alespoň 120 hlasů. Má jich 108.

Kabinet Andreje Babiše (ANO) složený z ANO, SPD a Motoristů vládne sto dní. Za tu dobu stihl prosadit státní rozpočet na letošní rok i řadu personálních změn. Musel se ale rovněž vypořádat s opozičním pokusem o vyslovení nedůvěry, spory některých koaličních představitelů s prezidentem Petrem Pavlem i s komplikacemi způsobenými americko-izraelským útokem na Írán. Jak dosavadní práci kabinetu hodnotí politici a experti?

Návrh na výjimky u rozhlasových a televizních poplatků pro lidi nad 75 let či firmy ještě není hotový, koaliční poslanci ho v úterý nepředloží, řekl před jednáním dolní komory její místopředseda Patrik Nacher (ANO). Autoři chystané novely podle něj vyčíslují dopady různých variant tak, aby výpadek příjmů České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) nebyl vyšší, než kolik jim přidala poslední novela. O plánu na částečné zrušení poplatků chce opozice v úterý jednat na plénu. ČT a ČRo uvedly, že by zrušením části poplatků přišly zhruba o třetinu příjmů.

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024, sdělil po jednání koaliční rady předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD). Podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) upozornily na dopady na financování.

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

Maďarský premiér Viktor Orbán bude v polovině dubna usilovat o svůj šestý mandát, přičemž zemi vládne nepřetržitě od roku 2010. U moci se drží díky důrazu na sociální a rodinnou politiku, snaží se vykreslit jako aktivní ochránce společnosti. „Svou vládu představuje jako obranu Maďarska, ochranu suverenity a historické kontinuity,“ říká historik Andrej Tóth. Orbánovi se současně za dobu vládnutí podařilo zakročit proti veřejnoprávním médiím, soudům, nevládním organizacím či právům menšin.

USA tlačí na spojence v NATO, aby Washingtonu pomohly s ochranou tankerů s ropou a plynem na cestě Hormuzským průlivem. Cena ropy se od čtvrtka pohybuje kolem hranice sta dolarů za jeden barel. Koalice ANO, SPD a Motoristů prozatím marže na čerpacích stanicích sleduje, člen sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) to označil za „psychologický krok“. Zmínil diverzifikaci zdrojů, byť využití suroviny z ropovodu Družba dle něj teď na stole není. O tom naopak hovořil poslanec SPD Jaroslav Foldyna. Opoziční ODS navrhuje dočasné snížení daně na naftu a benzin o 1,70 koruny na litr, jak uvedl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS). Do diskuze se zapojil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivan Indráček. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

Koalice se dohodla, že zákon, který by měl zajistit podle ní transparentnější financování neziskových organizací, vznikne na ministerské úrovni, uvedl šéf sněmovny Tomia Okamury (SPD). Předpis má podle Okamury hlavně zajistit, aby občané věděli, kdo čerpá veřejné peníze. Neziskové organizace přitom pravidelně své financování zveřejňují. Opozice kritizovala uniklou pracovní verzi poslanecké novely, podle které by se musely povinně registrovat subjekty se zahraničními vazbami.

Už za měsíc čekají Maďarsko parlamentní volby. Průzkumy favorizují opoziční stranu Tisza, což bude zřejmě největší výzva pro vládnoucí stranu Fidesz současného premiéra Viktora Orbána. Kampaň přitom výrazně ovlivňují vztahy s Ukrajinou. Komentátor TV JOJ a spisovatel Arpád Soltész v 90’ ČT24 zmínil, že pokud Orbán prohraje, tak je „politicky mrtvý“. Exdiplomat a bohemista György Varga zas upozornil na to, že případná změna nebude „radikálně přes noc“. Diskusí provázel Jakub Musil.

Hnutí SPD navrhne zrušit korespondenční volbu, její vládní partneři s otevřením této debaty souhlasí. Krok naopak kritizují opoziční zákonodárci, kteří novinku v minulém volebním období prosadili.

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.

Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti. Předloha odolala návrhu na zamítnutí, který vznesla Markéta Šichtařová (Svobodní, klub SPD). Šichtařová se později vzdala mandátu.

Koaliční poslanci připravují zákon pro registraci subjektů se zahraničními vazbami. Pracovní verze z konce února hrozí pokutami až patnáct milionů korun či do deseti procent z příjmů nebo obratu. Podle opozičních Pirátů jde o útok na neziskové organizace a kopii ruského zákona. Další opoziční strany volají po zastavení přípravy návrhu. Zástupci neziskových organizací míní, že by zákon vedl k omezení nevládního sektoru.

Koalice už letos nebude zvyšovat výdaje na obranu nad plánovaných 155 miliard. Částka odpovídá 1,73 procenta HDP. Před finálním hlasováním o státním rozpočtu se na tom shodují všechny vládní strany. Poslanci budou rozhodovat ve středu. Nic na tom nemění ani apel amerického velvyslance. Nicholas Merrick v týdnu řekl, že Česko riskuje nesplnění svých závazků vůči NATO.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) prosazovala „EET pro všechny“, výsledek je podle ní koaličním kompromisem. „Koaliční partneři nebyli fanoušky EET, ale uvědomovali si politickou realitu,“ uvedla šéfka resortu financí s tím, že návrh EET OFF pro nejmenší podnikatele je z dílny Motoristů a SPD. Nejdůležitější je dle Schillerové narovnání podnikatelského prostředí, jelikož zde prý existují dva typy firem – ty, které platí „vše, co mají, a druhé, které se vezou a neplatí“. EET 2.0 podle ní přinese do státní kasy čtrnáct až patnáct miliard korun, řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.

Neoprávněná činnost pro cizí moc zůstává součástí trestního zákoníku. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení právní úpravy. Zdůvodnil to mimo jiné tím, že pokud odpůrci demokracie útočí, musí být demokracie připravena bránit se atakům. Rozhodovalo plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň. Návrh na zrušení trestného činu podepsalo 24 senátorů, podle kterých je úprava neurčitá, obecně formulovaná a zneužitelná, a navíc se do trestního zákoníku dostala jako protiústavní přílepek.